Uprchlík strana 2 z 5

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) nakázal Ázerbájdžánu, že musí chránit etnické Armény v oblasti Náhorního Karabachu a umožnit návrat těch, kteří z regionu v září uprchli.

Arménie se snaží začlenit sto tisíc běženců, kteří před šesti týdny uprchli z Náhorního Karabachu a nepočítají s tím, že by se v dohledné době mohli vrátit do svých domovů. Podle spolupracovníka ČT Tomáše Vlacha je nenávist mezi Armény a Ázerbájdžánci tak obrovská, že vedle sebe nemohou žít. Nejen mezi běženci v Arménii zároveň sílí odpor k Rusku, které podle uprchlíků Karabach zradilo. Jerevan se nyní snaží přiklonit k Západu, čelí ale překážkám, řekl ČT Vlach, který byl hostem pořadu Události, komentáře.

Rozhodnutí Pákistánu vyhostit všechny přistěhovalce bez dokumentů se týká hlavně statisíců Afghánců. Vyhlídky na přijatelný život v původní vlasti jsou ale velmi malé, a tak část uprchlíků v zemi zůstává tajně a riskuje zatčení. Afghánci se bojí vyjít ven nebo rozsvítit světla, aby je úřady nenašly. Další skončili v Afghánistánu v nuzných podmínkách v táborech ovládaných islamisty.

Historie Pásma Gazy je spjata s Egyptem. Ten se teď brání tomu, aby palestinští uprchlíci přišli na jeho území. Je totiž přesvědčen, že Palestinci mají nárok na vlastní stát. „V egyptské společnosti je to vnímané jako etnická čistka nebo dokonce genocida,“ popisuje Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů. Přesto ale režim v Káhiře udržuje pragmaticky dobré vztahy i s Izraelem.

Skončila lhůta, kterou dala pákistánská vláda všem imigrantům bez potřebného povolení na to, aby opustili zemi. Týká se to především Afghánců, kterých jsou v Pákistánu bez dokladů necelé dva miliony. Na 140 tisíc jich už odešlo. Úřady začaly se zatýkáním a připravují deportace.

Vleklá humanitární krize na Haiti se dál prohlubuje. Obyvatelé nejchudšího státu západní polokoule mají stále menší šanci bídě a všudypřítomnému násilí gangů uniknout. Schválené jednotky OSN zatím nedorazily a tamní vláda nově zakázala lety do Nikaraguy, kam od začátku srpna uprchlo přes 31 tisíc Haiťanů.

Ofenziva v Pásmu Gazy může podle Izraele trvat i čtvrt roku. Jejím cílem je likvidace Hamásu, další plány ohledně enklávy ale zůstávají v mlze. Podle nového dokumentu židovský stát zvažuje vysídlit Palestince na egyptský Sinaj, což Káhira odmítá. Před opětovnou okupací oblasti Izraelem zase varuje spojence Bílý dům. V úvahu přichází i mezinárodní či arabská správa oblasti či návrat umírněné palestinské samosprávy. Podle expertů by byla nejvhodnější civilní vláda místních Palestinců s podporou Fatahu i okolních arabských států a Západu. Jeruzalém se ale obává, že nový režim by nedokázal zabránit dalším protižidovským útokům.

Slovensko v úterý časně ráno ukončilo bezpečnostní akci na hranicích s Maďarskem, kterou zahájilo v pondělí večer kvůli nelegální migraci. Slovenské bezpečnostní složky během ní nezadržely žádného běžence. Novinářům to řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Podle něj šlo o jednorázovou akci, kterou je Bratislava připravena v případě potřeby zopakovat. Ještě v pondělí přitom nasazení policistů či vojáků na zelenou hranici s Maďarskem zdůvodnil i očekávanou velkou migrační vlnou. Opozice i exministr zahraničí Miroslav Wlachovský opatření nové vlády označili za divadlo.

V nevhodných podmínkách a bez vody údajně až sedm měsíců žili uprchlíci z Ukrajiny v ubytovacím zařízení v Ostravici. ČT o tom informovala jedna z bývalých nájemnic. Za lůžko v pokoji pro tři osoby si měla společnost účtovat pět tisíc korun měsíčně. Ubytovna je přitom zároveň zaregistrovaná v evidenci nouzového ubytování.

Ukrajinští uprchlíci v Česku řeší problémy s bydlením. Asociace krajů upozornila na četné nedoplatky, které evidují ubytovny. Takzvané zranitelné skupině běženců, kam spadají senioři nebo matky s malými dětmi, už stát hradí bydlení jen v případě, že čerpají humanitární dávku. O tu ale mnozí po červencovém zpřísnění pravidel přišli.

Namátkové kontroly na hranicích se Slovenskem budou pokračovat i po 13. říjnu. Vláda původní desetidenní opatření prodloužila o dvacet dní do 2. listopadu, řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Vláda rovněž schválila prodloužení mandátu na výcvik ukrajinských vojáků na území Česka do konce roku 2024, vznik Registru pro digitální plné moci a některé další normy.

Tomáš Čermák, na kterého je vydaný mezinárodní zatykač, podal k Nejvyššímu soudu dovolání kvůli trestu, který mu byl vyměřen za výzvy k útoku na politiky. ČT to potvrdila mluvčí plzeňského krajského soudu Jana Rubášová. Čermák si má podle pravomocného verdiktu soudu odpykat 5,5 roku vězení za to, že v době koronavirové pandemie veřejně vyzýval k násilí vůči politikům.

O odmítnutí dočasné ochrany pro některé ukrajinské uprchlíky se v Česku vedou soudní spory. Neúspěšní žadatelé měli víza jiného státu – podle zákona by proto neměli získat to české. Evropské právo na to ale nahlíží jinak. Tuzemské soudy se v některých případech začaly přiklánět na stranu uprchlíků. Konečné slovo by nyní měl mít Nejvyšší správní soud.

Ázerbájdžánské bezpečnostní složky zadržely bývalého vůdce mezinárodně neuznané karabašské republiky Arajika Harutjunjana. Čelí obvinění z terorismu a vedení „agresivní války“, píší agentury AFP a TASS. Arménie zatýkání bývalých představitelů Náhorního Karabachu odsoudila. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek oznámila, že Unie zdvojnásobí humanitární pomoc Arménii, aby lépe zvládla nápor sta tisíc uprchlíků. Ti utekli kvůli strachu z etnických čistek poté, co Náhorní Karabach ovládl Ázerbájdžán.

Podle OSN je na Ukrajině v současnosti minimálně pět milionů vnitřních uprchlíků – lidí, kteří museli kvůli válce opustit své domovy, ale zůstali v zemi. Mnozí jsou ve složité situaci. Štáb ČT přinesl příběh Klaudie, která sama se čtyřmi dětmi utekla z Lysyčansku na západě Luhanské oblasti.

Francie posiluje hlídky u hranic s Itálií, přes pomezí se totiž denně snaží nelegálně přejít až tři sta lidí. Paříž se zároveň obává zesílení migrační vlny kvůli uprchlíkům, kteří v posledních dnech přistáli na italském ostrově Lampedusa.

Nápor migrantů na polsko-běloruskou hranici slábne. V pořadu Události, komentáře se na tom shodli analytik a blogger Andrej Poleščuk s komentátorem serveru Echo24 Ondřejem Šmigolem. Podle Poleščuka jsou Poláci v obtížně patové situaci, kdy mají umožnit běžencům zažádat o azyl, současně ale potřebují chránit hranice Schengenu. Klíčové je, aby si pohraničníci zachovali lidský přístup, míní analytik. Šmigol zdůraznil, že migranti překračují bariéru nelegálně. Varšava podle něj svého tvrdého postupu z minulých let nelituje.

Uprchlíci z Ukrajiny si zřejmě budou moct prodloužit dočasnou ochranu v Česku o další rok, tedy do konce března 2025. Novelu zákona zvaného lex Ukrajina ve středu schválila vláda, čeká ji projednání ve sněmovně. Dosavadní průběh ruské agrese proti Ukrajině podle ministerstva vnitra, které materiál předložilo, nenasvědčuje tomu, že by v blízké době byl návrat ukrajinských uprchlíků do jejich domovů možný. Novela předpokládá přeregistraci uprchlíků během příštího roku, informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Olomoucké zastupitelstvo v pondělí schválilo memorandum o spolupráci s hejtmanstvím a Univerzitou Palackého při žádosti o převod Hanáckých kasáren ze státu na kraj. Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových se pro rozsáhlou budovu v historickém jádru města ani ve čtyřech elektronických aukcích nepodařilo najít kupce. Olomoucký kraj nedávno vyčlenil milion korun na průzkumy i studii ohledně rekonstrukce a možného využití Hanáckých kasáren.

Izraelský premiér Benjanim Netanjahu v neděli prohlásil, že jeho země zvažuje deportaci tisíce Eritrejců, kteří se zúčastnili sobotních nepokojů v Tel Avivu. Při střetech se zranilo asi 140 osob včetně desítek izraelských policistů. Informovala o tom agentura AFP.

Saúdskoarabští pohraničníci zabili od loňského března do letošního června stovky etiopských migrantů, kteří se pokoušeli do země dostat přes saúdskoarabsko-jemenskou hranici. Uvedla to v pondělí organizace Human Rights Watch (HRW) ve zprávě, v níž se opírá o vlastní analýzy. HRW má navíc informace, že zabíjení dále pokračuje.

Česko připraví speciální program pro dobrovolný návrat uprchlíků na Ukrajinu. Poskytlo by jim při něm pomoc a hradilo některé náklady. O podobě podpory rozhodne vláda. Vyčlení na ni i peníze, projekt pak spustí. Počítá s tím návrh šesté novely zákona lex Ukrajina. Měla by také o rok prodloužit poskytování dočasné ochrany příchozím do konce března 2025.

Projít aprobační zkouškou představuje čím dál delší proces. Doklad je nezbytný k tomu, aby lékaři s diplomem z ciziny mohli v Česku ordinovat. Důvodem průtahů je velký zájem o odborné praxe – hlavně ze strany ukrajinských doktorů. Akreditovaných pracovišť je v tuzemsku přes padesát. Na některých se čeká i rok a půl.

Konec afghánské vlády podporované Západem přišel před dvěma roky, kdy radikálové z hnutí Taliban ovládli hlavní město Kábul. Rychlost, jakou se islamisté zmocnili celé země včetně metropole, překvapila celý svět. Následovala chaotická evakuace těch, kteří se obávali pomsty radikálů. V současnosti se mohou stát hrozbou pro okolní státy, Afghánistán sužuje vysoká produkce i konzumace drog, ženy přišly o svá práva a novináři dříve podporovaní Spojenými státy museli uprchnout do zahraničí.