Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se v loňském roce i přes dopady ruské invaze na Ukrajinu zvýšil o 1,9 procenta. Na základě předběžných výsledků to oznámila šéfka Spolkového statistického úřadu Ruth Brandová. V roce 2021 ekonomika vzrostla o 2,6 procenta, na letošní rok vláda i ekonomové počítají s hospodářským poklesem.
„Celkovou hospodářskou situaci Německa v roce 2022 poznamenaly následky války na Ukrajině, jako byl extrémní růst cen energií,“ řekla Brandová. „K tomu se přidaly zhoršené problémy s dodávkami materiálu a s dodavatelskými řetězci, masivní růst cen potravin a také nedostatek kvalifikovaných pracovníků a sice ustupující, ale stále ještě pokračující pandemie covidu,“ dodala.
Loňský výkon ekonomiky překonal očekávání vlády, která loni v říjnu počítala s celoročním růstem HDP o 1,4 procenta. Na letošní rok vláda vychází z hospodářského propadu o 0,4 procenta. Ekonomický institut Ifo je ale výrazně optimističtější a předpokládá snížení hrubého domácího produktu o 0,1 procenta.
Statistici uvedli, že na straně poptávky loni byla hlavním pilířem ekonomického růstu soukromá spotřeba. Výdaje na ni se po cenovém očištění meziročně zvýšily o 4,6 procenta. „Dosáhly tak téměř předkrizové úrovně z roku 2019,“ poznamenal statistický úřad.
Dařilo se službám, stavebnictví propadlo
V uplynulém roce se podle statistiků dařilo zejména odvětví služeb, které těžilo ze zrušených karanténních omezení. Obzvláště silný růst (plus 6,3 procenta) zažil kreativní a zábavní průmysl, dobře si vedl i sektor pohostinství.
Propad o 2,3 procenta naopak zaznamenalo stavebnictví, které přitom pandemií prošlo v dobrém stavu. Za problémy loni stál nedostatek materiálu a kvalifikovaných pracovníků, dále vysoké náklady a také zhoršené podmínky financování.
Rozpočet za loňský rok skončil pro spolkovou vládu, regiony a obce podle předběžných údajů schodkem 101,6 miliardy eur (2,44 bilionu korun). To bylo o 33 miliard eur (792,6 miliardy korun) méně než v předchozím roce. Skončená karanténní opatření sice státním výdajům přinesla očekávanou úlevu, novou zátěží se však stalo financování protiinflačních opatření včetně kompenzačních kroků v důsledku vysokých cen energií.
V poměru k výkonu ekonomiky loňský deficit podle statistiků činil 2,6 procenta, což znamená, že Německo splnilo kritéria Evropské unie. V letech 2020 a 2021 byl tento poměr 4,3 procenta, respektive 3,7 procenta.
Německo má největší ekonomiku v Evropě a čtvrtou největší na světě. Je zároveň důležitým obchodním partnerem pro mnoho českých firem.
