Energetika strana 3 z 5

Pro české podniky i celé hospodářství bude důležitá přeměna v ekonomiku založenou na vysoké přidané hodnotě a znalostech. Shodují se na tom podnikatelé spolu s prezidentem Petrem Pavlem, který vystoupil na konferenci reVize Česka. Tam také znovu vyzval k přijetí eura a k investicím do infrastruktury.

Asi třetině zaměstnanců v Česku firmy nepomohly s vysokou inflací, nedostali navíc žádné peníze ani bonusy. Vyplývá to z průzkumu provedeného mezi zaměstnanci. Také kvůli tomu lidé častěji přemýšlejí o změně práce, v příštím půlroce to plánuje čtvrtina respondentů. Po dlouhodobém propadu reálných výdělků jsou ale teď ekonomové optimističtější. Předpokládají, že letos by reálné mzdy mohly stoupnout. Přichází i evropská směrnice, která si posvítí na nerovnost v odměňování žen a mužů.

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídryně kandidátky SEN 21 a Volt Česko Lenka Helena Koenigsmark (nestr.) řekla, že v EU by chtěla prosazovat vznik společné evropské armády. Postavila se také za přijetí eura. Míní, že společná měna bude výhodnější pro běžné občany i firmy. Green Deal je podle ní důležitý, jsou tam prý ale i věci, které by stálo za to zrevidovat – například často diskutovaný zákaz spalovacích motorů.

Společnost ČEZ oznámila stomiliardovou investici do přeměny energetiky a teplárenství v Ústeckém kraji. Energetici se tak připravují zejména na odklon od uhlí. Vzhledem k transformaci energetiky však budou podle distribučních společností potřeba další miliardy korun, například na rozvoj sítí. Shodují se na tom, že klíčové budou peníze od Evropské unie.

Transformace energetiky je natolik náročný úkol, že by trval jen lidskými silami celé generace. Vědci teď v nové zprávě zdůrazňují, jak moc může v tomto ohledu ve Spojených státech amerických, které chtějí být do roku 2050 na takzvané „čisté nule“, pomoci umělá inteligence.

Ruský vzdušný útok v noci na středu vážně poškodil tři ukrajinské tepelné elektrárny, informoval jejich provozovatel, firma DTEK. Tuto noc podnik označil pro energetický sektor za mimořádně těžkou. Podle ukrajinského ministra energetiky Hermana Haluščenka byla napadena zařízení na výrobu a přenos elektřiny v Poltavské, Kirovohradské, Záporožské, Lvovské, Ivano-Frankivské a Vinnycké oblasti.

Čína patří k zemím, které se rozhodly pro dekarbonizaci, tedy opouštění fosilních zdrojů a jejich nahrazení obnovitelnými. Do roku 2060 chce dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality, což znamená, že by měla být schopná vázat stejné množství uhlíku, jako ho vypouští. Právě přístup Číny je klíčový pro to, jestli mají mít celosvětové snahy o ochranu klimatu smysl – tato velmoc totiž vypouští asi čtvrtinu všech emisí oxidu uhličitého. Podle nové studie ale bude tato snaha složitá a přinese spoustu negativních dopadů.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier zahájil dvoudenní návštěvu Česka, na Pražském hradě ho v pondělí po poledni přivítal prezident Petr Pavel. Hovořili o energetice, kyberbezpečnosti nebo situaci na Ukrajině a Blízkém východě. Steinmeier na tiskovém brífinku zmínil, že vztahy mezi Německem a Českem nikdy nebyly lepší a že rozšíření Evropské unie je strategickým zájmem pro obě země i samotnou EU. Oba prezidenti následně uctili památku obětí loňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Operační i strategická situace ukrajinských vojsk na frontě se zhoršuje, uvedl velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj, který už v tomto směru informoval západní spojence Kyjeva. Ruské síly tvrdí, že dobyly dvě vesnice v Doněcké oblasti a že dosáhly průlomu v ukrajinské obraně. Podobné informace znepřátelených stran však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit. Rusové v noci opět útočili na Charkov, kde zasáhli areál nemocnice. Kromě toho vážně poškodili čtyři tepelné elektrárny. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského útok cílil na plynárenská zařízení důležitá pro dodávky do EU.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se v Maďarsku setkal se svým protějškem Péterem Szijjártóem. Hovořili spolu o nadcházejícím maďarském předsednictví Radě Evropské unie, které se má soustředit na boj s nelegální migrací, rozšíření EU o země západního Balkánu a na energetickou bezpečnost. Lipavský zmínil i podporu Ukrajiny, v čemž se pohled Budapešti a Prahy liší. Podle ministra je však třeba o tématu s partnery upřímně mluvit.

Ukrajina v noci na sobotu zaútočila drony na ruská energetická zařízení podporující vojensko-průmyslovou výrobu, napsala agentura Reuters s odvoláním na zdroj z ukrajinské rozvědky. Rusko tvrdí, že sestřelilo nad nejméně osmi svými oblastmi padesát ukrajinských dronů. Na mnoha místech však přiznává poškození infrastruktury, v Bělgorodské oblasti údajně po útoku zemřeli tři lidé, včetně těhotné ženy.

Češi před volbami do Evropského parlamentu (EP) považují za nejdůležitější obranu a energetickou nezávislost. Důležité téma je podle nich také migrace, vyplývá z oficiálního průzkumu Evropské unie Eurobarometr. Na rozdíl od evropského průměru naopak Čechy nezajímá změna klimatu. Zájem o evropské volby se v Česku více než zdvojnásobil, ale stále je nejnižší v celé Unii.

Česko ruské diktatuře za dva roky, po které kremelský režim útočí na Ukrajinu, poslalo několikanásobně více peněz, než jaká byla česká pomoc Ukrajině. Přitom jde o peníze, které Moskva využívá na zbrojení a i díky nim může pokračovat ve válce. Problémem jsou dodávky ropy a plynu. Zatímco závislosti na ruském plynu už se Česká republika zbavila, u ropy se to dosud nepodařilo, a dokonce jí stát odebírá v posledních letech více než před válkou. Pro Reportéry ČT natáčeli Andreas Papadopulos a Michael Fiala.

„Myslím si, že opravdu není přehnané říct, že dnes máme ve světě prestiž. A je to i díky tomu, jaké zastáváme hodnotové postoje a co děláme, o co se snažíme,“ řekl v exkluzivním rozhovoru pro ČT po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem premiér Petr Fiala (ODS). Upozornil také na nutnost pomoci Ukrajině, která je prý i v českém zájmu. V rozhovoru s Martinem Řezníčkem řešil také téma spolupráce českých a amerických zpravodajských služeb.

Schůzka českého premiéra Petra Fialy (ODS) a amerického prezidenta Joea Bidena v podstatě splnila očekávání, shodli se ve speciálním vysílání ČT24 komentátoři a diplomaté. Setkání podle nich ukazuje, že Američané považují Česko za důležitého partnera. Důležité může být úterní setkání Fialy s republikánským předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem, na které má premiér možnost posunout dál schválení americké vojenské pomoci Ukrajině.

Ukrajinští představitelé a úřady ve středu informovali o úmrtí devíti civilistů včetně tří dětí při ruském ostřelování. Oběti jsou hlášeny z Oděské, Doněcké a Charkovské oblasti. Hlášeno je také poškození energetiky na jihu země po nočních ruských útocích. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 14 ze 17 dronů a dvě z několika ruských raket, uvedlo letectvo. Po úterním ruském útoku na Kosťantynivku v Doněcké oblasti našli v troskách další dva mrtvé. Na okupovaném Krymu se zřítil ruský vrtulník. Invazní armáda podle neoficiálních zdrojů z obou stran obsadila vesnici Pervomajske v Doněcké oblasti.

Pod zemským povrchem leží zřejmě obrovské zásoby takzvaného geologického vodíku – látky, které by mohla bezemisně nahradit spoustu energetických zdrojů, které uvolňují do vzduchu oxid uhličitý, ale i zdroje hnojiv. Řada expertů sice tento potenciál zpochybňuje, ale těžaři už investují do hledání podzemního vodíku.

Tuzemská přenosová soustava je robustní a silná, jedna z nejlepších v Evropě, sousední země nám ji závidí, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Problémem je však výstavba jejích nových větví k obnovitelným zdrojům, které se teprve budou stavět. Jejich lokality totiž ještě nejsou přesně známy. Místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani pak v pořadu hovořil například o odstavování uhelných elektráren a ceně elektřiny.

Technici v Temelíně vyrobili speciální bezpečnostní kabel na výztuhu budovy kolem jaderného reaktoru. Ten pomůže kolegům z jaderné elektrárny Rovenská na severozápadě Ukrajiny. Dopravu i výrobu zařízení platí ministerstvo energetiky USA.

V Rusku se stala terčem dronového útoku ropná rafinerie a průmyslový objekt ve dvou městech asi 1300 kilometrů od ukrajinské hranice. Ukrajinská média uvedla, že za akcí stojí ukrajinská vojenská rozvědka a že jedním z cílů byl závod na montáž dronů Šáhed ve městě Jelabuga v Tatarské autonomní republice. Pomocí dronů útočilo i Rusko na Ukrajinu. Cílilo znovu na energetickou infrastrukturu.

Ukrajina v noci opět čelila ruskému ostřelování. Bezpilotní letouny zasáhly obydlenou oblast v Charkově, výbuchy hlásilo i město Chmelnyckyj na západě země. Zemřeli dva lidé, protivzdušná obrana dle Kyjeva zlikvidovala osmnáct ze sedmadvaceti dronů a raket. Ruské údery za poslední dva týdny poškodily nebo zničily pět ze šesti elektráren firmy DTEK, která pokrývá asi čtvrtinu potřeb země.

Pokud Ukrajina neobdrží slíbenou americkou vojenskou pomoc, kterou blokují spory v Kongresu, budou ukrajinské síly muset začít po malých krůčcích ustupovat. Kyjev ovšem hledá cesty, jak takovému scénáři zabránit. Americkému listu The Washington Post to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko v poslední době masivně útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ministr energetiky Herman Haluščenko uvedl, že ruský útok téměř zcela zničil jednu z největších elektráren v Charkovské oblasti.

Rusko podniklo další rozsáhlý útok na Ukrajinu. Kyjev hlásí poškození energetické infrastruktury v šesti regionech včetně západních, odstávky v dodávkách elektřiny a také několik zraněných v Dněpropetrovské oblasti. Podle ukrajinského letectva se podařilo sestřelit 84 z 99 ruských střel a dronů. V Polsku vzlétla preventivně polská i spojenecká vojenská letadla. V Rumunsku našli u hranic s Ukrajinou další trosky dronu.

O budoucnosti a podpoře jaderné energetiky ve čtvrtek diskutovali vrcholní politici na prvním světovém summitu k jaderné energii, který uspořádala Belgie a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Názory na to, zda tyto zdroje využívat, či ne, se napříč Evropou velmi liší. Zlom v této otázce přinesla zejména rusko-ukrajinská válka a s ní spojená energetická krize. Řada zemí je odstavuje, jiné, v čele s Francií, budují nové kapacity. Zakázky se ale často výrazně zpožďují a prodražují, což může zhatit snahy států dosáhnout s pomocí jádra klimatických cílů i větší energetické nezávislosti.