Vědci přišli na to, jak účinně recyklovat baterie elektromobilů

Vědci Kalifornské univerzity v San Diegu vylepšili recyklační proces, který umí znovu využít použité katody ze starých li-ion baterií. Jejich objev je bezpečnější a spotřebovává méně energie než dřívější metody.

Hlavním autorem projektu byl profesor Zheng Chen a studie vyšla v odborném časopise Advanced Energy Materials. „Díky rychle rostoucímu trhu s elektrickými vozidly kapacita li-ion baterií během pěti let prudce vzroste,“ uvedl Chen. „Naše práce představuje řešení toho, aby se vysloužilé baterie mohly po pěti až deseti letech znovu začít používat,“ dodal.

Chenův tým v minulosti pracoval na přímé recyklaci dosloužilých katod – tato snaha měla vést k tomu, aby se dal materiál, z něhož jsou vyrobené, recyklovat. V tomto procesu se na katodě obnovovaly ionty lithia, které se během času opotřebují. Celý proces je v podstatě vrátil do jejich původního stavu. Tento postup sice fungoval, ale potřeboval velké množství energie ke stlačení lithia – a také byl podle Chena rizikový.

Jednoduché, nenáročné, účinné

Nový postup místo tlaku deseti atmosfér využívá „normální“ tlak jedné atmosféry. Toto technologické vylepšení umožňuje, aby se lithium na katodě regenerovalo v téměř pokojových podmínkách. Stále je ale zapotřebí poměrně vysokých teplot, nejprve 300 stupňů Celsia a poté 850 stupňů Celsia, nakonec látka ještě několik hodin přirozeně chladne.

Vědci použili tuto metodu, aby regenerovali baterii s technologií NMC, která je dnes používaná v mnoha elektrických vozidlech. „Vytvořili jsme nové katody z regenerovaných částic a pak jsme je otestovali laboratorně v bateriích. Regenerované katody měly stejnou kapacitu a výkon jako originální,“ komentovali výsledky autoři výzkumu.

Recyklace všech baterií

Za normálních okolností ztrácí katoda na konci životního cyklu li-ion baterie část svého lithia. Mění se také její struktura, takže klesá její výkonnost. Nově popsaný proces by tedy mohl životnost baterií mnohonásobně zvýšit.

Vědci zatím umí recyklovat jediný typ elektrické baterie, ale v nadějném výzkumu pokračují, aby se tato technologie dala použít také u jiných typů. „Naším cílem je vytvořit univerzální recyklační proces pro všechny materiály, které se na katody používají,“ vysvětlil Chen. Současně už jeho tým začal pracovat i na procesu, v němž by se dala recyklovat také anoda baterie, která bývá tvořena nejčastěji grafitem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 12 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 12 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 18 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 18 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 19 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 21 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
21. 5. 2026
Načítání...