Energetika strana 2 z 5

Vznikající koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů se v návrhu programového prohlášení zavázala k tomu, že nebude zvyšovat žádné daně. Budoucí vláda chce zároveň veřejné finance udržovat blízko vyrovnané bilance, a to bezpečně pod hranicí tříprocentního deficitu, kterou požaduje Pakt stability a růstu. Strany se také zavázaly k tomu, že nepřijmou euro a že zestátní ČEZ.

Teplárenství v Česku prochází změnami. Uhelnou výrobu nahradí moderní zdroje šetrné k životnímu prostředí, jako je například paroplyn nebo biomasa.

Regulovaná složka ceny energií pro domácnosti příští rok stoupne v průměru o stovky korun. Počítá s tím návrh Energetického regulačního úřadu (ERÚ), k němuž úřad zahájil konzultace. Část ceny elektřiny pro domácnosti určovaná státem by podle něj měla oproti letošku vzrůst o 2,7 procenta, u plynu o 4,7 procenta. Nejde ale zatím o finální ceny, výše se ještě může změnit, řekl šéf Rady ERÚ Jan Šefránek. Analytici očekávají nižší koncové ceny oproti letošku.

Členské státy EU se shodly na devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedlo dánské předsednctví. Balík je reakcí na pokračující ruskou invazi na Ukrajinu, zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska.

Francouzská energetická společnost TotalEnergies klamala spotřebitele reklamní kampaní, která porušila zákon o takzvaném greenwashingu. Rozhodl o tom tamní občanskoprávní soud, a to v prvním rozsudku podle daného zákona. TotalEnergies v kampani v roce 2021 zobrazovala převážně větrné a solární elektrárny a tvrdila, že se do roku 2050 stane uhlíkově neutrální. To bylo podle soudu zavádějící.

Cesta k přijetí 19. balíku sankcí Evropské unie proti Rusku je volná, oznámilo podle agentury Reuters dánské předsednictví EU. Žádná členská země již nemá podle Kodaně vůči novým odvetným opatřením výhrady. Balíček sankcí, který je reakcí na pokračující ruskou invazi na Ukrajinu, zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska.

Čínské technologie v tuzemských solárních elektrárnách jsou potenciální bezpečnostní hrozbou, varoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). V Česku má tyto technologie přitom přes devadesát procent malých fotovoltaik. Stávající zařízení je proto nutné zabezpečit před nejsilnějšími riziky, u nových instalací je pak vhodné najít zcela nové koncepční řešení, shodli se účastníci úterní panelové diskuse ke kyberbezpečnosti fotovoltaiky.

Dodavatelé snižují ceny energií, například společnost ČEZ v pondělí oznámila zlevnění produktů s fixací – za megawatthodinu elektřiny nebo plynu s dvouletým až tříletým závazkem dají odběratelé o stovky korun méně. Ceny energií přitom snižují i další společnosti. Jedna megawatthodina plynu se prodává pod tisíc korun bez DPH, elektřinu bez daně obchodníci nabízejí zhruba za 2600 korun.

Americký prezident Donald Trump prý možná řekne ruskému vládci Vladimiru Putinovi, že pokud válka neskončí, mohl by bránící se Ukrajině poskytnout naváděné střely Tomahawk s plochou drahou letu. Jeho prohlášení cituje agentura Reuters. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve v neděli zmínil telefonický hovor s Trumpem – a to podruhé za dva dny. Kreml vyjádřil „vážné znepokojení“ nad zprávami, že Zelenskyj s Trumpem hovořil právě o možném poskytnutí střel Tomahawk.

Jednou z hlavních priorit formující se vlády v ekonomické oblasti bude zřejmě energetika. Kandidát vítězného hnutí ANO na ministra průmyslu a obchodu Karel Havlíček chce snížit ceny energií, podpořit investice a zjednodušit stavební předpisy. Českou energetiku čeká nákladná transformace na nové technologie či dostavba jaderných bloků, ekonomové ale varují před dalším zadlužováním země. Rodící se vláda zároveň plánuje resort průmyslu sloučit s tím pro místní rozvoj a zestátnit ČEZ. Konkrétní priority shrne v programovém prohlášení, které představí v následujících týdnech.

Ruské drony v noci na sobotu zaútočily na auta opravárenské čety energetické společnosti v Černihivské oblasti. Dva lidé přišli o život, tři další utrpěli zranění, informovaly úřady v tomto regionu na severu Ukrajiny. V ruském Volgogradu při dronovém útoku dle gubernátora regionu utrpěl zranění jeden člověk. Ukrajinské drony zasáhly rafinérii v Ufě vzdálené 1400 kilometrů od Ukrajiny, uvádí nejmenované zdroje z ukrajinské tajné služby SBU.

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo ruskému vzdušnému útoku, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na vzdušné síly a starostu metropole Vitalije Klyčka. Invazní jednotky podle něj zaútočily na kritickou infrastrukturu města a jeho část se ocitla bez proudu. Úřady informují o nejméně devíti zraněných. Kvůli útoku začalo hořet v sedmnáctipatrové budově v Kyjevě. Rusko udeřilo také na Záporožskou oblast.

Průmyslová výroba po šesti měsících růstu klesla. V srpnu se meziročně snížila o 1,3 procenta. Analytici označují vývoj průmyslu jako stagnaci a pro letošek odhadují jeho nepatrný růst, i vzhledem ke slabému vývoji v Německu a dopadu amerických cel. Stavební produkce v srpnu zrychlila meziroční růst z červencových 10,2 procenta na 17,1 procenta. Důvodem je i nižší srovnávací základna s minulým rokem, kdy stavebnictví jako obor zažívalo propad.

Slovenská vláda schválila návrh mezistátní dohody s USA o výstavbě nového jaderného bloku v Jaslovských Bohunicích na Slovensku, vyplývá z úterního prohlášení premiéra Roberta Fica (Smer) na Evropském jaderném fóru. Zařízení o výkonu přes tisíc megawattů bude podle něj ve vlastnictví státu. Atomové elektrárny mají na Slovensku už v současnosti největší podíl na výrobě elektřiny.

Rusko se po sérii ukrajinských útoků na rafinerie potýká s nedostatkem paliva. I podle oficiálních médií je v zemi kritická situace, na čerpacích stanicích se tvoří dlouhé fronty, v řadě oblastí platí omezení prodeje a některé benzinové pumpy jsou zcela na suchu. Ukrajinské drony řadu rafinerií vyřadily z provozu nebo omezily jejich kapacitu. Místní úřady se připravují na dovoz pohonných hmot z Asie, píše Moscow Times.

Česko stojí na prahu boomu baterií. Od října lze do sítě nově připojovat i samostatně stojící bateriová úložiště. Mohou pomoci se stabilizací elektrické sítě a zároveň efektivněji využívat elektřinu z fotovoltaik a větrných elektráren. O připojení nyní žádají projekty s kapacitou celkem několik gigawatthodin. Oborová asociace ale upozorňuje, že jde o mnohem více, než síť skutečně potřebuje ke stabilizaci, a doporučuje investorům důkladně své plány zvážit.

Jednou za pět let vzniká velká hodnotící zpráva, která se týká kvality životního prostředí zemí Evropské unie. Ta nejnovější aktuálně varuje před křehkostí evropských ekosystémů.

Útoky ukrajinských dronů na ruské ropné rafinerie tlačí ruský vývoz nafty na nejnižší úroveň od roku 2020, píše list The Financial Times (FT). Ukrajinci podle něj od začátku srpna zasáhli téměř polovinu ruských rafinerií, nové zásahy hlásí i v noci na středu. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) příjmy Ruska z ropy klesly na jednu z nejnižších úrovní od začátku plnohodnotné války. I kvůli snížené kapacitě svých rafinerií zvyšuje Moskva vývoz nezpracované ropy po moři, dodává agentura Bloomberg.

Zájem o pracovníky v energetice výrazně roste. Kvůli výstavbě jaderných bloků v Dukovanech, chystaným malým modulárním reaktorům nebo případné dostavbě Temelína bude v tomto odvětví do roku 2040 potřeba nabrat asi čtyři tisíce nových zaměstnanců, sdělil generální ředitel dukovanské elektrárny Petr Závodský. Tyto profese jsou přitom na tuzemském trhu práce nedostatkové. Zájem o technické obory ale i díky zmiňovaným projektům roste.

Stát formou dotací poskytne až patnáct miliard korun na posílení přenosových a distribučních soustav v Česku. Peníze budou moci čerpat provozovatelé sítí na připravované projekty. V případě maximálního využití peněz by se výkon tuzemských sítí mohl zvýšit až o devět gigawattů, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

V některých oblastech, jako je zahraniční politika, je potřeba přejít na schvalování kvalifikovanou většinou, řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v každoročním projevu o stavu Evropské unie. Prohlásila také, že EK pozastaví bilaterální podporu Izraele a navrhne sankce proti tamním „extremistickým ministrům“. Popsala, jak na Evropany dopadají rostoucí ceny nemovitostí, a zmínila situaci na Ukrajině. Na východě EU je podle ní potřeba „postavit zeď z dronů“.

Etiopie v úterý na řece Modrý Nil otevřela vodní dílo nazvané Velká přehrada etiopského znovuzrození (GERD). Jeho součástí je i největší hydroelektrárna v Africe. Projekt už od začátku vyvolával znepokojení Egypta a Súdánu, jejichž zástupci se obávali dopadu stavby na zásoby vody. Káhira v reakci na inauguraci přehrady zaslala protestní dopis k Radě bezpečnosti OSN, informovala agentura AFP.

Moskva nedávno oznámila dohodu s Pekingem na výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2. Čína ale pokrok v projektu, o kterém se jedná už téměř dvě dekády, dosud nepotvrdila. Analytici upozorňují, že dohoda ještě není konečná a neobsahuje zásadní údaje, jako je cena dodávek či kdo potrubí postaví. Svědčí to podle nich o tom, že posun v projektu je spíše jen zbožným přáním Moskvy, zatímco Peking je opatrnější.

Podpořit hospodářský růst snížením cen energií, zajistit důslednější výběr daní a snižovat výdaje státu, například slučováním ministerstev, tak prezentoval v pořadu Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou ekonomické záměry hnutí ANO jeho první místopředseda a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček. V pořadu hovořil rovněž o záměrech v zahraniční politice.