Novými členy bankovní rady České národní banky se od 13. února stanou dosavadní ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček. Ke stejnému dni se dosavadní člen rady Jan Frait stane viceguvernérem. Všechny ve středu jmenoval prezident Miloš Zeman. Ten při jmenování oznámil, že podepsal státní rozpočet vlády Petra Fialy (ODS) se schodkem 295 miliard korun.
Procházka a Kubíček nahradí dosavadního viceguvernéra Marka Moru a člena rady Oldřicha Dědka, kterým končí šestileté funkční období.
Zeman při jmenování uvedl, že kromě stanovování úrokových sazeb a zajišťování kurzu koruny je v boji proti inflaci třeba zodpovědná fiskální politika. Apeloval proto na bankovní radu, aby intenzivně spolupracovala s vládou. „Vládu, zejména pak ministerstvo financí je zapotřebí přesvědčit, že vedle silné koruny je dalším protiinflačním faktorem nízký deficit rozpočtu,“ řekl Zeman. Podle něj mohou v této záležitosti využít svých zkušeností právě Kubíček a Procházka.
Guvernér ČNB Aleš Michl po jmenování nových členů bankovní rady označil dosažení stabilní míry inflace za hlavní cíl rady. Očekává, že se inflace začne snižovat na jaře 2023. „Nyní mohu prohlásit, že naše prognóza očekává, že za rok a půl bude obnovena cenová stabilita,“ uvedl.
Michlovo křídlo udrželo většinu
Sedmičlenná bankovní rada se v posledním roce téměř úplně obměnila. K začátku července jmenoval Zeman novým guvernérem Aleše Michla, který nahradil Jiřího Rusnoka. Současně s Michlem byli jmenováni viceguvernérka Eva Zamrazilová a členové rady Karina Kubelková a Jan Frait. Posledním členem rady ještě z Rusnokova období zůstává Tomáš Holub, jehož mandát vyprší v prosinci 2024.
Středeční Zemanovo rozhodnutí by nemělo změnit rozložení sil mezi stoupenci a odpůrci další měnové restrikce v bankovní radě. Od jmenování Michla převažovali příznivci stability úrokových sazeb, pro další zvyšování byli pouze Mora s Holubem. Po únorové obměně tak stále bude mít Michlovo křídlo většinu.
Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnověpolitických opatřeních. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu.
Zeman podepsal rozpočet
Prezident také u jmenování nových členů rady oznámil, že podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 295 miliard korun. Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Již podruhé tak výdaje překročí dva biliony korun. Zeman při oznámení svého podpisu uvítal meziroční snížení schodku o 80 miliard korun, stále je to ale podle něj málo.
Premiér Fiala označil ve sněmovně rozpočet na příští rok za přijatelný a realistický. Podle něho pomůže obyvatelům i firmám překonat energetickou krizi. Opozice naopak rozpočtu ve sněmovně vytýkala údajnou nereálnost části jeho příjmů a vládu obviňovala, že rezignovala na úspory.
Pro letošní rok činí schválený deficit 375 miliard korun. Zatímco Zeman podepsal původní letošní rozpočet, který byl prvním z pera koaliční Fialovy vlády, jeho novelu, která schodek navyšovala až na 375 miliard, naopak vetoval. Sněmovna jeho veto přehlasovala.
