Archeologové na severu Guatemaly našli zřejmě nejstarší důkaz mayského kalendáře

Archeologové na severu Guatemaly našli zřejmě nejstarší důkaz mayského kalendáře. Dva malované kousky zdiva z předkolumbovského naleziště San Bartolo podle nich pochází z let asi 300 až 200 před naším letopočtem, dosud nejstarší důkaz o mayském kalendáři byl z doby kolem roku 100 před naším letopočtem. Uvádí se to ve studii zveřejněné ve středu v časopise ScienceAdvances.

Naleziště San Bartolo je jedinečné díky nástěnným malbám v tamní pyramidě, kterou proto někteří označují za mayskou Sixtinskou kapli. Tisíce fragmentů zdiva z pyramidy nazvané Las Pinturas (Malby) zkoumal tým expertů deset let. Díky radiokarbonové metodě identifikoval i stáří dvou kousků, na nichž je tečka a linka nad hlavou jelena. Fragmenty podle nich byly v letech 200 až 300 před naším letopočtem součástí kalendáře, který měl 260 dnů.

„Bylo to ohromující zjištění. Jsme přesvědčeni, že tyto kousky byly součástí mayského kalendáře a označovaly sedmý den jelena,“ řekl jeden z autorů studie David Stuart z Texaské univerzity. „Kousky pochází z místa, které pravděpodobně sloužilo jako astronomická observatoř či jako jakési architektonické hodiny,“ dodal Stuart.

Pokročilá civilizace žila s očekáváním katastrofy

Dávní předci dnešních Mayů, kteří žijí na jihu Mexika v oblasti Yucatánu a v části Guatemaly, Salvadoru, Hondurasu či Belize, vybudovali vyspělou civilizaci, která největší rozkvět zažívala zhruba v letech 250 až 900. Měli také velice propracovaný systém měření času založený na astronomických pozorováních.

Používali několik kalendářů pro různé účely a jejich kalendář byl tak vlastně propletencem několika cyklů, jež se neustále opakovaly. Pro běžné využití měli solární rok (haab) o 365 dnech a pro věštecké účely sloužil sakrální rok (tzolk'in) o 260 dnech. Tyto cykly se po 18 980 dnech (52 letech) setkaly a cyklus se vrátil na začátek.

Na konci delších cyklů očekávali Mayové nějakou katastrofu, kterou ale mohla být zrovna tak válka, jako sucho, povodně či nálet kobylek. V jejich pojetí ovšem nešlo o zánik, nýbrž o transformaci v nový cyklus. Z fantazijních výkladů mayského kalendáře někteří v novodobé historii už několikrát určili datum konce světa. Naposledy to podle některých výkladů mělo být 21. prosince 2012.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 9 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 10 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 13 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 15 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 17 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
včera v 20:37

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...