Evropská energetika v nejbližší době nebude levnější, míní Bartuška

25 minut
Interview ČT24: Václav Bartuška
Zdroj: ČT24

Nikdo nemůže s vážnou tváří slíbit, že v Evropě budou levnější energie, řekl v Interview ČT24 zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti ministerstva zahraničí Václav Bartuška. Za klíčovou otázku nyní považuje, z čeho bude Česko vyrábět elektřinu za deset let. Bartuška také zmínil, že Evropa potřebuje dohnat Ameriku a Čínu, co se týče nových technologií.

Evropská komise ve středu představila plán na zlepšení situace v průmyslu a snížení cen energií v EU. Podle kritiků není plán konkrétní. Bartuška uvedl, že jde o první krůček na dlouhé cestě. „To zásadní, co Evropa potřebuje, je masivní omezení byrokracie,“ míní.

Jako přínos vnímá samotné přiznání, že existuje problém. Zmínil, že Komise se dlouho bránila tomu, že by se měly upravit ceny pro podniky. „Teď na to kývla.“

Na dotaz, zda budou skutečně levnější energie, když je Evropa závislá na fosilních palivech nebo na dováženém drahém plynu, řekl, že toto „nikdo nemůže slíbit s vážnou tváří“. „Cena elektřiny v Evropě je primárně určena cenou zemního plynu. A tu Evropa nekontroluje. Tu kontrolují Spojené státy, Katar a Austrálie,“ upozornil.

Na fosilních palivech podle Bartušky bude svět závislý ještě mnoho desetiletí. „Evropa má plán zbavit se velké části fosilních paliv během příštích patnácti let. Myslím, že takhle rychlé to nebude, minimálně patnáct dvacet let tady ta velká závislost bude určitě,“ odhaduje.

Evropská komise chce také mírnit zelená opatření pro firmy a její plán zahrnuje sto milionů eur na rozvoj ekologicky šetrné výroby. Podle Bartušky je taková částka „k smíchu“. „To je malá suma, samozřejmě,“ komentoval.

Na otázku, kolik peněz by bylo potřeba, odpověděl, že posledních patnáct let sdělení o energetické tranzici, o proměně energetiky říkají, že energie bude zelená a levná. „To je samozřejmě nesmysl. Když potřebujete investovat stovky miliard eur do nových sítí, do nových zdrojů energie, tak to nemůže být samozřejmě levnější,“ řekl. „Evropská energetika nebude levnější, rozhodně ne v nejbližší době,“ míní.

Konec ruské ropy

Co se týče otázky nezávislosti na Rusku, Bartuška zmínil, že Česko je nezávislé na Rusku v zásadě od roku 2022. „Byli jme schopni se zbavit ruského zemního plynu. To, že sem občas přitékalo ještě před nedávnem něco… To klíčové je, že už jsme nebyli závislí na ruském plynu, byli jsme schopni ho dostat odjinud. V ropě je to podobné. Předpokládáme, že letos v červenci by se rafinerie v Litvínově měla překlopit na neruskou ropu, ale jsme schopni se zásobit plně ze západu už dlouhou dobu. A v uranu, v jaderném palivu je to podobné,“ sdělil.

Klíčovou otázkou podle něj bude, odkud bude brát Česko elektřinu za deset let, z čeho ji bude vyrábět. „Pokud odejde uhlí, což je dnes čtyřicet procent výroby elektřiny, tak potřebujeme náhradu a potřebujeme ji velmi rychle,“ upozornil. „Jestli budeme stavět nové elektrárny – jaderné, nebo plynové. Jak rychle to dokážeme postavit. To jsou klíčové otázky těchto dnů a těchto měsíců.“

„Evropa se musí naučit bránit“

Interview ČT24 také rozebíralo kroky prezidenta USA Donalda Trumpa. Podle Bartušky panuje mýtus kolem nových politik šéfa Bílého domu, že Amerika „se vrací někam k parnímu stroji a zahodí všechny moderní technologie“. „To je nesmysl. Amerika ještě pořád nové technologie produkuje, vytváří, vymýšlí. Evropa potřebuje v tomto strašně moc dohnat Ameriku a Čínu. Jsme strašně pozadu v těch nových technologiích,“ řekl.

Podle Bartušky se zásadní změna po příchodu Trumpa týká bezpečnostních garancí, „nejen vůči Ukrajině, ale i vůči Evropě“. „A to je něco, co je asi pro většinu Evropanů velkým šokem.“ Zmínil povolební slova pravděpodobného příštího německého kancléře Friedricha Merze o tom, že Evropa se musí naučit žít bez Ameriky. „To je něco, co ještě většině Evropanů úplně nedochází,“ poznamenal Bartuška. Podle něj je potřeba, aby se Evropa naučila bránit sama a začala masivně zbrojit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 3 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...