Růst strana 2 z 3

Inflace v Evropské unii v dubnu vystoupila na rekordních 8,1 procenta. Je to o tři desetiny procentního bodu více než v březnu. Ve čtvrtek to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika má ze zemí sedmadvacítky třetí nejvyšší inflaci, v dubnu činila 13,2 procenta.

V dubnu znovu zrychlil meziroční růst cen výrobců. V průmyslu se ceny zvýšily o 26,6 procenta po březnovém růstu o 24,7 procenta. Ve stavebnictví zrychlil na 12,9 procenta z 12 procent. V zemědělství byl růst cen nejvyšší od začátku sledování v roce 1992, stoupnul na 35,3 procenta z 27,2 procenta. Ceny tržních služeb pro podniky v dubnu meziročně vzrostly o 5,5 procenta, zatímco v březnu o 4,9 procenta. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 1,8 procenta. V předchozí únorové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 3,7 procenta.

Nezaměstnanost v dubnu klesla na 3,3 procenta. Oproti předchozímu měsíci je tak nižší o jednu desetinu procentního bodu. Vývoj na pracovním trhu pozitivně ovlivnil začátek sezonních prací. Válka na Ukrajině a příliv uprchlíků mají zatím na počty nezaměstnaných minimální vliv.

Na sjezdu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), největší odborové centrály v Česku, v sobotu promluvil prezident Miloš Zeman. Delegáty například vyzval, aby se snažili zakotvit vliv zaměstnanců a odborářů ve vedení firem a staronového šéfa ČMKOS Josefa Středulu vyzval ke kandidatuře v blížících se prezidentských volbách.

Podle průzkumu ministerstva práce a sociálních věcí mezi firmami jsou v Česku desetitisíce volných pracovních míst vhodných pro zájemce z Ukrajiny. Nejčastěji jsou to pozice pro pomocné pracovníky, je ale i vysoká poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích. Česko od počátku války vydalo již téměř 302 tisíc speciálních víz pro lidi prchající před ruskou invazí na Ukrajině. Ve středu udělilo 2800 speciálních víz, což je zhruba stejný počet jako ve stejný den minulý týden. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) požádá Česko a dalších osm států Evropskou komisi o finanční pomoc v souvislosti s uprchlickou krizí způsobenou válkou na Ukrajině.

Ministerstvo zemědělství začalo spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěž (ÚOHS) v minulém týdnu sledovat prodejní ceny vybraných potravin, aby obchodníci uměle nezvyšovali marže. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) zdražovali výrobci i v březnu, ceny nejvíc rostly v zemědělství, což naznačuje budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Na ty dopadne i vzrůst nákladů podnikatelům, což avizuje Hospodářská komora. Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok nevyloučil další zvýšení úrokových sazeb. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl po středečním jednání vlády, že kabinet připravuje kroky, které mají zajistit především udržení dodávek energie za přijatelné ceny, ministři o nich však budou dál diskutovat.

Hrubý domácí produkt loni stoupl o 3,3 procenta oproti předchozímu roku, uvedl Český statistický úřad. V posledním čtvrtletí činil meziroční ekonomický růst podle zpřesněného odhadu statistiků 3,6 procenta. Růst byl menší než předchozí propad ze začátku pandemie, na druhé straně byl meziročně nejvyšší od roku 2017. I minulý rok byl ovšem pandemií ovlivněn, což se projevilo hlavně na jeho počátku, kdy ekonomika ještě meziročně klesla.

V lednu skončil zahraniční obchod České republiky v přebytku 6,2 miliardy korun, což je o 18,6 miliardy méně než loni. Vývoz stoupl oproti loňskému lednu o 12,9 procenta na 336,7 miliardy korun a dovoz o 20,9 procenta na 330,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnil Český statistický úřad.

Hospodaření státu se ke konci února dostalo do schodku 45,3 miliardy korun po lednovém přebytku 3,9 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Loni v únoru skončil rozpočet v deficitu 86,1 miliardy korun, což byl nejhorší únorový výsledek od vzniku Česka.

Český průmysl loni meziročně rostl. Na rozdíl od prvního pandemického roku 2020, kdy poklesl o sedm procent, posílil v tom druhém o 6,4 procenta, uvedl Český statistický úřad. Loňský výsledek ovšem znamená, že ještě nedosáhl předcovidové úrovně. Příčinou byly hlavně problémy automobilového průmyslu. Oproti roku 2020 rostlo loni i stavebnictví, a to o 1,4 procenta, ve schodku naopak skončil zahraniční obchod.

Hrubý domácí produkt (HDP) USA se za minulý rok zvýšil o 5,7 procenta. V rychlém odhadu to oznámilo americké ministerstvo obchodu. Jde o největší roční nárůst od roku 1984. Analytici přitom předpokládali zrychlení jen o 5,5 procenta, upozorňuje agentura Reuters. Ve čtvrtém kvartálu hospodářský růst zrychlil v ročním přepočtu na 6,9 procenta z 2,3 procenta ve třetím čtvrtletí.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil nejnovější výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 4,4 procenta. To je o půl procentního bodu méně, než čekal v říjnu. Důvodem je zejména slabší růst ve dvou největších ekonomikách, tedy ve Spojených státech a v Číně. Loni světové hospodářství podle aktualizovaného výhledu vzrostlo o 5,9 procenta. To je v souladu s říjnovou prognózou.

Poslancům a senátorům vzroste od ledna jejich měsíční plat o 5,5 tisíce korun. Ministři si polepší o 10,5 tisíce měsíčně. A například prezident o téměř 18 tisíc. Podle nejnovějších dat statistiků to spočítala Česká televize. Platy ústavních činitelů poslanci navázali na průměrnou mzdu v české ekonomice a rostou na rozdíl od platů učitelů, policistů či hasičů automaticky. Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl v létě platy politiků zmrazit. Poslanci se ale zákonem odmítli zabývat. Mimo jiné s argumentem, že ho premiér předložil pozdě.

Strany vládní koalice čeká střet o platy státních zaměstnanců. Jisté sice už je, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) neuhájí své původní stanovisko, že by se neměly zvyšovat vůbec. ANO ale chce, aby platy vzrostly o inflaci, tedy o 3,5 procenta. ČSSD naproti tomu žádá plošný růst platu každého státního zaměstnance o 3000 korun, s čím dříve souhlasily i odbory. Ze státního rozpočtu by to ovšem odčerpalo zhruba dvojnásobnou částku než nárůst o inflaci. S růstem o inflaci souhlasí i část opozičních stran.

Ministři z ČSSD Jana Maláčová a Jan Hamáček chtějí ve vládě prosadit zvýšení platů ve veřejné sféře v příštím roce o tři tisíce korun. Na takovém růstu se shodli s odbory. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce, aby růst platů projednala celá vláda. Hamáček by k jejímu jednání rád přizval i odbory. Na zvýšení platů by podle něj bylo potřeba 21 miliard korun.

Česká ekonomika ve druhém letošním čtvrtletí stoupla podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně o 8,2 procenta a mezičtvrtletně o rovné procento. Proti prvnímu odhadu z konce července ukazují aktuální údaje ekonomiku v lepším světle. Předběžný odhad uváděl meziroční růst o 7,8 procenta a mezičtvrtletní o 0,6 procenta. Pozitivní mezičtvrtletní vývoj hrubého domácího produktu podpořila zejména rostoucí spotřeba domácností.

Hrubý domácí produkt (HDP) Polska se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o 10,9 procenta po poklesu o 0,9 procenta v prvním kvartálu. Uvedl to ve svém prvním odhadu polský statistický úřad. Podle serveru BusinessInsider.com.pl tak polská ekonomika zažila nejprudší meziroční růst v historii a překonala dosavadní rekord ze čtvrtého čtvrtletí 1997, kdy HDP stoupl o 10,8 procenta.

Benzin Natural 95 je u čerpacích stanic v Česku nejdražší za šest a půl roku, cena se blíží 34 korunám za litr. Za poslední týden do středy 28. července benzin podražil o 23 haléřů na průměrných 33,93 koruny, naposledy ho řidiči za tuto cenu pořizovali v prosinci 2014. Přes 34 korun ho prodávají pumpy v Praze a dalších třech krajích. Zdražuje také nafta, její cena stoupla za týden o dvacetník na 31,83 koruny za litr, což je nejvíc od loňského ledna. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

Spotřebitelské ceny v červnu meziročně vzrostly o 2,8 procenta oproti 2,9 procenta z předcházejícího měsíce. Meziměsíční růst cen byl půlprocentní. Nejvíce oproti minulému roku zdražily pohonné hmoty, rostly také ceny automobilů nebo alkoholu a tabáku. Zlevnily hlavně potraviny, uvedl Český statistický úřad.

I když to, jak člověk bude vysoký, ovlivňují především geny, nezanedbatelná je v tomto ohledu také role dalších faktorů. Podle odborníků, které citoval článek na webu Metafact.io, se jedná například o dostupnost jídla nebo třeba úroveň zdravotní péče.

Po mnohaletém výzkumu začali brněnští vědci s klinickými testy léku na achondroplázii. Jde o nejčastější genetickou poruchu růstu člověka. Na objevu přelomové novinky spolupracovali s japonskými kolegy. Právě u nich nyní testy probíhají.

Ekonomika by po citelném propadu z roku 2020 měla letos růst. Makroekonomické výhledy, které porovnává ministerstvo financí, odhadují v průměru něco přes tři procenta. Klesnout by naopak měla inflace, která by se mohla přiblížit cíli České národní banky –⁠ tedy dvěma procentům. O výhledech na následující rok hovořil v pořadu Události, komentáře ekonom Tomáš Sedláček.

Rostliny v květináčích možná pro lidi nepředstavují pouze pasivní společníky. Nová studie totiž naznačila, že konkrétně fazoly obecné jsou zřejmě vnímavější, než se doposud předpokládalo. Výzkum publikoval odborný časopis Scientific Reports.