Tchaj-wan má strach z čínské invaze. Mohla by z něj ale být druhá Ukrajina, míní Procházková

Tchaj-wan se znepokojením sleduje vývoj po dvacátém komunistickém sjezdu v Číně, který v čele potvrdil prezidenta Si Ťin-pchinga na dalších pět let. Pronesl tam, že strana zahrnuje do své charty zmínku o odporu Pekingu vůči nezávislosti ostrovního státu. Nevyloučil přitom ani vojenský zásah. Tchaj-wan v reakci uvedl, že se nevzdá své suverenity a nebude ani dělat kompromisy ohledně svobody a demokracie. Kateřina Procházková z projektu Sinopsis jej v tomto přirovnala k Ukrajině - a uvedla, že má naději, že by Západ Tchaj-wan také podpořil.

„Řešení otázky Tchaj-wanu je věcí čínského lidu a je na něm, aby o ní rozhodl. Budeme i nadále usilovat o mírové znovusjednocení, ale nikdy neslíbíme, že se vzdáme síly. Vyhrazujeme si právo použít k tomu všechny prostředky,“ prohlásil ve svém projevu na sjezdu prezident Si.

Procházková se domnívá, že by z projevu čínského vůdce opravdu mohlo vyplývat, že se Čína pokusí o invazi na Tchaj-wan. „Za tuto pasáž o Tchaj-wanu sklidil Si Ťin-pching největší ovace, soudruzi opravdu tleskali. K tomu ve svém projevu měl několik rétorických frází, kdy hovořil o tom, že se valí kola, která přivezou Čínu ke sjednocení s Tchaj-wanem. Mluvil o kolech dějin, která se nezastaví, nebo také že krev není voda, což znamená, že Tchaj-wanci žíjící na ostrově by si měli uvědomit, že jsou Číňané a sami dobrovolně by měli chtít a bojovat za sjednocení,“ zmínila ve vysílání Událostí, komentářů.

9 minut
UK: Strach na Tchaj-wanu
Zdroj: ČT24

Podle ní to mohou být i přípravná slovna před nějakou vojenskou akcí, protože Si Ťin-pching je známý v tom, že je v této rétorice velice otevřený už od svého nástupu.

„Tchaj-wan je pro něj velice důležité téma a nějakou akcí ohledně něj by mohl upevnit svůj budovaný kult osobnosti, bylo by to něco, co by po něm zkrátka zůstalo. Nejsem vojenský analytik, ale myslím si, že se na to Čína dlouho připravuje, víme jak zbrojí a kolik investuje do své armády.“

„Otázka je, jestli by Tchaj-wan nebyl v pozici, stejně jako dnes Ukrajina, tedy kdy přední političtí představitelé vyhlašují, že by byli stoprocentně připraveni se bránit a že tomu obětují vše. Byla by tam tedy velice silná rezistence, a pevně doufám, že i ze strany západních zemí bychom se dočkali stejné reakce, jako v případě podpory Ukrajiny,“ věří Procházková.

„Podpora Ukrajiny byla důležitým signálem i do Pekingu“

Joe Biden je prvním americkým prezidentem, který řekl, že USA by vojensky pomohly Tchaj-wanu. Američtí představitelé jsou ale podle Procházkové obezřetní a spíše hovoří o potřebě „deterrence“ (anglicky zastrašování / odstrašování - pozn. red.), tedy nějakým způsobem udělat maximum proti válce.

„Díky těmto konfliktům také můžeme vidět, jak se svět dělí na demokratickou a nedemokratickou část. Podpora Ukrajiny byla důležitým signálem nejen do Moskvy, ale také do Pekingu. Po olympijských hrách v Pekingu se hovořilo o tom, že jeho plány byly, že v té době to nebude jen Rusko, které začne s invazí. Také Čína měla podobné ambice zkusit se nějak angažovat na Tchaj-wanu. Ale právě západní sjednocenost a rychlá reakce byla takovým varovným signálem a Peking teď velice obezřetně sleduje, co se děje na Ukrajině, protože se učí a reaguje na to, jaké dělá Západ chyby,“ podotkla Procházková.

Podle ní se Tchajwanci snaží vystupovat tak, že spoléhají především na sebe a nikoli na podporu ze strany USA nebo dalších. „Hovoří o své připravenosti, teď poprvé velice otevřené promluvil tchajwanský ministr obrany Čchiou Kchuo-čcheng, který řekl, že mají několikakrokový plán. Připravují se vojenskými cvičeními, takže v první řadě se snaží motivovat národ k tomu, že oni sami musí být připravení a odhodlaní, podobně jako na Ukrajině. Diplomatické vztahy, které mají a budují s Američany, by však měly pomoci k tomu, že v případě invaze nebo anexe by se postavili za Tchajwance,“ myslí si.

Jednota západu by však dokázala Peking odradit, míní sinoložka. „A celkově podpora Evropy, protože Evropa je pro Čínu stále velmi důležitá. Vidíme to na případě Ukrajiny, kde teď lavíruje, i když ze začátku se otevřeně stavěla na stranu Ruska. Když však viděla reakci ze strany Západu, začala být obezřetnější,“ dodala Procházková. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...