Evropská energetika v nejbližší době nebude levnější, míní Bartuška

Nahrávám video
Interview ČT24: Václav Bartuška
Zdroj: ČT24

Nikdo nemůže s vážnou tváří slíbit, že v Evropě budou levnější energie, řekl v Interview ČT24 zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti ministerstva zahraničí Václav Bartuška. Za klíčovou otázku nyní považuje, z čeho bude Česko vyrábět elektřinu za deset let. Bartuška také zmínil, že Evropa potřebuje dohnat Ameriku a Čínu, co se týče nových technologií.

Evropská komise ve středu představila plán na zlepšení situace v průmyslu a snížení cen energií v EU. Podle kritiků není plán konkrétní. Bartuška uvedl, že jde o první krůček na dlouhé cestě. „To zásadní, co Evropa potřebuje, je masivní omezení byrokracie,“ míní.

Jako přínos vnímá samotné přiznání, že existuje problém. Zmínil, že Komise se dlouho bránila tomu, že by se měly upravit ceny pro podniky. „Teď na to kývla.“

Na dotaz, zda budou skutečně levnější energie, když je Evropa závislá na fosilních palivech nebo na dováženém drahém plynu, řekl, že toto „nikdo nemůže slíbit s vážnou tváří“. „Cena elektřiny v Evropě je primárně určena cenou zemního plynu. A tu Evropa nekontroluje. Tu kontrolují Spojené státy, Katar a Austrálie,“ upozornil.

Na fosilních palivech podle Bartušky bude svět závislý ještě mnoho desetiletí. „Evropa má plán zbavit se velké části fosilních paliv během příštích patnácti let. Myslím, že takhle rychlé to nebude, minimálně patnáct dvacet let tady ta velká závislost bude určitě,“ odhaduje.

Evropská komise chce také mírnit zelená opatření pro firmy a její plán zahrnuje sto milionů eur na rozvoj ekologicky šetrné výroby. Podle Bartušky je taková částka „k smíchu“. „To je malá suma, samozřejmě,“ komentoval.

Na otázku, kolik peněz by bylo potřeba, odpověděl, že posledních patnáct let sdělení o energetické tranzici, o proměně energetiky říkají, že energie bude zelená a levná. „To je samozřejmě nesmysl. Když potřebujete investovat stovky miliard eur do nových sítí, do nových zdrojů energie, tak to nemůže být samozřejmě levnější,“ řekl. „Evropská energetika nebude levnější, rozhodně ne v nejbližší době,“ míní.

Konec ruské ropy

Co se týče otázky nezávislosti na Rusku, Bartuška zmínil, že Česko je nezávislé na Rusku v zásadě od roku 2022. „Byli jme schopni se zbavit ruského zemního plynu. To, že sem občas přitékalo ještě před nedávnem něco… To klíčové je, že už jsme nebyli závislí na ruském plynu, byli jsme schopni ho dostat odjinud. V ropě je to podobné. Předpokládáme, že letos v červenci by se rafinerie v Litvínově měla překlopit na neruskou ropu, ale jsme schopni se zásobit plně ze západu už dlouhou dobu. A v uranu, v jaderném palivu je to podobné,“ sdělil.

Klíčovou otázkou podle něj bude, odkud bude brát Česko elektřinu za deset let, z čeho ji bude vyrábět. „Pokud odejde uhlí, což je dnes čtyřicet procent výroby elektřiny, tak potřebujeme náhradu a potřebujeme ji velmi rychle,“ upozornil. „Jestli budeme stavět nové elektrárny – jaderné, nebo plynové. Jak rychle to dokážeme postavit. To jsou klíčové otázky těchto dnů a těchto měsíců.“

„Evropa se musí naučit bránit“

Interview ČT24 také rozebíralo kroky prezidenta USA Donalda Trumpa. Podle Bartušky panuje mýtus kolem nových politik šéfa Bílého domu, že Amerika „se vrací někam k parnímu stroji a zahodí všechny moderní technologie“. „To je nesmysl. Amerika ještě pořád nové technologie produkuje, vytváří, vymýšlí. Evropa potřebuje v tomto strašně moc dohnat Ameriku a Čínu. Jsme strašně pozadu v těch nových technologiích,“ řekl.

Podle Bartušky se zásadní změna po příchodu Trumpa týká bezpečnostních garancí, „nejen vůči Ukrajině, ale i vůči Evropě“. „A to je něco, co je asi pro většinu Evropanů velkým šokem.“ Zmínil povolební slova pravděpodobného příštího německého kancléře Friedricha Merze o tom, že Evropa se musí naučit žít bez Ameriky. „To je něco, co ještě většině Evropanů úplně nedochází,“ poznamenal Bartuška. Podle něj je potřeba, aby se Evropa naučila bránit sama a začala masivně zbrojit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Největší nábytkářské řetězce posilují svou pozici na trhu

Tržby z prodeje nábytku v Česku loni klesly asi o tři procenta na 43 miliard korun, vyplývá z odhadu Asociace nábytkářů. Lidé více kupovali zboží z dovozu než české výrobky. Poměr byl zhruba sedm ku třem. Úspěšný rok hlásí největší nábytkářské řetězce, které mají na trhu až třetinový podíl. Přestože prodej přes internet každým rokem roste, většina lidí míří za nábytkem do obchodních domů. Zboží chtějí vidět a vyzkoušet si ho. Častěji poptávají servis takzvaně na klíč. Do většiny velkých nábytkářských řetězců dodávají i české firmy. Obecně objem tuzemské výroby ale poslední dva roky klesá.
před 4 hhodinami

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí, které začalo platit od ledna 2026. Kabinet Andreje Babiše tak zachová jednu ze dvou klíčových částí důchodové reformy prosazené předchozí vládou Petra Fialy (ODS), uvedl pro ČT ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Při schvalování reformy přitom politici z ANO i SPD slibovali, že zruší i tento parametr. V praxi to znamená, že lidem, kteří odejdou do penze v následujících letech, bude stát každý rok vypočtený důchod mírně snižovat.
před 4 hhodinami

Návrh rozpočtu podle Babiše neodporuje zákonu, rozpočtová rada je dle něj zbytečná

Návrh státního rozpočtu na letošní rok neodporuje zákonu o rozpočtové odpovědnosti, uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova premiér Andrej Babiš (ANO). Nesouhlasí s opačným stanoviskem Národní rozpočtové rady (NRR), kterou označil za zbytečnou instituci. Premiér také řekl, že chce být aktivní v trestním procesu kauzy Čapí hnízdo, i když ho sněmovna ke stíhání nevydá. V pořadu rovněž nevyloučil budoucí spolupráci s jihočeským hejtmanem Martinem Kubou či se vyjádřil ke kauze zpráv předsedy Motoristů Petra Macinky.
před 10 hhodinami

K Nové zelené úsporám se vláda vrátí, uvedl Babiš

K dotačnímu programu Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, se vláda vrátí, bude na něj hledat peníze. V pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova to v sobotu řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle nějž program snížil lidem náklady. Předseda Motoristů Petr Macinka, který vede ministerstvo životního prostředí, dříve avizoval úpravu programu kvůli chybějícím penězům.
před 12 hhodinami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 13 hhodinami

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
před 18 hhodinami

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
6. 2. 2026

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026
Načítání...