Kvůli válce na Ukrajině by mohla nastat renesance uhlí jako zdroje energie, ale dojde-li k tomu, bude patrně jen krátkodobá. Očekává to zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Domnívá se, že Evropa záhy přestane používat ruský plyn, a to i v případě, že Rusko nepřeruší jeho dodávky. Podle europoslance Mikuláše Peksy (Piráti) může plyn jako zdroj energie částečně nahradit jádro, ale protože výstavba jaderných elektráren trvá velmi dlouho, očekává, že nakonec díky tomu dál posílí obnovitelné zdroje. Bartuška a Peksa diskutovali v Událostech, komentářích.
Ruský plyn do Evropy proudí, ale od chvíle, kdy Rusko zahájilo válku proti Ukrajině, je nasnadě otázka, jak dlouho to ještě potrvá. Podle Václava Bartušky je jednak možné, že dodávky zastaví samo Rusko, ale i to, že o něj přestanou stát západní země. „Zdá se mi jako nejpravděpodobnější, že skončí dodávky ruského plynu tím, že trh ho přestane tolerovat. Banky odmítnou procesovat platby, pojišťovny budou odmítat pojistit cargo,“ očekává.
V důsledku ale budou muset evropské státy najít náhradu za suroviny z Ruska. Mikuláš Peksa se domnívá, že teď je nejdůležitější zařídit, aby bylo čím topit do dubna. „Potom, až se oteplí a spotřeba klesne, tak si dovedu představit, že bude čas pro plánování. Ale pro tuto chvíli je potřeba řešit nákupy na jiných než ruských burzách, a jak dopravit zkapalněný plyn do Evropy,“ uvedl.
Bartuška se domnívá, že ústup od plynu by mohl opět zvýšit zájem o uhlí, které se již zdálo jako energetický zdroj takřka odepsané. „Patnáct let byla dominantní silou v evropské energetice klimatická změna a omezení emisí CO2. Od minulého čtvrtka je zásadním tématem bezpečnost. Nepochybně uhlí sehraje mnohem větší roli, než jsme čekali,“ avizoval.
Nemyslí si však, že by ruským útokem na Ukrajinu skončil evropský Zelený úděl. Snaha zbavit se závislosti na fosilních palivech bude pokračovat. „Budeme se bavit o tempu, budeme se bavit o tom, jakou roli bude hrát uhlí ještě pár desítek let. Ale základní myšlenka je správná,“ dodal.
Podle Mikuláše Peksy není okamžitým řešením energetické krize, která hrozí v souvislosti s válkou na Ukrajině, jádro. Myslí si sice, že nebude nikdo tlačit na vypínání jaderných elektráren, ale postavit nové zkrátka bezprostředně nejde. V důsledku by podle něj mohly posílit hlavně obnovitelné zdroje. „Tohle (jádro) není game changer, který to změní. Je to řešení pro budoucí dobu. V krátkodobém měřítku potřebujeme zajistit dodávky plynu. A (…) obnovitelné zdroje lze na rozdíl od jaderné elektrárny řešit rychleji,“ soudí.
Ohledně uhlí je hlavní otázka, jestli bude jeho dobývání poté, co případně Evropa přestane odebírat ruský plyn, rentabilní. Peksa připomněl, že se od uhlí odstupuje právě proto, že rentabilní není. Připustil však, že již zlevňují emisní povolenky. „Tlak na odstavování uhlí trochu poklesne, ale nemyslím si, že by byla snaha ho prosazovat politicky,“ předpokládá.
Bartuška si mnoho slibuje od toho, když Evropa začne plyn odjinud než z Ruska – jmenoval Katar či Austrálii – poptávat společně. „Po zkušenosti s vakcínami vidím, že když jedná Evropa jednotně, je schopna dobýt mnohem lepších podmínek než jednotlivé státy,“ připomněl.
Společné celounijní nákupy však byly dlouho problematické. Podle Peksy jim bránila hlavně stará německá vláda. V současnosti vládne v Německu výrazně odlišná garnitura než za Angely Merkelové a mohla by být ke společnému nakupování svolnější. „Plyn v krátkodobém měřítku potřebujeme a potřebujeme ho dodat odjinud,“ shrnul.
