Obnovitelné zdroje strana 5 z 5

Na pomoc firmám a domácnostem s energiemi na příští topnou sezonu vyhradí vláda 66 miliard korun, pro domácnosti je určeno 27 miliard. Kabinet také od října zruší poplatek za obnovitelné zdroje, opatření má platit i celý příští rok, rozpočet to vyjde na 23 miliard.

Stále větší množství obnovitelných zdrojů energie, jež dodávají elektřinu, která zrovna není zapotřebí, vede k potřebě stavby nových typů úložišť pro takto získanou energii. Jednou z cest je stlačený vzduch.

Solární elektrárny jsou logicky spojené se slunečním světlem a možnost jejich fungování v noci se až donedávna zdála být úplným nesmyslem. Vědci z Univerzity Nového Jižního Walesu ale vymysleli řešení, jak energii Slunce zachycovat i v noci, kdy paprsky na zemský povrch nedopadají. Jejich metoda ještě bude potřebovat zdokonalení, autoři ale věří, že jsou na dobré cestě.

Rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů jsou hlavní součásti strategie, s níž chce Evropská komise (EK) v příštích letech ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska. Komise počítá s tím, že tento přechod bude do roku 2030 vyžadovat investice ve výši téměř tří set miliard eur (téměř sedm a půl bilionu korun). Slovenská vláda mezitím schválila návrh na zdanění ruské ropy zpracovávané v zemi. EK dále oznámila, že chce vytvořit fond pro společné nákupy zbraní a koordinovat vyzbrojování EU. Chystá také pro Ukrajinu půjčku devět miliard eur i fond dlouhodobé pomoci.

Čtyři důležité indikátory klimatické změny jsou na rekordní úrovni. Informovala o tom ve své zprávě o stavu klimatu v roce 2021 Světová meteorologická organizace (WMO). Rekordy se týkají vzestupu hladiny moří, teploty oceánů, znečištění moří a koncentrace skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. Ukazuje to na zničující důsledky lidské činnosti na ekosystémy, které mají zajistit přežití lidstva, zdůrazňuje zpráva.

V polích u Břežan na Znojemsku by mohla vzniknout nová větrná elektrárna. Oproti stávající, složené z pěti menších, by byla zhruba dvakrát vyšší, a tedy výkonnější. Provozovatel očekává, že poptávka po elektřině z alternativních zdrojů kvůli současné energetické krizi poroste. Pro stavbu ale firma musí získat povolení.

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl meziročně o 218 procent na 26,7 miliardy korun, oznámila skupina v tiskové zprávě. Důvodem růstu je podle ČEZu mimo jiné enormní růst cen komodit na velkoobchodních trzích a rekordní zisk z obchodování s komoditami na západoevropských trzích. Výsledky výrazně překonaly odhady analytiků. Překvapil je především čistý a provozní zisk. Důvodem jsou mimo jiné vysoké ceny elektřiny.

Ruská agrese na Ukrajině znamenala pro Evropu doposud nevídaný impulz pro přehodnocení energetické politiky. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) už minulý měsíc řekl, že chce „vyvléct Česko z ruské energetické smyčky“ do pěti let. Podle oslovených odborníků je ale k dosažení tohoto cíle potřeba nejen přehodnotit energetickou politiku země, ale také uvažování o zdrojích energií a tepla jako takových.

Kampaň před druhým kolem prezidentských voleb ve Francii vrcholí. Podle posledních průzkumů vede Emmanuel Macron před Marine Le Penovou o deset procentních bodů. Oba kandidáti se také připravují na důležitou televizní debatu. Nacionalistická politička doufá, že dopadne lépe než při poslední podobné diskusi před pěti lety a náskok soupeře stáhne. Jedním z hlavních témat má být i životní prostředí.

Kvůli válce na Ukrajině by mohla nastat renesance uhlí jako zdroje energie, ale dojde-li k tomu, bude patrně jen krátkodobá. Očekává to zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Domnívá se, že Evropa záhy přestane používat ruský plyn, a to i v případě, že Rusko nepřeruší jeho dodávky. Podle europoslance Mikuláše Peksy (Piráti) může plyn jako zdroj energie částečně nahradit jádro, ale protože výstavba jaderných elektráren trvá velmi dlouho, očekává, že nakonec díky tomu dál posílí obnovitelné zdroje. Bartuška a Peksa diskutovali v Událostech, komentářích.

Hostětín na Uherskohradišťsku je obcí, které se současná energetická krize dotkla mnohem méně než jiných měst a vesnic v zemi. Teplo do domovů tam totiž dodává ekologická výtopna na dřevní štěpku. Místní díky tomu platí za teplo až o polovinu méně, než je běžné. V obci navíc není vidět žádný kouřící komín, což má příznivý vliv i na životní prostředí.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) uvedlo, že nebude škrtat v dotacích na obnovitelné zdroje. Avizované snížení o osm miliard na devatenáct miliard korun ve státním rozpočtu pro letošní rok chce nahradit z úspor, které vznikly mimo jiné díky vyšším tržním cenám elektřiny. Ve čtvrtek to resort uvedl na Twitteru.

Podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny v Evropské unii se v roce 2020 zvýšil na 37 procent z 34 procent v roce 2019. Ve středeční zprávě o tom informoval statistický úřad Eurostat. Největší podíl v rámci EU vykázalo Rakousko, zatímco Česká republika patřila mezi pět zemí s nejnižším podílem.

Jedinou možností, jak se vyhnout Zelené dohodě pro Evropu, je odejít z Evropské unie, řekl v Interview ČT24 zvláštní velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Doplnil však, že odejít z EU by nebylo správné. Jako lepší řešení vidí to, že by se Česko zavázalo ke spolupráci s ostatními zeměmi, které Green Deal chtějí, ale s tím, že přednese i problémy, které je třeba v souvislosti s dohodou řešit.

Novoroční projev přednesl předseda české vlády Petr Fiala (ODS). Letošní rok podle něj bude jedním z nejsložitějších a nejtěžších od vzniku samostatné České republiky. Bude se muset vypořádat s potížemi způsobenými inflací, růstem cen energií i s epidemií covidu-19. Vyřešit je podle něj potrvá dlouho. Doufá, že první pozitivní výsledky přijdou ještě před koncem roku. Jde již o druhý projev vysokého ústavního činitele na Nový rok, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) k národu promluvil po poledni.

Tváří v tvář politickému bojkotu nadcházející olympiády v Pekingu ze strany pěti vlivných anglosaských zemí v čele se Spojenými státy se Čína pokouší vylepšit si image důrazem na ekologickou linku. Hry mají být první zelené v novodobé historii. Má to ale stinnou stránku. Obrovskou spotřebu mají pokrýt solární a větrné elektrárny, jejichž stavba připravuje tisíce zemědělců o půdu.

Obce na Opavsku chtějí obnovitelné zdroje energie. Kvůli rostoucím cenám plynu a elektřiny založilo zhruba dvacet z nich novou energetickou skupinu EnerKom. Mezi zakládající obce patřil i Budišov nad Budišovkou, kde solární panely pořídili už před dvěma lety. Obec je teď z větší části energeticky soběstačná.

V Norsku představili první plně elektrickou nákladní loď na světě, která by navíc měla být plně autonomní –⁠ nebude tedy potřebovat lidského kapitána. Podle jejích konstruktérů jde o malý, ale slibný krok ke snížení klimatické stopy námořního průmyslu.

První návrh dohody klimatického summitu v Glasgow je na světě. Státy vyzývá, aby už od příštího roku začaly naplňovat plány vedoucí ke zpomalení oteplování planety. Text poprvé vybízí k ukončení spalování uhlí a financování fosilních paliv, do poloviny století k uhlíkové neutralitě. Podle expertů je ale návrh příliš vágní a dohoda v takové podobě k omezení oteplování na 1,5 stupně od průmyslové revoluce nepovede. Britský velvyslanec Nick Archer v Událostech, komentářích řekl, že zelená transformace není důvodem vysokých cen energií.

Evropská unie bere na milost jadernou energii. Do konce roku by komise měla představit seznam čistých zdrojů. Po tlaku zemí jako je Francie nebo Česko se zdá, že na této ekologické listině by mělo být i jádro.

Po více než čtyřhodinové debatě se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie shodli na společném postupu, jak se vyrovnat s rychle rostoucími cenami energií. Závazné závěry summitu nejprve zablokoval český premiér Andrej Babiš (ANO), který požadoval regulaci trhu s emisními povolenkami (ETS). Řada lídrů však podle diplomatického zdroje nechtěla připustit příliš velké zásahy do trhu a do společného prohlášení nakonec přibyla výzva Evropské komisi, aby prověřila fungování ETS. Summit také chce, aby Komise připravila dlouhodobější opatření k zajištění „dostupných cen“ energie a snížení závislosti na jejím dovozu. Lídři projednávali také otázku další vlny pandemie, problému Unie a Polska nebo migrace.

Ani po více než čtyřhodinové debatě se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie neshodli na společném postupu v otázce rostoucích cen energií. Závazné závěry summitu podle diplomatického zdroje zablokoval český premiér Andrej Babiš, který požaduje regulaci trhu s emisními povolenkami. Řada lídrů je však podle zmíněného zdroje proti výrazným zásahům do systému a předsedající summitu Charles Michel se chce k tématu vrátit později. Napjatá debata se očekává i kolem otázky, jak přimět Polsko, aby respektovalo unijní právo.

Vláda v pondělí zmocnila ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) k odpuštění daně z přidané hodnoty (DPH) energií na listopad a prosinec. Státní rozpočet to podle ní bude stát jednu miliardu korun měsíčně. Pro energie nyní platí sazba DPH 21 procent. Domácnostem bude také odpuštěn poplatek za obnovitelné zdroje, maximálně má jít o 1500 korun za rok.

Jaká je budoucnost energetiky, zkoumá nový díl pořadu Bilance. Náklady na výstavbu nových solárních elektráren klesly v poslední dekádě o devadesát procent, u větrných turbín je pokles sedmdesát procent. Stejně tak využití velkých baterií pro ukládání přebytků elektřiny zlevnilo exponenciálně a dnes se již ve světě staví velká úložiště, která jsou rentabilní. Výroba energie tak zažívá revoluční přelom, přesto (nebo právě proto) bude zdražovat.