Obnovitelné zdroje strana 3 z 3

Hostětín na Uherskohradišťsku je obcí, které se současná energetická krize dotkla mnohem méně než jiných měst a vesnic v zemi. Teplo do domovů tam totiž dodává ekologická výtopna na dřevní štěpku. Místní díky tomu platí za teplo až o polovinu méně, než je běžné. V obci navíc není vidět žádný kouřící komín, což má příznivý vliv i na životní prostředí.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) uvedlo, že nebude škrtat v dotacích na obnovitelné zdroje. Avizované snížení o osm miliard na devatenáct miliard korun ve státním rozpočtu pro letošní rok chce nahradit z úspor, které vznikly mimo jiné díky vyšším tržním cenám elektřiny. Ve čtvrtek to resort uvedl na Twitteru.

Podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny v Evropské unii se v roce 2020 zvýšil na 37 procent z 34 procent v roce 2019. Ve středeční zprávě o tom informoval statistický úřad Eurostat. Největší podíl v rámci EU vykázalo Rakousko, zatímco Česká republika patřila mezi pět zemí s nejnižším podílem.

Jedinou možností, jak se vyhnout Zelené dohodě pro Evropu, je odejít z Evropské unie, řekl v Interview ČT24 zvláštní velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Doplnil však, že odejít z EU by nebylo správné. Jako lepší řešení vidí to, že by se Česko zavázalo ke spolupráci s ostatními zeměmi, které Green Deal chtějí, ale s tím, že přednese i problémy, které je třeba v souvislosti s dohodou řešit.

Novoroční projev přednesl předseda české vlády Petr Fiala (ODS). Letošní rok podle něj bude jedním z nejsložitějších a nejtěžších od vzniku samostatné České republiky. Bude se muset vypořádat s potížemi způsobenými inflací, růstem cen energií i s epidemií covidu-19. Vyřešit je podle něj potrvá dlouho. Doufá, že první pozitivní výsledky přijdou ještě před koncem roku. Jde již o druhý projev vysokého ústavního činitele na Nový rok, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) k národu promluvil po poledni.

Tváří v tvář politickému bojkotu nadcházející olympiády v Pekingu ze strany pěti vlivných anglosaských zemí v čele se Spojenými státy se Čína pokouší vylepšit si image důrazem na ekologickou linku. Hry mají být první zelené v novodobé historii. Má to ale stinnou stránku. Obrovskou spotřebu mají pokrýt solární a větrné elektrárny, jejichž stavba připravuje tisíce zemědělců o půdu.

Obce na Opavsku chtějí obnovitelné zdroje energie. Kvůli rostoucím cenám plynu a elektřiny založilo zhruba dvacet z nich novou energetickou skupinu EnerKom. Mezi zakládající obce patřil i Budišov nad Budišovkou, kde solární panely pořídili už před dvěma lety. Obec je teď z větší části energeticky soběstačná.

V Norsku představili první plně elektrickou nákladní loď na světě, která by navíc měla být plně autonomní –⁠ nebude tedy potřebovat lidského kapitána. Podle jejích konstruktérů jde o malý, ale slibný krok ke snížení klimatické stopy námořního průmyslu.

První návrh dohody klimatického summitu v Glasgow je na světě. Státy vyzývá, aby už od příštího roku začaly naplňovat plány vedoucí ke zpomalení oteplování planety. Text poprvé vybízí k ukončení spalování uhlí a financování fosilních paliv, do poloviny století k uhlíkové neutralitě. Podle expertů je ale návrh příliš vágní a dohoda v takové podobě k omezení oteplování na 1,5 stupně od průmyslové revoluce nepovede. Britský velvyslanec Nick Archer v Událostech, komentářích řekl, že zelená transformace není důvodem vysokých cen energií.

Evropská unie bere na milost jadernou energii. Do konce roku by komise měla představit seznam čistých zdrojů. Po tlaku zemí jako je Francie nebo Česko se zdá, že na této ekologické listině by mělo být i jádro.

Po více než čtyřhodinové debatě se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie shodli na společném postupu, jak se vyrovnat s rychle rostoucími cenami energií. Závazné závěry summitu nejprve zablokoval český premiér Andrej Babiš (ANO), který požadoval regulaci trhu s emisními povolenkami (ETS). Řada lídrů však podle diplomatického zdroje nechtěla připustit příliš velké zásahy do trhu a do společného prohlášení nakonec přibyla výzva Evropské komisi, aby prověřila fungování ETS. Summit také chce, aby Komise připravila dlouhodobější opatření k zajištění „dostupných cen“ energie a snížení závislosti na jejím dovozu. Lídři projednávali také otázku další vlny pandemie, problému Unie a Polska nebo migrace.

Ani po více než čtyřhodinové debatě se prezidenti a premiéři zemí Evropské unie neshodli na společném postupu v otázce rostoucích cen energií. Závazné závěry summitu podle diplomatického zdroje zablokoval český premiér Andrej Babiš, který požaduje regulaci trhu s emisními povolenkami. Řada lídrů je však podle zmíněného zdroje proti výrazným zásahům do systému a předsedající summitu Charles Michel se chce k tématu vrátit později. Napjatá debata se očekává i kolem otázky, jak přimět Polsko, aby respektovalo unijní právo.

Vláda v pondělí zmocnila ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) k odpuštění daně z přidané hodnoty (DPH) energií na listopad a prosinec. Státní rozpočet to podle ní bude stát jednu miliardu korun měsíčně. Pro energie nyní platí sazba DPH 21 procent. Domácnostem bude také odpuštěn poplatek za obnovitelné zdroje, maximálně má jít o 1500 korun za rok.

Jaká je budoucnost energetiky, zkoumá nový díl pořadu Bilance. Náklady na výstavbu nových solárních elektráren klesly v poslední dekádě o devadesát procent, u větrných turbín je pokles sedmdesát procent. Stejně tak využití velkých baterií pro ukládání přebytků elektřiny zlevnilo exponenciálně a dnes se již ve světě staví velká úložiště, která jsou rentabilní. Výroba energie tak zažívá revoluční přelom, přesto (nebo právě proto) bude zdražovat.

Evropská komise řeší rostoucí ceny energií. Brzy má představit soubor nástrojů, jak proti tomuto trendu bojovat. Možností je třeba oddělit ceny elektřiny a plynu – právě dražší plyn podle šéfky komise Ursuly von der Leyenové tlačí ceny nahoru. O energetice by měli diskutovat i unijní lídři na summitu v druhé polovině října. Předsedkyně von der Leyenová  prohlásila, že Unie zváží například oddělení dosud svázaných cen plynu a elektřiny či vybudování společných strategických rezerv plynu.

Skupina ČEZ se chce v následujících letech zaměřit na budování obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaických elektráren, a na druhé straně bude pokračovat v útlumu uhlí. Při představení cílů do roku 2030 to řekli generální ředitel ČEZu Daniel Beneš a místopředseda představenstva Pavel Cyrani. Energetická společnost počítá i s dalším využíváním jaderné energetiky. Po připravované stavbě nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany připadá v úvahu i příprava dalšího bloku v Temelíně, oficiální stanovisko ale podle Beneše ještě nebylo přijato. Zástupci některých ekologických organizací hodnotí kladně rozhodnutí utlumit spalování uhlí, ale plán ČEZu považují za nejasný, chybí jim například přesný plán, které elektrárny společnost zavře a kdy.

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni meziročně klesl z předloňských 14,5 miliardy korun na 5,5 miliardy. Podle ČEZu za poklesem stály vyšší tvorba opravných položek kvůli prodeji rumunských aktiv, zhoršení podmínek pro uhelnou energetiku a zdražení emisních povolenek. Po očištění o mimořádné nepeněžní vlivy ale čistý zisk naopak vzrostl o 21 procent na 22,8 miliardy. Tržby skupiny stouply meziročně o čtyři procenta na 213,7 miliardy.

Na objektech mladoboleslavského závodu automobilky Škoda Auto vznikne největší střešní fotovoltaická elektrárna v Česku. Vybudováním a provozem elektrárny pověří Škoda Auto energetickou firmu ČEZ ESCO ze skupiny ČEZ, za koordinaci projektu ponese odpovědnost společnost Ško-Energo. Cenu projektu firmy neuvedly.

Rychlý přechod Dánska k elektrickým autům, který má pomoci splnit ambiciózní klimatické cíle vlády, zanechá vysoký schodek ve financích země, varovala vládní komise. Země totiž při financování svého systému sociálního zabezpečení ve velké míře spoléhá na automobilové a silniční daně, které činí 50 miliard dánských korun (178 miliard korun) ročně, tedy 2,3 procenta hrubého domácího produktu.

Větrné elektrárny mohou zajistit do roku 2040 až třetinu české spotřeby elektřiny, tvrdí nová studie Akademie věd ČR. Zdejší terén i klima to podle ní umožňují. Skutečnost tedy bude záviset na podpoře státu, který s ní počítá.

V Jaderné elektrárně Dukovany předpokládá firma ČEZ investice za 55 miliard korun, aby udržela její čtyři bloky v provozu ještě 25 až 27 let. Obnovování zařízení teď ročně stojí 1,5 až dvě miliardy korun, částka se bude postupně zvyšovat, řekl nový ředitel dukovanské elektrárny Roman Havlín. Řízení Dukovan převzal 1. června od Miloše Štěpanovského.

Brněnské Vysoké učení technické sestavilo prototyp kotle na agropelety, který je dokáže čistě spalovat. Pelety, které vznikají z rostlin, mohou být zajímavou náhradou uhlí. Jenomže ve standardních kotlích vznikají při jejich spalování tuhé znečišťující látky a to, co pak létá z komína, je vysoko nad emisními limity.