Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) si myslí, že ruský vůdce Vladimir Putin musí být doveden k jednání o míru na Ukrajině. Jde však o to, aby tato země přežila jako suverénní stát na území, které dnes ovládá, sdělil v Interview ČT24. Vyjádřil se i k účasti na konferenci amerických konzervativců, kde si prý politici chodili pro potlesk, když mohli říct „něco nehezkého“ o Evropě.
Příměří na Ukrajině by mohlo začít už v příštích týdnech, nechal se slyšet francouzský prezident Emmanuel Macron po setkání s americkým protějškem Donaldem Trumpem. Časový rozsah slova příští ovšem neupřesnil. Podle Vondry je evidentní, že oba politici chtějí ukončit válku a mají za cíl dostat ruského vůdce Vladimira Putina k jednání. „Musí k tomu být nějakým způsobem doveden,“ myslí si Vondra.
Ukrajina je podle Vondry v právu a naší povinností a zájmem je jí pomáhat. „Pomáhali jsme jí, aby neprohrála válku. A teď musíme dělat všechno pro to, aby Ukrajina neprohrála mír,“ zdůrazňuje. Podle něj tak jde o to, aby tato země na území, které dnes ovládá, přežila jako suverénní stát, a ne „Putinův pašalík“. „To si myslím, že znamená neprohrát mír,“ dodal.
Rada bezpečnosti OSN v pondělí s podporou Ruska přijala rezoluci navrženou Spojenými státy, která vyzývá k rychlému ukončení války a nastolení míru na Ukrajině. Není v ní ale zmínka o územní celistvosti napadené země ani o ruské agresi, proti čemuž protestovali evropští spojenci Kyjeva.
Podle Vondry není pochyb, že šlo o ruskou agresi, Trump však prý nechce kapitulaci Ukrajiny a hledá kompromisy. „Když je na druhé straně válečný zločinec, tak s tím máme samozřejmě problém. Jestli ale bude mírová dohoda, tak tam bude i podpis toho zločince. To takhle je,“ říká Vondra.
Naším úkolem je podle europoslance hledat řešení, která budou v souladu s našimi zájmy. „Rozhodně není naším cílem si ze Spojených států udělat nepřítele. Důvodů, proč se máme obávat Ruska, je stále dost,“ konstatuje Vondra. Podle něj se bude „hledat rovnováha“, aby nedošlo k nějakému neřízenému konfliktu nebo velké válce. Důležitější prý budou kompromisy než principy, dodal Vondra.
„Pro nás to není svět vysněný, nemáme vliv a moc, abychom ho dokázali kouzelným proutkem změnit,“ říká. Zažíváme podle něj proměnu směrem k „multipolárnímu světu“, který nesdílí pravidla demokracie, jak je vnímáme na Západě. Ten podle Vondry přecenil svoje síly, což se projevilo například odchodem z Afghánistánu.
Co se dělo mezi konzervativci
Vondra se nedávno účastnil v USA konference konzervativců CPAC, kde Trumpův poradce Steve Bannon zdvihl pravici jako při nacistickém pozdravu. Vondra serveru Novinky.cz řekl, že je to naprosto neakceptovatelné a gesto ani neviděl, protože ze sálu předtím odešel, což zopakoval i v Interview ČT24. Republikánskou stranu by prý neposuzoval podle jednoho „pošuka“.
Podle něj se americká republikánská strana naklání k „mocenské realpolitice“, zároveň je prý sjednocená v odporu k „sociálnímu inženýrství“. „Řeší téma svobody slova. V projevu JD Vance v Mnichově padla na adresu Evropy celá řada pravdivých slov, na druhou stranu je to samozřejmě trochu licoměrné,“ sdělil s odkazem na Trumpova spolupracovníka Elona Moska. „Elon Musk na síti X začíná vyskakovat, když je něco v rozporu s jeho míněním,“ tvrdí Vondra.
„Bylo děsivé, jak si (na konferenci konzervativců) politici chodili pro potlesk. Kromě kopnutí si do (Joea) Bidena bylo druhou osvědčenou metodou říct něco nehezkého o Evropě. To je samozřejmě tristní, ale je to také nějaká zpráva o nás. Když někdo budí respekt, tak se tohle neděje,“ je přesvědčen Vondra.
