Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Je tak na nejnižší úrovni od počátku února 2022. Finanční trh snížení sazby o čtvrt procentního bodu očekával, ve stejném rozsahu bankovní rada snížila sazbu i v srpnu. Pro rozhodnutí o snížení sazby o čtvrt procentního bodu bylo šest členů rady, jeden byl pro pokles o půl bodu.
ČNB snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu
Události: ČNB snížila úrokovou sazbu (zdroj: ČT24)
Rada ve středu zároveň potvrdila své odhodlání pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvouprocentního cíle centrální banky. Rizika a nejistoty plnění inflačního cíle vyhodnotila v souhrnu jako zhruba vyrovnané.
Jako riziko vyšší inflace uvedla například zvýšené mzdové požadavky v soukromém i veřejném sektoru, případný nadměrný růst celkových výdajů veřejného sektoru či vyšší než předpokládanou setrvačnost růstu cen služeb. Protiinflačním rizikem je podle ní zhoršení globální hospodářské aktivity a slabší výkon německé a potažmo české ekonomiky.
„Inflace se od začátku roku pohybuje poblíž našeho dvouprocentního cíle, v zemi tak přetrvává cenová stabilita. Boj s inflací ale nekončí. V dlouhodobém pohledu zůstává nastavení měnové politiky přísné,“ sdělil na tiskové konferenci guvernér ČNB Aleš Michl. Proces snižování sazeb tak podle něj může být kdykoliv zastaven nebo přerušen. Česká ekonomika oživuje, ale pouze pozvolně, a nadále je pod svým potenciálem, dodal k ekonomické situaci.
Argumentem ke snížení sazeb o půl bodu bylo podle Michla vyhodnocení výhledu inflace jako méně rizikového. „Naprostá většina rady se shodla na tom, že je potřeba opatrnost, inflace je stále nad naším inflačním cílem, jádrová inflace je zvýšená. Problémem je stále setrvačnost inflace ve službách,“ podotkl. Změny nálady na finančních trzích podle něj ČNB neovlivnily. „Nemáme žádný závazek, co uděláme příště, jaká bude sazba na konci roku. Rozhodneme se podle vyhodnocení nové prognózy a nových dat. Všechny možnosti si necháváme otevřené,“ poznamenal.
Brífink guvernéra ČNB Aleše Michla (zdroj: ČT24)
Lombardní a diskontní úroková sazba
Vedle základní úrokové sazby snížila bankovní rada ve stejném rozsahu i lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, je nově 5,25 procenta. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, klesla na 3,25 procenta.
Uvolňování měnové politiky zahájila ČNB loni v prosinci, kdy v prvním kroku snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Předtím byly sazby rok a půl v neměnné výši sedmi procent. Letos v únoru ČNB snižování sazeb zrychlila, když sáhla k poklesu o půl procentního bodu, stejný krok následně třikrát zopakovala. V srpnu ČNB uvolňování měnové politiky zpomalila, když se vrátila k úpravám sazby o čtvrt procentního bodu.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.
Analytici: Snížení sazby odpovídá očekávání
„Snížení repo sazby ČNB o čtvrt procentního bodu přišlo v souladu s očekáváním finančního trhu, neboť podporu pro takový krok naznačilo v uplynulých týdnech několik členů bankovní rady,“ okomentoval analytik Generali Investments Radomír Jáč. Inflace sice v červenci a srpnu mírně překonala očekávání ČNB, proti tomu ale podle něj naopak stojí řada faktorů, jež na českou ekonomiku působí protiinflačně.
Také ekonom a bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal podotkl, že rozhodnutí centrální banky není překvapením. „Trh snížení o čtvrt procentního bodu očekával. A vyjádření členů bankovní rady nebyla moc rozdílná od toho, co si trh myslel,“ poznamenal s tím, že snížení sazby na 4,25 procenta je logicky opatrné. „S ohledem na to, že povodně vedly k prohlášení vlády, že zvýší svůj deficit. Také jsme získali nějaké peníze z EU. To jsou proinflační a prorůstové impulsy,“ vysvětlil Lízal.
Bývalý člen bankovní rady ČNB Lubomír Lízal k úrokovým sazbám (zdroj: ČT24)
Centrální banka využila prostoru ke snížení sazeb, který vytvořila letos výrazně nižší inflace, upozornil analytik Banky Creditas Petr Dufek. Aktuálně se inflace nachází blízko dvouprocentního cíle a zatím podle něj nic nenasvědčuje tomu, že by se u tohoto cíle neměla pohybovat i v příštím roce. Zároveň ČNB dala najevo, že nehodlá se snižováním sazeb zbytečně pospíchat, zvlášť ve světle negativních inflačních tendencí ve službách, podotkl.
Pokles sazby hypotéky okamžitě nezlevní, míní experti
Rozhodnutí ČNB nebude podle expertů znamenat okamžité zlevnění hypoték. „V současné chvíli jsou karty rozdány tak, že na trhu nevidím sílu, která by usilovala o nějaké snižování sazeb. O hypotéky je stále velký zájem, banky proto nic nenutí, aby sazby snižovaly,“ řekl analytik OVB Allfinanz Michael Opočenský. Připomněl, že banky tu nejsou proto, aby klientům zlevňovaly pořizování bydlení, ale slouží primárně k vytváření zisku svým akcionářům. Navíc má každá banka své specifické důvody, proč není ochotná zvýšit aktivitu v tomto směru, dodal.
Je tedy na bankách, zda ještě nyní na poslední čtvrtletí zlevní své hypoteční sazby, které zatím ponechávají v průměru nad pětiprocentní hranicí, uvedla analytička společnosti FinGO Jana Vaisová. Banky jsou i přes snižování úrokových sazeb ČNB velmi opatrné a snižují své sazby jen v akcích a velmi opatrně, podotkla.
