Evropská energetika v nejbližší době nebude levnější, míní Bartuška

Nahrávám video
Interview ČT24: Václav Bartuška
Zdroj: ČT24

Nikdo nemůže s vážnou tváří slíbit, že v Evropě budou levnější energie, řekl v Interview ČT24 zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti ministerstva zahraničí Václav Bartuška. Za klíčovou otázku nyní považuje, z čeho bude Česko vyrábět elektřinu za deset let. Bartuška také zmínil, že Evropa potřebuje dohnat Ameriku a Čínu, co se týče nových technologií.

Evropská komise ve středu představila plán na zlepšení situace v průmyslu a snížení cen energií v EU. Podle kritiků není plán konkrétní. Bartuška uvedl, že jde o první krůček na dlouhé cestě. „To zásadní, co Evropa potřebuje, je masivní omezení byrokracie,“ míní.

Jako přínos vnímá samotné přiznání, že existuje problém. Zmínil, že Komise se dlouho bránila tomu, že by se měly upravit ceny pro podniky. „Teď na to kývla.“

Na dotaz, zda budou skutečně levnější energie, když je Evropa závislá na fosilních palivech nebo na dováženém drahém plynu, řekl, že toto „nikdo nemůže slíbit s vážnou tváří“. „Cena elektřiny v Evropě je primárně určena cenou zemního plynu. A tu Evropa nekontroluje. Tu kontrolují Spojené státy, Katar a Austrálie,“ upozornil.

Na fosilních palivech podle Bartušky bude svět závislý ještě mnoho desetiletí. „Evropa má plán zbavit se velké části fosilních paliv během příštích patnácti let. Myslím, že takhle rychlé to nebude, minimálně patnáct dvacet let tady ta velká závislost bude určitě,“ odhaduje.

Evropská komise chce také mírnit zelená opatření pro firmy a její plán zahrnuje sto milionů eur na rozvoj ekologicky šetrné výroby. Podle Bartušky je taková částka „k smíchu“. „To je malá suma, samozřejmě,“ komentoval.

Na otázku, kolik peněz by bylo potřeba, odpověděl, že posledních patnáct let sdělení o energetické tranzici, o proměně energetiky říkají, že energie bude zelená a levná. „To je samozřejmě nesmysl. Když potřebujete investovat stovky miliard eur do nových sítí, do nových zdrojů energie, tak to nemůže být samozřejmě levnější,“ řekl. „Evropská energetika nebude levnější, rozhodně ne v nejbližší době,“ míní.

Konec ruské ropy

Co se týče otázky nezávislosti na Rusku, Bartuška zmínil, že Česko je nezávislé na Rusku v zásadě od roku 2022. „Byli jme schopni se zbavit ruského zemního plynu. To, že sem občas přitékalo ještě před nedávnem něco… To klíčové je, že už jsme nebyli závislí na ruském plynu, byli jsme schopni ho dostat odjinud. V ropě je to podobné. Předpokládáme, že letos v červenci by se rafinerie v Litvínově měla překlopit na neruskou ropu, ale jsme schopni se zásobit plně ze západu už dlouhou dobu. A v uranu, v jaderném palivu je to podobné,“ sdělil.

Klíčovou otázkou podle něj bude, odkud bude brát Česko elektřinu za deset let, z čeho ji bude vyrábět. „Pokud odejde uhlí, což je dnes čtyřicet procent výroby elektřiny, tak potřebujeme náhradu a potřebujeme ji velmi rychle,“ upozornil. „Jestli budeme stavět nové elektrárny – jaderné, nebo plynové. Jak rychle to dokážeme postavit. To jsou klíčové otázky těchto dnů a těchto měsíců.“

„Evropa se musí naučit bránit“

Interview ČT24 také rozebíralo kroky prezidenta USA Donalda Trumpa. Podle Bartušky panuje mýtus kolem nových politik šéfa Bílého domu, že Amerika „se vrací někam k parnímu stroji a zahodí všechny moderní technologie“. „To je nesmysl. Amerika ještě pořád nové technologie produkuje, vytváří, vymýšlí. Evropa potřebuje v tomto strašně moc dohnat Ameriku a Čínu. Jsme strašně pozadu v těch nových technologiích,“ řekl.

Podle Bartušky se zásadní změna po příchodu Trumpa týká bezpečnostních garancí, „nejen vůči Ukrajině, ale i vůči Evropě“. „A to je něco, co je asi pro většinu Evropanů velkým šokem.“ Zmínil povolební slova pravděpodobného příštího německého kancléře Friedricha Merze o tom, že Evropa se musí naučit žít bez Ameriky. „To je něco, co ještě většině Evropanů úplně nedochází,“ poznamenal Bartuška. Podle něj je potřeba, aby se Evropa naučila bránit sama a začala masivně zbrojit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10:49Aktualizovánopřed 37 mminutami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
13:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 6 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
před 20 hhodinami

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
včeraAktualizovánovčera v 14:44

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
včera v 13:35

Tržby ve službách loni meziročně stouply o 1,8 procenta

Tržby ve službách v Česku loni meziročně reálně vzrostly o 1,8 procenta. Zpomalily tak růst, v roce 2024 totiž stouply podle revidovaných údajů o 2,3 procenta. Tržby minulý rok neklesly v žádném ze sledovaných odvětví služeb, nejvíce k růstu přispěly profesní, vědecké a technické činnosti. Vyplývá to z údajů, které na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
včera v 10:08

Studenti vyvinuli aplikaci na vyhledávání brigád

Gymnazisté z Humpolce spouští novou aplikaci na brigády – studenti si mohou snáz najít přivýdělek a firmy zase potřebné síly. Prototyp je hotový a na Vysočině právě začíná testování mezi středoškoláky.
včera v 07:30
Načítání...