Návrhy mírové dohody s Ruskem jsou podle Kyjeva připraveny k jednání mezi prezidenty

Podle šéfa ukrajinské vyjednávací delegace Rusko uvedlo, že návrhy mírové smlouvy mezi Kyjevem a Moskvou pokročily dost na to, aby o nich mohli jednat přímo prezidenti obou zemí Volodymyr Zelenskyj a Vladimir Putin. Šéf ukrajinských vyjednavačů Davyd Arachamija řekl, že Rusko akceptuje ukrajinské postoje s výjimkou stanoviska k otázce Krymu.

Podle Arachamiji ruská strana během páteční videokonference potvrdila, že navrhované dohody projednané tento týden na setkání v Istanbulu jsou připraveny k diskusi mezi prezidenty. „Rusko dalo oficiální odpovědi na všechny postoje, což znamená, že akceptovali tuto (ukrajinskou pozici) s výjimkou otázky Krymu,“ přiblížil Arachamija.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle něj řekl, že neexistuje oficiální písemné potvrzení tohoto postoje, ale na páteční videokonferenci dostala Ukrajina ústní ujištění.

„Naším úkolem je připravit konečnou fázi nikoli samotného dokumentu, ale otázek, jichž jsme se dotkli, a připravit budoucí setkání prezidentů,“ řekl ukrajinský vyjednávač.

Místem schůzky Putina a Zelenského by podle něj bylo pravděpodobně Turecko. Datum a místo takového setkání podle něj zatím není známo. „Domníváme se, že to bude s největší pravděpodobností Istanbul nebo Ankara,“ řekl Arachamija.

Kyjev byl proti pokračování jednání v Bělorusku

Podle Arachamiji turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek telefonicky hovořil s Putinem i Zelenským a zjevně potvrdil připravenost „uspořádat schůzku v nejbližší budoucnosti“.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury RIA Novosti v rozhovoru s běloruskou televizí řekl, že rozhovory s Ukrajinou nebyly jednoduché, ale hlavní je, že pokračují. Řekl také, že Rusko by rádo v jednáních pokračovalo v Bělorusku, ale Kyjev byl proti.

Rusko a Ukrajina měly minulý měsíc několik kol rozhovorů v Bělorusku, ale naposledy se delegace sešly v Istanbulu. Obě strany v posledních dnech jednání popisovaly jako obtížná. Dosavadní schůzky se konaly mezi oběma delegacemi tváří v tvář i prostřednictvím telekonferencí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 7 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 17 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 18 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 22 hhodinami
Načítání...