S novými členy rady České národní banky (ČNB), kteří nastoupí v červenci, neočekává hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler zvyšování úrokových sazeb. Spekuluje o tom, že nový guvernér centrální banky Aleš Michl bude výrazněji přistupovat k investici devizových rezerv. „V případě využívání devizových rezerv a intervenování za silnější korunu bude muset centrální banka hlavně udělat rozhodnutí, kam až by korunu chtěla dostat,“ uvedl v pořadu Interview ČT24.
Bankovní rada bude mít od července tři nové členy. Prezident ve středu do funkce viceguvernérky jmenoval dosavadní předsedkyni Národní rozpočtové rady, ekonomku Evu Zamrazilovou. Dalšími členy se pak stanou Jan Frait, který je v centrální bance zodpovědný za finanční stabilitu, a z pozice hlavní analytičky Hospodářské komory přejde Karina Kubelková.
Podle ekonoma Seidlera nejsou jména nových a staronových členů překvapení a upozornil na to, že v posledních týdnech na trhu způsobovalo nejistotu hlavně to, jak se bude bankovní rada stavět k dalšímu nastavování úrokových sazeb. „Z pohledu toho, jak trh jmenování nových členů vyhodnotil, je to dobrá volba,“ uvedl.
„Trh nyní tuší, co od těchto jmen očekávat. Protože například Frait už v bankovní radě byl v letech 2000–2006, v té době patřil do tábora takzvaných holubic,“ připomněl Seidler s tím, že zvířecí terminologie ekonomů označuje situaci, „kdy člen centrální banky preferuje spíše nižší úrokové sazby, tak se mu říká holubice, a když preferuje vyšší, tak se mu říká jestřáb“.
Podle hlavního ekonoma ČBA nebude nově jmenovaný člen bankovní rady Frait pravděpodobně pro další zvyšování úrokových sazeb. „A Zamrazilová se v době, kdy působila v centrální bance, řadila spíše mezi jestřáby, už několikrát se ale v médiích vyjádřila, že považuje současnou úroveň úrokových sazeb za dostačující a další navyšování nepodporuje,“ doplnil.
„Moc toho ohledně názorů paní Kubelkové na měnovou politiku nevíme, ale dá se předpokládat, že tím, že přichází z prostředí Hospodářské komory, kde firmy vysoké úrokové sazby rovněž nekvitují, takže bude také vůči dalšímu navyšování úrokových sazeb spíše opatrnější,“ myslí si Seidler o nové člence rady.
Úrokové sazby se s novými členy rady asi nebudou zvyšovat, uvedl Seidler
Bezprostředně po jmenování nového guvernéra České národní banky Michla v květnu oslabil kurz koruny, což je podle Seidlera znamením, že to „byla volba, která trhu naznačila, že přichází někdo, kdo je proti současnému konsenzuálnímu názoru bankovní rady.“ Reakce trhu podle něj reflektovala to, že se od nového guvernéra očekávala razantní změna měnové politiky.
Obavy a rozporuplné reakce z Michlova jmenování ale Seidler mírní. „Michl pravděpodobně bude i v komunikaci opatrnější. Od svého jmenování guvernérem poskytl jeden rozhovor, který naznačoval, že bude spíše udržovat tu kontinuitu. Nyní vidíme, že většina bankovní rady bude spíše podporovat to, že by se úrokové sazby dále neměly zvyšovat,“ míní.
Od nové podoby bankovní rady očekává pravděpodobné silnější investice devizových rezerv. „ČNB to nyní může dělat víc, ale je třeba říct, že i to je opatření, které bude do jisté míry ekonomiku také bolet. Stejně jako se centrální banka rozhoduje o výši úrokových sazeb a musí se rozhodovat, kam až půjdou. A samozřejmě čím výše budou, tím je to větší problém pro domácnosti, které mají hypotéku a pro firmy. Tak i v případě využívání devizových rezerv a intervenování za silnější korunu bude muset centrální banka udělat rozhodnutí, kam až by korunu chtěla dostat,“ podotkl.
Dosluhující guvernér ČNB nedávno prohlásil, že rada na svém červnovém zasedání zřejmě zvýší základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu či více. Nyní dosahuje základní úroková sazba 5,75 procenta a je nejvyšší od roku 1999.
„Nastavování měnové politiky je složité a musíte složitě lavírovat mezi tím, že chcete bojovat s inflací, ale zároveň víte, že zvyšováním sazeb ochlazujete ekonomiku a tlumíte ji a musíte si dát pozor, aby toho nebylo příliš,“ reagoval Seidler s tím, že s dalším zvyšováním sazeb by osobně byl opatrný kvůli tomu, že je viditelný trend, kdy firmy začínají u bank preferovat eurové půjčky.
Kroky současné rady Seidler nechtěl hodnotit kvůli tomu, že jejich dopad bude možné vyhodnotit až v budoucnu. „Pokud by se ještě výrazněji rozjela inflace, pak bude jasné, že centrální banka měla intervenovat agresivněji a úrokové sazby zvyšovat,“ uvedl. Na druhé straně podle něj stojí to, že inflace pravděpodobně začne zpomalovat i tím, že poptávku poznamená, že domácnosti budou čelit daleko dražším energiím a nebudou tolik utrácet. „To samo o sobě přinese zpomalení,“ dodal.
