Bankovní rada České národní banky ve středu podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, je nejvyšší od roku 1999. Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Ekonomy rozhodnutí rady nepřekvapilo. Guvernér centrální banky Aleš Michl upozornil, že v budoucnu připadá v úvahu i zvýšení sazeb, kdyby rostla poptávková inflace.
ČNB ponechala také lombardní sazbu na osmi procentech. Jde o procentuální sazbu, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zůstala na šesti procentech.
„Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady. Dva členové hlasovali pro zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu,“ uvedl guvernér ČNB Aleš Michl. Zároveň dal najevo, že nelze očekávat, že by sazby klesaly. „Ani slovo nepadlo dnes (na středečním zasedání) o možném snižování sazeb. Vůbec to není na pořadu dne,“ zdůraznil. Rada je dál odhodlána bojovat proti inflaci, dokud se nevrátí ke dvěma procentům, ujistil.
Po příštím zasedání rady by podle Michla mohly zůstat na dosavadní úrovni, anebo se zvýšit. „Bankovní rada je připravena zvýšit sazby zejména, pokud vzroste poptávková inflace nebo riziko poptávkové inflace,“ předeslal.
Při shrnutí aktuálních ekonomických ukazatelů však guvernér upozornil, že se tlumí spotřeba domácností, která je pro poptávkovou inflaci důležitá. „V mezičtvrtletním vyjádření klesla spotřeba domácností reálně o 3,1 procenta, což je historicky nejhlubší propad, pokud odmyslíme od období prvního lockdownu,“ podotkl. Napomoci zvýšení sazeb by podle něj mohl také zásadní růst mezd nebo dramatické zhoršení státního hospodaření.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Inflace, kterou se snaží centrální banka stanovením úrokových sazeb dostat pod kontrolu, byla v listopadu podle údajů Českého statistického meziročně 16,2procentní. Oproti prognóze České národní banky byla poněkud nižší, podle Michla to ale bylo hlavně kvůli rozdílnému přístupu k započítání úsporného energetického tarifu.
Podle některých ekonomů nedělá ovšem centrální banka maximum pro to, aby tempo zdražování srazila. „Průmysl, když vidí tak vysoká inflační čísla, nemá podle čeho plánovat do budoucna. (…) Inflace je v ekonomice největší zlo a je potřeba ji srazit,“ podotkla bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.
Naproti tomu Michal Skořepa z České spořitelny míní, že pokud jde o výši sazeb, „úroveň, jak je dnes, je v pořádku“. V úvahu podle něj připadá nanejvýš už jen drobné zvýšení. „Ale rozhodně už není prostor pro masivní zvyšování,“ domnívá se.
Krok, který nepřekvapil
Analytici zachování sedmiprocentní sazby očekávali. Například Jaromír Gec z Komerční banky předpokládá, že na stejné úrovni zůstane základní sazba až do srpna příštího roku, kdy se začne postupně snižovat. Guvernér ČNB Aleš Michl na předchozích jednáních bankovní rady upozorňoval, že sazby zůstanou zvýšené delší dobu, dokud se nepodaří plně dostat pod kontrolu inflaci. V listopadu bylo tempo růstu cen 16,2 procenta.
Podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče sdílí většina členů bankovní rady názor, že úrokové sazby s dvoutýdenní repo sazbou na úrovni sedmi procent již dostatečně tlumí poptávku a inflační tlaky v české ekonomice. I když neočekává, že by se sazby dál zvyšovaly, zároveň ani nepředpokládá, že by začaly rychle klesat. „ČNB podrží své úroky beze změny i po celé první pololetí nového roku, ve druhé polovině 2023 by ale mohla zahájit proces jejich snižování,“ odhadl.
O tom, že je nynější úroveň sazeb maximem, však zapochyboval obchodní ředitel společnosti Ebury Tomáš Kudla. Nynější setrvání na sedmi procentech za široce očekávané vzhledem k dlouhodobé rétorice členů bankovní rady a vzhledem k vážným známkám zpomalení české ekonomiky. „Stále však existuje reálná šance, že ČNB bude muset své sazby na některém z příštích zasedání zvýšit,“ míní.
