Vědci přišli na to, jak účinně recyklovat baterie elektromobilů

Vědci Kalifornské univerzity v San Diegu vylepšili recyklační proces, který umí znovu využít použité katody ze starých li-ion baterií. Jejich objev je bezpečnější a spotřebovává méně energie než dřívější metody.

Hlavním autorem projektu byl profesor Zheng Chen a studie vyšla v odborném časopise Advanced Energy Materials. „Díky rychle rostoucímu trhu s elektrickými vozidly kapacita li-ion baterií během pěti let prudce vzroste,“ uvedl Chen. „Naše práce představuje řešení toho, aby se vysloužilé baterie mohly po pěti až deseti letech znovu začít používat,“ dodal.

Chenův tým v minulosti pracoval na přímé recyklaci dosloužilých katod – tato snaha měla vést k tomu, aby se dal materiál, z něhož jsou vyrobené, recyklovat. V tomto procesu se na katodě obnovovaly ionty lithia, které se během času opotřebují. Celý proces je v podstatě vrátil do jejich původního stavu. Tento postup sice fungoval, ale potřeboval velké množství energie ke stlačení lithia – a také byl podle Chena rizikový.

Jednoduché, nenáročné, účinné

Nový postup místo tlaku deseti atmosfér využívá „normální“ tlak jedné atmosféry. Toto technologické vylepšení umožňuje, aby se lithium na katodě regenerovalo v téměř pokojových podmínkách. Stále je ale zapotřebí poměrně vysokých teplot, nejprve 300 stupňů Celsia a poté 850 stupňů Celsia, nakonec látka ještě několik hodin přirozeně chladne.

Vědci použili tuto metodu, aby regenerovali baterii s technologií NMC, která je dnes používaná v mnoha elektrických vozidlech. „Vytvořili jsme nové katody z regenerovaných částic a pak jsme je otestovali laboratorně v bateriích. Regenerované katody měly stejnou kapacitu a výkon jako originální,“ komentovali výsledky autoři výzkumu.

Recyklace všech baterií

Za normálních okolností ztrácí katoda na konci životního cyklu li-ion baterie část svého lithia. Mění se také její struktura, takže klesá její výkonnost. Nově popsaný proces by tedy mohl životnost baterií mnohonásobně zvýšit.

Vědci zatím umí recyklovat jediný typ elektrické baterie, ale v nadějném výzkumu pokračují, aby se tato technologie dala použít také u jiných typů. „Naším cílem je vytvořit univerzální recyklační proces pro všechny materiály, které se na katody používají,“ vysvětlil Chen. Současně už jeho tým začal pracovat i na procesu, v němž by se dala recyklovat také anoda baterie, která bývá tvořena nejčastěji grafitem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 24 mminutami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 2 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 3 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 5 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 23 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled