Energetika strana 4 z 5

Ukrajinské protiútoky vytlačily ruské síly z některých okupovaných pozic v Bachmutu v Doněcké oblasti, tvrdí velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj. Připouští zároveň, že situace ve městě, které se už řadu měsíců snaží dobýt ruská vojska, zůstává složitá. Rusko v noci na Ukrajinu útočilo raketami, zásahy hlásí například město Pavlohrad.

Silná evropská průmyslová politika, snížení energetické i jiné závislosti na mimoevropských zemích nebo důsledná evropská integrace jsou podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona zásadní pro budoucnost Evropy. Macron to v úterý uvedl v projevu v institutu Nexus v nizozemském Haagu. Začátek jeho vystoupení přerušily výkřiky lidí, kteří kritizovali jeho politiku. Francouzský prezident v úterý zahájil dvoudenní oficiální návštěvu Nizozemska, setkal se s králem Willemem-Alexanderem.

Členové české a slovenské vlády v pondělí jednali v Trenčíně na západě Slovenska. K tématům společného vládního zasedání patřilo posilování energetické bezpečnosti, eliminace závislosti na ruských surovinách, konkurenceschopnost i obranná spolupráce. Slovenský premiér Eduard Heger po jednání doporučil České republice podepsat obrannou smlouvu s USA. S českým předsedou vlády Petrem Fialou (ODS) se shodli na pokračování západní pomoci Ukrajině.

Spotřeba uhlí ve Spojených státech rychle klesá, naopak rostou obnovitelné zdroje energie. Hlavně proto, že se snižují jejich ceny, upozornila analýza americké energetiky.

Přes padesát miliard korun chce letos rozdělit ministerstvo průmyslu a obchodu jednotlivým resortům v rámci Národního plánu obnovy. Jde o zálohu a také první platbu, kterou stát dostal od Evropské komise. Do Česka má zároveň zamířit dodatečných více než šestnáct miliard na energetiku. Peníze půjdou podle ředitele sekce unijních fondů na ministerstvu průmyslu Mariana Piechy primárně na posílení elektrické distribuční soustavy v souvislosti s podporou obnovitelných zdrojů. Resort zároveň hledá nové projekty, které by nahradily ty z doby covidu. Aktualizovanou verzi plánu pak bude schvalovat vláda.

Je velkým úspěchem Evropské unie, že se tuto zimu dokázala obejít bez Ruska, uvedl v pořadu Události, komentáře zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti ministerstva zahraničí Václav Bartuška. Čeká, že poroste podíl obnovitelných zdrojů, s čímž souhlasil i europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ukrajinského ministra zahraničí a bývalý velvyslanec Ukrajiny v Česku Jevhen Perebyjnis pak hovořil o tom, že Ukrajina chystá poválečnou obnovu své země a mnohé objekty pak budou modernizované a „zelené“.

Unijní špičky na summitu v Bruselu vyzvaly ve čtvrtek k vystupňování boje proti obcházení protiruských sankcí. Evropská unie by také měla podle nich usnadnit povolování ekologicky čistých a digitálních projektů a investovat do snížení své závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí.

Japonský premiér Fumio Kišida v úterý přicestoval do Kyjeva na neohlášenou návštěvu. Nejprve navštívil Buču, která se stala symbolem ukrajinského utrpení, a vyjádřil soustrast obětem a zraněným. Poté se v ukrajinské metropoli setkal s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Japonsko dle Kišidy Kyjevu poskytne balík pomoci v hodnotě půl miliardy dolarů. Jeho součástí bude vojenské vybavení za třicet milionů dolarů, civilní část pomoci za 470 milionů dolarů půjde na obnovu energetiky a dalších odvětví.

Čistý zisk energetické skupiny ČEZ loni stoupl na rekordních 80,7 miliardy z předloňských 9,9 miliardy korun. Významný nárůst podle firmy reflektuje enormní růst cen v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, rekordní zisk z obchodování s komoditami na zahraničních trzích a vysokou provozní spolehlivost elektráren ČEZ. Premiér Petr Fiala (ODS) chce zhruba sto miliard korun letošních odvodů ČEZ státu využít na pomoc s vysokými cenami elektřiny, budování dálnic či výdaje na obranu. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) označil čistý zisk v souvislosti s vysokými cenami energií za krutý žert.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v pondělních Událostech, komentářích potvrdil, že jeho resort má v plánu přímo oslovovat s nabídkou dotací lidi s nízkými příjmy. Jeho předchůdce na ministerském postu Richard Brabec (ANO) radí využít k tomu starosty jednotlivých obcí. Předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl (nestr.) zdůraznil, že obce především potřebují, aby legislativním procesem prošla koncepce komunitní energetiky.

Identifikační průkazy energetických poradců poskytujících asistenci v Nové zelené úsporám Light (NZÚ Light) a informační příručky s praktickými radami k zateplení jednotlivých konstrukcí domu. To jsou novinky v dotačním programu Nová zelená úsporám Light, které představilo ministerstvo životního prostředí. Informační příručky pomohou ochránit žadatele z nejzranitelnějších skupin obyvatel před zneužitím podvodných firem. Příručky jsou od pondělí dostupné na webu programu. O dotaci si požádalo 20 631 lidí, oznámil šéf resortu Petr Hladík (KDU-ČSL).

Prezident Petr Pavel zveřejnil plán pro prvních sto dní ve funkci. Nominuje například první tři kandidáty do Ústavního soudu ke schválení Senátem, svolá schůzky s politiky, představí tým poradců nebo zorganizuje kulatý stůl se zástupci odborné veřejnosti i občanské společnosti na téma kulturního otevírání Hradu.

Hodlá cílit na energetiku bez emisí, hlavně na jádro. Elektřina by se měla vyrábět tam, kde se spotřebovává, a každý by měl mít zatepleno, řekl nový ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v Interview ČT24. Poznamenal, že každý objekt v Česku by měl mít v budoucnu fotovoltaiku v kombinaci s baterií pro vlastní spotřebu.

Již první den po nástupu do funkce obměnil nový prezident Petr Pavel vládu. Jmenoval ministrem životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL), což bývalý prezident Miloš Zeman odmítl. Skončilo tak čtyřměsíční mezivládí, které začalo rezignací Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL), po níž byl řízením resortu pověřen lidovecký předseda Marian Jurečka, který je ale zároveň i ministrem práce a sociálních věcí. Sám Petr Hladík po uvedení do funkce hovořil o zásadních úkolech svého resortu, které budou podle něj hrát hlavní roli na přechodu k bezemisní energetice. Zmínil se také o ochraně půdy, zatímco premiér Petr Fiala (ODS) zdůrazňoval potřebu chránit vodu.

Odpůrci plánované důchodové reformy ve Francii zahájili šestý den „mobilizace“. Podle úřadů demonstrovalo rekordních 1,28 milionu lidí. Zemi tak opět zachvátila vlna stávek, protestů a silničních blokád. Do akcí se zapojili učitelé, popeláři nebo zaměstnanci ve veřejné dopravě. Odboráři navíc blokují dodávky pohonných hmot. Podle vládního návrhu by se věk odchodu do penze posunul o dva roky na 64 let.

Německo už není odkázáno na dovoz ruských energií, prohlásil letos v lednu spolkový ministr financí Christian Lindner. Zatímco nyní jeho vyjádření nevyvolalo větší pozornost, ještě před rokem by něco takového bylo nemyslitelné. Pouhý měsíc předtím, než Moskva zahájila plnohodnotnou pozemní invazi na Ukrajinu, Berlín stále řešil povolení pro spuštění ruského plynovodu Nord Stream 2 a zdráhal se připustit, že by třeba projekt kvůli chování Moskvy zcela obětoval. O rok později je ale všechno jinak.

Dvoutisícová obec Muttersholtz na hranicích Alsaska a Německa se nově pyšní titulem ekologicky nejrozmanitější město ve Francii. Předčila devadesát soupeřů a kvůli respektu k životnímu prostředí se stala inspirací pro další místa po celé Evropě.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku klesla pod 50 eur (1185 korun) za megawatthodinu. Ocitla se tak nejníže od prosince 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících. Plyn ale pořád zůstává citelně dražší než před dvěma lety, kdy stál méně než 20 eur za megawatthodinu.

Malé modulární reaktory by podle ČEZu mohly být v Temelíně, Tušimicích, Prunéřově, Ledvicích, Poříčí, Dětmarovicích a Dukovanech. Jde o místa, kde jsou nyní uhelné či jiné elektrárny. První takový reaktor by měl stát už v roce 2032 v Temelíně, řekla ředitelka útvaru ČEZ pro rozvoj malých modulárních reaktorů Silvana Jirotková. Kolik bude stavba reaktoru stát, ale nikdo ze zástupců ČEZ neuvedl.

Rusko přecenilo svou roli zejména v oblasti ropy a západní země současně prokázaly, že jsou schopny v krizi jednat velmi rychle a obejít se i bez ruských zdrojů. V Interview ČT24 to uvedl zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška s tím, že hlavní zbraň Vladimira Putina tak selhala. České domácnosti i firmy podle něj zdražování zatím zvládají, Evropa jako celek si však prý musí uvědomit, že ve světě není oblíbená, a musí zaujmout do budoucna tvrdší stanovisko při jednání s dodavateli energií v čele s USA.

Domácnosti a podniky ve Velké Británii dostaly slevy za to, že dva dny v týdnu snížily v době odpolední špičky spotřebu elektřiny. Provozovatel elektrické soustavy doufal, že se tak sníží zatížení sítě. K účasti na programu se přihlásilo více než milion domácností a podniků.

Po celé Francii stávkují zaměstnanci v přístavech, rafineriích či elektrárnách státního podniku EDF. Některé čerpací stanice pociťují nedostatek nafty, velké komplikace ale hrozí až v případě, že by protesty pokračovaly delší dobu. Stávkujícím vadí připravovaná důchodová reforma, kterou prosazuje vláda a proti které se staví většina Francouzů. Zaměstnanci přístavů jsou odhodláni nepracovat 24 hodin, ostatní 48 hodin. Stávku svolala francouzská odborová ústředna CGT.

Český premiér Petr Fiala (ODS) jednal v úterý v Berlíně s německým kancléřem Olafem Scholzem o obranné a energetické spolupráci. Česko by rádo získalo podíl v terminálu LNG v Lubminu na pobřeží Baltu, plyn by odtud mohlo mít již pro nadcházející zimu, řekl Fiala. Tanky Leopard 2, které Česko dostane od Německa jako náhradu za stroje, jež poslalo na Ukrajinu, česká armáda potřebuje k zajištění obranyschopnosti země, dodal. Agentura Bloomberg a magazín Spiegel uvedly, že Německo tento týden povolí Polsku poskytnout tyto tanky Ukrajině a pošle i své tanky. Další média pak píšou o vyslání amerických tanků M1 Abrams.

Ministerstvo životního prostředí hledá místa, kde půjde rychle a bez překážek budovat elektrárny z obnovitelných zdrojů. Například větších solárních elektráren vzniká ve srovnání s těmi na střechách domů pořád minimum. Větrné elektrárny pak nepřibývají vůbec. Místní se jim často brání, což dokazují i referenda v obcích, která proběhla s prvním kolem prezidentských voleb.