Mír chceme rychle, ale ne slabou dohodou, řekl Macron po jednání s Trumpem

Nahrávám video

Příměří mezi Ukrajinou a Ruskem by mohlo být uzavřeno už v příštích týdnech, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí večer washingtonského času po setkání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Oba lídři během celodenního jednání demonstrovali svůj dlouholetý přátelský vztah, Macron však dal jasně najevo, že s Trumpem v některých klíčových otázkách nesouhlasí, píše agentura Reuters.

„Nejdřív potřebujeme příměří. Myslím, že by mohlo být uzavřeno v příštích týdnech,“ řekl Macron televizní stanici Fox News po sérii pondělních jednání s Trumpem v Bílém domě, která se z velké části věnovala ruské agresi na Ukrajině. Tu ve své plnohodnotné podobě rozpoutalo před třemi lety Rusko na příkaz šéfa Kremlu Vladimira Putina.

Evropské mírové síly

Macron v rozhovoru také řekl, že hovořil s evropskými lídry a že mnozí z nich jsou připraveni poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky. Macron a Trump se při svém jednání shodli na možnosti nasazení evropských mírových sil na Ukrajině po případném uzavření mírové dohody. „Nebyli by v první linii. Nebyli by součástí žádného konfliktu. Byli by tam proto, aby zajistili dodržování míru,“ řekl Macron už dříve v Oválné pracovně s Trumpem.

Podle Trumpa s tímto plánem souhlasí i Putin. „Bude to akceptovat,“ řekl americký prezident o postoji ruského vládce k evropským mírovým silám na Ukrajině. „Výslovně jsem se ho na to zeptal. Nemá s tím problém,“ dodal šéf Bílého domu. Kreml však Trumpovo tvrzení odmítnul.

Trump zopakoval své přání, aby bylo co nejdříve uzavřeno příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, a zdůraznil, že se je snaží dohodnout, včetně dosažení trvalého míru. Na tiskové konferenci řekl, že od svého nástupu do úřadu měl za tímto účelem s ruskou stranou „některé skvělé rozhovory“ a že jeden z jeho prvních telefonátů směřoval Putinovi. Poznamenal také, že „jeho lidé nepřetržitě jednají s Putinovými lidmi“. Trump předtím také řekl, že jakmile bude dosaženo dohody, mohl by přicestovat do Moskvy na schůzku s Putinem.

Macron ve Washingtonu naopak vyzval k promyšlenějšímu přístupu, který by začal příměřím a následně mírovou dohodou zahrnující bezpečnostní záruky. „My chceme mír, on chce mír. Chceme mír rychle, ale nechceme dohodu, která je slabá,“ řekl Macron s tím, že takový mír se především nesmí rovnat kapitulaci Ukrajiny. Jakákoli mírová dohoda podle něj musí být „posouzena, prověřena a ověřena“.

Nahrávám video

Trump odmítl nazvat Putina diktátorem

Agentura Reuters si všímá, že Trump odmítl nazvat Putina diktátorem, ačkoli minulý týden stejným termínem označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu se tak přidal k ruským tvrzením, že Zelenskyj je nelegitimní prezident, protože se na Ukrajině loni nekonaly volby. Ukrajinské zákony ale uspořádání voleb během válečného stavu neumožňují.

Zelenskyj by přitom podle Trumpa už brzy v Bílém domě mohl podepsat smlouvu, která Americe umožní využít ukrajinské nerostné bohatství za půl bilionu dolarů. Na lukrativní byznys láká Američany i strůjce invaze. „Byli bychom ochotní nabídnout našim americkým partnerům – a když říkám partneři, míním kromě vládních a administrativních struktur i ty soukromé – příležitosti ke spolupráci,“ sdělil Putin. Francouzský prezident připomněl, že vládce Kremlu při minulých mírových ujednáních neplnil sliby.

Macron v pondělí řekl, že je jasné, že v konfliktu je Rusko agresorem, což je rovněž skutečnost, kterou Trump minulý týden zpochybnil. „Mír porušil prezident Putin,“ řekl Macron na společné tiskové konferenci s Trumpem po jejich bilaterálním jednání v Bílém domě.

Macron, první evropský lídr, který navštívil Trumpa od jeho návratu k moci před měsícem, označil jejich jednání za „zlomový bod“ v úsilí o jednotnější přístup.

Macron se snaží těžit ze vztahu, který s Trumpem navázal už během jeho prvního mandátu. Francouzský lídr podle Reuters ukázal, že se mu podařilo s nepředvídatelným Trumpem šikovně jednat, aniž by si ho znepřátelil. V jednom okamžiku během jejich setkání v Oválné pracovně se Macron například Trumpa dotkl a pečlivě opravil jeho tvrzení, že Evropa poskytla Ukrajině veškerou pomoc ve formě půjček.

Macron se v rozhovoru pro Fox News věnoval také otázce cel, jejichž zavedením Trump hrozí, a vyjádřil naději, že se mu podařilo amerického prezidenta přesvědčit, aby nevstupoval do obchodní války s Evropou. „Ale no tak, nemůžete přece vést obchodní válku současně s Čínou i s Evropou,“ řekla francouzská hlava státu. „Doufám, že jsem jej přesvědčil,“ dodal.

Reakce tisku

Některé části konverzace obou státníků označil list Le Monde za „dialog neslyšících, i když přátelský“. „Během návštěvy ve Washingtonu se francouzský prezident pokusil ovlivnit americké stanovisko k válce na Ukrajině a usiloval o získání bezpečnostních záruk pro případ příměří s Ruskem. Americký prezident však žádný závazek neposkytl,“ dodal.

„V žádném okamžiku americký prezident nemluvil o sdílených hodnotách, evropské bezpečnosti ani o důležitosti transatlantického spojenectví. Jeho přístup se zřejmě omezil na tři body: hospodářskou dohodu s Ukrajinou, založenou především na nerostných surovinách; příměří mezi válčícími stranami, které by ukončilo ‚krvavou lázeň‘, za niž odmítá činit odpovědným Vladimira Putina; a konečně evropský finanční a vojenský závazek k zajištění bezpečnosti kontinentu,“ konstatuje Le Monde.

Schůzce dvojice prezidentů se v komentáři věnuje také španělský deník El País. „Evropa vysílá jasný signál: nepřijme nespravedlivý mír, v němž agresor zůstane nepotrestán, ani se slepě nepodřídí americkým zájmům,“ píše list, podle něhož však nestačí jen vyjádření, ale je třeba Trumpa také osobně konfrontovat, kvůli čemuž byl v pondělí Macron v Bílém domě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Šéf ozbrojeného křídla Hamásu je mrtev, uvádí představitel hnutí i izraelská armáda

Izraelská armáda v sobotu oznámila, že při pátečním vzdušném úderu v Pásmu Gazy zabila Izzadína Haddáda, šéfa ozbrojeného křídla Hamásu a podle představitelů židovského státu posledního ze strůjců masakru na jihu Izraele ze 7. října 2023. Jeho smrt potvrdil agenturám Reuters a AFP také vysoce postavený představitel tohoto teroristického hnutí. Podle palestinských zdravotníků při tomto útoku zahynulo nejméně sedm lidí včetně ženy a dítěte, a nejméně padesát dalších osob bylo zraněno.
12:21Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael navzdory prodlouženému příměří udeřil na jihu Libanonu

Izrael nařídil evakuaci devíti vesnic na jihu Libanonu a navzdory příměří prodlouženému jen o den dříve provedl v oblasti údery. Armáda židovského státu podle agentury AFP prohlásila, že cílila na infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Reuters v noci informoval o útoku na centrum civilní obrany, který zabil nejméně šest lidí, z toho tři zdravotníky, dalších 22 osob utrpělo zranění. Izrael a Libanon se v pátek ve Washingtonu dohodly na prodloužení příměří o dalších 45 dní.
00:14Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump: Americké a nigerijské síly zabily druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě

Americké síly ve spolupráci s nigerijskými ozbrojenými složkami v Nigérii usmrtily tamního velitele teroristické organizace Islámský stát (IS) Abú Bilala Minúkího, oznámil na své sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Podle něj jde o druhého nejvýše postaveného velitele IS na světě. Informaci o zabití později potvrdil i nigerijský prezident Bola Tinubu.
06:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Jsme nezávislí a zbraně z USA jsou dány zákonem, reaguje Tchaj-wan na Trumpa

Tchaj-wan je nezávislá země a dodávky zbraní z USA jsou ukotveny v americkém právu a slouží jako společný odstrašující prostředek vůči hrozbám v regionu, uvedla vláda v Tchaj-peji. Učinila tak ve zjevné reakci na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten po návštěvě Číny ostrov varoval před vyhlášením nezávislosti, které by mohlo podnítit válku s Pekingem, a podotkl, že se dosud nerozhodl o dalším prodeji amerických zbraní Tchaj-peji.
před 6 hhodinami

Izrael udeřil v Gaze. Tvrdí, že na šéfa ozbrojeného křídla Hamásu

Izrael uvedl, že v pátek provedl v Gaze úder zacílený na šéfa ozbrojeného křídla teroristické skupiny Hamás, kterého označil za strůjce útoku ze 7. října 2023, po němž následovalo dva roky trvající izraelské tažení v Pásmu Gazy. Hamás neodpověděl na žádost agentury Reuters o komentář ohledně Izzadína Haddáda, který se stal lídrem vojenského křídla po smrti Muhammada Sinvára, jehož izraelská armáda zabila při úderu loni v květnu.
před 17 hhodinami

USA podle Reuters nepošlou do Polska nové vojáky. Podle Varšavy jde o Německo

Spojené státy zrušily záměr dočasně vyslat do Polska čtyři tisíce vojáků ze základen v USA, píše Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Rozhodnutí přichází dva týdny poté, co Pentagon oznámil stažení pěti tisíc vojáků z Německa. Překvapivý krok podle Reuters vyvolává otázky ohledně očekávaného snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě. Pentagon raději zrušil chystané vyslání dalších vojáků do Polska a Německa, než aby stáhl již rozmístěné jednotky, vysvětlují nejmenovaní američtí představitelé podle agentury AP. Polští představitelé ujišťují, že rozhodnutí se nedotkne bezpečnosti Polska.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 18 hhodinami
Načítání...