Křesťanské hodnoty nemohou být založené na zkostnatělosti a omezenosti v myšlení, řekl papež v Budapešti

Papež František zahájil třídenní návštěvu Budapešti a mimo jiné vyzval Evropu, aby společně hledala bezpečné a legální způsoby řešení migrační krize. Připomněl jí, že tento problém nelze zastavit odmítáním lidí. Zároveň zdůraznil, že křesťanské hodnoty nemohou být založeny na zkostnatělosti a omezenosti v myšlení.

Po oficiální přivítací ceremonii s maďarskou prezidentkou Katalin Novákovou v Sándorově paláci a několika bilaterálních jednáních, například s premiérem Viktorem Orbánem, papež v poledne pronesl řeč. Před zástupci maďarské vlády a civilní společnosti hovořil o svém „snu sjednocené Evropy“ a požadoval mimo jiné důstojné zacházení s migranty a uprchlíky. Vyzval k hledání cest a prostředků k přijetí lidí prchajících před konflikty, chudobou a klimatickou změnou.

František ve zjevné narážce na ostrou protiimigrační politiku současné maďarské vlády v projevu před jejími představiteli prohlásil, že přijímání lidí „s odlišným jazykem a zvyky“ je znakem bratrství, jaké si přál svatý Štěpán I. Uherský – zakladatel uherského státu.

Maďarský konzervativní premiér Viktor Orbán odmítá přistěhovalectví zejména z muslimských zemí a staví se do role ochránce křesťanské podoby Evropy. Aby příliv lidí z krizových oblastí do země zastavil, nechal na maďarské jižní hranici postavit plot s žiletkovým drátem.

Vatikánský státní sekretář Pietro Parolin už před papežovou cestou naopak připomněl, že ačkoliv mnoho lidí přicházejících do Evropy z Blízkého východu a dalších krizových oblastí nejsou uprchlíci, „většina z nich ochranu potřebuje a se všemi je třeba nakládat s respektem, který si zaslouží jako lidské bytosti“.

František v projevu vyzval také k návratu k „evropskému duchu“ tak, jak si ho představovali zakladatelé moderní Evropy po druhé světové válce, a řekl, že jednotlivé národy by se „měly dívat za své hranice“. Na politiky naléhal, aby odmítli „do sebe zahleděné formy populismu“ a přísně nacionalistické zájmy.

Kde jsou mírové snahy?

Během třídenní návštěvy Budapešti se hlava katolické církve setká kromě věřících nebo mládeže i s válečnými uprchlíky z Ukrajiny.  

V souvislosti s válečným konfliktem Orbán při příležitosti papežovy návštěvy uvedl, že Maďarsko a Vatikán jsou jediné dva státy v Evropě, které lze označit za „promírové“, napsala agentura Reuters. 

Maďarsko sice podporuje suverenitu Ukrajiny, ale stále ho s Ruskem pojí silné ekonomické vazby. Posílat zbraně na pomoc okupované zemi Orbánova vláda odmítá. Papež často vyzývá k obecnému zákazu obchodování se zbraněmi a omezení jejich výroby, ale také dodává, že posílat vojenskou techniku ukrajinské armádě je morálně přijatelné, pokud je používána v sebeobraně. 

Papež v pátek vyzval ke konkrétním snahám o mír. „Ptám se, i s ohledem na sužovanou Ukrajinu: Kde jsou tvůrčí mírové snahy? Kde jsou?“ cituje papeže agentura DPA. „Člověk má dojem, že přihlíží smutnému zániku společného snu o míru, zatímco prostor získávají jednotliví válečníci,“ řekl František.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nečekaný izraelský úder na plynové pole vyvolal smršť kritiky

Blízkovýchodní konflikt eskaluje poté, co Izrael ve středu udeřil na klíčové plynové pole Jižní Pars v Perském zálivu. Podle expertů může jít o snahu, jak zvýšit ekonomický tlak na Teherán. Země v regionu krok ostře kritizují. Americký prezident Donald Trump tvrdí, že USA o úderu předem nevěděly. Český premiér Andrej Babiš (ANO) ho označil za nepochopitelný a obává se růstu cen. Írán slíbil odvetu a zasáhl energetické zařízení v Kataru.
před 23 mminutami

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), který chce prosazovat změny systému emisních povolenek ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 30 mminutami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Krátce před polednem cena opět klesla – ke 116 dolarům (asi 2470 korun). Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
před 1 hhodinou

Omezení prodeje a dvojí ceny. Na Slovensku začalo platit nařízení o naftě

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. V praxi by řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou měli na Slovensku platit vyšší cenu za naftu než domácí motoristé.
10:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kreml podporuje a vyzbrojuje Teherán, tvrdí zpravodajské služby

Z Íránu se stává nová Ukrajina, a to ve smyslu kolbiště velmocí, které spolu nebojují napřímo. V konfliktu na Blízkém východě si ale Moskva s Washingtonem vyměnily role. Spojené státy – stejně jako před čtyřmi lety Moskva – doufaly v rychlou operaci. To jim shodně nevyšlo. Kreml nyní podle zpravodajských služeb výrazně podporuje a také přímo vyzbrojuje Teherán. Oddaluje tak pád režimu ajatolláhů a Bílý dům nutí pokračovat v konfliktu a vyčerpávat zásoby zbraní.
před 3 hhodinami

Arménie odmítla před volbami ruskou „humanitární pomoc“. EU do země vyšle misi

Arménii čekají za tři měsíce parlamentní volby a země již nyní žádá Evropskou unii o pomoc v boji s hybridními hrozbami. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová Jerevanu vyhoví – už oznámila vyslání speciálního týmu. Podobná unijní mise působila i před rokem v Moldavsku. Moskva mezitím Jerevanu nabídla „humanitární pomoc“, kterou ale Arménie odmítla. Jedna ze zapojených organizací se totiž měla dříve podílet na vměšování právě do moldavských voleb.
před 6 hhodinami

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X. Trump na sociální síti Truth Social napsal, že USA nevěděly nic o středečním izraelském útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu.
01:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...