Ministerstvo práce chce od července navýšit životní minimum

Životní minimum by se mohlo od července zvýšit z 4250 na 4620 korun, tedy téměř o devět procent. Stejně by se upravily i minimální částky pro dospělé a děti v domácnosti, které jsou nižší. Existenční minimum by se mohlo zvednout z 2740 na 2980 korun. Důvodem je zdražování. Návrh nařízení, které připravilo ministerstvo práce, zveřejnila v pátek vláda na svém webu. Ve středu by pak měla předpis schvalovat. Naposledy se nejnižší částky pro život zvýšily od dubna, a to o deset procent.

Pro dospělého, který žije sám, by se životní minimum mělo zvýšit z 4250 na 4620 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší. U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje 3910 korun, u druhé 3530 korun. U dětí do šesti let je to 2170 korun, od šesti do patnácti let 2670 korun a od patnácti do 26 let pak 3050 korun.

Nově by podle návrhu na prvního dospělého mělo připadnout 4250 korun, na druhého 3840 korun, na dítě do šesti let 2360 korun, od šesti do patnácti let 2900 korun a od patnácti do 26 let 3320 korun. Existenční minimum by se mělo upravit z 2740 na 2980 korun.

Minimum slouží pro stanovení nároku na dávky i pro výpočet některých podpor. Po jeho zvýšení by například více rodin než nyní dosáhlo na přídavky na děti či na porodné. Zvýšila by se i podpora pro pěstouny z řad příbuzných.

Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší by byla také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.

O více než čtyři sta milionů vyšší výdaje

Podle podkladů k navrhovanému nařízení bude na dávky na druhé pololetí po zvýšení minima potřeba o 415,2 milionu korun více. Celkem o 112,2 milionu by se zvýšily výdaje na dětské přídavky, o 144 milionů na příspěvky na živobytí, o 78 milionů na doplatky na bydlení, o 69 milionů na podporu příbuzným pěstounům, o 7,8 milionu na dávky mimořádné okamžité pomoci a o 4,2 milionu na porodné.

Na přídavky na děti mají nárok rodiny s příjmem do 3,4násobku životního minima. Na dávku dosáhnou samoživitelé s pětiletým potomkem s měsíční částkou do 20 672 korun čistého. Od července by to bylo 22 474 korun. U rodičovského páru s osmiletým a šestnáctiletým potomkem by se příjmová hranice posunula ze 44 744 korun čistého na 48 654 korun.

Prarodič, který má vnouče v pěstounské péči, pobírá příspěvek 1,8násobek minima. Nově by tak měl 8316 korun místo dosavadních 7650 korun měsíčně. Tety, strýcové či sourozenci a známí jako pěstouni jednoho dítěte dostávají 2,3násobek minima, nově by to bylo 10 626 korun místo nynějších 9775 korun.

Vláda může podle zákona valorizovat minimum od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly alespoň o pět procent. Částky může upravit ale i v mimořádném termínu. Zohledňuje se zvýšení cen od posledního přidání.

Předposlední navýšení o 13,2 procenta bralo v potaz zdražování do konce září 2019, poslední úprava o deset procent pak následný čas od října 2019 do konce října 2021. Nyní tedy ministerstvo práce ve svém návrhu započítává zdražování bez růstu cen bydlení, energií, vody a paliv od loňského listopadu do konce letošního dubna. Minimální hodnoty pro život zvedá zhruba o 8,8 procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Samosprávám zůstává dost peněz. Schillerová je chce motivovat k investicím

Hospodaření obcí a krajů loni skončilo v přebytku 13,5 miliardy korun, vyplývá z dat, která získala ČT. Jde o pokračování trendu, kdy samosprávy kumulují poslední roky rekordní úspory. Finanční zůstatky na účtech obcí se za posledních čtrnáct let více než zčtyřnásobily, investice ale za tu dobu vzrostly pouze dvaapůlkrát. Kraje včetně příspěvkových organizací tak měly na konci loňského roku úspory přes 104 miliard korun, Praha 183 miliard a ostatní obce celkem 250 miliard.
před 7 hhodinami

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 9 hhodinami

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
před 16 hhodinami

Na stres z válek pomůže mediální dieta, radí psycholožka

Změny klimatu, dopady nástupu umělé inteligence, rusko-ukrajinská válka a teď i konflikt s Íránem. Lidé v současném světě čelí enormní vlně negativních zpráv. Psycholožka Alena Slezáčková radí nasadit mediální dietu, tedy vybalancovat míru informací a nenechat se jimi zahltit. Naopak varuje před permanentním scrollováním na mobilu. Před malými dětmi by se situace neměla bagatelizovat, míní rovněž psycholožka.
před 18 hhodinami

Registr zahraničních vazeb není šikana, řekl Vondráček. Richterová mluví o klacku na nepohodlné

Poslanci vládní koalice připravují návrh zákona, dle kterého by se měly organizace se zahraničními vazbami povinně registrovat. Návrh zákona budí kontroverze. Opozice se plánuje obrátit na Ústavní soud, pokud zákon bude implementován. Debaty v Událostech, komentářích se zúčastnili místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Podle Vondráčka se nejedná o šikanu občanů, avšak přiznává, že první verze zákona je napsaná příliš vágně. Richterová oponovala, že účelem zákona je mít „klacek na nepohodlné“. Diskuzi moderoval Daniel Takáč.
před 20 hhodinami

UHN1JEDU nebo PIV0TEKA. Značek na přání výrazně přibylo

Obce loni vydaly rekordních téměř sedm tisíc registračních značek na přání. Podle dat ministerstva dopravy je to o tisíc více než v roce 2024. Za deset let, kdy řidiči mají možnost o značku na přání požádat, se jich do provozu dostalo zhruba 46 tisíc. Na silnicích tak jezdí vozidla například se značkou CHC1KAFE nebo MAMHLAD1.
před 20 hhodinami

VideoKlíšťata jsou velmi aktivní, experti nabádají k očkování

Konec zimy ve znamení slunečných a teplých dnů probudil klíšťata. Podle parazitologů jsou aktivní od konce února. Ve městech jsou přitom infekční častěji než v přírodě. Lymské boreliózy je letos už 916 případů – oproti loňsku trojnásobek. Experti radí nechat se očkovat proti encefalitidě, u boreliózy vakcína neexistuje. Klíčové je proto klíště odhalit co nejdřív a bezpečně ho odstranit.
před 21 hhodinami

VideoPropagace jádra se změní, řekl nástupce Drábové Kochánek

Propagace jaderné energetiky se změní a komunikace už nebude vázána na jednu osobu. V Interview ČT24 to uvedl nový ředitel Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Štěpán Kochánek. Zasadit se chce o to, aby udržel dosavadní dobrou globální pověst této instituce. Moderátor Jiří Václavek s Kochánkem hovořil také o odkazu jeho zesnulé předchůdkyně Dany Drábové, změně přístupu Evropské komise k jádru či dostavbě Dukovan.
před 22 hhodinami
Načítání...