Novým členem bankovní rady ČNB bude Jakub Seidler

Prezident Petr Pavel se rozhodl k 1. prosinci jmenovat do bankovní rady České národní banky (ČNB) Jakuba Seidlera. Mandát po šesti letech skončí Tomáši Holubovi. V tiskové zprávě to oznámil odbor komunikace prezidentské kanceláře. V pátek hlava státu jednala s guvernérem ČNB Alešem Michlem. Kromě nominace hovořili o měnové politice banky a aktuální ekonomické situaci.

Seidler je podle Hradu uznávaným odborníkem, pravidelně komentuje v médiích vývoj tuzemské ekonomiky, zejména pak měnovou politiku, vývoj kurzu koruny, úrokových sazeb, inflaci či úvěrový trh.

Absolvoval ekonomii na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze, následně šest let pracoval v ČNB na různých odborných pozicích v oddělení finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability, sdělil Hrad.

V letech 2014 až 2021 působil jako hlavní ekonom ING Bank pro Českou republiku, v roce 2018 ho vláda jmenovala jako člena Výboru pro rozpočtové prognózy. Od poloviny roku 2021 působí jako hlavní ekonom České bankovní asociace.

Prezident poté, co v Černoučku odevzdal hlas v krajských a senátních volbách, řekl, že na Seidlerově jméně mezi odborníky panovala až překvapivá shoda. Je podle něj týmovým hráčem, který se bude schopný velice rychle zapracovat, protože už v ČNB pracoval. Za dobrou volbu jej podle prezidenta považoval i Michl.

Seidler nahradí Holuba

Seidler nahradí v bankovní radě Holuba, kterému vyprší první šestileté funkční období a neměl zájem v radě pokračovat. V rozhovoru s agenturou Bloomberg nechtěl komentovat důvody svého rozhodnutí opustit ČNB, v níž působil na různých pozicích od roku 2000. Do konce svého mandátu se bude Holub podílet ještě na dvou rozhodováních o nastavení úrokových sazeb, a to příští týden a na začátku listopadu.

Holub v době svého působení v bankovní radě podporoval rychlé zvyšování úrokových sazeb od počátku inflační vlny, se kterým centrální banka pod vedením tehdejšího guvernéra Jiřího Rusnoka začala na konci roku 2021. Poté, co se bankovní rada v polovině roku 2022 obměnila a guvernérem se stal Michl, patřil Holub k menšině, která neúspěšně prosazovala další utahování měnové politiky, zatímco většina rady podporovala stabilitu základní úrokové sazby na sedmi procentech. Na konci loňského roku zase Holub společně s viceguvernérem Janem Fraitem usiloval o rychlejší snižování sazeb, než které nakonec většina rady podpořila.

Seidler se stane prvním členem bankovní rady ČNB, kterého jmenuje současný prezident Pavel. Všechny ostatní nynější členy jmenoval bývalý prezident Miloš Zeman. Zatím naposledy se bankovní rada obměnila loni v únoru, kdy se jejími členy stali Jan Procházka a Jan Kubíček.

Sedmičlenná bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnověpolitických opatřeních. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 5 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 8 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 16 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 16 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
včera v 20:42

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánovčera v 19:42

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled