Průmyslová výroba v Česku po pěti měsících poklesu vzrostla. V srpnu se meziročně zvýšila o 1,5 procenta po červencovém snížení o 1,9 procenta. Dařilo se také zahraničnímu obchodu, v srpnu vykázal přebytek 14,3 miliardy korun, což je meziročně o 20,8 miliardy lepší výsledek. Naopak zpomalila stavební výroba, v srpnu činil meziroční růst 0,4 procenta, vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Průmysl v Česku po pěti měsících poklesu vzrostl
3 minuty
Události: Průmysl a stavebnictví
„Vývoj průmyslové produkce v srpnu podobně jako v červenci nejvíce ovlivnila výroba motorových vozidel a posun celozávodních dovolených v největších podnicích tohoto odvětví,“ řekl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. V kumulaci za červenec a srpen podle něj průmyslová produkce meziročně stagnovala.
Výroba v srpnu proti loňsku vzrostla právě v automobilovém průmyslu o 14,4 procenta, ale také ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení o téměř osm procent nebo v nápojovém průmyslu o víc než jedenáct procent. Dlouhodobý trend poklesu produkce pokračoval podle ČSÚ ve výrobě strojů a zařízení, těžbě uhlí a ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství.
Hodnota nových zakázek v běžných cenách v srpnu ve sledovaných odvětvích meziročně stoupla o 10,6 procenta. „V srpnu byla meziročně hodnota nových průmyslových zakázek vyšší o desetinu, a to především díky příspěvku odvětví výroby motorových vozidel a vlivu posunu dovolených. Nové zakázky v posledních měsících získávají podniky ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení,“ podotkla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová. Pokles poptávky pokračoval ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství.
Nové zakázky ze zahraničí se v srpnu meziročně zvýšily o 13,2 procenta, objednávky z tuzemska vzrostly o šest procent. Proti červenci byla hodnota nových zakázek vyšší o 9,4 procenta.
Podle analytiků stojí za srpnovým nárůstem průmyslu zejména načasování celozávodních dovolených v automobilkách. Celkový výkon průmyslu dle nich tak stále stagnuje. Za celý letošní rok jeho nárůst už spíše neočekávají.
„Posun v čerpání celozávodních dovolených zamíchal letos o prázdninách ekonomickými statistikami. Průmyslu tento faktor pomohl v srpnu ke zvýšení výroby o 1,8 procenta ve srovnání s předchozím měsícem a meziročnímu zvýšení produkce o 1,5 procenta. Podíváme-li se však na data za červenec a srpen dohromady, uvidíme stagnaci průmyslové produkce,“ řekl analytik Deloitte David Marek.
Léto pro tuzemské automobilky dopadlo velmi dobře, míní analytik Banky Creditas Petr Dufek. Dokážou se totiž podle něj díky flexibilitě nabídky prosadit i na utlumeném evropském trhu a získávat tak i vyšší tržní podíly. Bez započtení automobilek by ovšem celkové výsledky průmyslu dopadly o poznání hůře. Výroba v tomto měsíci poklesla meziměsíčně ve většině oborů zpracovatelského průmyslu, meziročně v polovině. Nejvíce ve výrobě kovů, skoro o třetinu, dodal.
Výsledky průmyslové produkce může v dalších měsících pomoci vylepšit loňská nižší srovnávací základna či oživující, byť pomalu, spotřeba domácností, uvedl ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu Bohuslav Čížek. Celková dynamika průmyslu podle něj stále zůstává slabá a ekonomická nálada a očekávání firem pro nejbližší měsíce optimistická nejsou. „Pokračuje tak stav ‚odkládání naděje na výraznější oživení‘,“ poznamenal.
Pokles růstu stavební výroby
Stavební výroba v červenci po čtyřech měsících poklesu vzrostla o dvě procenta, nyní ale růst zpomalila na 0,4 procenta. V srpnu se dařilo inženýrským stavbám, mezi které spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, naopak pozemní stavitelství zaznamenalo meziroční pokles, oznámil ČSÚ.
„Lépe se dařilo inženýrskému stavitelství, jehož produkce se zvýšila o 5,3 procenta. Pozemní stavitelství meziročně kleslo o 2,3 procenta,“ řekla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová.
Orientační hodnota staveb, na které bylo v srpnu vydáno povolení, meziročně klesla o 1,2 procenta na 49,5 miliardy korun. Stavět se v srpnu začalo 2753 bytů, což bylo proti loňskému osmému měsíci o 11,3 procenta méně. Dokončených bytů statistici evidovali meziročně zhruba o pětinu méně, letos v srpnu jejich počet dosáhl 2238. Oproti předchozímu měsíci stavební výroba v Česku v srpnu klesla o 1,6 procenta.
Analytici míní, že stavební výrobu významně snižuje nedostatečná výstavba například bytových domů či kanceláří. Může za to převážně drahé financování a ekonomická nejistota. Ochromení stavebních řízení v souvislosti s digitalizací se ale podle nich na posledních datech neprojevilo. „Banky do svých sazeb plně nepromítly snížení sazeb České národní banky, hypotéky i úvěry pro stavební firmy tak zůstávají drahé. To vede k poklesu dostavby nových bytů, i zpomalení zahájení budování nových projektů. Developeři kromě vyšších úrokových sazeb řeší i zvýšené požadavky bank na záruky, které financování nových projektů znemožňují,“ řekl provozní ředitel společnosti Fingood Ondřej Kozel.
Vzrostl vývoz
Na zahraničním obchodu se podle ČSÚ pozitivně podepsal vyšší meziroční růst hodnoty vývozu než dovozu, přičemž nejvíce vzrostl u aut. Export meziročně stoupl o 11,5 procenta na 371,1 miliardy korun a import o 5,2 procenta na 356,8 miliardy korun.
„V absolutních číslech vzrostl nejvíce vývoz u motorových vozidel a jejich dílů, což odpovídalo meziročnímu nárůstu 25,9 procenta, dále pak u počítačů, elektrických a optických přístrojů, u kterých tvořil nárůst 41,9 procenta,“ informovala k srpnové obchodní bilanci ředitelka odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnová. V meziměsíčním srovnání byl export po sezonním očištění vyšší o 9,2 procenta a dovoz o 4,8 procenta.
Meziročně přebytek obchodu s motorovými vozidly vlivem vyššího vývozu vzrostl o 16,4 miliardy korun, deficit obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji se zmenšil o 7,6 miliardy korun a přebytek obchodování s ostatními dopravními prostředky vzrostl o 1,2 miliardy korun.
Naopak nepříznivý vliv na celkovou bilanci měl zejména obchod s elektrickými zařízeními, který se meziročně zhoršil o 3,7 miliardy korun. Přebytek obchodu s kovodělnými výrobky klesl o 1,1 miliardy a záporné saldo obchodu se základními kovy se prohloubilo o jednu miliardu.
