Archeologové na severu Guatemaly našli zřejmě nejstarší důkaz mayského kalendáře

Archeologové na severu Guatemaly našli zřejmě nejstarší důkaz mayského kalendáře. Dva malované kousky zdiva z předkolumbovského naleziště San Bartolo podle nich pochází z let asi 300 až 200 před naším letopočtem, dosud nejstarší důkaz o mayském kalendáři byl z doby kolem roku 100 před naším letopočtem. Uvádí se to ve studii zveřejněné ve středu v časopise ScienceAdvances.

Naleziště San Bartolo je jedinečné díky nástěnným malbám v tamní pyramidě, kterou proto někteří označují za mayskou Sixtinskou kapli. Tisíce fragmentů zdiva z pyramidy nazvané Las Pinturas (Malby) zkoumal tým expertů deset let. Díky radiokarbonové metodě identifikoval i stáří dvou kousků, na nichž je tečka a linka nad hlavou jelena. Fragmenty podle nich byly v letech 200 až 300 před naším letopočtem součástí kalendáře, který měl 260 dnů.

„Bylo to ohromující zjištění. Jsme přesvědčeni, že tyto kousky byly součástí mayského kalendáře a označovaly sedmý den jelena,“ řekl jeden z autorů studie David Stuart z Texaské univerzity. „Kousky pochází z místa, které pravděpodobně sloužilo jako astronomická observatoř či jako jakési architektonické hodiny,“ dodal Stuart.

Pokročilá civilizace žila s očekáváním katastrofy

Dávní předci dnešních Mayů, kteří žijí na jihu Mexika v oblasti Yucatánu a v části Guatemaly, Salvadoru, Hondurasu či Belize, vybudovali vyspělou civilizaci, která největší rozkvět zažívala zhruba v letech 250 až 900. Měli také velice propracovaný systém měření času založený na astronomických pozorováních.

Používali několik kalendářů pro různé účely a jejich kalendář byl tak vlastně propletencem několika cyklů, jež se neustále opakovaly. Pro běžné využití měli solární rok (haab) o 365 dnech a pro věštecké účely sloužil sakrální rok (tzolk'in) o 260 dnech. Tyto cykly se po 18 980 dnech (52 letech) setkaly a cyklus se vrátil na začátek.

Na konci delších cyklů očekávali Mayové nějakou katastrofu, kterou ale mohla být zrovna tak válka, jako sucho, povodně či nálet kobylek. V jejich pojetí ovšem nešlo o zánik, nýbrž o transformaci v nový cyklus. Z fantazijních výkladů mayského kalendáře někteří v novodobé historii už několikrát určili datum konce světa. Naposledy to podle některých výkladů mělo být 21. prosince 2012.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 3 hhodinami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 6 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 7 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 9 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.