Uprchlík strana 3 z 5

Před místy, kde pomáhají uprchlíkům, se opět tvoří fronty. Někde je dávají do souvislosti s novelou zákona, která k začátku července mimo jiné omezila příspěvek na bydlení většině uprchlíků – těm dospělým, kteří v Česku již pobývají déle než pět měsíců a zároveň nepatří do některé ze zranitelných skupin.

Ukrajinská protiofenziva ukazuje, že Rusko není zdaleka tak silné, jak se snažilo všechny přesvědčit. Po jednání s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským na Pražském hradě to řekl prezident Petr Pavel. Zelenskyj poděkoval za českou pomoc Ukrajině. To, co dělá Česko pro svobodu ukrajinského lidu, je znát, řekl. Český vládní speciál se Zelenským přistál na ruzyňském letišti ve čtvrtek krátce před osmou večerní. Letadlo doprovázela dvojice gripenů. Následně Zelenskyj zamířil na Pražský hrad, kde ho u Brány gigantů přivítal Pavel. Jde o Zelenského první návštěvu Česka od začátku obnovené ruské invaze.

Konec podpory ubytování ukrajinským uprchlíkům nepřinesl takovou krizi, jaká byla očekávána, shodli se hejtmani Plzeňského, Pardubického a Jihomoravského kraje. Západočeský hejtman Rudolf Špoták (Piráti), východočeský Martin Netolický (Socdem) a jihomoravský Jan Grolich (KDU-ČSL) ocenili dostatečnou připravenost krajů na možné problémy s ubytováním ukrajinských válečných uprchlíků. O problematice hovořili v pořadu Události, komentáře.

Asistenční centra pro uprchlíky v Česku se po změně pravidel pomoci nepotýkají s většími problémy. Podle mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí měli Ukrajinci dostatek času se na novelu zákona zvaného lex Ukrajina připravit. Uprchlíkům, kteří mohou pracovat, od soboty stát hradí nouzové ubytování pouze pět měsíců. Poté si ho musí platit sami, nebo se musí přestěhovat. Zdarma ho dál mají jen děti, senioři nebo handicapovaní.

Ukrajinští uprchlíci v Kašperských Horách se dostali do komplikované situace. Buď se mají vystěhovat z hotelu ministerstva vnitra, kde našli zázemí na jaře loňského roku, nebo za ubytování v něm platit 18 tisíc měsíčně. Možnost bezplatného ubytování totiž kvůli novele zákona lex Ukrajina od 1. července až na výjimky končí, a to nejen tam. Uprchlíci ale tolik peněz nemají a jiné volné kapacity na Šumavě přes prázdniny nejsou. Město se s ministerstvem snaží situaci řešit.

Česko od ledna svůj systém dávek uprchlíkům z Ukrajiny neotevře. Ministerstvo práce původní záměr přehodnotilo. Důvodem je možný dopad na úřady práce i na výdaje. Dál se bude poskytovat humanitární dávka, a to podle uprchlíkova příjmu a zranitelnosti, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ukrajinci mají stále větší zájem o český trh. Někteří uprchlíci v tuzemsku budují úplně nové firmy, jiní sem rozšiřují své podnikání z domova. Narážejí ale na potíže – hlavně kvůli neznalosti jazyka, legislativy nebo daňového systému.

Řečtí záchranáři dále hledají pohřešované po ztroskotání lodi s migranty u poloostrova Peloponés. Úřady potvrdily, že obětí je 78, počet ale může výrazně vzrůst. Podle svědků a odhadů mohlo být na palubě lodi 400 až 750 lidí, napsala agentura Reuters. Nehodu jich přežila pouhá stovka a šance, že týmy záchranářů na moři najdou další, každou hodinou klesá. Vláda v Athénách kvůli tragédii vyhlásila třídenní státní smutek.

Súdánská armáda přerušila svou účast v mírových rozhovorech s polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF), které spolu v Súdánu svádějí boje od poloviny dubna. Informovala o tom ve středu agentura AFP s odvoláním na nejmenovaný armádní zdroj, který jako důvod uvedl nedodržení dohody o dočasném klidu zbraní ze strany RSF. Obě strany spolu jednaly od počátku května v Saúdské Arábii, která společně se Spojenými státy rozhovory zprostředkovávala.

Mezi Francií a Itálií roste napětí kvůli ilegální migraci přes společnou hranici. Podle Paříže sousední stát nezvládá migrační politiku, podle Říma země galského kohouta porušuje zákony, když uprchlíky vrací přes hranice. Od začátku roku jich hranice přešlo na dva tisíce, je mezi nimi stále více nezletilých. Počet dětských migrantů roste i v dalších zemích Evropské unie.

Den Afriky připomíná množství problémů tohoto kontinentu, ať už jde o hladomor, nemoci, nebo nedostatek práce a vzdělání. Ve 23 z celkem 54 států probíhá nějaký konflikt. Vůbec největší hrozbu ale nyní představuje ozbrojené povstání v Súdánu, které začíná destabilizovat okolní země.

Pátým týdnem pokračují v Chartúmu boje mezi súdánskou armádou a polovojenskými milicemi RSF. Střety mezi dřívějšími spojenci v rámci vojenské junty si už vyžádaly už přes osm set obětí a vyhnaly z domovů milion lidí. Uprchlíci se snaží dostat do bezpečí přes hranice všech okolních států. Někteří z nich už podruhé za posledních dvacet let.

Opoziční lídr Kemal Kilicdaroglu ve videu před druhým kolem prezidentských voleb slíbil, že pokud zvítězí, vyhostí všechny nelegální migranty, kterých je podle něj v Turecku deset milionů včetně uprchlíků ze Sýrie. Dosud umírněný Kilicdaroglu prohrál v prvním kole se současným prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, a tak zjevně přitvrdil v rétorice, aby získal na svou stranu voliče neúspěšného kandidáta s krajně pravicovou minulostí. Kilicdaroglu ve videu dále obvinil Erdogana, že se zaprodává Rusku, a kritizoval ho za represe vůči jeho kritikům.

Německý parlament zamítl návrh opoziční konzervativní unie CDU/CSU, který po spolkové vládě kancléře Olafa Scholze kvůli složité migrační situaci žádal obnovení kontrol na hranicích s Českem, Polskem a Švýcarskem. Proti návrhu hlasovali vládní sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) a rovněž opoziční postkomunistická opozice. Scholz se však ve středu se zemskými premiéry dohodl na tom, že Německo bude moci zavádět kontroly podle migrační situace.

V Súdánu pokračují boje mezi armádou a Jednotkami rychlé podpory (RSF), především v hlavním městě Chartúmu. Z porušení příměří se obviňují obě strany, v úterý se však podle jihosúdánského ministerstva zahraničí dohodly na sedmidenním klidu zbraní, který začne ve čtvrtek 4. května. V zemi se zhoršuje humanitární situace, v metropoli docházejí zásoby potravin, paliva a vody. Súdánci kvůli konfliktu utíkají ze země, podle OSN jejich počet může dosáhnout až 800 tisíc.

Papež František v Budapešti odsloužil mši pod širým nebem, kde mimo jiné desetitisíce věřících vyzýval, aby otevřeli svá srdce a dveře trpícím, lidem v nouzi a migrantům, kteří hledají ochranu. Na náměstí u sídla maďarského parlamentu se za krásného počasí sešlo přes padesát tisíc lidí, uvedla agentura AP. Bohoslužbu sledovali i maďarští politici včetně premiéra Viktora Orbána, který je známý svým tvrdým postojem vůči uprchlíkům z muslimských zemí.

Ukrajinská armáda má stále větší zájem o maskovací oděvy pro vojáky vzdorující ruské agresi. S výrobou speciálního oblečení, kterému se říká hejkal, pomáhají i uprchlíci v Česku. Vnímají to jako pomoc napadené vlasti a současně příležitost sejít se s krajany.

V Německu znovu přibývá zájemců o azyl. Za první čtvrtletí jich úřady napočítaly přes osmdesát tisíc – do konce roku očekávají celkem tři sta tisíc žádostí. Od začátku ruské agrese země přijala také přes milion ukrajinských uprchlíků. Města a obce musejí pro všechny hledat ubytování, odmítnout je nemohou.

Papež František zahájil třídenní návštěvu Budapešti a mimo jiné vyzval Evropu, aby společně hledala bezpečné a legální způsoby řešení migrační krize. Připomněl jí, že tento problém nelze zastavit odmítáním lidí. Zároveň zdůraznil, že křesťanské hodnoty nemohou být založeny na zkostnatělosti a omezenosti v myšlení.

Policie v souvislosti s nepravdivými a štvavými informacemi na dezinformačních serverech zahájila 73 trestních stíhání, řekl senátorům její prezident Martin Vondrášek na jednání senátního podvýboru pro vnitřní bezpečnost při informování o vývoji kriminality a bezpečnostních hrozbách. Za jednu z nich označil fámu o další migrační vlně uprchlíků z Asie po balkánské trase a afrických běženců ze Středomoří.

Sto padesát ukrajinských dětí v Pardubicích i po roce od příjezdu do Česka stále nemá školu. Nevešly se, a tak někteří chodí alespoň do adaptačních skupin. Jenže toto vzdělání není oficiální, a to i přesto, že se tam učí podobné předměty jako ve školách. Město ale nyní našlo způsob, jak to změnit.

V závěrečném čtení prošlo sněmovnou zpřísnění postihů za organizované převaděčství migrantů. Tato novela také obsahuje povinnou evidenci vozidel ukrajinských uprchlíků. Dříve během jednání sněmovna na návrh kabinetu schválila zrušení málo využívaného zákona z roku 2000 o zemědělských skladních listech. Podle vlády byl zbytečný. Poslanci ovšem nestihli schválit zákonné zakotvení objemu peněz na platy učitelů, její projednávání bude pokračovat v pátek.

Podpora na bydlení pro uprchlíky se od 1. července změní, sdělil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dostávat budou nově příspěvek na náklady v humanitární dávce a započitatelné částky stanoví vláda v nařízení. Podpora by měla putovat do bytů, které lidem s dočasnou ochranou nabídnou majitelé. Stát toto bydlení začíná od úterý evidovat, vlastníci ho mohou zapsat do registru. Dosavadní solidární příspěvek pro ty, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě ubytovávají příchozí, se přestane na konci června vyplácet.

Státy Evropské unie včetně Česka pomáhají Moldavsku překonat současnou ekonomickou krizi způsobenou ruskou agresí na Ukrajině. Sociální napětí se snaží využít organizace podporované Ruskem k převratu. Česko už poslalo desítky milionů korun na pomoc s uprchlíky, ale také na rozvoj drobným podnikatelům. Jde zejména o zemědělce a vinaře u hranic s Ukrajinou.