Evropská energetika v nejbližší době nebude levnější, míní Bartuška

25 minut
Interview ČT24: Václav Bartuška
Zdroj: ČT24

Nikdo nemůže s vážnou tváří slíbit, že v Evropě budou levnější energie, řekl v Interview ČT24 zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti ministerstva zahraničí Václav Bartuška. Za klíčovou otázku nyní považuje, z čeho bude Česko vyrábět elektřinu za deset let. Bartuška také zmínil, že Evropa potřebuje dohnat Ameriku a Čínu, co se týče nových technologií.

Evropská komise ve středu představila plán na zlepšení situace v průmyslu a snížení cen energií v EU. Podle kritiků není plán konkrétní. Bartuška uvedl, že jde o první krůček na dlouhé cestě. „To zásadní, co Evropa potřebuje, je masivní omezení byrokracie,“ míní.

Jako přínos vnímá samotné přiznání, že existuje problém. Zmínil, že Komise se dlouho bránila tomu, že by se měly upravit ceny pro podniky. „Teď na to kývla.“

Na dotaz, zda budou skutečně levnější energie, když je Evropa závislá na fosilních palivech nebo na dováženém drahém plynu, řekl, že toto „nikdo nemůže slíbit s vážnou tváří“. „Cena elektřiny v Evropě je primárně určena cenou zemního plynu. A tu Evropa nekontroluje. Tu kontrolují Spojené státy, Katar a Austrálie,“ upozornil.

Na fosilních palivech podle Bartušky bude svět závislý ještě mnoho desetiletí. „Evropa má plán zbavit se velké části fosilních paliv během příštích patnácti let. Myslím, že takhle rychlé to nebude, minimálně patnáct dvacet let tady ta velká závislost bude určitě,“ odhaduje.

Evropská komise chce také mírnit zelená opatření pro firmy a její plán zahrnuje sto milionů eur na rozvoj ekologicky šetrné výroby. Podle Bartušky je taková částka „k smíchu“. „To je malá suma, samozřejmě,“ komentoval.

Na otázku, kolik peněz by bylo potřeba, odpověděl, že posledních patnáct let sdělení o energetické tranzici, o proměně energetiky říkají, že energie bude zelená a levná. „To je samozřejmě nesmysl. Když potřebujete investovat stovky miliard eur do nových sítí, do nových zdrojů energie, tak to nemůže být samozřejmě levnější,“ řekl. „Evropská energetika nebude levnější, rozhodně ne v nejbližší době,“ míní.

Konec ruské ropy

Co se týče otázky nezávislosti na Rusku, Bartuška zmínil, že Česko je nezávislé na Rusku v zásadě od roku 2022. „Byli jme schopni se zbavit ruského zemního plynu. To, že sem občas přitékalo ještě před nedávnem něco… To klíčové je, že už jsme nebyli závislí na ruském plynu, byli jsme schopni ho dostat odjinud. V ropě je to podobné. Předpokládáme, že letos v červenci by se rafinerie v Litvínově měla překlopit na neruskou ropu, ale jsme schopni se zásobit plně ze západu už dlouhou dobu. A v uranu, v jaderném palivu je to podobné,“ sdělil.

Klíčovou otázkou podle něj bude, odkud bude brát Česko elektřinu za deset let, z čeho ji bude vyrábět. „Pokud odejde uhlí, což je dnes čtyřicet procent výroby elektřiny, tak potřebujeme náhradu a potřebujeme ji velmi rychle,“ upozornil. „Jestli budeme stavět nové elektrárny – jaderné, nebo plynové. Jak rychle to dokážeme postavit. To jsou klíčové otázky těchto dnů a těchto měsíců.“

„Evropa se musí naučit bránit“

Interview ČT24 také rozebíralo kroky prezidenta USA Donalda Trumpa. Podle Bartušky panuje mýtus kolem nových politik šéfa Bílého domu, že Amerika „se vrací někam k parnímu stroji a zahodí všechny moderní technologie“. „To je nesmysl. Amerika ještě pořád nové technologie produkuje, vytváří, vymýšlí. Evropa potřebuje v tomto strašně moc dohnat Ameriku a Čínu. Jsme strašně pozadu v těch nových technologiích,“ řekl.

Podle Bartušky se zásadní změna po příchodu Trumpa týká bezpečnostních garancí, „nejen vůči Ukrajině, ale i vůči Evropě“. „A to je něco, co je asi pro většinu Evropanů velkým šokem.“ Zmínil povolební slova pravděpodobného příštího německého kancléře Friedricha Merze o tom, že Evropa se musí naučit žít bez Ameriky. „To je něco, co ještě většině Evropanů úplně nedochází,“ poznamenal Bartuška. Podle něj je potřeba, aby se Evropa naučila bránit sama a začala masivně zbrojit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Veřejné peníze se utrácejí bez ohledu na cíle, kritizuje NKÚ

Systém dotací v Česku čelí zásadním problémům a stát se často zaměřuje na maximální vyčerpání peněz spíše než na podporu projektů, které mohou mít skutečný přínos, vyplývá z výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za loňský rok. Ani v minulém roce se pak státu podle úřadu výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Zadlužování pokračovalo rychlým tempem a tento trend představuje významnou hrozbu pro stabilitu veřejných financí.
07:42Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Zákazníci opět kupují plynové kotle

Na energetickém trhu došlo k dalšímu veletoči. Zatímco poptávka po plynových a elektrických kotlech v době vysokých cen ochladla, nyní znovu sílí. Z analýz navíc vyplývá, že plynové kotle se momentálně mohou vyplatit. Opačným vývojem prošel zájem o tepelná čerpadla. Po nedávném boomu následoval pokles zájmu.
před 11 hhodinami

O Trumpových clech natáčela ČT mezi podnikateli v texaském Austinu

Americký prezident Donald Trump roztočil vůči světu divokou celní ruletu. Prošla již několika zvraty, nabrala několik různých matoucích podob. O tom, jak ji zatím vnímají drobní američtí podnikatelé, natáčel zpravodaj ČT Bohumil Vostal v Austinu. Hlavním městě státu, který Trumpa jednoznačně podpořil v listopadových prezidentských volbách.
před 11 hhodinami

Velmi se zlobím na Putina, řekl Trump. Pohrozil také Íránu bombardováním

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru s televizí NBC News řekl, že je velmi rozzloben na ruského vůdce Vladimira Putina za jeho slova o ukrajinské hlavě státu Volodymyru Zelenském. Rusku pohrozil tvrdými opatřeními týkajícími se ropy, pokud se nezastaví krveprolití na Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Dopad amerických cel na Evropu bude trvalejší, soudí Jonáš. Unie má však své trumfy, věří Singer

Nová americká cla vůči dovozu z Kanady a Mexika budou mít spíše přechodný charakter, zatímco vůči Evropě mohou mít trvalejší platnost, odhadl investiční bankéř Ondřej Jonáš v pořadu Otázky Václava Moravce. Bývalý guvernér ČNB a hlavní ekonom Generali CEE Holding Miroslav Singer s tímto závěrem ohledně sousedů Spojených států souhlasil, naopak Evropa má podle něj trumfy pro jednání s administrativou Donalda Trumpa o výši cel.
včera v 15:50

Zvýšení výdajů na obranu jsme schopni vyřešit v rámci rozpočtu, řekl Hladík

Vláda je schopná vyřešit zvýšení výdajů na obranu v letošním roce na dvě procenta HDP ve stávajícím rozpočtu, nebude potřeba zvýšit schodek či měnit zákon o státním rozpočtu. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle informací ČT by bylo třeba v tomto roce najít v rozpočtu osm miliard korun. Hnutí ANO i SPD se pokusí vyvolat další jednání ve sněmovně na téma obranyschopnosti země, a to navrhováním mimořádných bodů programu. Zástupci SPD pak nevylučují, že budou iniciovat svolání další mimořádné schůze.
včera v 13:47

Obranný rozpočet by se příští rok mohl přehoupnout přes 200 miliard

Tuzemský obranný rozpočet by nakonec mohl příští rok přesáhnout hranici 200 miliard korun. Oproti letošku jde o nárůst o přibližně 40 miliard. To je víc, než doteď vláda plánovala. ODS chce totiž nově prosadit výdaje na obranu ve výši 2,3 procenta HDP. Záměr má podporu koaličních partnerů.
včera v 06:00

České firmy s neklidem sledují přízrak obchodní války mezi USA a Unií

Obchodní válka mezi Spojenými státy a Evropskou unií je rizikem pro celé české hospodářství. Oznámená americká cla ve výši 25 procent na vozy a autodíly ho podle profesních organizací mohou zpomalit.
29. 3. 2025
Načítání...