Plénum Evropského parlamentu (EP) schválilo návrh směrnice, která posiluje podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie. Schválený text obsahuje zvýšení cíle pro podíl obnovitelných zdrojů na 42,5 procenta do roku 2030. Snížit se má byrokracie, povolování nových elektráren s obnovitelnými zdroji by nemělo trvat déle než 24 měsíců. Schválený text počítá i s přísnější regulací využívání biomasy. Návrh musí ještě formálně schválit Rada EU, s níž se EP na směrnici dohodl.
Europoslanci se vyslovili pro zelenější energii. Obnovitelné zdroje mají tvořit přes 40 procent
Současný cíl z roku 2018 stanovuje podíl obnovitelných zdrojů na 32 procent. Evropský parlament schválil zvýšení tohoto cíle 42,5 procenta do roku 2030 s tím, že členským státům se doporučuje dosažení až 45 procent. V dopravě by pak měly klesnout emise skleníkových plynů o 14,5 procenta.
Nová směrnice také požaduje po členských zemích snížení byrokracie a trvání povolovacích procesů pro výstavbu nový elektráren s obnovitelnými zdroji. Vzniknout by měly speciální zóny, kde povolovací proces nebude trvat více než dvanáct měsíců, mimo ně by administrativa neměla zabrat více než dva roky.
Chybí formální schválení Radou EU
Text podpořilo 470 ze 630 přítomných europoslanců. Proti hlasovalo 120 zákonodárců, čtyřicet se zdrželo. Na směrnici se v březnu shodl Evropský parlament Radou EU, která zastupuje členské země. Aby návrh začal platit, musí ho teď ještě formálně schválit právě Rada EU.
Český europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa vidí hlavní přínos schváleného textu v „digitalizaci energetiky“. Díky tomu by energetika a přenosové sítě měly být schopny reagovat efektivněji na počasí či výkyvy spotřeby. Peksa také očekává zjednodušení připojování nových obnovitelných zdrojů do sítě. Podotkl rovněž, že by posílení obnovitelných zdrojů mělo vést ke snížení spotřeby fosilních paliv a k poklesu jejich dovozu, například z Ruska.
Proti textu hlasovala europoslankyně Veronika Vrecionová z ODS i další europoslanci z této strany. Vrecionové vadí především stanovení nového cíle podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě do roku 2030. Podle ní není Česko schopné navýšeného cíle dosáhnout. „Nemyslím si, že bychom se měli k takovým číslům zavazovat,“ řekla. Souhlasí se zjednodušením administrativy pro budování nových elektráren s obnovitelnými zdroji.
Europoslanec Luděk Niedermayer z TOP 09, který hlasoval pro návrh směrnice, poukázal na to, že nový cíl je na úrovni celé EU, revidované závazky členské země sdělí Evropské komisi ve svých plánech, pokud bude směrnice definitivně schválena. „Ten cíl je navržen velmi, velmi rozumně,“ uvedl s tím, že velký podíl na dojednání návrhu mělo české předsednictví v Radě EU.
Pro návrh směrnice hlasovali europoslanci zvolení za KDU-ČSL, hnutí STAN, Piráty a Radka Maxová z klubu socialistů a demokratů. Proti textu hlasovali europoslanci z ODS s výjimkou Evžena Tošenovského, který se zdržel, a předsedkyně českých komunistů Kateřina Konečná. Dvě europoslankyně zvolené za ANO návrh podpořily, tři jejich kolegové se zdrželi. Zdržel se také Jiří Pospíšil z TOP 09. Europoslanci zvolení na kandidátce SPD či Pirátka Markéta Gregorová se hlasování nezúčastnili.
Analytička: Zbývá schválit jednotky návrhů z balíku Fit for 55
Schválená pravidla zapadají do strategie označované Fit for 55, kterou chce EU docílit snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. Balíček Fit for 55 má pomoci dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 a je součástí unijní strategie zvané Zelená dohoda (Green Deal).
Schvalování balíčku se blíží ke konci, podotkla analytička Vendula Kazlauskas. „V tuto chvíli zbývají na stole už jen jednotky návrhů, jsou to ale bohužel ty nejtěžší a nejkontroverznější návrhy,“ řekla ve vysílání České televize.
Je mezi nimi mimo jiné nařízení Euro 7 o nových emisních limitech pro osobní automobily, dodávky, nákladní auta i autobusy. „Česká republika vede koalici států, které se postavily proti návrhu Euro 7, a vypadá to, že se podaří původní návrh zmírnit,“ připomněla analytička z Asociace pro mezinárodní otázky.
V roce 2021 činil unijní průměr podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě 22,1 procenta, v Česku byl 17,3 procenta. V oficiálním plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu, který zaslala vláda Evropské komisi v roce 2020, se navrhoval závazek pro Česko do roku 2030 ve výši 22 procent. Podle expertů by zvýšený závazek mohl činit kolem třiceti procent.