Uprchlík strana 5 z 5

V noci na 5. února skončí stálé hraniční kontroly na česko-slovenských hranicích. Česko je kvůli migraci zavedlo koncem loňského září. V prostoru na silnicích i na zelené hranici zůstanou na hlídkách policisté, řekl po středečním jednání vlády vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Doplnil, že vláda je připravena operativně rozhodnutí měnit. Vyčerpala čtyři měsíce z půlroční lhůty, po kterou mohou země Schengenského prostoru rozhodnout o dočasných hraničních kontrolách.

Od loňského plnohodnotného ruského vpádu dostalo v Česku dočasnou ochranu 480 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Teď můžou žádat o její prodloužení. Kvůli nižšímu zájmu řada krajů přesunula asistenční centra do menších prostor. Získat v Česku azyl je ale pro některé běžence stále komplikované – hlavně kvůli chybějícím dokladům.

Skupina rybářů narazila u obce Palanca na jihu Moldavska poblíž Dněstru a hranice s Ukrajinou na lva. Úřady pak podle médií vypátraly majitele, který tvrdí, že půlroční lvíče obdržel od zoologické zahrady v ukrajinské Oděse jako odměnu za pomoc lidem prchajícím před ruskou agresí na Ukrajině.

Uprchlíci z Ukrajiny si budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o rok do konce března 2024. Ve středu to odsouhlasil Senát. Schválil také novelu energetického zákona, která má zjednodušit povolování staveb malých obnovitelných zdrojů energie. Jde hlavně o fotovoltaické elektrárny. Horní komora ve středu také kývla na rozšíření pravomoci Vojenské policie. V závěru jednání pak vyzvala ministerstvo vnitra k záchraně České pošty před insolvencí.

Na světě je v současnosti na útěku před válkou, konflikty a pronásledováním kolem 103 milionů lidí, což je podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) nejvíce v historii. Na útěku je tak podle dat aktualizovaných k polovině letošního roku, na něž ve středu upozornila agentura DPA, více než procento celosvětové populace.

Evropská komisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová nechápe argumenty Rakouska a Nizozemska, kterým se nelíbí, že by Bulharsko a Rumunsko měly být součástí schengenského prostoru. Řekla to v rozhovoru pro ČT24. Zároveň dodala, že věří, že by se situace mohla změnit příští rok.

Solidární příspěvek pro lidi, kteří zdarma ubytovávají uprchlíky u sebe doma či ve svém volném bytě, se bude vyplácet i v prvním čtvrtletí příštího roku. Nařízení s prodloužením vyplácení podpory do konce března schválila ve středu vláda. Ta také informovala o zaslání covid testů určených původně pro školy na Ukrajinu nebo o přijetí úvěru od Evropské investiční banky na neočekávané výdaje s uprchlickou krizí.

Možnost předčasného odchodu do důchodu bez krácení penze zřejmě budou mít od příštího roku nově vedle zdravotnických záchranářů také podnikoví hasiči. Okruh lidí v úterý sněmovna rozšířila v důchodové novele na návrh senátorů. Předloha měla původně jen opravovat dříve přijatou, ale nepoužitelnou úpravu předčasných záchranářských penzí. Nyní ji dostane k podpisu prezident.

Mariánské Lázně řeší problém s příchodem dalších uprchlíků z Ukrajiny, kterou na začátku roku napadla ruská armáda. Kvůli vysokému počtu běženců už bylo nutné otevřít další školu. V lázeňském městě je dnes už více než čtyři sta dětí z Ukrajiny. Starosta tak požádá o pomoc ministerstvo školství, situaci v pondělí řeší také zastupitelstvo Karlovarského kraje.

Zájem ukrajinských uprchlíků o ubytování ve státem nabízených objektech klesá. Některé resorty už proto nabídku prostor omezují. Část úřadů ale kapacity ponechává pro případ, že by během zimních měsíců přišla nová uprchlická vlna. Podobná je situace i v ubytovně Poslanecké sněmovny v Harrachově. Ta bude od pondělí prázdná. Po rekonstrukci bude opět sloužit zaměstnancům dolní komory. Od 24. února, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, udělilo ministerstvo vnitra dočasnou ochranu téměř 464 tisícům lidí.

Pokračující ruská agrese na Ukrajině má dopady i na vzdálený Blízký východ. Nestabilní region sužuje nebývalá ekonomická a potravinová krize, která nejvíce zasáhla miliony uprchlíků a přispívá k nepokojům. Když Západ uvalil na Rusko tvrdé sankce, blízkovýchodní region odmítl s Moskvou přetrhat vazby a místo toho posílá zbraně mlčky; Turecko zásobuje Kyjev raketomety, Írán zase Rusko drony. Z války těží hlavně bohaté státy Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií. Konflikt posílil i mocenskou pozici Ankary jako klíčového prostředníka mezi Moskvou a Západem. Turecko chce nyní rozehrát svou vlastní krvavou partii proti kurdským silám v Sýrii.

Uprchlíci z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí asi dostanou možnost prodloužit si dočasnou ochranu v Česku do konce března 2024. Novelu schválila vláda, nyní ji posoudí parlament, řekl ve středu vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Dočasná ochrana má podle nynějších předpisů trvat maximálně do konce března příštího roku, podle vnitra však dosavadní stav válečného konfliktu nenasvědčuje tomu, že by v blízké době byl možný návrat uprchlíků do jejich domovů.

S mrazem a nadcházející zimou by z Ukrajiny do Česka mohla přijít další početná vlna válečných uprchlíků. Podle některých odhadů by mohlo jít až o několik set tisíc dalších lidí z Ukrajiny. Praha v té souvislosti upozorňuje, že ale žádné volné ubytovací kapacity pro ně už nemá. Také dobrovolníci, kteří měli možnost lidi na útěku před válkou ubytovat u sebe doma, už volno nemají.

Podle senátora Pavla Fischera (nestr.) je třeba občanům sdělit, že zima možná přinese další vlnu uprchlíků z Ukrajiny, kteří utíkají ze země kvůli Ruskem zničené infrastruktuře. Historik a publicista Alexej Kelin si myslí, že ruský prezident Vladimir Putin ani po ústupu z Chersonu nemůže odstoupit z funkce, protože by skončil před tribunálem. Fischer a Kelin byli hosty pořadu Otázky Václava Moravce.

V současné době se v České republice nachází víc než tři sta tisíc ukrajinských uprchlíků a v zimě možná budou přicházet další. Za posledních sto let se Češi museli vyrovnávat i s jinými migračními vlnami. V průběhu 20. století přicházeli Židé, Bosňané nebo Řekové a další etnické skupiny z různých koutů Evropy. Tématu se v pořadu Reportéři ČT věnoval David Vondráček.

Pražský magistrát ve spolupráci s Dětským fondem OSN (UNICEF) do konce roku spustí další centrum pro pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Zaměří se na ty z nich, kteří jsou v metropoli už delší dobu a mají problémy například s bydlením nebo vzděláváním. Bude fungovat paralelně s Krajským asistenčním centrem pomoci Ukrajině (KACPU) ve stejné budově ve Vysočanech. KACPU bude dále nabízet dosavadní služby pro nově příchozí uprchlíky, kterých nyní odbaví asi dvě až tři sta denně.

Vedení základní školy v Lázních Bělohradě prověřuje šikanu ukrajinských žáků od českých dětí. Ty měly svým ukrajinským spolužákům při vstupu do třídy pouštět ruskou hymnu. Upozornil na to starosta Tetína na Jičínsku Matěj Hlavatý (STAN) s odkazem na svědectví jedné matky.  Podle něj měly ruskou hymnu děti pouštět ukrajinským sestrám z druhé a páté třídy.

Jihočeský kraj hledá nové prostory pro ubytování až osmi set uprchlíků z Ukrajiny. Reaguje tím na blížící se zimu a další útoky na ukrajinská města. Právě to by mohlo vyvolat další uprchlickou vlnu do Česka. Obce s rozšířenou působností nyní mají za úkol najít lůžka pro rodiny s dětmi, seniory či handicapované. Na žádost Asociace krajů má také stát přispívat více peněz soukromým ubytovatelům.

Kontroly na česko-slovenské hranici budou zřejmě pokračovat i po 28. říjnu, potvrdil České televizi ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). O situaci budou v následujících dvou dnech jednat také ministři vnitra unijních států na zasedání v Lucemburku. Česko chce mimo jiné prosadit větší spolupráci při ostraze vnější schengenské linie.

Frontová linie je z ukrajinské Bohemky vzdálena přes dvě stě kilometrů. Přesto válka dopadá prakticky na každou místní rodinu. Vesnice má na 450 obyvatel. Už šestadvacet místních mužů bylo povoláno do armády a jeden ve válce padl. Azyl tu našli i uprchlíci z východu země. Na místě natáčel David Miřejovský.

Česká republika předá Mezinárodnímu trestnímu soudu konkrétní důkazy o válečných zločinech na Ukrajině. České televizi to řekla šéfka tuzemských žalobců Lenka Bradáčová s tím, že do Prahy přijede o vyšetřování jednat prokurátorka haagského tribunálu. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) již má svědectví od několika desítek lidí, převážně uprchlíků z Ukrajiny.

Michel Adler se v kůži uprchlíka ocitl jako batole. S rodiči utíkal před nacisty z Francie do Švýcarska. Po válce rodina odcestovala do Ameriky. Nyní přijel do Brna, aby na tamním židovském hřbitově hledal příbuzné matčiných rodičů.

Oksana Valenková se s rodinou krátce po ruské invazi ocitla v okupované zóně. Druhý den války spadla na jejich vesnici v Melitopolské oblasti sestřelená raketa. Ona a Kyrylo Katansev vypovídali, jak drasticky se život v okupovaném území proměnil. Rusové se tam snaží rychle zavádět vlastní pořádky, obyvatele nutí přijímat ruské pasy a likvidují své oponenty. Ve školách zavádějí ruské osnovy a v médiích je povolená jenom kremelská propaganda. Oksana i Kyrylo proto uprchli do Česka, kde s nimi pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.

Během letošního prvního půlroku dorazilo do Nizozemska už 123 tisíc uprchlíků, nejvíce ze Sýrie, Ukrajiny nebo severu Afriky. Země od některých organizací, které uprchlíkům pomáhají, sklízí velkou kritiku za špatné podmínky v hlavním azylovém středisku Ter Apel. To pojme asi dva tisíce lidí, žadatelů o azyl je však mnohem víc. Červený kříž i Lékaři bez hranic se také kvůli špatným hygienickým podmínkám obávají šíření infekčních nemocí. Nizozemská rada pro uprchlíky už dokonce na stát podala žalobu.