Mayská města byla plná toxické rtuti. Archeologové spekulují, co to mohlo způsobit

Rtuť je toxická látka, to ví dnes každé malé dítě. Zjevně to ale netušili staří Mayové, kteří ji využívali k mnoha účelům. Nový výzkum ukazuje, že dokázala proniknout i do půdy a vody a je v nich ve zvýšené koncentraci dodnes.

Města starých Mayů jsou přes zánik této kultury dodnes působivá. Pod jejich povrchem ale teď vědci našli nečekanou hrozbu –⁠ rtuť. V článku v časopise Frontiers in Environmental Science vědci dospěli k závěru, že toto znečištění není novodobé: je způsobeno častým používáním rtuti a výrobků obsahujících rtuť Mayi v klasickém období, tedy mezi lety 250 a 1100 našeho letopočtu. Toto znečištění je místy tak silné, že i dnes představuje potenciální zdravotní riziko pro nepozorné archeology.

Profesor Duncan Cook, který výzkum vedl, problém popsal: „Znečištění životního prostředí rtutí se obvykle vyskytuje v současných městských oblastech a průmyslové krajině. Objev rtuti pohřbené hluboko v půdě a sedimentech ve starověkých mayských městech je obtížně vysvětlitelný, dokud nezačneme uvažovat o archeologii regionu, která nám říká, že Mayové používali rtuť po staletí.“

Starověké znečištění

Cook a jeho kolegové poprvé přezkoumali všechny údaje o koncentracích rtuti v půdě a sedimentech na archeologických nalezištích v celém starověkém mayském světě. Ukázali, že na lokalitách z klasického období, pro které jsou k dispozici měření –⁠ Chunchumil v dnešním Mexiku, Marco Gonzales, Chan b'i a Actuncan v Belize, La Corona, Tikal, Petén Itzá, Piedras Negras a Cancuén v Guatemale, Palmarejo v Hondurasu a Cerén, mezoamerické „Pompeje“, v Salvadoru –⁠ je znečištění rtutí zjistitelné všude s výjimkou Chan b'i.

Koncentrace se pohybují od 0,016 částic na milion (ppm) v Actuncanu až po mimořádných 17,16 ppm v Tikalu.  

Autoři zdůrazňují, že zapečetěné nádoby naplněné „elementární“ (tekutou) rtutí byly nalezeny na několika mayských lokalitách, například v Quiriqua v Guatemale, El Paraíso v Hondurasu a v bývalém multietnickém megaměstě Teotihucan ve středním Mexiku. Jinde v mayské oblasti archeologové našli předměty natřené barvami obsahujícími rtuť, které se vyráběly hlavně z minerálu cinabar.

Autoři došli k závěru, že staří Mayové často používali k výzdobě barvy a prášky obsahující cinabar a rtuť. Tato rtuť se pak mohla vyluhovat z teras, podlahových ploch, stěn a keramiky a následně se z nich mohla šířit do půdy a vody.

„Pro Maye mohly předměty obsahovat ch'ulel neboli sílu duše, která sídlila v krvi. Proto byl zářivě červený pigment cinabarit (neboli rumělka) neocenitelnou a posvátnou látkou, ale nevěděli, že je také smrtící, a jeho odkaz přetrvá v půdě a sedimentech v okolí starověkých mayských lokalit,“ naznačuje spoluautor studie Nicholas Dunning, profesor na univerzitě v Cincinnati.

Vzhledem k tomu, že rtuť je ve vápenci, který je podkladem velké části mayské oblasti, vzácná, spekulují, že elementární rtuť a cinabarit nalezené na mayských lokalitách mohly být původně těženy ze známých nalezišť na severním a jižním okraji starověkého mayského světa a do měst je dováželi obchodníci.

Zdravotní rizika a Mayové

Všechna tato rtuť mohla pro starověké Maye představovat zdravotní riziko. Účinky chronické otravy rtutí zahrnují například poškození centrální nervové soustavy, ledvin a jater a způsobují třes, zhoršení zraku a sluchu, ochrnutí a psychické problémy. Jeden z posledních mayských vládců Tikalu, panovník Temné slunce, je na freskách zobrazen jako patologicky obézní. Obezita je známým důsledkem metabolického syndromu, který může být způsoben chronickou otravou rtutí.

„Je zapotřebí dalšího výzkumu, abychom zjistili, zda expozice rtuti hrála roli v rozsáhlejších sociokulturních změnách a trendech v mayském světě, například ke konci klasického období,“ dodávají vědci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 7 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...