Energetika strana 2 z 5

Evropští vědci oznámili nový rekord v produkci fúzní energii, z velmi malého množství paliva se jim podařilo získat „explozivní“ energii odpovídající více než 16 kilogramům trhaviny. Perspektiva zeleného zdroje založeného na síle hvězd tak podle nich získala nový impuls.

Po triumfu v bleskové válce o Náhorní Karabach se v Ázerbájdžánu konají předčasné prezidentské volby. Podle expertů je výsledek jasnější než kdy dřív, protože vládci Ilhamu Alijevovi po dobytí separatistického regionu vzrostla popularita. V kavkazské zemi nyní sílí protizápadní rétorika, která ji žene do náruče Ruska. Baku má silného spojence i v Turecku a v Izraeli, jejichž zbraňové dodávky mu pomohly k vítězství nad arménskými separatisty. Přes sílící represe vůči kritikům režimu prohlubuje spolupráci s Alijevem rovněž Evropa, která potřebuje ázerbájdžánské dodávky ropy a plynu, aby se vymanila ze závislosti na Rusku. Volby, v nichž Alijev nemá reálného protikandidáta, mohou podle některých expertů vést i k odchodu země z Rady Evropy, jež porušování lidských práv v zemi kritizuje.

Německo začne v roce 2024 stavět páteřní síť pro distribuci vodíku. Vláda v něm vidí sílu, která by měla společně s obnovitelnými zdroji zcela nahradit fosilní paliva – a to v horizontu dvou desetiletí. Berlín už testuje i technologie pro domácnosti, hlavně ty k vytápění domů a bytů.

Kapacitu jaderných elektráren bude po roce 2050 třeba doplnit malými modulárními reaktory, řekl ve čtvrtečních Událostech, komentářích expremiér a předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. Zástupce vrchního ředitele Sekce energetiky a jaderných zdrojů z ministerstva průmyslu a obchodu Tomáš Ehler zmínil, že vláda už podmínky pro malé a střední reaktory chystá. Ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic upozornil, že v debatě o výstavbě nových jaderných bloků je třeba řešit i otázku, jak dlouho bude možné využívat jiné typy energetických zdrojů.

Vláda ve středu oznámila, že zvažuje, že by v Česku mohly vzniknout až čtyři nové jaderné bloky, dosud se přitom hovořilo o jediném novém bloku v Dukovanech. Otázkou tak zůstává, jak by stát stamiliardové náklady na jejich vybudování uhradil. Podle části odborníků může potřebná suma být i v řádech bilionů korun. O financování projektu začne expertní skupina teprve jednat.

Vláda vyzve francouzskou společnost EDF a korejskou KHNP, které se ucházejí o stavbu jaderného bloku v Dukovanech, k předložení závazných nabídek k stavbě až čtyř nových reaktorů v Dukovanech a Temelíně. V další části tendru nebude pokračovat severoamerický Westinghouse, jehož propozice nesplnila podmínky. Na nové návrhy budou mít dva uchazeči čas do 15. dubna, oznámil po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS).

Většinu prací na stavbě nového jaderného bloku v Dukovanech by měl zajistit český průmysl. Nadpoloviční podíl tuzemských firem na projektu postupně přislíbili všichni tři uchazeči v dohodách o spolupráci s Aliancí české energetiky, která zastupuje největší tuzemské technologické firmy v oblasti jaderné energetiky. Dohodu v úterý uzavřel americký Westinghouse, který počítá se sedmdesátiprocentním zapojením českého průmyslu. Už dříve pak dohodu podepsaly také francouzská EDF a jihokorejská KHNP, které přislíbily minimálně 65procentní účast tuzemských firem.

Rusko loni sesadilo Saúdskou Arábii z pozice hlavního dodavatele ropy do Číny. Podle údajů čínského celního úřadu dodalo Rusko do Číny rekordních 107,02 milionu tun ropy, tedy 2,14 milionu barelů denně. To je mnohem více než další dva velcí vývozci, Saúdská Arábie a Irák. Čína je největším světovým dovozcem ropy a odmítá sankce na ruskou ropu uvalené Západem.

Již ve středu, ale znovu ve čtvrtek ráno se napříč Českem objevila ledovka. Déšť, jehož namrzáním na promrzlé zemi ledovka vzniká, později vystřídalo sněžení. Následky jsou ale podobné – auta bourají a chodci padají. Na západě, severu i ve středu Čech jsou některé silnice nesjízdné. Dopravu celý den komplikovaly dopravní nehody, zejména ty, při nichž havarovaly kamiony. Bouraly na průtahu Karlovými Vary, dálnici D7 u Postoloprt nebo silnici I/13 u Děčína. Pro celou republiku zároveň platí výstraha, podle které se může až do pátečního dopoledne vytvářet náledí.

Tisíce Rusů jsou během letošní zimy, kterou doprovázejí silné mrazy, bez dodávek tepla, neboť přibývá havárií komunálních zařízení. Může za to zastaralá infrastruktura a nedostatek peněz na její opravu. Do podobné situace se přitom snaží uvrhnout Ukrajince ruská armáda svými útoky na energetiku. Také Evropě Kreml před rokem vyhrožoval krutou zimou, když varoval, že pozastaví dodávky plynu.

Plynové zásobníky v Česku jsou plné téměř z devadesáti procent. Podle resortu průmyslu a obchodu je tak země i nadále na zbytek zimy dobře připravená. Energetickou bezpečnost pomáhá zajistit i terminál na zkapalněný plyn (LNG) v Nizozemsku, ve kterém si Česko pronajímá kapacitu. Lodě dosud přes něj do tuzemska dopravily skoro tři miliardy kubíků plynu, což je více než třetina roční spotřeby. Země se tak dále zbavuje energetické závislosti na Rusku.

Obyvatelé se patrně budou moci od příštího roku prokazovat českým úřadům a institucím digitální podobou osobních dokladů místo fyzických, zavedení elektronických stejnopisů průkazů ve středu schválil Senát. Řešil také pravidla pro přípravu stavby hlubinného úložiště jaderného odpadu, v zákoně chce mít podmínku souhlasu obou komor parlamentu s jeho umístěním, kterou sněmovna zrušila. Horní komora rovněž kývla na novelu zákona zvaného lex Ukrajina, podle něhož si budou uprchlíci z Ukrajiny moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku do konce března 2025.

Ukrajinu čeká s přicházejícími mrazy další těžká zkouška. Už loni ruští agresoři využili chladného počasí k úderům na energetickou infrastrukturu a tyto útoky čeká Ukrajina i letos. Zpravodajka ČT Darja Stomatová pro Reportéry ČT zachytila, jak se na zimu připravuje pekárna v Pokrovsku v Doněcké oblasti, obyvatelé Avdijivky, o níž se vedou těžké boje a kde stále zůstává zhruba tisícovka lidí, i energetická společnost Enerhoatom, která vlastní čtveřici největších jaderných elektráren v zemi. Ukrajina se také snaží o diverzifikaci energetických zdrojů.

Na výstavišti v Dubaji probíhá konference OSN o změně klimatu COP28. Na dvoutýdenním jednání téměř dvou stovek zemí o dalším společném postupu proti změnám klimatu vystoupí řada světových lídrů, mezi prvními promluvil britský král Karel III. či generální tajemník OSN António Guterres, kteří varovali před dopady klimatické změny. Očekávají se také projevy německého kancléře Olafa Scholze, vůdce Saúdské Arábie Muhammada bin Salmána nebo slovenské prezidentky Zuzany Čaputové. Za Česko se účastní mimo jiné premiér Petr Fiala (ODS), který promluví v sobotu.

Povinné ručení bude zřejmě nutné platit za víc druhů vozidel. Nově se má vztahovat třeba na některé elektrické koloběžky, segwaye, sněžné skútry či motorová golfová vozítka. Počítá s tím návrh nového zákona, který v pátek schválila sněmovna. Ukrajinští uprchlíci si také zřejmě budou moci prodloužit o rok dočasnou ochranu, poslanci však omezili dobu bydlení běženců v bezplatném nouzovém ubytování a upravili vyhošťování lidí s dočasnou ochranou. Sněmovna rovněž schválila novelu, podle níž budou moci v Česku vznikat energetické komunity.

Pokles cen energií, aby se tím vyrovnalo zdražení jejich regulované složky, vypadá zatím nadějně, prohlásil v pořadu Interview ČT24 zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. Právě s podobným snížením počítá vláda. Bartuška si myslí, že Česko a Evropa navzdory obavám přečkají zimu bez větších problémů, pokud nedojde k vojenskému útoku na energetickou infrastrukturu.

Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že Česká republika ve spolupráci s energetickou skupinou ČEZ získala kapacitu v budovaném terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Německu. Terminál se bude nacházet ve Stade nedaleko Hamburku. V současnosti má Česká republika do roku 2027 pronajatou část terminálu na LNG v Nizozemsku, kde má k dispozici asi tři miliardy metrů krychlových plynu ročně.

Hnutí ANO sbírá ve sněmovně podpisy pro svolání další mimořádné parlamentní schůze, která by byla opět věnována cenám energií v roce 2024. V pořadu Otázky Václava Moravce to uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek ve stejném pořadu uvedl, že jeho strana jedná o využití peněz z Modernizačního fondu na budoucí opravy přenosové soustavy. To by snížilo dopady růstu cen regulované části elektřiny na občany a firmy.

Sněmovní jednání o cenách energií v příštím roce skončilo bez výsledku. Dolní komora vzhledem ke koaliční většině zamítla návrh programu schůze, kterou k tématu vyvolalo opoziční ANO. Debata navzdory tomu trvala zhruba sedm hodin. Zapojit se do ní mohli jen řečníci s právem přednostního vystoupení. Opoziční zástupci vyčítali nynějšímu kabinetu to, že s vyššími cenami energií podle nich nic nedělá. Představitelé vládního tábora naopak vinili ANO z toho, že může za nynější situaci, protože za osm let u vlády nepodniklo žádné kroky k modernizaci energetiky.

Nová dotační výzva ministerstva životního prostředí podpoří zakládání energetických společenství. Z Národního plánu obnovy má resort vyčleněno 98 milionů korun. Výzvu k podávání žádostí o peníze představili v pátek zástupci ministerstva. Dotace by podle nich měly podpořit sdílení energie z obnovitelných zdrojů. O přidělení peněz se bude rozhodovat ve dvoukolové soutěži, v prvním kole žadatelé představí své záměry, podávat je mohou od 1. prosince do konce ledna.

Mnohé firmy přecházejí k takzvané bezemisní ekonomice. Zaštítit je má nová platforma, která bude prosazovat jejich zájmy. Hlavním cílem takzvané Aliance pro bezemisní budoucnost je urychlení a usnadnění dekarbonizace, aby české ekonomice a firmám nehrozila ztráta konkurenceschopnosti.

Polskou energetiku čekají změny. Ze všech evropských je nejzávislejší na uhlí, chce se daleko víc spoléhat na obnovitelné zdroje. Rozvíjet je budou soukromí investoři. Stát pak masivně investuje do rozvoje dosud chybějícího jádra nebo modernizace přenosové soustavy.

Ukrajina se snaží udělat vše pro to, aby si zajistila co největší energetickou soběstačnost. Usiluje o decentralizaci systému a zdrojů, sází na obnovitelné zdroje a podporuje těžbu plynu z nových ložisek. Ta by měla mít potenciál pokrýt poptávku celé střední Evropy.

V Žipotíně, místní části obce Gruna na Svitavsku, v úterý spustili zatím nejvýkonnější větrnou elektrárnu v Česku. Každou hodinu vyrobí až 4,2 megawattu elektřiny, což by mělo pokrýt roční spotřebu zhruba pěti tisíc domácností. Výstavbu větrných elektráren často provázejí spory a odpor části obyvatel dotčených obcí.