Obnovitelné zdroje strana 3 z 4

Někteří lidé se obávají aktuální topné sezony a hledají způsoby, jak ušetřit. Kabinet už vyzval domácnosti k úsporám například snížením teploty v domech. Odráží se to už na zvýšeném prodeji teplého oblečení nebo pletacích pomůcek. Kvůli vysokým cenám energií se zároveň některé sportovní kluby obávají o svou existenci.

Nastavení nižšího cenového stropu pro enegie by bylo nezodpovědné, uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Větší plošná podpora by podle něj příliš zasáhla státní rozpočet a přijatá opatření tak jsou podle něj „schůdným kompromisem“. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, kde o energetických otázkách diskutovali i europoslanec a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer (TOP 09), předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Vláda schválila pomoc velkým firmám kvůli vysokým cenám energií. Návrh ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) počítá s pomocí zhruba pro osm tisíc podniků. Na podporu firem zejména ze zpracovatelského průmyslu, těžebního průmyslu, ale také zemědělství či lesnictví, chce kabinet vyčlenit třicet miliard korun.

Někdejší premiér a předseda výkonné rady Teplárenského sdružení Mirek Topolánek je přesvědčený o tom, že letošní zimu domácnosti zvládnou, na příští topnou sezonu se Česko ale musí podle něj připravit. Zároveň předpokládá, že i přes současné problémy ruský plyn v budoucnu do Evropy může téct, bude ale nutné mít stoprocentní zálohu, uvedl Topolánek v Interview ČT24.

Američtí inženýři tvrdí, že lopatky větrných turbín příští generace by se po skončení jejich životnosti mohly recyklovat na gumové medvídky. Chtějí je totiž vyrábět ze speciální pryskyřice.

Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně si tak výrazně polepšila, a to konkrétně o 32 miliard korun. Provozní výnosy vzrostly o 21 procent na 130,5 miliardy korun. Podle odhadů ČEZu by se pak čistý zisk skupiny mohl na konci roku pohybovat mezi šedesáti a šedesáti pěti miliardami korun. Stát může podle analytiků využít zisku ČEZu k pomoci lidem s cenami energií prostřednictvím dividendy. Získal by tak více peněz než mimořádným zdaněním. Zavedení sektorové daně pro banky či energetické firmy je podle nich ekonomický nesmysl.

Německo chce do začátku listopadu naplnit své zásobníky plynu na více než devadesát procent. Jinak hrozí, že země bude muset výrazně redukovat spotřebu a případně ji nařídit průmyslu i domácnostem. Obyvatelé, ale i celá města hledají způsoby, jak být maximálně energeticky soběstační. Vzorem jim může být bavorská vesnice Wildpoldsried.

Drahé energie výrazně dopadají i na rozpočty samospráv. Některé kraje odhadují, že jim kvůli tomu vzrostou roční výdaje až na miliardu korun. Část z nich navíc připravuje kvůli rostoucím cenám finanční podporu pro své obyvatele. Zaměřují se hlavně na nízkopříjmové domácnosti. Jiné regiony se obávají, aby vůbec měly dost peněz na své účty za energie.

Na pomoc firmám a domácnostem s energiemi na příští topnou sezonu vyhradí vláda 66 miliard korun, pro domácnosti je určeno 27 miliard. Kabinet také od října zruší poplatek za obnovitelné zdroje, opatření má platit i celý příští rok, rozpočet to vyjde na 23 miliard.

Stále větší množství obnovitelných zdrojů energie, jež dodávají elektřinu, která zrovna není zapotřebí, vede k potřebě stavby nových typů úložišť pro takto získanou energii. Jednou z cest je stlačený vzduch.

Solární elektrárny jsou logicky spojené se slunečním světlem a možnost jejich fungování v noci se až donedávna zdála být úplným nesmyslem. Vědci z Univerzity Nového Jižního Walesu ale vymysleli řešení, jak energii Slunce zachycovat i v noci, kdy paprsky na zemský povrch nedopadají. Jejich metoda ještě bude potřebovat zdokonalení, autoři ale věří, že jsou na dobré cestě.

Rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů jsou hlavní součásti strategie, s níž chce Evropská komise (EK) v příštích letech ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska. Komise počítá s tím, že tento přechod bude do roku 2030 vyžadovat investice ve výši téměř tří set miliard eur (téměř sedm a půl bilionu korun). Slovenská vláda mezitím schválila návrh na zdanění ruské ropy zpracovávané v zemi. EK dále oznámila, že chce vytvořit fond pro společné nákupy zbraní a koordinovat vyzbrojování EU. Chystá také pro Ukrajinu půjčku devět miliard eur i fond dlouhodobé pomoci.

Čtyři důležité indikátory klimatické změny jsou na rekordní úrovni. Informovala o tom ve své zprávě o stavu klimatu v roce 2021 Světová meteorologická organizace (WMO). Rekordy se týkají vzestupu hladiny moří, teploty oceánů, znečištění moří a koncentrace skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. Ukazuje to na zničující důsledky lidské činnosti na ekosystémy, které mají zajistit přežití lidstva, zdůrazňuje zpráva.

V polích u Břežan na Znojemsku by mohla vzniknout nová větrná elektrárna. Oproti stávající, složené z pěti menších, by byla zhruba dvakrát vyšší, a tedy výkonnější. Provozovatel očekává, že poptávka po elektřině z alternativních zdrojů kvůli současné energetické krizi poroste. Pro stavbu ale firma musí získat povolení.

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl meziročně o 218 procent na 26,7 miliardy korun, oznámila skupina v tiskové zprávě. Důvodem růstu je podle ČEZu mimo jiné enormní růst cen komodit na velkoobchodních trzích a rekordní zisk z obchodování s komoditami na západoevropských trzích. Výsledky výrazně překonaly odhady analytiků. Překvapil je především čistý a provozní zisk. Důvodem jsou mimo jiné vysoké ceny elektřiny.

Ruská agrese na Ukrajině znamenala pro Evropu doposud nevídaný impulz pro přehodnocení energetické politiky. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) už minulý měsíc řekl, že chce „vyvléct Česko z ruské energetické smyčky“ do pěti let. Podle oslovených odborníků je ale k dosažení tohoto cíle potřeba nejen přehodnotit energetickou politiku země, ale také uvažování o zdrojích energií a tepla jako takových.

Kampaň před druhým kolem prezidentských voleb ve Francii vrcholí. Podle posledních průzkumů vede Emmanuel Macron před Marine Le Penovou o deset procentních bodů. Oba kandidáti se také připravují na důležitou televizní debatu. Nacionalistická politička doufá, že dopadne lépe než při poslední podobné diskusi před pěti lety a náskok soupeře stáhne. Jedním z hlavních témat má být i životní prostředí.

Kvůli válce na Ukrajině by mohla nastat renesance uhlí jako zdroje energie, ale dojde-li k tomu, bude patrně jen krátkodobá. Očekává to zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Domnívá se, že Evropa záhy přestane používat ruský plyn, a to i v případě, že Rusko nepřeruší jeho dodávky. Podle europoslance Mikuláše Peksy (Piráti) může plyn jako zdroj energie částečně nahradit jádro, ale protože výstavba jaderných elektráren trvá velmi dlouho, očekává, že nakonec díky tomu dál posílí obnovitelné zdroje. Bartuška a Peksa diskutovali v Událostech, komentářích.

Hostětín na Uherskohradišťsku je obcí, které se současná energetická krize dotkla mnohem méně než jiných měst a vesnic v zemi. Teplo do domovů tam totiž dodává ekologická výtopna na dřevní štěpku. Místní díky tomu platí za teplo až o polovinu méně, než je běžné. V obci navíc není vidět žádný kouřící komín, což má příznivý vliv i na životní prostředí.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) uvedlo, že nebude škrtat v dotacích na obnovitelné zdroje. Avizované snížení o osm miliard na devatenáct miliard korun ve státním rozpočtu pro letošní rok chce nahradit z úspor, které vznikly mimo jiné díky vyšším tržním cenám elektřiny. Ve čtvrtek to resort uvedl na Twitteru.

Podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny v Evropské unii se v roce 2020 zvýšil na 37 procent z 34 procent v roce 2019. Ve středeční zprávě o tom informoval statistický úřad Eurostat. Největší podíl v rámci EU vykázalo Rakousko, zatímco Česká republika patřila mezi pět zemí s nejnižším podílem.

Jedinou možností, jak se vyhnout Zelené dohodě pro Evropu, je odejít z Evropské unie, řekl v Interview ČT24 zvláštní velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Doplnil však, že odejít z EU by nebylo správné. Jako lepší řešení vidí to, že by se Česko zavázalo ke spolupráci s ostatními zeměmi, které Green Deal chtějí, ale s tím, že přednese i problémy, které je třeba v souvislosti s dohodou řešit.

Novoroční projev přednesl předseda české vlády Petr Fiala (ODS). Letošní rok podle něj bude jedním z nejsložitějších a nejtěžších od vzniku samostatné České republiky. Bude se muset vypořádat s potížemi způsobenými inflací, růstem cen energií i s epidemií covidu-19. Vyřešit je podle něj potrvá dlouho. Doufá, že první pozitivní výsledky přijdou ještě před koncem roku. Jde již o druhý projev vysokého ústavního činitele na Nový rok, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) k národu promluvil po poledni.

Tváří v tvář politickému bojkotu nadcházející olympiády v Pekingu ze strany pěti vlivných anglosaských zemí v čele se Spojenými státy se Čína pokouší vylepšit si image důrazem na ekologickou linku. Hry mají být první zelené v novodobé historii. Má to ale stinnou stránku. Obrovskou spotřebu mají pokrýt solární a větrné elektrárny, jejichž stavba připravuje tisíce zemědělců o půdu.