Stále větší množství obnovitelných zdrojů energie, jež dodávají elektřinu, která zrovna není zapotřebí, vede k potřebě stavby nových typů úložišť pro takto získanou energii. Jednou z cest je stlačený vzduch.
Na konci května oznámila čínská společnost Huaneng Group, že dokončila v provincii Ťiang-su výstavbu projektu, který umožní skladovat až 300 MWh v podobě stlačeného vzduchu.
Jde o první zařízení tohoto druhu, které v Číně vzniklo v solné jeskyni. Pracovali na něm experti ze soukromé i akademické sféry.
Systém uložený tisíc metrů pod povrchem má podle výrobce účinnost více než 60 procent a očekává se, že by mohl fungovat i ve větších rozměrech, až po 1 GWh. „Jeho uvedení do provozu znamená kvalitativní skok v čínské technologii skladování energie ve stlačeném vzduchu od teoretického experimentu k technické aplikaci a poskytuje nové možnosti pro skladování energie,“ uvedla společnost Huaneng.
Podle Čínské aliance pro skladování energie (CNESA) má systém na principu stlačeného vzduchu řadu výhod. Patří mezi ně vysoká kapacita, dlouhá životnost, nízké náklady a rychlá doba odezvy, za jak dlouho může „baterie“ dodávat energii zpět do sítě.
„Dokončený projekt pomůže vyřešit problém větrné a solární energie, zmírnit současný problém nedostatku energie v provincii Ťiang-su a podpořit komerční rozvoj pokročilých technologií a zařízení ve skladování energie,“ uvedla CNESA.
Australská cesta
Že nejde o nějaký bizarní pokus s nesmyslnou technologií, dokládá fakt, že na konci května se pro podobné úložiště rozhodlo město Broken Hills v Austrálii. Tam vsadili na zařízení na stejném principu, které by ale mělo být schopné uložit až 1,5 GWh energie.
Postaví ho do roku 2025 společnost Hydrostor, také v tomto případě bude uložené v jeskyni. Firma má už zkušenosti se dvěma podobnými projekty v americké Kalifornii.
Cíl je podobný jako v Číně: umožnit lepší využití obnovitelných zdrojů. Ty sice vyrábí elektřiny dost, ale v nevhodný čas. Kdyby se daly tyto nevyužitelné přebytky levně a účinně ukládat, dávalo by využívání obnovitelných zdrojů mnohem větší smysl.
Jak fungují „vzduchové baterie“
Tato technologie se nazývá CAES neboli Compressed Air Energy Storage (skladování energie stlačením vzduchu), někdy se používá i pojem tlakovzdušné akumulační elektrárny.
Má celou řadu podtypů, princip je ale vždy podobný. V době přebytku se levná elektrická energie využije pro pohon kompresoru. Ten nasaje atmosférický vzduch, který se pak stlačí a uloží pod tlakem do podzemní jeskyně. Když je pak elektřina zapotřebí, vzduch se vypustí z jeskyně a přivádí se do spalovací komory, kde se ohřeje spalováním paliva. Směs vzduchu a spalin poté expanduje ve spalovací turbíně, která pohání alternátor a ten poskytuje energii do sítě.
Takový systém má spoustu výhod, například není náročný na konstrukci, má dlouhou výdrž a přijatelnou účinnost. Hlavní nevýhodou je potřeba jeskyní, které slouží na ukládání stlačeného vzduchu.
Tato technologie je už vlastně docela stará, první CAES elektrárna na světě totiž vznikla už roku 1978. Tehdy ji postavili v Německu poblíž Brém. Měla za úkol dodávat energii jaderným elektrárnám v případě blackoutů. Už tehdy byla schopná dodávat 290 MW po dobu nejméně tří hodin.
