Evropská energetika v nejbližší době nebude levnější, míní Bartuška

25 minut
Interview ČT24: Václav Bartuška
Zdroj: ČT24

Nikdo nemůže s vážnou tváří slíbit, že v Evropě budou levnější energie, řekl v Interview ČT24 zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti ministerstva zahraničí Václav Bartuška. Za klíčovou otázku nyní považuje, z čeho bude Česko vyrábět elektřinu za deset let. Bartuška také zmínil, že Evropa potřebuje dohnat Ameriku a Čínu, co se týče nových technologií.

Evropská komise ve středu představila plán na zlepšení situace v průmyslu a snížení cen energií v EU. Podle kritiků není plán konkrétní. Bartuška uvedl, že jde o první krůček na dlouhé cestě. „To zásadní, co Evropa potřebuje, je masivní omezení byrokracie,“ míní.

Jako přínos vnímá samotné přiznání, že existuje problém. Zmínil, že Komise se dlouho bránila tomu, že by se měly upravit ceny pro podniky. „Teď na to kývla.“

Na dotaz, zda budou skutečně levnější energie, když je Evropa závislá na fosilních palivech nebo na dováženém drahém plynu, řekl, že toto „nikdo nemůže slíbit s vážnou tváří“. „Cena elektřiny v Evropě je primárně určena cenou zemního plynu. A tu Evropa nekontroluje. Tu kontrolují Spojené státy, Katar a Austrálie,“ upozornil.

Na fosilních palivech podle Bartušky bude svět závislý ještě mnoho desetiletí. „Evropa má plán zbavit se velké části fosilních paliv během příštích patnácti let. Myslím, že takhle rychlé to nebude, minimálně patnáct dvacet let tady ta velká závislost bude určitě,“ odhaduje.

Evropská komise chce také mírnit zelená opatření pro firmy a její plán zahrnuje sto milionů eur na rozvoj ekologicky šetrné výroby. Podle Bartušky je taková částka „k smíchu“. „To je malá suma, samozřejmě,“ komentoval.

Na otázku, kolik peněz by bylo potřeba, odpověděl, že posledních patnáct let sdělení o energetické tranzici, o proměně energetiky říkají, že energie bude zelená a levná. „To je samozřejmě nesmysl. Když potřebujete investovat stovky miliard eur do nových sítí, do nových zdrojů energie, tak to nemůže být samozřejmě levnější,“ řekl. „Evropská energetika nebude levnější, rozhodně ne v nejbližší době,“ míní.

Konec ruské ropy

Co se týče otázky nezávislosti na Rusku, Bartuška zmínil, že Česko je nezávislé na Rusku v zásadě od roku 2022. „Byli jme schopni se zbavit ruského zemního plynu. To, že sem občas přitékalo ještě před nedávnem něco… To klíčové je, že už jsme nebyli závislí na ruském plynu, byli jsme schopni ho dostat odjinud. V ropě je to podobné. Předpokládáme, že letos v červenci by se rafinerie v Litvínově měla překlopit na neruskou ropu, ale jsme schopni se zásobit plně ze západu už dlouhou dobu. A v uranu, v jaderném palivu je to podobné,“ sdělil.

Klíčovou otázkou podle něj bude, odkud bude brát Česko elektřinu za deset let, z čeho ji bude vyrábět. „Pokud odejde uhlí, což je dnes čtyřicet procent výroby elektřiny, tak potřebujeme náhradu a potřebujeme ji velmi rychle,“ upozornil. „Jestli budeme stavět nové elektrárny – jaderné, nebo plynové. Jak rychle to dokážeme postavit. To jsou klíčové otázky těchto dnů a těchto měsíců.“

„Evropa se musí naučit bránit“

Interview ČT24 také rozebíralo kroky prezidenta USA Donalda Trumpa. Podle Bartušky panuje mýtus kolem nových politik šéfa Bílého domu, že Amerika „se vrací někam k parnímu stroji a zahodí všechny moderní technologie“. „To je nesmysl. Amerika ještě pořád nové technologie produkuje, vytváří, vymýšlí. Evropa potřebuje v tomto strašně moc dohnat Ameriku a Čínu. Jsme strašně pozadu v těch nových technologiích,“ řekl.

Podle Bartušky se zásadní změna po příchodu Trumpa týká bezpečnostních garancí, „nejen vůči Ukrajině, ale i vůči Evropě“. „A to je něco, co je asi pro většinu Evropanů velkým šokem.“ Zmínil povolební slova pravděpodobného příštího německého kancléře Friedricha Merze o tom, že Evropa se musí naučit žít bez Ameriky. „To je něco, co ještě většině Evropanů úplně nedochází,“ poznamenal Bartuška. Podle něj je potřeba, aby se Evropa naučila bránit sama a začala masivně zbrojit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čínu nelze úplně odříznout, shodli se Zahradil s Langšádlovou

Úplně se ekonomicky odříznout od Číny kvůli bezpečnostním rizikům spojeným s technologiemi není možné. V Událostech, komentářích se na tom shodli bývalý europoslanec Jan Zahradil se členkou sněmovního zahraničního výboru Helenou Langšádlovou (TOP 09). Podle ní je třeba brát Peking jako hrozbu. Zahradil by naopak uvítal, kdyby Česko vůči Pekingu zaujalo méně konfrontační postoj. Pořad moderoval Martin Řezníček.
před 29 mminutami

Co o nás on-line platformy shromáždily? Nabízíme postupy, jak získat informace

Uživatelé sociálních sítí a internetových platforem mají možnost je požádat o svá data podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Přinášíme návod, jak je získat, a vidět tak, jaká data shromáždily. Osobní údaje mohou sloužit společnostem k prodeji cílené reklamy. Jednou z největších společností, která na tom postavila svůj obchodní model, je Meta. Popsali jsme i tři způsoby, jak omezit nakládání s daty pro účely reklamy. Tématu užití dat uživatelů se věnuje také pořad De facto v sobotu od 12:30.
před 4 hhodinami

EK dál předběžně prošetřuje tendr na Dukovany

Evropská komise (EK) dál předběžně prošetřuje tendr na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech i poté, co vláda a ČEZ ve středu uzavřely kontrakt s jihokorejskou KHNP. České televizi to sdělila mluvčí EK. K podpisu došlo jen chvíli poté, co Nejvyšší správní soud zrušil předběžné opatření, které zakazovalo smlouvu stvrdit. Podle vlády připadlo třicet procent zakázky tuzemským podnikům, do budoucna by to mělo být šedesát.
před 15 hhodinami

Tisíce transakcí na stovky adres. Analytici stopují převody v bitcoinové kauze

V kauze bitcoinů dál zůstává řada nejasností. Jednou ze zatím nezodpovězených otázek je to, zda bylo v peněžence napojené na ilegální internetové tržiště Nucleus Market tři, nebo dvanáct miliard. I proto vláda požádala resort spravedlnosti, aby připravil přesný časový sled toho, jak šly události za sebou.
před 16 hhodinami

Místo sklizně papírování a omezení výsadby. Farmáři tepou nový systém dohodářů

Nově zavedená evidence dohod o provedení práce (DPP) podle zemědělců výrazně ztěžuje nábor sezonních pracovníků. Některé podniky už kvůli nadměrné administrativě omezily sklizeň nebo výsadbu. Podle Zemědělského svazu hrozí, že složitá byrokracie povede i k nárůstu práce načerno. Ministerstvo práce ale změny brání. Systém podle resortu zvyšuje transparentnost a zaměstnance chrání.
včera v 06:00

Většina Čechů chce do penze nejpozději v šedesáti, nespoří si ale dost

Více než polovina Čechů by chtěla do důchodu nejpozději v šedesáti letech, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos. Jenže s rostoucí délkou dožití by to pro lidi znamenalo i třicet let života s omezeným příjmem. Na tento aspekt se však podle finančníků budoucí senioři nepřipravují dostatečně.
včera v 05:30

Česko podepsalo smlouvu na dostavbu Dukovan

Finální dohody k dostavbě Dukovan byly podepsány, potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Stavět je bude korejská KHNP. Nejvyšší správní soud (NSS) dříve ve středu zrušil na základě kasačních stížností EDU II a KHNP předběžné opatření, které zakazovalo kontrakt podepsat. Šéf resortu průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) v reakci na to řekl, že otevřené okno příležitosti je nutné využít.
4. 6. 2025Aktualizováno4. 6. 2025

Evropská komise schválila Bulharsku plán na zavedení eura

Evropská komise dospěla k závěru, že Bulharsko plní veškerá kritéria, aby mohlo od 1. ledna příštího roku začít používat euro. Vyplývá to z takzvané konvergenční zprávy, kterou Komise ve středu zveřejnila. Rozšíření eurozóny na 21 zemí musí ještě podpořit prezidenti a premiéři členských států EU a následně schválit Rada EU, která zastupuje členské státy. Bulharský premiér Rosen Željazkov tento krok ocenil.
4. 6. 2025
Načítání...