Uprchlík strana 4 z 5

Dobrovolníci a zdravotníci, kteří pomáhají vážně nemocným nebo zraněným ukrajinským uprchlíkům, narážejí v Česku na byrokratické problémy. Pacienti totiž mají v některých případech potíže se získáním statusu dočasné ochrany a tím pádem i zdravotního pojištění. Nemocnicím pak péči o ně nikdo neproplatí.

V Česku podle nejnovější statistiky ministerstva vnitra zůstává 325 742 ukrajinských uprchlíků. Ve všech evropských zemích souhrnně to je něco přes osm milionů. Jak ukazují průzkumy prováděné napříč kontinentem, většina Ukrajinců se do své vlasti po konci války hodlá vrátit. Zkušenosti z řady ozbrojených konfliktů po celém světě ale nabádají k ostražitosti. Podmínky, které jsou nezbytné pro to, aby se většina uprchlíků vzdala bezpečného zázemí za hranicemi a natrvalo se vrátila domů, nastávají spíš výjimečně, píše v analýze odborník na migraci z Člověka v tísni Jakub Andrle.

Vláda prodloužila o rok platnost pravidel pro nouzové ubytování válečných uprchlíků, uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Předpis má platit do konce března příštího roku. Do té doby má zatím trvat dočasná ochrana příchozích v Česku i dalších zemích EU. Kabinet rovněž schválil prodloužení vyplácení solidárního příspěvku pro lidi, kteří zdarma či za úhradu energií ubytovávají uprchlíky u sebe doma či ve svém volném bytě. Vyplácení je prodlouženo o čtvrt roku do konce června.

V průmyslové zóně v bývalých kasárnách v Holýšově na Plzeňsku otevřeli centrum volného času a vzdělávání ukrajinských uprchlíků. Nachází se vedle dvou rekonstruovaných ubytoven, kde jich dnes žije zhruba tři sta, z toho sedmdesát dětí. Čtyři nové prosklené buňky pořídila za tři čtvrtě milionu korun pražská personální agentura Nazar-Invest, vlastník a provozovatel obou ubytoven, které jsou od počátku války na Ukrajině plně obsazené.

Až desetina ukrajinských uprchlíků s uděleným pobytovým oprávněním má problémy s dokumentací kolem prodloužení dočasné ochrany. Ukazují to data ministerstva vnitra i neziskových organizací. K prodloužení dočasné ochrany uprchlíka je potřeba elektronická registrace, kterou ale řada z nich nezvládá vyplnit. Podle Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) jde především o negramotné, seniory nebo nezletilé bez doprovodu. Potřebnou dokumentaci podalo od začátku ledna, kdy úřady systém spustily, 277 tisíc uprchlíků z celkových asi pěti set tisíc. Čas mají do konce měsíce.

Válka na Ukrajině zkomplikovala život i mnoha lidem s postižením. Olena Fadieieva, která v dětství přišla o obě nohy, byla odkázána na staré a opotřebované protézy, kvůli nimž už téměř nemohla vycházet ven. Až dobrovolník z Havířova jí pomohl v Česku zařídit nové. Nyní se pro ženu snaží sehnat i invalidní vozík.

Česká kina promítají dokument, který se částečně vrací ke kauze nepřijetí čtyřiceti nezletilých a opuštěných dětí z řeckých uprchlických táborů. Snímek More Miko je observačním portrétem řidiče kamionu, Roma a spoluzakladatele iniciativy Češi pomáhají, Jaroslava Mika, jenž se o přijetí zasazuje.

V České republice funguje šest pojízdných kanceláří pro uprchlíky, které poslala ukrajinská vláda. Imigrační úředníci vyřizují žádosti o doklady nejen běženců, ale i Ukrajinců, kteří žijí v Česku dlouhodobě. Zájem je vysoký, kanceláře zpracují až sto žádostí denně.

Válka na Ukrajině umocnila přistěhovaleckou vlnu z východní Evropy do Izraele. Jen minulý rok zamířilo do země nejméně padesát tisíc židovských imigrantů z tohoto regionu. Poslední roky proudí do Izraele ve velkém také občané Ruské federace. Uprchlíci z Ukrajiny si tak kromě nového prostředí a vysokých cen zvykají i na soužití s Rusy.

Vrátit se na Ukrajinu z Česka plánuje 37 procent lidí, kteří sem ze země napadené Ruskem uprchli před válkou. Zhruba stejný podíl chce zůstat, nebo zůstat a pravidelně dojíždět na Ukrajinu, pětina ještě neví, jak bude postupovat. Vyplývá to z průzkumu Agentury EU pro základní práva (FRA) v deseti unijních zemích, který se uskutečnil loni na přelomu srpna a září. Zahrnuje odpovědi přibližně 14 500 lidí. Ukázal také, že téměř 38 procent žen a 45 procent ukrajinských uprchlíků v Česku mělo v době průzkumu placenou práci, což je mírně nad průměrem průzkumu. Problémy vyjít s penězi mělo v Česku 78 procent dotázaných.

Uprchlíci z Ukrajiny, kteří chtějí dál zůstávat v českém systému zdravotního pojištění, si musí do konce března vyřídit nový průkaz pojištěnce. Dospělí, kteří jsou v Česku déle než 150 dní, musí také pojišťovně nahlásit, jestli si pojištění dál budou platit sami, jsou zaměstnaní nebo pečují o malé děti.

Poslanci schválili změny v podporách uprchlíků z Ukrajiny, která čelí už rok trvající ruské vojenské invazi. Například humanitární dávka bude podle novely od července adresnější, nárok na ni se zpřísní. Nová pravidla získá vyplácení takzvaného solidárního příspěvku na ubytování Ukrajinců s dočasnou ochranou v domácnostech a bezplatné nouzové ubytování. Poslanci také zvolili dva členy Rady České tiskové kanceláře (ČTK). Páteční jednání sněmovny poslanci zahájili minutou ticha za oběti ruské agrese na Ukrajině.

Sedmnáctiletá sportovní gymnastka Alina Favorská prchla z Ukrajiny s dvěma mladšími bratry a babičkou hned zkraje invaze. V Česku začala od nuly a nyní už pracuje jako trenérka. V rozhovoru pro 90' ČT24 říká, že v nové zemi cítí podporu.

I rok po začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává v Evropě podle aktuálních dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) na osm milionů prchajících z válkou zdevastované země. Další miliony jsou pak vysídlené přímo ve své domovské zemi. Největší uprchlická krize v Evropě od druhé světové války ovšem podle expertů ukázala také velké odhodlání a houževnatost Ukrajinců na jedné straně a ochotu evropských zemí jim pomáhat na straně druhé. To se týká i Česka, kde podle odhadů stále zůstávají statisíce obyvatel agresí ničeného státu.

Téměř tři pětiny dětí v Česku si myslí, že má smysl pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny. Třetina chlapců a děvčat se pak nějak do pomoci příchozím přímo zapojila. Ukázal to průzkum Dětského fondu OSN (UNICEF) Mladé hlasy. Loni v srpnu a září ho provedla agentura STEM/MARK. Ptala se 403 chlapců a děvčat od devíti do sedmnácti let. UNICEF názory dětí mapoval od roku 2001 šestkrát.

Vláda ve středu jmenovala do nové pozice národního koordinátora pro adaptaci a integraci válečných uprchlíků z Ukrajiny nynější zmocněnkyni pro lidská práva Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou. Kabinet Petra Fialy (ODS) také odsouhlasil zavedení úhrady ze zdravotního pojištění u dalších druhů antibiotik. Pomůže to vyřešit výpadky dodávek léků do Česka. Vláda také schválila, že se starobní, invalidní a pozůstalostní důchody od června kvůli inflaci zvýší méně.

Ukrajinská vláda poslala do Česka mobilní imigrační úředníky, aby vyřizovali žádosti o doklady. A to z pojízdných kanceláří ve speciálně upravených dodávkách. Služba je určená uprchlíkům, kteří tu dlouhodobě pobývají.

Rusko-ukrajinská válka trvá už skoro rok. Česká televize celou dobu přináší i příběhy těch, kdo kvůli ruské agresi přišli o domov. Mezi stovky tisíc uprchlíků patří i Anna Voďanická. S dětmi opustila svou vlast a vzdala se místa úspěšné architektky.

Stále víc ukrajinských uprchlíků v Česku pracuje. Podle průzkumu PAQ Research si do konce loňského roku našlo místo přes padesát procent těch ekonomicky aktivních. Většinou na plný úvazek. V srpnu byl jejich podíl zhruba čtyřicetiprocentní. Uplatňují se spíše na manuálních a pomocných pozicích, a to i ti vysoce kvalifikovaní. V průměru pobírají 154 korun čistého za hodinu. Své profesi se často nevěnují ani zdravotníci, kterých do Česka podle odhadů uprchlo několik set. Aprobaci se snaží získat jen 170 z nich. Trvá to i roky.

V noci na 5. února skončí stálé hraniční kontroly na česko-slovenských hranicích. Česko je kvůli migraci zavedlo koncem loňského září. V prostoru na silnicích i na zelené hranici zůstanou na hlídkách policisté, řekl po středečním jednání vlády vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Doplnil, že vláda je připravena operativně rozhodnutí měnit. Vyčerpala čtyři měsíce z půlroční lhůty, po kterou mohou země Schengenského prostoru rozhodnout o dočasných hraničních kontrolách.

Od loňského plnohodnotného ruského vpádu dostalo v Česku dočasnou ochranu 480 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Teď můžou žádat o její prodloužení. Kvůli nižšímu zájmu řada krajů přesunula asistenční centra do menších prostor. Získat v Česku azyl je ale pro některé běžence stále komplikované – hlavně kvůli chybějícím dokladům.

Skupina rybářů narazila u obce Palanca na jihu Moldavska poblíž Dněstru a hranice s Ukrajinou na lva. Úřady pak podle médií vypátraly majitele, který tvrdí, že půlroční lvíče obdržel od zoologické zahrady v ukrajinské Oděse jako odměnu za pomoc lidem prchajícím před ruskou agresí na Ukrajině.

Uprchlíci z Ukrajiny si budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o rok do konce března 2024. Ve středu to odsouhlasil Senát. Schválil také novelu energetického zákona, která má zjednodušit povolování staveb malých obnovitelných zdrojů energie. Jde hlavně o fotovoltaické elektrárny. Horní komora ve středu také kývla na rozšíření pravomoci Vojenské policie. V závěru jednání pak vyzvala ministerstvo vnitra k záchraně České pošty před insolvencí.

Na světě je v současnosti na útěku před válkou, konflikty a pronásledováním kolem 103 milionů lidí, což je podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) nejvíce v historii. Na útěku je tak podle dat aktualizovaných k polovině letošního roku, na něž ve středu upozornila agentura DPA, více než procento celosvětové populace.