Tváří v tvář politickému bojkotu nadcházející olympiády v Pekingu ze strany pěti vlivných anglosaských zemí v čele se Spojenými státy se Čína pokouší vylepšit si image důrazem na ekologickou linku. Hry mají být první zelené v novodobé historii. Má to ale stinnou stránku. Obrovskou spotřebu mají pokrýt solární a větrné elektrárny, jejichž stavba připravuje tisíce zemědělců o půdu.
Čína chce na hrách v Pekingu bodovat zelenou energií. Stavba elektráren ale dopadá na farmáře
Horizont ČT24: Kvůli zelené čínské energii trpí farmáři (zdroj: ČT24)
Obrovské množství energie – a stovky tisíc hektolitrů vody – spotřebují například sněžná děla, která připravují na hry svahy na okraji Pekingu.
„Veškerá elektřina na našich sportovištích je zelená. Proudí sem z větrných elektráren na sever od Pekingu. Tento systém byl vybudován speciálně pro zimní olympijské hry,“ chlubí se zástupce ředitele Národního centra alpského lyžování Li Sin.
Holé nejsou ani kopce v provincii Che-pej, která metropoli obklopuje. Namísto umělým sněhem jsou ale pokryté solárními panely a větrnými elektrárnami. Žádná jiná země na světě jich nevyrábí tolik jako Čína a hry jsou dobrou příležitostí, jak obnovitelným zdrojům udělat reklamu.
Kromě toho během olympiády výrazně omezí smog, kvůli kterému obyvatelé Pekingu mnohdy raději nevycházejí ven.
„Přišli bez povolení a zabrali naši půdu“
Ne pro všechny jsou ale solární a větrné elektrárny přínosem, neboť často nahrazují zemědělské farmy. „Přišli sem bez našeho povolení a rychle zabrali naši půdu. Jaký je rozdíl mezi tím a japonskou invazí (za druhé světové války)?“ stěžuje si zemědělec Pchi.
Státní společnosti začaly s mohutnou výstavbou slunečních a větrných elektráren v Che-peji po roce 2015, kdy Peking získal pořadatelství her. Úřady slibovaly, že projekt obyvatelům pomůže dostat se z chudoby, podle některých drobných zemědělců ale kvůli němu přišli o obživu.
„Řekli nám, že se jedná o pozemky, které se nedají jinak využít, ale ve skutečnosti je to velmi dobrá zemědělská půda. Měli jsme dostat tři tisíce jüanů (deset a půl tisíce korun) za čtyřicet arů, ale nakonec jsme nedostali nic,“ uvádí bývalý zemědělec Sü Wan.
Protestující farmáři končí za mřížemi
Farmář Pchi tvrdí, že je k podpisu smluv o pronájmu půdy přinutili zástupci státní korporace. Kdo odmítl, toho policisté zadrželi nebo zbili. „Při podpisu smlouvy bychom aspoň měli mít možnost přečíst si, co v ní stojí, ne? Ale řekli nám podepište to, nebo půjdete do vězení.“
Pchi strávil po protestech za mřížemi čtyřicet dní za nezákonné shromažďování a rušení klidu, jeho soused dokonce devět měsíců. „Je to jako mafie. Pokud to chcete nahlásit, umlčí vás, odsoudí a uvězní,“ podotýká Pchi.
Vláda chce, aby do konce dekády pocházela čtvrtina v Číně spotřebované energie z nefosilních zdrojů. Aby toho dosáhla, bude podle odhadů potřebovat dalších třicet až čtyřicet tisíc kilometrů čtverečních plochy.