Archeologové na severu Guatemaly našli zřejmě nejstarší důkaz mayského kalendáře

Archeologové na severu Guatemaly našli zřejmě nejstarší důkaz mayského kalendáře. Dva malované kousky zdiva z předkolumbovského naleziště San Bartolo podle nich pochází z let asi 300 až 200 před naším letopočtem, dosud nejstarší důkaz o mayském kalendáři byl z doby kolem roku 100 před naším letopočtem. Uvádí se to ve studii zveřejněné ve středu v časopise ScienceAdvances.

Naleziště San Bartolo je jedinečné díky nástěnným malbám v tamní pyramidě, kterou proto někteří označují za mayskou Sixtinskou kapli. Tisíce fragmentů zdiva z pyramidy nazvané Las Pinturas (Malby) zkoumal tým expertů deset let. Díky radiokarbonové metodě identifikoval i stáří dvou kousků, na nichž je tečka a linka nad hlavou jelena. Fragmenty podle nich byly v letech 200 až 300 před naším letopočtem součástí kalendáře, který měl 260 dnů.

„Bylo to ohromující zjištění. Jsme přesvědčeni, že tyto kousky byly součástí mayského kalendáře a označovaly sedmý den jelena,“ řekl jeden z autorů studie David Stuart z Texaské univerzity. „Kousky pochází z místa, které pravděpodobně sloužilo jako astronomická observatoř či jako jakési architektonické hodiny,“ dodal Stuart.

Pokročilá civilizace žila s očekáváním katastrofy

Dávní předci dnešních Mayů, kteří žijí na jihu Mexika v oblasti Yucatánu a v části Guatemaly, Salvadoru, Hondurasu či Belize, vybudovali vyspělou civilizaci, která největší rozkvět zažívala zhruba v letech 250 až 900. Měli také velice propracovaný systém měření času založený na astronomických pozorováních.

Používali několik kalendářů pro různé účely a jejich kalendář byl tak vlastně propletencem několika cyklů, jež se neustále opakovaly. Pro běžné využití měli solární rok (haab) o 365 dnech a pro věštecké účely sloužil sakrální rok (tzolk'in) o 260 dnech. Tyto cykly se po 18 980 dnech (52 letech) setkaly a cyklus se vrátil na začátek.

Na konci delších cyklů očekávali Mayové nějakou katastrofu, kterou ale mohla být zrovna tak válka, jako sucho, povodně či nálet kobylek. V jejich pojetí ovšem nešlo o zánik, nýbrž o transformaci v nový cyklus. Z fantazijních výkladů mayského kalendáře někteří v novodobé historii už několikrát určili datum konce světa. Naposledy to podle některých výkladů mělo být 21. prosince 2012.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 9 hhodinami

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
před 23 hhodinami

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026
Načítání...