Mayská města byla plná toxické rtuti. Archeologové spekulují, co to mohlo způsobit

Rtuť je toxická látka, to ví dnes každé malé dítě. Zjevně to ale netušili staří Mayové, kteří ji využívali k mnoha účelům. Nový výzkum ukazuje, že dokázala proniknout i do půdy a vody a je v nich ve zvýšené koncentraci dodnes.

Města starých Mayů jsou přes zánik této kultury dodnes působivá. Pod jejich povrchem ale teď vědci našli nečekanou hrozbu –⁠ rtuť. V článku v časopise Frontiers in Environmental Science vědci dospěli k závěru, že toto znečištění není novodobé: je způsobeno častým používáním rtuti a výrobků obsahujících rtuť Mayi v klasickém období, tedy mezi lety 250 a 1100 našeho letopočtu. Toto znečištění je místy tak silné, že i dnes představuje potenciální zdravotní riziko pro nepozorné archeology.

Profesor Duncan Cook, který výzkum vedl, problém popsal: „Znečištění životního prostředí rtutí se obvykle vyskytuje v současných městských oblastech a průmyslové krajině. Objev rtuti pohřbené hluboko v půdě a sedimentech ve starověkých mayských městech je obtížně vysvětlitelný, dokud nezačneme uvažovat o archeologii regionu, která nám říká, že Mayové používali rtuť po staletí.“

Starověké znečištění

Cook a jeho kolegové poprvé přezkoumali všechny údaje o koncentracích rtuti v půdě a sedimentech na archeologických nalezištích v celém starověkém mayském světě. Ukázali, že na lokalitách z klasického období, pro které jsou k dispozici měření –⁠ Chunchumil v dnešním Mexiku, Marco Gonzales, Chan b'i a Actuncan v Belize, La Corona, Tikal, Petén Itzá, Piedras Negras a Cancuén v Guatemale, Palmarejo v Hondurasu a Cerén, mezoamerické „Pompeje“, v Salvadoru –⁠ je znečištění rtutí zjistitelné všude s výjimkou Chan b'i.

Koncentrace se pohybují od 0,016 částic na milion (ppm) v Actuncanu až po mimořádných 17,16 ppm v Tikalu.  

Autoři zdůrazňují, že zapečetěné nádoby naplněné „elementární“ (tekutou) rtutí byly nalezeny na několika mayských lokalitách, například v Quiriqua v Guatemale, El Paraíso v Hondurasu a v bývalém multietnickém megaměstě Teotihucan ve středním Mexiku. Jinde v mayské oblasti archeologové našli předměty natřené barvami obsahujícími rtuť, které se vyráběly hlavně z minerálu cinabar.

Autoři došli k závěru, že staří Mayové často používali k výzdobě barvy a prášky obsahující cinabar a rtuť. Tato rtuť se pak mohla vyluhovat z teras, podlahových ploch, stěn a keramiky a následně se z nich mohla šířit do půdy a vody.

„Pro Maye mohly předměty obsahovat ch'ulel neboli sílu duše, která sídlila v krvi. Proto byl zářivě červený pigment cinabarit (neboli rumělka) neocenitelnou a posvátnou látkou, ale nevěděli, že je také smrtící, a jeho odkaz přetrvá v půdě a sedimentech v okolí starověkých mayských lokalit,“ naznačuje spoluautor studie Nicholas Dunning, profesor na univerzitě v Cincinnati.

Vzhledem k tomu, že rtuť je ve vápenci, který je podkladem velké části mayské oblasti, vzácná, spekulují, že elementární rtuť a cinabarit nalezené na mayských lokalitách mohly být původně těženy ze známých nalezišť na severním a jižním okraji starověkého mayského světa a do měst je dováželi obchodníci.

Zdravotní rizika a Mayové

Všechna tato rtuť mohla pro starověké Maye představovat zdravotní riziko. Účinky chronické otravy rtutí zahrnují například poškození centrální nervové soustavy, ledvin a jater a způsobují třes, zhoršení zraku a sluchu, ochrnutí a psychické problémy. Jeden z posledních mayských vládců Tikalu, panovník Temné slunce, je na freskách zobrazen jako patologicky obézní. Obezita je známým důsledkem metabolického syndromu, který může být způsoben chronickou otravou rtutí.

„Je zapotřebí dalšího výzkumu, abychom zjistili, zda expozice rtuti hrála roli v rozsáhlejších sociokulturních změnách a trendech v mayském světě, například ke konci klasického období,“ dodávají vědci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Copernicus: Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 3 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 13 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...