Uprchlík strana 4 z 5

Policie v souvislosti s nepravdivými a štvavými informacemi na dezinformačních serverech zahájila 73 trestních stíhání, řekl senátorům její prezident Martin Vondrášek na jednání senátního podvýboru pro vnitřní bezpečnost při informování o vývoji kriminality a bezpečnostních hrozbách. Za jednu z nich označil fámu o další migrační vlně uprchlíků z Asie po balkánské trase a afrických běženců ze Středomoří.

Sto padesát ukrajinských dětí v Pardubicích i po roce od příjezdu do Česka stále nemá školu. Nevešly se, a tak někteří chodí alespoň do adaptačních skupin. Jenže toto vzdělání není oficiální, a to i přesto, že se tam učí podobné předměty jako ve školách. Město ale nyní našlo způsob, jak to změnit.

V závěrečném čtení prošlo sněmovnou zpřísnění postihů za organizované převaděčství migrantů. Tato novela také obsahuje povinnou evidenci vozidel ukrajinských uprchlíků. Dříve během jednání sněmovna na návrh kabinetu schválila zrušení málo využívaného zákona z roku 2000 o zemědělských skladních listech. Podle vlády byl zbytečný. Poslanci ovšem nestihli schválit zákonné zakotvení objemu peněz na platy učitelů, její projednávání bude pokračovat v pátek.

Podpora na bydlení pro uprchlíky se od 1. července změní, sdělil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dostávat budou nově příspěvek na náklady v humanitární dávce a započitatelné částky stanoví vláda v nařízení. Podpora by měla putovat do bytů, které lidem s dočasnou ochranou nabídnou majitelé. Stát toto bydlení začíná od úterý evidovat, vlastníci ho mohou zapsat do registru. Dosavadní solidární příspěvek pro ty, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě ubytovávají příchozí, se přestane na konci června vyplácet.

Státy Evropské unie včetně Česka pomáhají Moldavsku překonat současnou ekonomickou krizi způsobenou ruskou agresí na Ukrajině. Sociální napětí se snaží využít organizace podporované Ruskem k převratu. Česko už poslalo desítky milionů korun na pomoc s uprchlíky, ale také na rozvoj drobným podnikatelům. Jde zejména o zemědělce a vinaře u hranic s Ukrajinou.

Dobrovolníci a zdravotníci, kteří pomáhají vážně nemocným nebo zraněným ukrajinským uprchlíkům, narážejí v Česku na byrokratické problémy. Pacienti totiž mají v některých případech potíže se získáním statusu dočasné ochrany a tím pádem i zdravotního pojištění. Nemocnicím pak péči o ně nikdo neproplatí.

V Česku podle nejnovější statistiky ministerstva vnitra zůstává 325 742 ukrajinských uprchlíků. Ve všech evropských zemích souhrnně to je něco přes osm milionů. Jak ukazují průzkumy prováděné napříč kontinentem, většina Ukrajinců se do své vlasti po konci války hodlá vrátit. Zkušenosti z řady ozbrojených konfliktů po celém světě ale nabádají k ostražitosti. Podmínky, které jsou nezbytné pro to, aby se většina uprchlíků vzdala bezpečného zázemí za hranicemi a natrvalo se vrátila domů, nastávají spíš výjimečně, píše v analýze odborník na migraci z Člověka v tísni Jakub Andrle.

Vláda prodloužila o rok platnost pravidel pro nouzové ubytování válečných uprchlíků, uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Předpis má platit do konce března příštího roku. Do té doby má zatím trvat dočasná ochrana příchozích v Česku i dalších zemích EU. Kabinet rovněž schválil prodloužení vyplácení solidárního příspěvku pro lidi, kteří zdarma či za úhradu energií ubytovávají uprchlíky u sebe doma či ve svém volném bytě. Vyplácení je prodlouženo o čtvrt roku do konce června.

V průmyslové zóně v bývalých kasárnách v Holýšově na Plzeňsku otevřeli centrum volného času a vzdělávání ukrajinských uprchlíků. Nachází se vedle dvou rekonstruovaných ubytoven, kde jich dnes žije zhruba tři sta, z toho sedmdesát dětí. Čtyři nové prosklené buňky pořídila za tři čtvrtě milionu korun pražská personální agentura Nazar-Invest, vlastník a provozovatel obou ubytoven, které jsou od počátku války na Ukrajině plně obsazené.

Až desetina ukrajinských uprchlíků s uděleným pobytovým oprávněním má problémy s dokumentací kolem prodloužení dočasné ochrany. Ukazují to data ministerstva vnitra i neziskových organizací. K prodloužení dočasné ochrany uprchlíka je potřeba elektronická registrace, kterou ale řada z nich nezvládá vyplnit. Podle Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) jde především o negramotné, seniory nebo nezletilé bez doprovodu. Potřebnou dokumentaci podalo od začátku ledna, kdy úřady systém spustily, 277 tisíc uprchlíků z celkových asi pěti set tisíc. Čas mají do konce měsíce.

Válka na Ukrajině zkomplikovala život i mnoha lidem s postižením. Olena Fadieieva, která v dětství přišla o obě nohy, byla odkázána na staré a opotřebované protézy, kvůli nimž už téměř nemohla vycházet ven. Až dobrovolník z Havířova jí pomohl v Česku zařídit nové. Nyní se pro ženu snaží sehnat i invalidní vozík.

Česká kina promítají dokument, který se částečně vrací ke kauze nepřijetí čtyřiceti nezletilých a opuštěných dětí z řeckých uprchlických táborů. Snímek More Miko je observačním portrétem řidiče kamionu, Roma a spoluzakladatele iniciativy Češi pomáhají, Jaroslava Mika, jenž se o přijetí zasazuje.

V České republice funguje šest pojízdných kanceláří pro uprchlíky, které poslala ukrajinská vláda. Imigrační úředníci vyřizují žádosti o doklady nejen běženců, ale i Ukrajinců, kteří žijí v Česku dlouhodobě. Zájem je vysoký, kanceláře zpracují až sto žádostí denně.

Válka na Ukrajině umocnila přistěhovaleckou vlnu z východní Evropy do Izraele. Jen minulý rok zamířilo do země nejméně padesát tisíc židovských imigrantů z tohoto regionu. Poslední roky proudí do Izraele ve velkém také občané Ruské federace. Uprchlíci z Ukrajiny si tak kromě nového prostředí a vysokých cen zvykají i na soužití s Rusy.

Vrátit se na Ukrajinu z Česka plánuje 37 procent lidí, kteří sem ze země napadené Ruskem uprchli před válkou. Zhruba stejný podíl chce zůstat, nebo zůstat a pravidelně dojíždět na Ukrajinu, pětina ještě neví, jak bude postupovat. Vyplývá to z průzkumu Agentury EU pro základní práva (FRA) v deseti unijních zemích, který se uskutečnil loni na přelomu srpna a září. Zahrnuje odpovědi přibližně 14 500 lidí. Ukázal také, že téměř 38 procent žen a 45 procent ukrajinských uprchlíků v Česku mělo v době průzkumu placenou práci, což je mírně nad průměrem průzkumu. Problémy vyjít s penězi mělo v Česku 78 procent dotázaných.

Uprchlíci z Ukrajiny, kteří chtějí dál zůstávat v českém systému zdravotního pojištění, si musí do konce března vyřídit nový průkaz pojištěnce. Dospělí, kteří jsou v Česku déle než 150 dní, musí také pojišťovně nahlásit, jestli si pojištění dál budou platit sami, jsou zaměstnaní nebo pečují o malé děti.

Poslanci schválili změny v podporách uprchlíků z Ukrajiny, která čelí už rok trvající ruské vojenské invazi. Například humanitární dávka bude podle novely od července adresnější, nárok na ni se zpřísní. Nová pravidla získá vyplácení takzvaného solidárního příspěvku na ubytování Ukrajinců s dočasnou ochranou v domácnostech a bezplatné nouzové ubytování. Poslanci také zvolili dva členy Rady České tiskové kanceláře (ČTK). Páteční jednání sněmovny poslanci zahájili minutou ticha za oběti ruské agrese na Ukrajině.

Sedmnáctiletá sportovní gymnastka Alina Favorská prchla z Ukrajiny s dvěma mladšími bratry a babičkou hned zkraje invaze. V Česku začala od nuly a nyní už pracuje jako trenérka. V rozhovoru pro 90' ČT24 říká, že v nové zemi cítí podporu.

I rok po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává v Evropě podle aktuálních dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) na osm milionů prchajících z válkou zdevastované země. Další miliony jsou pak vysídlené přímo ve své domovské zemi. Největší uprchlická krize v Evropě od druhé světové války ovšem podle expertů ukázala také velké odhodlání a houževnatost Ukrajinců na jedné straně a ochotu evropských zemí jim pomáhat na straně druhé. To se týká i Česka, kde podle odhadů stále zůstávají statisíce obyvatel agresí ničeného státu.

Téměř tři pětiny dětí v Česku si myslí, že má smysl pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny. Třetina chlapců a děvčat se pak nějak do pomoci příchozím přímo zapojila. Ukázal to průzkum Dětského fondu OSN (UNICEF) Mladé hlasy. Loni v srpnu a září ho provedla agentura STEM/MARK. Ptala se 403 chlapců a děvčat od devíti do sedmnácti let. UNICEF názory dětí mapoval od roku 2001 šestkrát.

Vláda ve středu jmenovala do nové pozice národního koordinátora pro adaptaci a integraci válečných uprchlíků z Ukrajiny nynější zmocněnkyni pro lidská práva Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou. Kabinet Petra Fialy (ODS) také odsouhlasil zavedení úhrady ze zdravotního pojištění u dalších druhů antibiotik. Pomůže to vyřešit výpadky dodávek léků do Česka. Vláda také schválila, že se starobní, invalidní a pozůstalostní důchody od června kvůli inflaci zvýší méně.

Ukrajinská vláda poslala do Česka mobilní imigrační úředníky, aby vyřizovali žádosti o doklady. A to z pojízdných kanceláří ve speciálně upravených dodávkách. Služba je určená uprchlíkům, kteří tu dlouhodobě pobývají.

Rusko-ukrajinská válka trvá už skoro rok. Česká televize celou dobu přináší i příběhy těch, kdo kvůli ruské agresi přišli o domov. Mezi stovky tisíc uprchlíků patří i Anna Voďanická. S dětmi opustila svou vlast a vzdala se místa úspěšné architektky.

Stále víc ukrajinských uprchlíků v Česku pracuje. Podle průzkumu PAQ Research si do konce loňského roku našlo místo přes padesát procent těch ekonomicky aktivních. Většinou na plný úvazek. V srpnu byl jejich podíl zhruba čtyřicetiprocentní. Uplatňují se spíše na manuálních a pomocných pozicích, a to i ti vysoce kvalifikovaní. V průměru pobírají 154 korun čistého za hodinu. Své profesi se často nevěnují ani zdravotníci, kterých do Česka podle odhadů uprchlo několik set. Aprobaci se snaží získat jen 170 z nich. Trvá to i roky.