Australští inženýři vymysleli solární panely, které fungují v noci

Solární elektrárny jsou logicky spojené se slunečním světlem a možnost jejich fungování v noci se až donedávna zdála být úplným nesmyslem. Vědci z Univerzity Nového Jižního Walesu ale vymysleli řešení, jak energii Slunce zachycovat i v noci, kdy paprsky na zemský povrch nedopadají. Jejich metoda ještě bude potřebovat zdokonalení, autoři ale věří, že jsou na dobré cestě.

Nová metoda je velmi jednoduchá. Využívá toho, že část energie, která na Zemi ve dne v podobě paprsků dopadne, se i během noci odráží zpět do atmosféry jako energie v podobě infračerveného světla. Právě to se nyní Australané naučili zachycovat.

Jejich systém využívá takzvanou termoradiativní diodu, pomocí níž se jim povedlo přes noc zachytit na panelu velmi malé množství energie, konkrétně přibližně stotisíckrát méně, než by absorboval solární panel veliký jako tato dioda.

Autoři přiznávají, že tento výsledek může vypadat jako nesmyslně slabý, a tedy nevyužitelný, ale věří, že se jedná jen o začátek. „Povedlo se nám ukázat, že se dá získat elektřina z termoradiativní diody,“ zdůraznil jeden z autorů projektu Ned Ekins-Daukes. „Vytvořili jsme zařízení, které dokáže generovat elektrickou energii z emise infračerveného tepelného záření.“

Podle něj je tento proces možné považovat za využívání sluneční energie, protože přístroj zachytává záření, jehož se Země v noci zbavuje poté, co ho během dne akumulovala. Místo toho, aby se energie vrátila zpět do vesmíru ve formě infračerveného světla, mohou ji lidé poprvé získávat.

„Stejně jako solární článek umí vyrábět elektřinu pohlcováním slunečního světla vyzařovaného z velmi horkého Slunce, termoradiativní dioda vyrábí elektřinu vyzařováním infračerveného světla do chladnějšího prostředí. V obou případech nám rozdíl teplot umožňuje vyrábět elektřinu,“ popsala Phoebe Pearceová, jedna ze autorek studie, jež vyšla v odborném časopise ACS Photonics.

Dlouhá cesta

Autoři doufají, že se podaří vylepšit tuto metodu tak, aby se dala jednou využívat i komerčně. Také začátky celé fotovoltaiky byly velmi skromné: když se poprvé roku 1954 povedlo získat energii z křemíkového solárního článku, byla účinnost tohoto procesu necelá dvě procenta. V současné době je to přes 23 procent. 

Autoři odhadují, že než se začne s nějakým výzkumem praktického použití, bude zapotřebí nejméně deseti let teoretického výzkumu. Věří ale, že posléze by jejich objev mohl změnit energetiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
před 12 hhodinami

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
před 14 hhodinami

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
před 15 hhodinami

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
před 17 hhodinami
Načítání...