Mír chceme rychle, ale ne slabou dohodou, řekl Macron po jednání s Trumpem

Nahrávám video

Příměří mezi Ukrajinou a Ruskem by mohlo být uzavřeno už v příštích týdnech, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí večer washingtonského času po setkání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Oba lídři během celodenního jednání demonstrovali svůj dlouholetý přátelský vztah, Macron však dal jasně najevo, že s Trumpem v některých klíčových otázkách nesouhlasí, píše agentura Reuters.

„Nejdřív potřebujeme příměří. Myslím, že by mohlo být uzavřeno v příštích týdnech,“ řekl Macron televizní stanici Fox News po sérii pondělních jednání s Trumpem v Bílém domě, která se z velké části věnovala ruské agresi na Ukrajině. Tu ve své plnohodnotné podobě rozpoutalo před třemi lety Rusko na příkaz šéfa Kremlu Vladimira Putina.

Evropské mírové síly

Macron v rozhovoru také řekl, že hovořil s evropskými lídry a že mnozí z nich jsou připraveni poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky. Macron a Trump se při svém jednání shodli na možnosti nasazení evropských mírových sil na Ukrajině po případném uzavření mírové dohody. „Nebyli by v první linii. Nebyli by součástí žádného konfliktu. Byli by tam proto, aby zajistili dodržování míru,“ řekl Macron už dříve v Oválné pracovně s Trumpem.

Podle Trumpa s tímto plánem souhlasí i Putin. „Bude to akceptovat,“ řekl americký prezident o postoji ruského vládce k evropským mírovým silám na Ukrajině. „Výslovně jsem se ho na to zeptal. Nemá s tím problém,“ dodal šéf Bílého domu. Kreml však Trumpovo tvrzení odmítnul.

Trump zopakoval své přání, aby bylo co nejdříve uzavřeno příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, a zdůraznil, že se je snaží dohodnout, včetně dosažení trvalého míru. Na tiskové konferenci řekl, že od svého nástupu do úřadu měl za tímto účelem s ruskou stranou „některé skvělé rozhovory“ a že jeden z jeho prvních telefonátů směřoval Putinovi. Poznamenal také, že „jeho lidé nepřetržitě jednají s Putinovými lidmi“. Trump předtím také řekl, že jakmile bude dosaženo dohody, mohl by přicestovat do Moskvy na schůzku s Putinem.

Macron ve Washingtonu naopak vyzval k promyšlenějšímu přístupu, který by začal příměřím a následně mírovou dohodou zahrnující bezpečnostní záruky. „My chceme mír, on chce mír. Chceme mír rychle, ale nechceme dohodu, která je slabá,“ řekl Macron s tím, že takový mír se především nesmí rovnat kapitulaci Ukrajiny. Jakákoli mírová dohoda podle něj musí být „posouzena, prověřena a ověřena“.

Nahrávám video

Trump odmítl nazvat Putina diktátorem

Agentura Reuters si všímá, že Trump odmítl nazvat Putina diktátorem, ačkoli minulý týden stejným termínem označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu se tak přidal k ruským tvrzením, že Zelenskyj je nelegitimní prezident, protože se na Ukrajině loni nekonaly volby. Ukrajinské zákony ale uspořádání voleb během válečného stavu neumožňují.

Zelenskyj by přitom podle Trumpa už brzy v Bílém domě mohl podepsat smlouvu, která Americe umožní využít ukrajinské nerostné bohatství za půl bilionu dolarů. Na lukrativní byznys láká Američany i strůjce invaze. „Byli bychom ochotní nabídnout našim americkým partnerům – a když říkám partneři, míním kromě vládních a administrativních struktur i ty soukromé – příležitosti ke spolupráci,“ sdělil Putin. Francouzský prezident připomněl, že vládce Kremlu při minulých mírových ujednáních neplnil sliby.

Macron v pondělí řekl, že je jasné, že v konfliktu je Rusko agresorem, což je rovněž skutečnost, kterou Trump minulý týden zpochybnil. „Mír porušil prezident Putin,“ řekl Macron na společné tiskové konferenci s Trumpem po jejich bilaterálním jednání v Bílém domě.

Macron, první evropský lídr, který navštívil Trumpa od jeho návratu k moci před měsícem, označil jejich jednání za „zlomový bod“ v úsilí o jednotnější přístup.

Macron se snaží těžit ze vztahu, který s Trumpem navázal už během jeho prvního mandátu. Francouzský lídr podle Reuters ukázal, že se mu podařilo s nepředvídatelným Trumpem šikovně jednat, aniž by si ho znepřátelil. V jednom okamžiku během jejich setkání v Oválné pracovně se Macron například Trumpa dotkl a pečlivě opravil jeho tvrzení, že Evropa poskytla Ukrajině veškerou pomoc ve formě půjček.

Macron se v rozhovoru pro Fox News věnoval také otázce cel, jejichž zavedením Trump hrozí, a vyjádřil naději, že se mu podařilo amerického prezidenta přesvědčit, aby nevstupoval do obchodní války s Evropou. „Ale no tak, nemůžete přece vést obchodní válku současně s Čínou i s Evropou,“ řekla francouzská hlava státu. „Doufám, že jsem jej přesvědčil,“ dodal.

Reakce tisku

Některé části konverzace obou státníků označil list Le Monde za „dialog neslyšících, i když přátelský“. „Během návštěvy ve Washingtonu se francouzský prezident pokusil ovlivnit americké stanovisko k válce na Ukrajině a usiloval o získání bezpečnostních záruk pro případ příměří s Ruskem. Americký prezident však žádný závazek neposkytl,“ dodal.

„V žádném okamžiku americký prezident nemluvil o sdílených hodnotách, evropské bezpečnosti ani o důležitosti transatlantického spojenectví. Jeho přístup se zřejmě omezil na tři body: hospodářskou dohodu s Ukrajinou, založenou především na nerostných surovinách; příměří mezi válčícími stranami, které by ukončilo ‚krvavou lázeň‘, za niž odmítá činit odpovědným Vladimira Putina; a konečně evropský finanční a vojenský závazek k zajištění bezpečnosti kontinentu,“ konstatuje Le Monde.

Schůzce dvojice prezidentů se v komentáři věnuje také španělský deník El País. „Evropa vysílá jasný signál: nepřijme nespravedlivý mír, v němž agresor zůstane nepotrestán, ani se slepě nepodřídí americkým zájmům,“ píše list, podle něhož však nestačí jen vyjádření, ale je třeba Trumpa také osobně konfrontovat, kvůli čemuž byl v pondělí Macron v Bílém domě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Soud zablokoval nové volební obvody v Missouri, jiný soudce pak zakázal ty staré

Americký nejvyšší soud zamítl odvolání představitelů státu Missouri, kteří chtěli v listopadových volbách použít nové rozdělení volebních obvodů podporované prezidentem Donaldem Trumpem. Republikáni si od nové mapy slibovali lepší šance na udržení těsné většiny ve Sněmovně reprezentantů. Federální soudce ale pak zakázal použít starší rozdělení obvodů.
před 51 mminutami

Írán v odvetě zaútočil na americkou základnu v Jordánsku

Teherán zaútočil balistickými střelami na americkou základnu ve městě Azrak na severu Jordánska. Útok byl podle islámské země odvetou za předchozí americké údery na íránské tankery. Podle agentury Tasním to v noci na středu oznámily íránské revoluční gardy. Jordánsko útok potvrdilo, informovala agentura Reuters. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti ani škody. Íránské gardy později uvedly, že zaútočily také na deset amerických lodí v Perském zálivu.
02:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Washington chce podle Rubia obnovit spolupráci s Bogotou

Spojené státy budou usilovat o zlepšení vztahů s Kolumbií. Americký ministr zahraničí Marco Rubio to slíbil novému kolumbijskému pravicovému prezidentovi Abelardu de la Espriellovi během své návštěvy této latinskoamerické země. Vztahy obou zemí se za předchozí levicové vlády výrazně ochladily.
02:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. V noci na středu to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.
04:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šaráova nová národní armáda čelí výzvám

Syrský lídr Ahmad Šará buduje už druhým rokem od nuly novou národní armádu, která má nahradit předchozí státní síly, jejichž jádro tvořila alavitská menšina. I když armáda prochází do značné míry úspěšným procesem sjednocování a profesionalizace, stále nese stopy frakcí vytvořených během občanské války. Naráží také na nedostatek důstojníků, jež dříve tvořili právě alavité. S vyzbrojováním a výcvikem vojáků Damašek spoléhá hlavně na Turecko.
před 1 hhodinou

Evropě se daří snižovat znečištění ovzduší. Problémem je kouř z lesních požárů

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
před 2 hhodinami

VideoV izraelské předvolební kampani se daří bývalým generálům

V Izraeli probíhá předvolební kampaň a je skoro jisté, že i po podzimních volbách bude nový Kneset roztříštěný. Očekávané slučování stran totiž nenastalo. Samostatně bude kandidovat expremiér Naftali Benet, který zatím v průzkumech nenaplnil očekávání, a nedaří se ani dalším opozičníkům, míní zahraniční zpravodaj ČT David Borek. Do čela opozice se mezitím podle něj dostal bývalý generál Gadi Eisenkot. V provládním táboře má potenciál zamíchat výsledky další bývalý generál Ofer Winter. Podle průzkumů jsou síly koaličního a opozičního tábora vyrovnané, a pokud by takový byl i výsledek, mohl by stoupnout význam arabských menšinových stran. Především tedy konzervativní islámské strany Raam, která už roky vede pragmatickou politiku, ve které se nebrání vládní účasti.
před 3 hhodinami

Albánci znovu protestovali proti resortu Trumpova zetě. Střetli se s policií

Albánská policie se v úterý střetla s odpůrci luxusního developerského projektu spojeného s Jaredem Kushnerem, zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa. Protestní hnutí si připomíná sto dnů od začátku demonstrací, uvedla agentura AP.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.