Mír chceme rychle, ale ne slabou dohodou, řekl Macron po jednání s Trumpem

Nahrávám video

Příměří mezi Ukrajinou a Ruskem by mohlo být uzavřeno už v příštích týdnech, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí večer washingtonského času po setkání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Oba lídři během celodenního jednání demonstrovali svůj dlouholetý přátelský vztah, Macron však dal jasně najevo, že s Trumpem v některých klíčových otázkách nesouhlasí, píše agentura Reuters.

„Nejdřív potřebujeme příměří. Myslím, že by mohlo být uzavřeno v příštích týdnech,“ řekl Macron televizní stanici Fox News po sérii pondělních jednání s Trumpem v Bílém domě, která se z velké části věnovala ruské agresi na Ukrajině. Tu ve své plnohodnotné podobě rozpoutalo před třemi lety Rusko na příkaz šéfa Kremlu Vladimira Putina.

Evropské mírové síly

Macron v rozhovoru také řekl, že hovořil s evropskými lídry a že mnozí z nich jsou připraveni poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky. Macron a Trump se při svém jednání shodli na možnosti nasazení evropských mírových sil na Ukrajině po případném uzavření mírové dohody. „Nebyli by v první linii. Nebyli by součástí žádného konfliktu. Byli by tam proto, aby zajistili dodržování míru,“ řekl Macron už dříve v Oválné pracovně s Trumpem.

Podle Trumpa s tímto plánem souhlasí i Putin. „Bude to akceptovat,“ řekl americký prezident o postoji ruského vládce k evropským mírovým silám na Ukrajině. „Výslovně jsem se ho na to zeptal. Nemá s tím problém,“ dodal šéf Bílého domu. Kreml však Trumpovo tvrzení odmítnul.

Trump zopakoval své přání, aby bylo co nejdříve uzavřeno příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, a zdůraznil, že se je snaží dohodnout, včetně dosažení trvalého míru. Na tiskové konferenci řekl, že od svého nástupu do úřadu měl za tímto účelem s ruskou stranou „některé skvělé rozhovory“ a že jeden z jeho prvních telefonátů směřoval Putinovi. Poznamenal také, že „jeho lidé nepřetržitě jednají s Putinovými lidmi“. Trump předtím také řekl, že jakmile bude dosaženo dohody, mohl by přicestovat do Moskvy na schůzku s Putinem.

Macron ve Washingtonu naopak vyzval k promyšlenějšímu přístupu, který by začal příměřím a následně mírovou dohodou zahrnující bezpečnostní záruky. „My chceme mír, on chce mír. Chceme mír rychle, ale nechceme dohodu, která je slabá,“ řekl Macron s tím, že takový mír se především nesmí rovnat kapitulaci Ukrajiny. Jakákoli mírová dohoda podle něj musí být „posouzena, prověřena a ověřena“.

Nahrávám video

Trump odmítl nazvat Putina diktátorem

Agentura Reuters si všímá, že Trump odmítl nazvat Putina diktátorem, ačkoli minulý týden stejným termínem označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu se tak přidal k ruským tvrzením, že Zelenskyj je nelegitimní prezident, protože se na Ukrajině loni nekonaly volby. Ukrajinské zákony ale uspořádání voleb během válečného stavu neumožňují.

Zelenskyj by přitom podle Trumpa už brzy v Bílém domě mohl podepsat smlouvu, která Americe umožní využít ukrajinské nerostné bohatství za půl bilionu dolarů. Na lukrativní byznys láká Američany i strůjce invaze. „Byli bychom ochotní nabídnout našim americkým partnerům – a když říkám partneři, míním kromě vládních a administrativních struktur i ty soukromé – příležitosti ke spolupráci,“ sdělil Putin. Francouzský prezident připomněl, že vládce Kremlu při minulých mírových ujednáních neplnil sliby.

Macron v pondělí řekl, že je jasné, že v konfliktu je Rusko agresorem, což je rovněž skutečnost, kterou Trump minulý týden zpochybnil. „Mír porušil prezident Putin,“ řekl Macron na společné tiskové konferenci s Trumpem po jejich bilaterálním jednání v Bílém domě.

Macron, první evropský lídr, který navštívil Trumpa od jeho návratu k moci před měsícem, označil jejich jednání za „zlomový bod“ v úsilí o jednotnější přístup.

Macron se snaží těžit ze vztahu, který s Trumpem navázal už během jeho prvního mandátu. Francouzský lídr podle Reuters ukázal, že se mu podařilo s nepředvídatelným Trumpem šikovně jednat, aniž by si ho znepřátelil. V jednom okamžiku během jejich setkání v Oválné pracovně se Macron například Trumpa dotkl a pečlivě opravil jeho tvrzení, že Evropa poskytla Ukrajině veškerou pomoc ve formě půjček.

Macron se v rozhovoru pro Fox News věnoval také otázce cel, jejichž zavedením Trump hrozí, a vyjádřil naději, že se mu podařilo amerického prezidenta přesvědčit, aby nevstupoval do obchodní války s Evropou. „Ale no tak, nemůžete přece vést obchodní válku současně s Čínou i s Evropou,“ řekla francouzská hlava státu. „Doufám, že jsem jej přesvědčil,“ dodal.

Reakce tisku

Některé části konverzace obou státníků označil list Le Monde za „dialog neslyšících, i když přátelský“. „Během návštěvy ve Washingtonu se francouzský prezident pokusil ovlivnit americké stanovisko k válce na Ukrajině a usiloval o získání bezpečnostních záruk pro případ příměří s Ruskem. Americký prezident však žádný závazek neposkytl,“ dodal.

„V žádném okamžiku americký prezident nemluvil o sdílených hodnotách, evropské bezpečnosti ani o důležitosti transatlantického spojenectví. Jeho přístup se zřejmě omezil na tři body: hospodářskou dohodu s Ukrajinou, založenou především na nerostných surovinách; příměří mezi válčícími stranami, které by ukončilo ‚krvavou lázeň‘, za niž odmítá činit odpovědným Vladimira Putina; a konečně evropský finanční a vojenský závazek k zajištění bezpečnosti kontinentu,“ konstatuje Le Monde.

Schůzce dvojice prezidentů se v komentáři věnuje také španělský deník El País. „Evropa vysílá jasný signál: nepřijme nespravedlivý mír, v němž agresor zůstane nepotrestán, ani se slepě nepodřídí americkým zájmům,“ píše list, podle něhož však nestačí jen vyjádření, ale je třeba Trumpa také osobně konfrontovat, kvůli čemuž byl v pondělí Macron v Bílém domě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina zaútočila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko udeřilo na Sumy a Oděsu

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byl zřejmě rafinérský komplex v Nižněkamsku. Při ruském bombardování severoukrajinských Sum utrpělo zranění nejméně čtrnáct lidí, oznámila správa Sumské oblasti. Rovněž čtrnáct lidí zranil rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu.
08:44Aktualizovánopřed 37 mminutami

Kanadské úřady hlásí první oběť rozsáhlých lesních požárů

Při rozsáhlém požáru v kanadské provincii Britská Kolumbie zemřela osmdesátiletá žena, která se snažila utéct ze svého domu. Podle agentury AFP to oznámila kanadská královská jízdní policie. Požár vypukl v pátek poblíž jezera Okanagan na jihu provincie a rychle se rozšířil. Úřady kvůli němu nařídily evakuaci více než 20 tisíc lidí, v provincii byl vyhlášen stav nouze.
06:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V největším egyptském zlatém dole se zřítila hornina, jeden člověk zemřel

Při zřícení horniny v největším egyptském zlatém dole přišel o život jeden pracovník, dalších pět bylo zraněno. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na prohlášení tamního ministerstva ropného průmyslu a minerálních zdrojů. Provoz v dole je do ukončení vyšetřování neštěstí pozastaven.
04:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump vybral nového právního poradce Bílého domu

Novým hlavním právním poradcem Bílého domu a asistentem prezidenta se od 1. září stane Will Scharf. Dosud působil jako tajemník personálu Bílého domu a zajišťoval administrativu spojenou s prezidentovou agendou. Oznámil to americký prezident Donald Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
04:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoRok a půl po pádu Asada roste v Sýrii nespokojenost

Rok a půl po pádu režimu Bašára Asada slábne v Sýrii důvěra v nové vedení země. Vládě prezidenta Ahmada Šaráa podle průzkumu věří zhruba pětina obyvatel, téměř polovina Syřanů se naopak domnívá, že země míří špatným směrem. Nespokojenost živí pomalá obnova válkou zničených oblastí, vysoké životní náklady i nesplněné sliby. V damašském Džobáru, někdejším symbolu odporu proti Asadovu režimu, zůstává poškozených 93 procent budov.
před 3 hhodinami

Izrael znovu odmítl mírový plán pro Gazu

Izrael znovu odmítl patnáctibodový mírový plán pro Pásmo Gazy navržený Radou pro mír, kterou ustavil americký prezident Donald Trump. Oznámil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, píší agentury Reuters a DPA. Teroristické hnutí Hamás mírový plán už dříve přijalo.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kanadu i Evropu dál sužují lesní požáry. V Britské Kolumbii evakuovali tisíce lidí

Rozsáhlé lesní požáry dál zuří v Kanadě i Evropě. V kanadské Britské Kolumbii muselo své domovy opustit přes dvacet tisíc lidí, plameny se rychle šíří také v částech Španělska, Itálie a Srbska. Hasičům práci komplikují vysoké teploty, vítr i těžko dostupný terén. Evropské státy zároveň řeší nedostatek hasicích letadel. Ve Francii zahájili vyšetřování, obavy z ohně pak mají na jihu země.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Rusové útočili na Charkov a Oděsu. Údery hlásí i úřady v Bělgorodu

Tři mrtvé a 37 zraněných si v noci na neděli vyžádal ruský útok na Charkov, zaměřený na obytné budovy, oznámil tamní starosta Ihor Terechov. Obytné domy byly poškozeny i v Oděse, kde ruský úder zranil minimálně dvanáct lidí. Dalších jedenáct lidí utrpělo zranění po úderech v Dněpropetrovské oblasti. V Záporožské oblasti po útoku zemřel záchranář. Útoky hlásí i ruské úřady. Regionální krizové centrum v Bělgorodské oblasti tvrdí, že v důsledku útoků ukrajinských dronů zemřelo pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.