Energetika strana 3 z 5

Lidé sdílejí podle bezpečnostního experta Libora Kutěje s ostatními obrovské množství informací, které pomáhají cizím zpravodajským službám. A nejsou si tohoto rizika vědomí – už jen proto, jak rychle se technologie vyvíjejí. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) tento týden varoval před posíláním systémových a uživatelských dat do Číny.

Iniciativa šéfa Bílého domu Donalda Trumpa v jednání o Ukrajině znamená podle prezidenta Petra Pavla důležitý posun. Za předčasné ale považuje si myslet, že je mír na dosah. Rusko podle něj bude hrát nadále falešnou hru. Pavel to v úterý řekl v projevu k českým velvyslancům a velvyslankyním na Pražském hradě.

Rusové v noci na středu podnikli dronový útok na Oděskou oblast na jihu Ukrajiny a podle prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhli distribuční centrum plynu. Na místě vznikl požár a jeden člověk byl zraněn. Ve městě Ochtyrka v Sumské oblasti bylo po útoku bezpilotních prostředků zraněno čtrnáct lidí včetně tří dětí.

Rusko v noci na pondělí zasáhlo zařízení ázerbájdžánské státní ropné a plynárenské společnosti SOCAR v Oděse na jihu Ukrajiny. Informoval o tom ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a tamní úřady. Na místě vypukl požár. V době zhoršených vztahů mezi Moskvou a Baku šlo podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy o záměrný útok na zájmy Ázerbájdžánu.

Izraelská armáda se v neděli přihlásila k útoku na energetickou strukturu jižně od jemenského hlavního města Saná, oznámila na síti X. Televizní stanice al-Masíra, nad kterou mají kontrolu jemenští povstalečtí islamisté hútíové, krátce předtím informovala o „agresi“, která zasáhla elektrárnu a vyřadila z provozu některé její generátory. Zdroj agrese televize nespecifikovala, uvedla ráno agentura Reuters. Podle izraelských médií byla zasažena elektrárna Haziz.

Vláda slibovala v programovém prohlášení, že předloží novou státní energetickou koncepci. Měla nahradit tu starou, která byla naposledy aktualizována v roce 2015. Mluvčí kabinetu však ČT řekl, že se projednání tohoto strategického dokumentu už nepředpokládá. Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ho chce ale prosadit ještě před říjnovými parlamentními volbami. Opoziční ANO naopak není pro koncepci s výhledem na dvacet či třicet let, ale pro její každoroční úpravu podle vývoje na mezinárodním energetickém trhu.

Energetická skupina ČEZ dokončila akcionářský vstup do britské společnosti Rolls-Royce SMR, za zhruba pětinový podíl zaplatila asi šest miliard korun, sdělil ČT finanční ředitel firmy Martin Novák. ČEZ také oznámil, že v první polovině roku vydělal 16,5 miliardy korun, čistý zisk skupiny tak meziročně o více než pětinu klesl. Provozní zisk (EBITDA) podniku naopak oproti loňsku o sedm procent stoupl na 73,9 miliardy korun.

Indie bude i nadále kupovat ruskou ropu, navzdory výhrůžkám postihy od prezidenta USA Donalda Trumpa. S odkazem na indické činitele to uvedl list The New York Times (NYT). Agentura Reuters tento týden napsala, že indické rafinerie nákupy „černého zlata“ přerušují. Kremlu zisky ze zlevněné ropy poskytují významnou finanční podporu v době západních sankcí.

Lidé, kteří vyrábějí elektřinu a sdílejí ji, musí mít od července podepsanou smlouvu o odpovědnosti za odchylku. Od 1. srpna dokonce výrobce bez ní lze označit za zdroj neoprávněné dodávky a hrozí jim pokuty nebo dálkové odpojení od sítě. Podle Elektroenergetického datového centra je takových subjektů ještě několik set. Obecně zájemců o sdílení energie přibývá, nyní je registrováno 27 tisíc zákazníků, kteří si od loňského srpna poslali 25 gigawatthodin.

Dodavatelé energií budou od pátku pokutovat zákazníky, kteří předčasně ukončí smlouvu, podle nových pravidel. Sankce bude nově představovat až čtyřicet procent z částky, kterou by zákazníci jinak zaplatili při trvání smlouvy do jejího konce. Dosud se dodavatelé museli řídit pouze zásadou přiměřenosti. Počítá s tím novela energetického zákona, která upravuje i některé další podmínky ve vztahu mezi obchodníky a spotřebiteli. Novela také posílila některé kompetence Energetického regulačního úřadu (ERÚ).

Premiér Petr Fiala (ODS) na jednání v Berlíně s německým kancléřem Friedrichem Merzem sdělil, že má určité pochopení pro kontroly na německých hranicích. Dlouhodobé řešení boje proti migraci ale dle něj musí být evropské. Fiala také ocenil, že Německo po nástupu nového kancléře převzalo větší zodpovědnost za bezpečnost Evropy.

Latinská Amerika se v posledních letech dostává do hledáčku čínské zahraniční politiky. Peking v regionu systematicky posiluje svůj vliv prostřednictvím investic, půjček, infrastrukturních projektů a diplomatické aktivity v rámci iniciativy Pásu a stezky (BRI). Na květnovém summitu s lídry zemí Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) čínský vládce Si Ťin-pching navíc oznámil nový úvěr v hodnotě devíti miliard dolarů (207 miliard korun).

Panují dohady, jaké bude zapojení tuzemských firem do dostavby jaderných bloků v Dukovanech. Dosud uzavřené kontrakty zajišťují českým firmám zhruba třicetiprocentní podíl. Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) to může být méně. Korejci ze zapojení zdejších firem podle něj „nemohou couvat“. Podle dalšího místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je i na samotných českých firmách, aby dokázaly v tendrech uspět.

Česko podepsalo s Británií memorandum o porozumění ohledně spolupráce v jaderné energetice, řekl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání se svým britským protějškem Keirem Starmerem v Londýně. Britská firma Rolls-Royce podle něj zvažuje, že v Česku postaví továrnu na malé modulární reaktory.

Rozvoj fotovoltaiky po několika letech růstu zpomaluje. Potvrzují to nová čísla Solární asociace, podle které se letos v prvním pololetí připojilo k síti 13 tisíc elektráren s výkonem 357 megawattů. Oproti loňsku je o čtvrtinu menší. Podle asociace ovšem přijde nárůst na podzim s účinností nového zákona.

Modernizace vedení V411, u nějž přetržení kabelu v Ústeckém kraji vedlo k pátečnímu rozsáhlému výpadku elektřiny v Česku, začne v příštím roce. Výstavba nového zdvojeného vedení vysokého napětí, která byla plánována ještě před touto událostí, by měla vyjít přibližně na 1,7 miliardy korun. Hotovo má být v květnu 2027, řekl mluvčí státního provozovatele přenosové soustavy ČEPSu Lukáš Hrabal.

Za páteční výpadek elektřiny může prasklý vodič – tedy mechanická závada. Podrobnější příčiny přetržení vodiče ještě zkoumají experti na materiály. „Energetika je dimenzovaná na to, aby podobné výpadky jednoho místa zvládla bez větších problémů, ale zároveň tu síť v Evropě dlouhodobě využíváme takřka na sto procent, je velmi přetěžována,“ uvedl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

Ukrajina se snaží decentralizovat svou energetickou soustavu, ale v Zakarpatí se tento projekt setkal s odporem. Ukrajinská firma po přesunu z východu země staví větrné turbíny vysoko v horách, což podle ekologů likviduje přírodu. Jak zjistil štáb České televize, stavba zřejmě souvisí se slibem dodávat zelený vodík do zemí Evropské unie včetně Česka.

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) připustila, že by stát mohl v některých případech kompenzovat škodu po pátečním výpadku elektřiny, který postihl Česko. Proces je však složitý. Podle senátorky a hejtmanky Karlovarského kraje Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) by měli být odškodněni všichni, pokud se nejednalo o technickou závadu. O okolnostech hovořili v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.

Distributoři zrychlují instalace chytrých elektroměrů, do konce roku jich plánují nasadit stovky tisíc. Legislativa počítá s tím, že nová zařízení budou muset mít všechna odběrná místa s roční spotřebou nad šest megawatthodin – a to do poloviny roku 2027. Přístroje jsou ale potřeba i v případě, kdy mají zákazníci solární panely a chtějí elektřinu sdílet. Výměny vyjdou distributory na stovky milionů. Životnost nových zařízení odhadují zhruba na patnáct let.

O sněmovních volbách, prací nepodmíněném základním příjmu, energetice, mezinárodních závazcích či bezpečnosti debatovali hosté pořadu Politické spektrum s moderátorem Bohumilem Klepetkem. Diskuze se účastnili Michaela Nedory (Hnutí Kruh), Jan Sedláček (Národní demokracie) a Petr Špring (Mourek – politická strana).

Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 47 korun za akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 25,3 miliardy korun, stát jako většinový akcionář dostane přes 17,6 miliardy korun. Rozhodla o tom valná hromada podniku. Schválila tak návrh představenstva ČEZu. Výše dividendy odpovídá osmdesáti procentům loňského očištěného zisku firmy.

Nizozemsko je českým strategickým partnerem, země sdílí vazby v NATO a Evropské unii i stejné pohledy na bezpečnostní a zahraniční politiku, řekl po jednání s králem Vilémem-Alexandrem v Praze prezident Petr Pavel. Země se podle něj shodují na tom, že Ukrajina představuje jeden ze základních pilířů evropské bezpečnosti. Nizozemsko vnímá Česko jako nepostradatelného partnera v úsilí vybudovat bezpečnou a silnou Evropu, dodal nizozemský král.

Všechny čtyři bloky Jaderné elektrárny Dukovany by mohly fungovat do roku 2045, možná i déle, odhaduje předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Podmínkou ovšem je, aby uspěly při periodickém hodnocení bezpečnosti, zdůraznila v Otázkách Václava Moravce. Nyní mají povolení do roku 2035.