Ceny energií zřejmě budou letos dál klesat

Nahrávám video

Průměrné ceny energií podle regulačního úřadu i ministerstva průmyslu letos dál klesnou. Důvodem je příznivý vývoj na trzích. Ten pozitivně upravil ceníky dodavatelů už minulý rok. Tak výraznou vlnu zlevňování jako loni ale už společnosti neočekávají. Ceny tak zůstanou výše než před energetickou krizí.

Část dodavatelů zlevnila energie hned na začátku letošního roku. I do budoucna čekají spíš stabilizaci cen, a ne zdražování. „Od 1. ledna jsme zlevnili 700 tisícům našich zákazníků, kteří u nás nemají fixované produkty, zlevnění je o osmnáct procent v elektřině,“ prohlásil mluvčí dodavatele energií E.ON Lubomír Budný. Fixace podle společnosti ale přesto vychází výhodněji.

„Od 1. ledna zlevňujeme všem zákazníkům, kteří mají produkty na dobu neurčitou,“ řekla mluvčí ČEZu Alice Horáková. Podle ní se to týká 1,7 milionu zákazníků. „Meziročně tu elektřinu zlevňujeme o patnáct procent a plyn o pětadvacet procent,“ dodala.

Produkty bez fixace od začátku roku zlevnili i další dodavatelé – třeba Pražská plynárenská, MND nebo Centropol. Dříve například Pražská energetika nebo innogy. Zlevnění závazků na dobu neurčitou proběhne podle dodavatelů automaticky, lidé tak nemusí nikam volat ani psát.

Dodavatelé ale zlevňují i produkty s fixací. „Fixované produkty jsme naposledy zlevňovali od 1. ledna – u elektřiny i u plynu je to pokles zhruba o stokorunu na obchodní ceně na jedné megawatthodině,“ uvedl mluvčí Pražské energetiky Karel Hanzelka.

„Aktuální doporučení je zafixovat tu cenu tak, aby vám končila fixace někdy na přelomu let 2026 a 2027,“ radí energetický analytik Jan Béreš. Způsobem, jak výrazně ušetřit, může být také přechod k jinému než dosavadnímu dodavateli, novým zákazníkům se často nabízí různé akce.

Ceny si lidé mohou porovnat v rámci srovnávačů. Ten od Energetického regulačního úřadu má letos začít zahrnovat všechny nabídky na trhu.

Zdražení regulované složky

Celkové účty domácností by tak měly být nižší i přes mírný nárůst regulované složky, kterou stanovuje Energetický regulační úřad. Ta představuje menší díl ceny – u elektřiny pro domácnosti letos stoupla o 1,4 procenta, u plynu vzrostla o necelých devět procent.

Vláda pak tvrdí, že k poklesu cen energií přispívá. „Ať je to například zrušení tranzitního poplatku dojednané s Německem nebo například v otázce elektrické energie to jsou dobré manažerské kroky v takových regulovaných položkách, jako jsou třeba služby výkonové rovnováhy, kde se nám letos podařilo ušetřit téměř 3,5 miliardy korun,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Pesimističtěji ale za opozici předvídá věci místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). „Silová energie příliš klesat nebude, protože levný plyn, který jsme nakupovali v posledních měsících z Ruska, tak přestává (...) tou východní trasou proudit,“ prohlásil. „Vláda neudělala fakticky nic, aby ceny klesaly,“ myslí si.

Vývoj cen v posledních letech

V minulých letech energie v Česku rychle zdražovaly. Podle dat Eurostatu od roku 2015 do loňského listopadu stouply ceny o 78 procent, což je jedno z nejvyšších čísel v EU. Průměr činí 49 procent a podobné tempo vykázalo i sousední Německo. V absolutních cenách tam však lidé a firmy pořád platí víc než v tuzemsku.

Estonsko: + 100 procent

Česká republika: + 78 procent

Polsko: + 71 procent

Německo: + 46 procent

Slovensko: + 27 procent

EU: + 49 procent

Zdroj: Eurostat

Obecně se na cenách elektřiny projevila ruská agrese vůči Ukrajině. Nejdražší byl proud na evropských trzích v létě roku 2022, kdy krátce dosáhl 984 eur za megawatthodinu. V současnosti už megawatthodina stojí méně než 100 eur, k 2. lednu byla na 96,51 eura. To umožňuje dodavatelům zlevňovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
14. 10. 2026‌‌

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
13. 10. 2026‌‌

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.