Růst strana 2 z 4

Růst o 1,3 procenta očekává letos od české ekonomiky Hospodářská komora. Její makroekonomická prognóza také počítá s růstem mezd, a to jak numericky, tak i reálně. Průměrná mzda by měla podle komory stoupnout o 6,1 procenta a reálná mzda o 3,4 procenta. Inflace by podle prognózy měla v průměru být 2,7procentní.

K sedmatřiceti návrhům na podporu českého hospodářství se už vyjádřila všechna ministerstva. Opatření doporučila Národní ekonomická rada vlády. Teď čeká, kolik z nich získá podporu všech vládních stran. Jejich definitivní seznam by mohl být hotový do několika týdnů.

Česká ekonomika letos zesílí o 1,2 procenta, domnívá se ministerstvo financí, podle nějž loni naopak hrubý domácí produkt o 0,6 procenta klesl. Nová resortní prognóza je méně příznivá než předchozí odhad zveřejněný v listopadu, který hovořil pro letošek o téměř dvouprocentním růstu. Naopak optimističtější, než bylo ještě v listopadu, je ministerstvo u inflace. Domnívá se, že se většinu roku bude držet pod třemi procenty, zatímco dřívější predikce hovořila o tom, že zůstane nad touto hranicí. Úřad vedený Zbyňkem Stanjurou (ODS) zároveň neočekává, že by na letošní růst HDP měl významný vliv loni schválený konsolidační balíček, naopak si od něj slibuje, že pomůže držet pod kontrolou inflaci.

O 0,3 procentního bodu pomaleji bude v příštích třech letech podle ministerstva financí růst hrubý domácí produkt kvůli efektům konsolidačního balíčku. Inflace bude v souvislosti s balíčkem o 0,1 procentního bodu vyšší, než by byla bez něj, doplnil úřad ve svém fiskálním výhledu. Vliv balíčku na HDP i inflaci označilo ministerstvo za nízký.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) bude pro příští rok doporučovat ve vyjednávání kolektivních smluv v privátní sféře růst mezd ve výši osm až deset procent. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom informoval předseda ČMKOS Josef Středula.

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí ve srovnání s loňskem o 0,4 procenta klesla, oproti předchozímu kvartálu naopak nepatrně rostla. Český statistický úřad ve zpřesněném odhadu potvrdil trend z odhadu dřívějšího, i když meziroční srovnání je mírně příznivější. Na meziroční pokles měly podle statistiků vliv hlavně domácnosti, které šetřily a měly nižší výdaje na konečnou spotřebu. Výkon české ekonomiky ve druhém čtvrtletí byl vyšší, než předpokládala Česká národní banka (ČNB) v srpnové prognóze. Ta u HDP očekávala pokles o 0,7 procenta. Lepší než očekávané byly výsledky spotřeby domácností i vlády a investiční aktivita, naopak za prognózou zaostal export.

Poptávka po padělaných lécích či doplňcích na růst svalů i na hubnutí na černém trhu neklesá. Užívaní neoriginálních přípravků ale může ohrožovat zdraví. Odborníci tak doporučují je raději nekupovat přes internet.

Míra inflace v Turecku v červenci po osmi měsících zpomalování obnovila růst, a to na 47,83 procenta. Ve své zprávě to ve čtvrtek uvedl turecký statistický úřad. Zdražovaly zejména segment hotelů, restaurací a kaváren, dále zdravotní péče a potraviny s nápoji. Nejméně rostly náklady na bydlení. V červnu míra inflace činila 38,2 procenta, což byla nejnižší hodnota za 18 měsíců.

Česká ekonomika bude v letošním roce stagnovat, v příštím roce stoupne o dvě procenta. Mzdy by se reálně mohly začít zvedat už ve druhé polovině tohoto roku. Roční míra inflace dosáhne letos 10,8 procenta, v roce 2024 klesne na 3,3 procenta. Vyplývá to z aktuální prognózy Hospodářské komory ČR (HK), kterou na úterní tiskové konferenci představil její prezident Zdeněk Zajíček.

Hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí oproti předchozímu kvartálu nepatrně vzrostl – o 0,1 procenta. Ve srovnání se začátkem loňského roku byl naopak nižší o 0,2 procenta, uvedl Český statistický úřad v předběžném odhadu. Podle analytiků nicméně mezičtvrtletní výsledek ukazuje, že recese v Česku skončila a hospodářství je robustní, i když existují i varovné signály. Že ekonomika se začátkem roku 2023 mírně zesílila, byla podle statistiků zásluha zahraniční poptávky, která rostla. Naopak spotřeba domácností se dále snižovala.

Hrubý domácí produkt Česka bude letos podle odhadu České bankovní asociace o 0,1 procenta vyšší než loni. Fakticky bude tedy ekonomika stagnovat. Větší růst očekávají banky napřesrok, kdy by mohl HDP stoupnout o 2,7 procenta. Prognóza asociace je poněkud příznivější než podobné odhady, které vydalo ministerstvo financí a Česká národní banka. Obě tyto instituce očekávají mírný pokles ekonomiky.

Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v loňském roce i přes dopady ruské invaze na Ukrajinu zvýšil o 1,9 procenta. Na základě předběžných výsledků to oznámila šéfka Spolkového statistického úřadu Ruth Brandová. V roce 2021 ekonomika vzrostla o 2,6 procenta, na letošní rok vláda i ekonomové počítají s hospodářským poklesem.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 1,7 procenta, ve srovnání s předchozím kvartálem ale klesl hrubý domácí produkt o 0,2 procenta, uvedl Český statistický úřad ve svém zpřesněném odhadu. Na pokles mělo vliv hlavně hospodaření domácností, které omezily své výdaje.

Tisíce lidí v neděli vyšly v Budapešti do ulic za vyšší platy a větší práva učitelů. Pedagogy v protestu podpořili studenti a také lidé, které trápí rychlý růst cen. Organizátoři podle agentury APA tvrdí, že demonstrovalo 80 tisíc lidí.

Český průmysl v srpnu zrychlil meziroční růst na 7,2 procenta z červencových revidovaných 0,9 procenta. Růst ovlivnilo hlavně snížení produkce v loňském srpnu, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Zahraniční obchod České republiky se zbožím skončil v srpnu schodkem 28,2 miliardy korun. Poprvé po více než roce měl ale v srpnu vývoz meziročně rychlejší tempo růstu než dovoz.

Česká ekonomika byla podle předběžného odhadu statistiků za druhé čtvrtletí o 3,6 procenta silnější než loni. Ve srovnání s prvním kvartálem stoupl hrubý domácí produkt o 0,2 procenta. Růst táhly výdaje na konečnou spotřebu, oslabovala jej však zahraniční poptávka. Předběžný odhad výsledku druhého čtvrtletí v celé Evropské unii zveřejnil také Eurostat. Podle něj stoupla ekonomika EU meziročně o čtyři procenta, oproti předchozímu kvartálu o 0,6 procenta.

Platy hasičů a policistů na tarifech od ledna příštího roku vzrostou o deset procent. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) to oznámil v Hřensku, kde hasiči už třetím dnem bojují s rozsáhlým požárem v tamním národním parku. Je to podle něj výsledek koaliční dohody, což na místě potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) následně doplnil, že desetiprocentní navýšení tarifů se bude od ledna týkat také vojáků. Odhadl, že krok vyjde na jednotky miliard korun.

V prvním čtvrtletí letošního roku stoupla ekonomika meziročně o 4,8 procenta. Jde tak o zlepšení původního odhadu, jak vyplývá ze zpřesněných dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu činil 0,9 procenta.

Všechny starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se od září kvůli vysoké inflaci znovu mimořádně zvýší. Zásluhová část penze se všem příjemcům zvedne o 5,2 procenta. Průměrný starobní důchod tak vzroste o 699 korun. Zhruba polovina starobních penzistů ale na tuto částku nedosáhne. Lidé s podprůměrnými důchody dostanou méně.

Češi se vracejí do hospod a restaurací. Zájem o pivo v sudech tak roste. K návratu přispívá nejen zrušení pandemických omezení, ale i hezké počasí. V posledních dnech navíc lidi do hospod lákalo i mistrovství světa v hokeji. Pivovary i pohostinská zařízení se ovšem podobně jako další podniky potýkají s rostoucími náklady, které se promítají i do ceny piva.

Inflace v Evropské unii v dubnu vystoupila na rekordních 8,1 procenta. Je to o tři desetiny procentního bodu více než v březnu. Ve čtvrtek to uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika má ze zemí sedmadvacítky třetí nejvyšší inflaci, v dubnu činila 13,2 procenta.

V dubnu znovu zrychlil meziroční růst cen výrobců. V průmyslu se ceny zvýšily o 26,6 procenta po březnovém růstu o 24,7 procenta. Ve stavebnictví zrychlil na 12,9 procenta z 12 procent. V zemědělství byl růst cen nejvyšší od začátku sledování v roce 1992, stoupnul na 35,3 procenta z 27,2 procenta. Ceny tržních služeb pro podniky v dubnu meziročně vzrostly o 5,5 procenta, zatímco v březnu o 4,9 procenta. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zhoršila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 1,8 procenta. V předchozí únorové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 3,7 procenta.

Nezaměstnanost v dubnu klesla na 3,3 procenta. Oproti předchozímu měsíci je tak nižší o jednu desetinu procentního bodu. Vývoj na pracovním trhu pozitivně ovlivnil začátek sezonních prací. Válka na Ukrajině a příliv uprchlíků mají zatím na počty nezaměstnaných minimální vliv.