Bankovní rada České národní banky (ČNB) se po prosincové pauze vrátila k uvolňování měnové politiky. Základní úrokovou sazbu snížila o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Sazba je tak na nejnižší úrovni od konce ledna 2022. Rozhodnutí bylo jednomyslné. Finanční trh snížení základní úrokové sazby v tomto rozsahu očekával. Makroekonomická prognóza centrální banky předpokládá v nadcházejícím období další mírný pokles úrokových sazeb a od poloviny roku jejich přibližnou stabilitu.
ČNB snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu
3 minuty
Události: Centrální banka snížila základní úrok
Český hrubý domácí produkt (HDP) podle ní vzroste o dvě procenta, v listopadové prognóze přitom očekávala růst 2,4 procenta. Výhled průměrné inflace pro letošní rok ČNB mírně zlepšila na 2,4 procenta proti listopadovým 2,6 procenta.
„Ekonomika postupně mírně oživuje, ale stále se pohybuje pod svým potenciálem,“ řekl guvernér ČNB Aleš Michl. Hospodářský růst podle něj táhne především spotřeba domácností, kterou podpořily růst reálných mezd i uvolnění měnové politiky. Naopak zahraniční poptávka zůstává utlumená a podle Michla bude brzdit český hospodářský výkon po celý letošní rok.
Michl upozornil, že s uvolňováním měnové politiky přetrvávají některá rizika, která působí ve směru vyšší inflace. Bankovní rada proto podle něj bude k dalšímu snižování úrokových sazeb přistupovat opatrně. „Je možné, že měnová politika zůstane restriktivnější déle, než čeká základní scénář prognózy,“ řekl.
Podle guvernéra se chce bankovní rada vyvarovat opakování chyby z doby před pandemií covidu-19, kdy byly reálné úrokové sazby dlouhodobě záporné, tedy nominální sazby nižší než inflace. Podle něj je nutné udržovat úroky nad inflací, motivovat tím ke spoření a zpomalovat úvěrovou aktivitu, aby příliš nerostlo množství peněz v ekonomice.
Bankovní rada zopakovala odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala kolem dvouprocentního cíle. To v současnosti podle ČNB ještě vyžaduje relativně vysokou hodnotu základní úrokové sazby. V lednu byla podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu meziroční inflace 2,8 procenta.
Rizikem pro vyšší inflaci je nyní podle ČNB větší setrvačnost růstu cen služeb a potravin. Za další rizika centrální banka označila zvýšené mzdové požadavky nebo případný dodatečný růst výdajů veřejného sektoru.
Bankovní rada snížila ve stejném rozsahu jako základní úrokovou sazbu také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u té centrální peníze proti zástavě cenných papírů, klesla na 4,75 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, nově činí 2,75 procenta.
17 minut
Tisková konference po jednání rady České národní banky
To, jak bude ČNB postupovat na nadcházejících zasedáních, je podle analytika Akcenty Miroslava Nováka aktuálně těžko předvídatelné. „Na jedné straně guvernér Michl uvádí, že bankovní rada se bude ohledně sazeb rozhodovat na základě příchozích dat. Na straně druhé ale nepřímo uvedl, že snížení hlavní sazby pod 3,5 procenta nebude po větší část letošního roku úplně ve hře,“ podotkl.
Samotné rozhodnutí ČNB překvapení nepřineslo, ale následná tisková konference s explicitním vyjádřením o velmi obezřetném přístupu na dalších zasedáních způsobila posílení koruny pod úroveň 25,10 koruny za euro, řekl analytik Raiffeisenbank Martin Kron. Její prognóza předpokládá, že bankovní rada sníží sazby v tomto roce už pouze jednou a na úroveň tří procent se dostane až v roce 2026.
Snížení odpovídá očekávání trhu
Snížit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu odpovídá očekávání finančního trhu, míní analytici. „Tento krok byl v souladu s tržním očekáváním a nepředstavuje tedy velké překvapení. Tomu odpovídá i prakticky nulová reakce kurzu koruny, která se drží poblíž 25,14 koruny za euro,“ řekl analytik Cyrrusu Vít Hradil.
„Pro snižování úrokových sazeb hovoří jak vývoj a výhled inflace, tak jen pozvolné oživení růstu české ekonomiky,“ doplnil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Předpokládá, že ČNB bude ve snižování úroků pokračovat, půjde však podle něj o pozvolné kroky, pravděpodobně vždy jen o čtvrt procentního bodu za každé kalendářní čtvrtletí.
„Vzhledem k tomu, že i nadále přetrvávají významná inflační rizika především ve službách, je opatrný postup centrální banky naprosto oprávněný,“ míní analytik Banky Creditas Petr Dufek. Proto podle něj Česko letos nejspíš čeká už jen jedno či dvojí snížení sazeb ČNB a následná pauza.
14 minut
Události, komentáře: Ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová a publicista David Klimeš
Nižší sazba hypotéky nezlevní, míní experti
Kdo má peníze v bance na spořicím účtu, může podle místopředsedy představenstva Gepard Finance Davida Eima očekávat, že se mu podmínky o něco zhorší. A pokud někdo plánuje hypotéku, zvláštní nadšení není na místě, dodal. Úrokové sazby hypoték se od repo sazby přímo neodvíjí a není tedy důvod se domnívat, že by banky obratem úrokové sazby hypoték snížily, vysvětlil.
Některé banky snižovaly své sazby již koncem ledna a začátkem února, takže analytička Sirius Finance Lucie Drásalová nečeká, že by po snížení sazeb ČNB banky sáhly k většímu zlevňování. Fakt, že základní úrokové sazby klesly, zase až takový vliv na cenu úvěrů mít nebude, souhlasil analytik OVB Allfinanz Michael Opočenský.
ČNB začala úrokové sazby snižovat v prosinci 2023, do loňského listopadu základní sazba klesla o tři procentní body na čtyři procenta. Loni v prosinci bankovní rada uvolňování měnové politiky přerušila. Analytici předpokládají, že letos úroková sazba bude dál klesat, ale pozvolnějším tempem než loni.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Rada nejednala o investicích do bitcoinu
Bankovní rada nediskutovala o plánu investic do bitcoinu. Čeká na vypracování analýzy, jejímž cílem je posoudit možnost investic do dalších tříd aktiv. Časový horizont pro vypracování analýzy podle Michla není stanoven. „Většina bankovní rady řekla, ‚počkáme na výsledky analýzy, a poté rozhodneme‘,“ podotkl.
O plánu investic do bitcoinu mluvil Michl minulý týden v rozhovoru pro list Financial Times. Pokud bude schválen, mohly by podle jeho vyjádření bitcoiny nakonec mít na celkových rezervách banky, které nyní činí 140 miliard eur (3,5 bilionu korun), podíl až pět procent.
Proti Michlovu plánu se postavila před týdnem prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová. Uvedla, že bankovní rezervy musejí být likvidní a bezpečné a neměly by být zatíženy podezřením na praní špinavých peněz či další kriminální aktivity.
ČNB by se v případě realizace Michlova plánu stala zřejmě první západní centrální bankou, o které je známo, že má v rezervách kryptoměny. Centrální banky tradičně mají své rezervy v konzervativních aktivech, jako jsou americké státní dluhopisy a další formy vysoce ceněných dluhopisů.
