Rusko není zdaleka tak silné, řekl Pavel po jednání se Zelenským v Praze. Ten Česku poděkoval za pomoc

Nahrávám video

Ukrajinská protiofenziva ukazuje, že Rusko není zdaleka tak silné, jak se snažilo všechny přesvědčit. Po jednání s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským na Pražském hradě to řekl prezident Petr Pavel. Zelenskyj poděkoval za českou pomoc Ukrajině. To, co dělá Česko pro svobodu ukrajinského lidu, je znát, řekl. Český vládní speciál se Zelenským přistál na ruzyňském letišti ve čtvrtek krátce před osmou večerní. Letadlo doprovázela dvojice gripenů. Následně Zelenskyj zamířil na Pražský hrad, kde ho u Brány gigantů přivítal Pavel. Jde o Zelenského první návštěvu Česka od začátku obnovené ruské invaze.

„Je obdivuhodné, s jakým nasazením, s jakou vůlí se Ukrajina brání zpočátku obrovské přesile. Dnes se dá říct, že se síly pokud ne vyrovnaly, tak vyrovnávají, protože Ukrajina nejenže zahájila protiofenzivu, ale ukazuje, že Rusko zdaleka není tak silné, jak se snažilo nás všechny přesvědčit,“ poznamenal Pavel na tiskové konferenci po jednání se svým ukrajinským protějškem.

Zelenskyj řekl, že nynější ukrajinská protiofenziva není rychlá, ale že vojáci postupují kupředu, zatímco Rusové ustupují.

Pavel uvedl, že Zelenskyj je prvním ukrajinským prezidentem po čtrnácti letech, který navštívil Česko. Ocenil odvahu ukrajinského národa i Zelenského osobně, který v době ruské agrese a přímých hrozeb shání podporu pro svoji zemi mezi partnery a spojenci.

Ukrajina podle něj může nadále počítat s českou podporou. Vláda, ale i privátní společnosti a občané napadené zemi přispěli částkou 45 miliard korun, řekl. Česko podle Pavla poskytlo 676 kusů těžké techniky a protivzdušné obrany, 4,2 milionu kusů středorážové a velkorážové munice či 380 tisíc kusů dělostřelecké munice. „Nevidím jiné řešení konfliktu než ukrajinský úspěch. Pokud by uspělo Rusko, základy společnosti, ve které žijeme, budou významně otřeseny,“ zdůraznil.

Obnovu Ukrajiny, nejen poválečnou, ale i v době války, je nutné vidět jako příležitost i pro Českou republiku a české firmy, řekl dále Pavel. Příští týden podle něj Ukrajinu navštíví třicet českých podnikatelů s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny Tomášem Kopečným. 

Jednání o přístupu do NATO

Zelenskyj poděkoval za vřelé přivítání v Česku. „Česká účast na osudu Ukrajiny je znát, pociťujeme to na obraně, v politice, ve všem, co děláme,“ vyjmenoval. Česko je podle něj důležité v otázce vojenské pomoci Ukrajině, v dodávkách zbraní, v podpoře sankční politiky vůči Rusku, ale i v podpoře vstupu Ukrajiny do Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO). Ocenil i to, že Česko přijalo statisíce uprchlíků. „Sníme o dni, kdy budeme moci zaručit bezpečnost všem lidem a Ukrajinci se budou moci vrátit do své země,“ řekl.

Za ideální výstup nadcházejícího summitu NATO ve Vilniusu by považoval pozvánku Ukrajiny do NATO. Chápe ale, že může být složité, aby tento postoj získal stoprocentní podporu. „Myslím, že je ten správný okamžik ukázat jednotu a statečnost Aliance. Potřebujeme dát jasný signál, že pro nás je to zlomový okamžik,“ uvedl. Důležitým bodem jednání summitu je z hlediska Ukrajiny i debata o dalším balíčku obranné podpory, doplnil.

Je přesvědčen, že se Ukrajina součástí NATO stane. „Ukrajina nemá nyní pozvání v žádné formě. Myslím, že je potřeba ukázat celému světu a Rusku sílu Aliance a její jednotu,“ doplnil. Některé státy NATO se podle něj stále ještě ohlížejí na Moskvu.

Podle Pavla je v zájmu České republiky, aby Ukrajina v okamžiku, kdy válka skončí, zahájila jednání o přístupu do NATO. „Je to v zájmu i naší bezpečnosti, regionální stability, ale také ekonomické prosperity,“ zdůvodnil.

Na summitu NATO podle Pavla lídři zemí budou mluvit o určité institucionalizaci podpory Ukrajině prostřednictvím střednědobého plánu, který ji na pět let zafixuje. „Podpora bude vyjádřena i finančními prostředky ve výši pět set milionů eur (zhruba dvanáct miliard korun). Česká republika do této podpory je připravena přispět pět milionů eur (120 milionů korun),“ řekl Pavel. Zároveň bude pozice Ukrajiny posílena prvním jednáním Rady NATO-Ukrajina, míní.

Stejně tak bude Česko usilovat o to, aby přístupová jednání Ukrajiny o vstupu do Evropské unie byla zahájena do konce letošního roku, zopakoval Pavel svůj dlouhodobý postoj.

Zelenskyj varoval před ruskou propagandou

Hlavy států na Pražském hradě hovořily také o společné bezpečnosti, spolupráci na posilování obrany a na eliminaci „teroristického nebezpečí ze strany Ruska“, řekl Zelenskyj. To vztáhl především k situaci v Záporožské jaderné elektrárně, kterou Rusové okupují. Ukrajina tento týden uvedla, že se ji Rusko chystá obvinit z ostřelování elektrárny.

Zelenskyj v té souvislosti zmínil destruktivní vliv ruské propagandy. „Bohužel má vliv i na prostředí v České republice. Je třeba se před tím bránit,“ upozornil. Vybídl také k jednáním se třetími zeměmi a realizaci „mírového vzorce“ s jejich pomocí. „Je velice důležité, že Česká republika se při přijímání svých nezávislých rozhodnutí neohlíží na Moskvu,“ podotkl.

Zelenskyj se během čtvrteční návštěvy v Praze také setkal se čtrnáctiletým ukrajinským chlapcem Antonem, který bojuje s těžkou nemocí a podstupuje léčbu v České republice.

Pavel už před tiskovou konferencí na Twitteru uvedl, že na Hrad přicestoval muž, který svým odhodláním a statečností inspiruje celý svět. „Za Českou republiku ho dnes mohu znovu osobně ujistit, že v boji za svobodu a suverenitu není sám a nikdy nebude,“ napsal.

„Návštěva ukrajinského prezidenta má být vyjádřením ocenění podpory, kterou Česká republika poskytuje Ukrajině od začátku ruské agrese, a má přinést vzájemné ujištění, že tato podpora bude pokračovat,“ uvedla v tiskové zprávě Řeháková.

Areál Hradu je uzavřen

Na Hradčanském náměstí příjezd Zelenského v tradičním zeleném triku sledovaly za zátarasy desítky lidí, kteří rozvinuli transparent „Ukrajinu v NATO“ a drželi ukrajinské a české vlajky. Příjezd kolony ocenili potleskem. Příjezdu Zelenského přihlíželi také například hradní kancléřka Jana Vohralíková nebo vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.

Areál Pražského hradu včetně zahrad a návštěvnických objektů byl ve čtvrtek kvůli návštěvě zhruba od třetí odpoledne uzavřen pro veřejnost. Novináři museli projít důkladnou bezpečnostní kontrolou. Hrad bude otevřen opět v pátek.

Policie na Twitteru uvedla, že zajištění bezpečnosti Zelenského v Praze je pro ni jedním z největších opatření, na kterém se kdy podílela.

Podle vládního mluvčího Václava Smolky vzlétl český vládní speciál se Zelenským ze Sofie v 18:21 hodin. Na plochu Letiště Václava Havla dosedl letoun v 19:54. V Bulharsku ukrajinský prezident jednal se svým protějškem Rumenem Radevem a premiérem Nikolajem Denkovem.

Zelenskyj se sejde s Vystrčilem a Pekarovou Adamovou

Zelenskyj bude v pátek jednat s premiérem Petrem Fialou, předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (oba ODS) i šéfkou sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09). Potká se se členy vlády a parlamentu.

Prezident Zelenskyj nastupuje do českého vládního speciálu
Zdroj: Twitter / Václav Smolka

Význam Česka pro Ukrajinu

Politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov označil návštěvu Zelenského za významnou událost. Připomněl, že se chystá summit Severoatlantické aliance, který může rozhodnout o budoucím členství země napadené Ruskem.

„Mezi členy Aliance, typicky třeba Británie, začínají sílit hlasy, že by se těm středoevropským zemím, k nimž patříme, mělo více naslouchat. Tak je naprosto logické, že se prezident Zelenskyj snaží v tomto prostoru zvýšit šance Ukrajiny na to, že její požadavky, její představy, budou například na tom summitu lépe přijaty,“ řekl v rozhovoru pro ČT.

Ukrajinská hlava státu by po návštěvě Česka měla zamířit mimo jiné do Istanbulu, kde se podle tureckých médií sejde s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Cesta premiérů do Kyjeva

Na vůbec první zahraniční návštěvu od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu 24. února 2022 se Zelenskyj vydal loni 21. prosince do USA. Do té doby promlouval ke světové veřejnosti pouze ve videoprojevech při různých příležitostech. V polovině loňského června pronesla ukrajinská hlava státu on-line projev k českým poslancům a senátorům, který odvysílala i Česká televize.

Naopak vůbec první výpravy vysoce postavených zahraničních činitelů, kteří se vydali na Ukrajinu po začátku ruské invaze 24. února, se účastnil český předseda vlády společně s premiéry Polska Mateuszem Morawieckim a Slovinska Janezem Janšou. Ti v polovině března 2022 navštívili obléhaný Kyjev, kde jednali se Zelenským a předsedou tamní vlády Denysem Šmyhalem. Ukrajinský prezident označil návštěvu za silný projev podpory pro zemi bojující s ruským agresorem.

Loni v říjnu pak Fiala do Kyjeva dorazil s dalšími ministry na společné jednání české a ukrajinské vlády, kterého se zúčastnil i Zelenskyj. Český premiér se se Zelenským setkal také například na okraj summitu Evropského politického společenství (EPC), který se konal na začátku června v Kišiněvě.

S Volodymyrem Zelenským se v pátek 28. dubna setkal také český prezident Petr Pavel a slovenská hlava státu Zuzana Čaputová. Do válkou sužované země přijeli krátce poté, co se řada míst na Ukrajině včetně metropole stala přes noc terčem nové série ruských raketových útoků. Nejdřív Pavel a Čaputová zamířili do Irpině, pak se přesunuli do Borodjanky. Český prezident pokračoval i do nedaleké Buči, jednal také s šéfem ukrajinského parlamentu Ruslanem Stefančukem. Odpoledne musely obě hlavy státu kvůli leteckému poplachu v Kyjevě do hotelového krytu.

Následující den Pavel přijel na jihovýchod země do města Dnipro, které se o den dříve stalo terčem ruského útoku. Setkal se tam s šéfem správy Dněpropetrovské oblasti Serhijem Lysakem, se kterým jednal zejména o pomoci regionu. V neděli se pak státníci vrátili domů.

Vojenská podpora i pomoc uprchlíkům

Česká republika byla jednou z prvních zemí, které Ukrajině v souvislosti s ruskou invazí poskytly konkrétní vojenskou pomoc. Kromě přímých dodávek z armádních skladů či zásob firem českého obranného průmyslu Česko podporuje Ukrajinu i uzavíráním dohod o opravách obrněné techniky.

Česko udělilo dočasnou ochranu zhruba půl milionu uprchlíkům z Ukrajiny, zhruba třetina se jich vrátila zpět. K letošnímu 18. červnu dostalo vízum k ochraně 344 800 lidí z Ukrajiny, většinou ženy a děti. Podle dřívějších informací tvoří zhruba třetinu uprchlíků děti a mladí do osmnácti let, z dospělých jsou více než dvě třetiny ženy. Přesný počet ukrajinských běženců pobývajících aktuálně v Česku není známý.

Česká republika přijala ze všech zemí střední a východní Evropy v přepočtu na obyvatele nejvíce uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny. V absolutních číslech je Česko třetí za Polskem a Německem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Mašína

Zemřela Zdena Mašínová, bylo jí 92 let. Na sociálních sítích to uvedl historik Petr Blažek či Konfederace politických vězňů. Mašínová byla dcerou generála Josefa Mašína, který za protektorátu bojoval v domácím odboji proti nacistům, a sestrou členů odbojové skupiny bratří Josefa a Ctirada Mašínových. Kvůli činnosti svých bratrů, kteří za dramatických okolností utekli na počátku 50. let z Československa na Západ, byla komunistickým režimem perzekvována.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVýbor probíral přesun agendy závislostí pod ministerstvo zdravotnictví

Poslanci zdravotního výboru řešili ve středu přesun agendy závislostí a duševního zdraví z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) trval na tom, že změna nebude znamenat propouštění ani finanční ztrátu. K propojování zdravotní i sociální oblasti už podle něj dochází. Zástupci služeb proti přesunu pod ministerstvo protestují, právě i kvůli nejistotě ohledně financování. Nesouhlas s přesunem pak vyjádřili i zástupci lidsko-právních organizací. Opozice mluví o ohrožení dotčených agend. Pracovníci Úřadu vlády, jehož některé agendy mají být převedeny pod různé resorty, zůstávají ve stávkové pohotovosti. V příštích dnech je čeká jednání s jednotlivými ministry – v pátek na ministerstvu práce a sociálních věcí.
před 9 hhodinami

Mrázová věří, že novela stavebního zákona projde a centrální úřad vznikne od ledna

Ve čtvrtek má sněmovna opět projednávat v rámci druhého čtení novelu stavebního zákona. O jejím obsahu a odhadovaném průběhu schvalování hovořila v pořadu Interview ČT24 ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Soudí, že novela zřejmě nenabude účinnosti k 1. červenci, jak se původně předpokládalo, ale požádá kolegy, aby se tak stalo co nejdříve. K první etapě změn a vzniku centrálního Úřadu rozvoje území by mělo dojít od počátku roku 2027, řekla ministryně moderátorovi Jiřímu Václavkovi.
před 9 hhodinami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 11 hhodinami

V půjčovnách zbývají poslední karavany. Lidé si připlácí za pohodlí

Půjčovny obytných aut a karavanů zažívají před začátkem prázdnin velký nápor zákazníků. Lidé, kteří plánovali vyrazit na rodinnou dovolenou v červenci a teprve nyní začínají hledat vůz, už u řady firem neuspějí. Oslovení provozovatelé hlásí na první prázdninový měsíc téměř stoprocentní obsazenost, termíny podle nich zmizely už během zimy. Půjčovny navíc sledují, že si Češi připlácejí za luxus a prostor.
před 13 hhodinami

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Koalici jde jen o zrušení poplatků, říká Okamura. Podle Talíře chce vláda na ČT a ČRo páku

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.
před 14 hhodinami
Načítání...