Mír chceme rychle, ale ne slabou dohodou, řekl Macron po jednání s Trumpem

Nahrávám video

Příměří mezi Ukrajinou a Ruskem by mohlo být uzavřeno už v příštích týdnech, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí večer washingtonského času po setkání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Oba lídři během celodenního jednání demonstrovali svůj dlouholetý přátelský vztah, Macron však dal jasně najevo, že s Trumpem v některých klíčových otázkách nesouhlasí, píše agentura Reuters.

„Nejdřív potřebujeme příměří. Myslím, že by mohlo být uzavřeno v příštích týdnech,“ řekl Macron televizní stanici Fox News po sérii pondělních jednání s Trumpem v Bílém domě, která se z velké části věnovala ruské agresi na Ukrajině. Tu ve své plnohodnotné podobě rozpoutalo před třemi lety Rusko na příkaz šéfa Kremlu Vladimira Putina.

Evropské mírové síly

Macron v rozhovoru také řekl, že hovořil s evropskými lídry a že mnozí z nich jsou připraveni poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky. Macron a Trump se při svém jednání shodli na možnosti nasazení evropských mírových sil na Ukrajině po případném uzavření mírové dohody. „Nebyli by v první linii. Nebyli by součástí žádného konfliktu. Byli by tam proto, aby zajistili dodržování míru,“ řekl Macron už dříve v Oválné pracovně s Trumpem.

Podle Trumpa s tímto plánem souhlasí i Putin. „Bude to akceptovat,“ řekl americký prezident o postoji ruského vládce k evropským mírovým silám na Ukrajině. „Výslovně jsem se ho na to zeptal. Nemá s tím problém,“ dodal šéf Bílého domu. Kreml však Trumpovo tvrzení odmítnul.

Trump zopakoval své přání, aby bylo co nejdříve uzavřeno příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, a zdůraznil, že se je snaží dohodnout, včetně dosažení trvalého míru. Na tiskové konferenci řekl, že od svého nástupu do úřadu měl za tímto účelem s ruskou stranou „některé skvělé rozhovory“ a že jeden z jeho prvních telefonátů směřoval Putinovi. Poznamenal také, že „jeho lidé nepřetržitě jednají s Putinovými lidmi“. Trump předtím také řekl, že jakmile bude dosaženo dohody, mohl by přicestovat do Moskvy na schůzku s Putinem.

Macron ve Washingtonu naopak vyzval k promyšlenějšímu přístupu, který by začal příměřím a následně mírovou dohodou zahrnující bezpečnostní záruky. „My chceme mír, on chce mír. Chceme mír rychle, ale nechceme dohodu, která je slabá,“ řekl Macron s tím, že takový mír se především nesmí rovnat kapitulaci Ukrajiny. Jakákoli mírová dohoda podle něj musí být „posouzena, prověřena a ověřena“.

Nahrávám video

Trump odmítl nazvat Putina diktátorem

Agentura Reuters si všímá, že Trump odmítl nazvat Putina diktátorem, ačkoli minulý týden stejným termínem označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu se tak přidal k ruským tvrzením, že Zelenskyj je nelegitimní prezident, protože se na Ukrajině loni nekonaly volby. Ukrajinské zákony ale uspořádání voleb během válečného stavu neumožňují.

Zelenskyj by přitom podle Trumpa už brzy v Bílém domě mohl podepsat smlouvu, která Americe umožní využít ukrajinské nerostné bohatství za půl bilionu dolarů. Na lukrativní byznys láká Američany i strůjce invaze. „Byli bychom ochotní nabídnout našim americkým partnerům – a když říkám partneři, míním kromě vládních a administrativních struktur i ty soukromé – příležitosti ke spolupráci,“ sdělil Putin. Francouzský prezident připomněl, že vládce Kremlu při minulých mírových ujednáních neplnil sliby.

Macron v pondělí řekl, že je jasné, že v konfliktu je Rusko agresorem, což je rovněž skutečnost, kterou Trump minulý týden zpochybnil. „Mír porušil prezident Putin,“ řekl Macron na společné tiskové konferenci s Trumpem po jejich bilaterálním jednání v Bílém domě.

Macron, první evropský lídr, který navštívil Trumpa od jeho návratu k moci před měsícem, označil jejich jednání za „zlomový bod“ v úsilí o jednotnější přístup.

Macron se snaží těžit ze vztahu, který s Trumpem navázal už během jeho prvního mandátu. Francouzský lídr podle Reuters ukázal, že se mu podařilo s nepředvídatelným Trumpem šikovně jednat, aniž by si ho znepřátelil. V jednom okamžiku během jejich setkání v Oválné pracovně se Macron například Trumpa dotkl a pečlivě opravil jeho tvrzení, že Evropa poskytla Ukrajině veškerou pomoc ve formě půjček.

Macron se v rozhovoru pro Fox News věnoval také otázce cel, jejichž zavedením Trump hrozí, a vyjádřil naději, že se mu podařilo amerického prezidenta přesvědčit, aby nevstupoval do obchodní války s Evropou. „Ale no tak, nemůžete přece vést obchodní válku současně s Čínou i s Evropou,“ řekla francouzská hlava státu. „Doufám, že jsem jej přesvědčil,“ dodal.

Reakce tisku

Některé části konverzace obou státníků označil list Le Monde za „dialog neslyšících, i když přátelský“. „Během návštěvy ve Washingtonu se francouzský prezident pokusil ovlivnit americké stanovisko k válce na Ukrajině a usiloval o získání bezpečnostních záruk pro případ příměří s Ruskem. Americký prezident však žádný závazek neposkytl,“ dodal.

„V žádném okamžiku americký prezident nemluvil o sdílených hodnotách, evropské bezpečnosti ani o důležitosti transatlantického spojenectví. Jeho přístup se zřejmě omezil na tři body: hospodářskou dohodu s Ukrajinou, založenou především na nerostných surovinách; příměří mezi válčícími stranami, které by ukončilo ‚krvavou lázeň‘, za niž odmítá činit odpovědným Vladimira Putina; a konečně evropský finanční a vojenský závazek k zajištění bezpečnosti kontinentu,“ konstatuje Le Monde.

Schůzce dvojice prezidentů se v komentáři věnuje také španělský deník El País. „Evropa vysílá jasný signál: nepřijme nespravedlivý mír, v němž agresor zůstane nepotrestán, ani se slepě nepodřídí americkým zájmům,“ píše list, podle něhož však nestačí jen vyjádření, ale je třeba Trumpa také osobně konfrontovat, kvůli čemuž byl v pondělí Macron v Bílém domě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 3 mminutami

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 2 hhodinami

Armáda USA sestřelila íránské drony a zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 9 hhodinami

Trumpova vláda nezákonně zastavila zpracování žádostí migrantů, rozhodl soudce

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa loni nezákonně zastavila zpracování žádostí o azyl, o pracovní povolení, povolení k trvalému pobytu a o občanství, které podali migranti z 39 zemí, na něž Washington uvalil cestovní omezení. V neprospěch opatření cílících na migranty z afrických, asijských, latinskoamerických a blízkovýchodních zemí v pátek rozhodl federální soudce, píše agentura Reuters.
před 9 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

CNN: Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard korun). V rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího.
před 11 hhodinami

VideoBritská vláda ve spojitosti s vraždou Nowaka odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie

Britská vláda odmítla tvrzení o dvojím přístupu policie a mírnějším zacházení s etnickými menšinami. Kritika a protesty přišly po verdiktu nad vrahem osmnáctiletého studenta Henryho Nowaka, který svou oběť křivě obvinil z rasismu. Nowak zemřel loni v prosinci během policejního zásahu, při kterém hlídka uvěřila rodině vraha, že ho Nowak rasově napadl. Policie ignorovala Nowakova slova o tom, že je pobodaný, dokud neupadl do bezvědomí. Vyšetřování policejního zásahu zatím žádný disciplinární přestupek nebo trestný čin neodhalilo.
před 11 hhodinami
Načítání...