Ceny energií zřejmě budou letos dál klesat

Nahrávám video
Události: Ceny energií v roce 2025
Zdroj: ČT24

Průměrné ceny energií podle regulačního úřadu i ministerstva průmyslu letos dál klesnou. Důvodem je příznivý vývoj na trzích. Ten pozitivně upravil ceníky dodavatelů už minulý rok. Tak výraznou vlnu zlevňování jako loni ale už společnosti neočekávají. Ceny tak zůstanou výše než před energetickou krizí.

Část dodavatelů zlevnila energie hned na začátku letošního roku. I do budoucna čekají spíš stabilizaci cen, a ne zdražování. „Od 1. ledna jsme zlevnili 700 tisícům našich zákazníků, kteří u nás nemají fixované produkty, zlevnění je o osmnáct procent v elektřině,“ prohlásil mluvčí dodavatele energií E.ON Lubomír Budný. Fixace podle společnosti ale přesto vychází výhodněji.

„Od 1. ledna zlevňujeme všem zákazníkům, kteří mají produkty na dobu neurčitou,“ řekla mluvčí ČEZu Alice Horáková. Podle ní se to týká 1,7 milionu zákazníků. „Meziročně tu elektřinu zlevňujeme o patnáct procent a plyn o pětadvacet procent,“ dodala.

Produkty bez fixace od začátku roku zlevnili i další dodavatelé – třeba Pražská plynárenská, MND nebo Centropol. Dříve například Pražská energetika nebo innogy. Zlevnění závazků na dobu neurčitou proběhne podle dodavatelů automaticky, lidé tak nemusí nikam volat ani psát.

Dodavatelé ale zlevňují i produkty s fixací. „Fixované produkty jsme naposledy zlevňovali od 1. ledna – u elektřiny i u plynu je to pokles zhruba o stokorunu na obchodní ceně na jedné megawatthodině,“ uvedl mluvčí Pražské energetiky Karel Hanzelka.

„Aktuální doporučení je zafixovat tu cenu tak, aby vám končila fixace někdy na přelomu let 2026 a 2027,“ radí energetický analytik Jan Béreš. Způsobem, jak výrazně ušetřit, může být také přechod k jinému než dosavadnímu dodavateli, novým zákazníkům se často nabízí různé akce.

Ceny si lidé mohou porovnat v rámci srovnávačů. Ten od Energetického regulačního úřadu má letos začít zahrnovat všechny nabídky na trhu.

Zdražení regulované složky

Celkové účty domácností by tak měly být nižší i přes mírný nárůst regulované složky, kterou stanovuje Energetický regulační úřad. Ta představuje menší díl ceny – u elektřiny pro domácnosti letos stoupla o 1,4 procenta, u plynu vzrostla o necelých devět procent.

Vláda pak tvrdí, že k poklesu cen energií přispívá. „Ať je to například zrušení tranzitního poplatku dojednané s Německem nebo například v otázce elektrické energie to jsou dobré manažerské kroky v takových regulovaných položkách, jako jsou třeba služby výkonové rovnováhy, kde se nám letos podařilo ušetřit téměř 3,5 miliardy korun,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Pesimističtěji ale za opozici předvídá věci místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). „Silová energie příliš klesat nebude, protože levný plyn, který jsme nakupovali v posledních měsících z Ruska, tak přestává (...) tou východní trasou proudit,“ prohlásil. „Vláda neudělala fakticky nic, aby ceny klesaly,“ myslí si.

Vývoj cen v posledních letech

V minulých letech energie v Česku rychle zdražovaly. Podle dat Eurostatu od roku 2015 do loňského listopadu stouply ceny o 78 procent, což je jedno z nejvyšších čísel v EU. Průměr činí 49 procent a podobné tempo vykázalo i sousední Německo. V absolutních cenách tam však lidé a firmy pořád platí víc než v tuzemsku.

Estonsko: + 100 procent

Česká republika: + 78 procent

Polsko: + 71 procent

Německo: + 46 procent

Slovensko: + 27 procent

EU: + 49 procent

Zdroj: Eurostat

Obecně se na cenách elektřiny projevila ruská agrese vůči Ukrajině. Nejdražší byl proud na evropských trzích v létě roku 2022, kdy krátce dosáhl 984 eur za megawatthodinu. V současnosti už megawatthodina stojí méně než 100 eur, k 2. lednu byla na 96,51 eura. To umožňuje dodavatelům zlevňovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 53 mminutami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 1 hhodinou

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...