Istanbul strana 2 z 5

Do Istanbulu doplula druhá loď s nákladem ukrajinského obilí, oznámila agentura AFP s odvoláním na specializovaný server sledující námořní dopravu. Loď Aroyat, plavící se pod vlajkou Palau, vyplula v pátek z ukrajinského přístavu Čornomorsk. O den dříve do Istanbulu doplula loď Resilient Africa. Stalo se tak navzdory hrozbám Ruska, že napadne každou loď plující do či z ukrajinských přístavů.

Guvernér Istanbulu Davut Gül zakázal konzumaci alkoholu na veřejných prostranstvích. Úřady to zdůvodňují veřejným pořádkem a zdravím. Kritici islamistické Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) naopak restrikce na výrobu, prodej a konzumaci alkoholu vnímají jako omezování osobní svobody. Nejistotě čelí například vinaři, které zároveň trápí dopady dvou krizí – ekonomické a klimatické.

Námořní doprava v Suezském průplavu byla po noční srážce dvou tankerů plně obnovena. Oznámila to správa průplavu. Nehoda způsobila zpoždění průjezdu zhruba dvou desítek plavidel směřujících na jih, uvedla společnost Leth Agencies, která poskytuje služby v průplavu. Problémy s provozem měl ve středu i průliv Dardanely. Zastavil jej požár v provincii Çanakkale na severozápadě Turecka. Na průjezd tam v obou směrech čekalo více než 150 nákladních lodí. Úřady oznámily, že provoz v průlivu byl v devět večer SELČ obnoven.

Istanbul stále častěji zažívá spory o výši činže, mnohdy i násilné. Situaci navíc zhoršují zahlcené soudy. Právě prudké zdražení nájemného je jedním z nejviditelnějších projevů dlouhodobě vysoké inflace v Turecku.

Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové je perspektiva Ukrajiny v Severoatlantické alianci. Spravedlivý mír podle ní musí respektovat územní celistvost země napadené Ruskem. Po jednání s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským také ohlásila spolupráci obou zemí při výrobě munice či vývoji nového typu houfnice. Ukrajinský prezident následně zamířil do Istanbulu, kde jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdogan řekl, že si Ukrajina zaslouží stát se členem NATO.

Tureckým prezidentem byl na další pětileté období po 20 letech u moci opět zvolen Recep Tayyip Erdogan. V neděli večer to potvrdila ústřední volební komise v Ankaře při oznámení oficiálních výsledků druhého kola prezidentských voleb po sečtení téměř sta procent hlasů. Erdogan získal zhruba 52,2 procenta hlasů, jeho opoziční vyzývatel Kemal Kilicdaroglu 47,8 procenta. Dosud nesečtené hlasy už podle komise nemohou výsledek změnit.

Lídr turecké opozice podal žalobu na tureckého prezidenta těsně před finále volby hlavy státu. Kemal Kilicdaroglu žaluje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana za šíření videomontáže a obvinění ze spojení s teroristy. Druhé kolo prezidentské volby, ve kterém se utkají právě dva zmínění politici, čeká zemi v neděli.

Turecko bývá ve volbách v posledních desetiletích celkem čitelně rozděleno: západ volí liberální opozici, jihovýchod kurdské kandidáty a široký střed Stranu spravedlnosti a rozvoje prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Příčiny tohoto rozdělení i zahraničněpolitické důrazy jednotlivých sil může osvětlit pohled na některé mapy.

Moderní Turecko se s kurdskou otázkou potýká už od svého vzniku. Kemalistický nacionalismus Kurdy vnímal jako potenciální ohrožení existence nového státu a snažil se o jejich asimilaci. Později byla Kurdům přiznána některá politická, jazyková a kulturní práva. Změna nastala zejména v prvních letech vlády Recepa Tayyipa Erdogana. Ten ale později otočil a porušování nejen práv Kurdů vysvětluje bojem proti terorismu. V nadcházejících volbách by ale o jeho politickém osudu mohli rozhodnout právě Kurdové.

Turecká opozice vyslala do boje o prezidentský palác šéfa Republikánské lidové strany (CHP) Kemala Kilicdaroglua. Zarytý kritik Recepa Tyyipa Erdogana je alevita a pochází z chudých poměrů; během kampaně natáčí videa ze své opotřebované kuchyně. Kilicdaroglu chce návrat k parlamentnímu systému, oživit demokracii a snížit inflaci. Kritici mají obavy z jeho obezřetného přístupu ke Kurdům či plánu vrátit miliony uprchlíků do Sýrie. Výrazné změny v diplomacii experti neočekávají – Turecku půjde i dál hlavně o jeho vlastní zájmy.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan začínal po roce 2000 jako prozápadní politik a úspěšný reformátor, postupně však nařizoval čím dál více represí. Erdogan nechal proniknout islám do politiky a Turecko orientoval na Východ. Během dvou dekád změnil zemi více než kterýkoli jiný lídr od dob otce republiky Mustafy Kemala Atatürka. Výhru v květnových volbách ale jistou nemá; řada obyvatel ho viní z prudkého zdražování i ničivých důsledků zemětřesení. Snahám o obnovu osmanského vlivu v zahraničí včetně vojenských intervencí se věnuje druhá část Erdoganova profilu.

Zbývá sedm dní do napjatě sledovaných prezidentských voleb v Turecku. Stávající hlava státu – Recep Tayyip Erdogan čelí dosud největší výzvě za dvě dekády u moci. Průzkumy naznačují velmi těsný souboj s kandidátem opozice – Kemalem Kilicdarogluem. Není vyloučeno, že se rozhodne až ve druhém kole.

Starosta Istanbulu chce město lépe připravit na možné zemětřesení. Součástí jeho plánu jsou kontroly domů nebo vybudování nových evakuačních ploch. Západoturecká metropole leží v seismicky aktivní oblasti, velká většina budov ale pochází z doby, kdy ještě neplatily přísnější stavební předpisy.

Počet potvrzených obětí, které si vyžádalo zemětřesení v Turecku a Sýrii, už přesáhl 12 tisíc. Z toho přes tři tisíce mrtvých je podle odhadů na syrské straně hranice. Do zasažených oblastí dorazil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který potvrdil, že v Turecku zahynulo nejméně 9057 lidí. I po více než padesáti hodinách od ničivých otřesů záchranáři nacházejí v troskách budov přeživší. Na místě jsou také desítky tisíc zraněných.

Turecko a Sýrii v pondělí zasáhla série masivních otřesů. Obě země leží v tektonicky velmi aktivní oblasti. Ani ta nejlepší opatření je nedokáží úplně ochránit. Tření tektonických desek představuje hrozbu hlavně pro zalidněné oblasti, zejména Istanbul.

Turecko se snaží omezit počty pouličních psů. Od nového roku musí každé město nebo městská část nad pětasedmdesát tisíc obyvatel mít vlastní útulek. Majitelé domácích mazlíčků mají navíc povinnost nechat zvířata očipovat. Podle některých se ovšem snaha úřadů úplně míjí účinkem.

Advent není věcí jen zemí s převážně křesťanskou tradicí. Postava, která roznáší dárky, vánoční stromeček a ozdoby si našly cestu i do států, kde jsou křesťané nepočetnou menšinou. Jedním z nich je i Turecko.

Diplomat Jiří Čistecký bude v Rusku působit jako zástupce velvyslance. Velvyslancem zůstane Vítězslav Pivoňka, jeho post Česko rušit nebude. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Ministerstvo podle něj nechce prozatím ambasadorskou pozici v Moskvě nahradit místem chargé d'affaires. Tématem nedělního pořadu byly také útoky ruských sil na ukrajinskou infrastrukturu. „Putin používá tuto taktiku, protože nemá jiné východisko. Cítí, že prohrává,“ sdělil náměstek ministra zahraničí Ukrajiny Jevhen Perebyjnis. Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se s Lipavským shodl, že pomoc Ukrajině musí pokračovat. Lipavský také prozradil, že na resortu zahraničí vzniká oddělení, které se bude věnovat českým sankcím vůči Rusku.

Turecko požádalo Moskvu o podporu ve své plánované pozemní operaci na severu Sýrie, řekl v úterý turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle místních médií. Rovněž prohlásil, že jeho vláda nebude nikoho žádat o povolení k této operaci. Erdogan o ní hovoří od konce listopadu, kdy turecká armáda zesílila ostřelování pozic kurdských milic na severu Sýrie, které viní z listopadového atentátu v Istanbulu. Moskva nicméně už Ankaru před pozemní operací varovala a snaží se od ní Erdogana odradit.

Turecký podnikatel Sitki Ayan, který má blízko k tureckému prezidentovi Recepu Tayyipovi Erdoganovi, pomáhal několik let Íránu vyhýbat se mezinárodním sankcím. Napsal to server Politico. Podle uzavřených kontraktů Ayanova společnost ASB pomohla Teheránu od roku 2020 prodat ropu za několik miliard dolarů. Prospěch z toho měly například elitní íránské jednotky Kuds. Ve čtvrtek večer Spojené státy uvalily na Ayana a jeho firmy sankce.

Na barcelonském letišti ve středu ráno nouzově přistálo letadlo tureckých aerolinií kvůli tomu, že jedna z cestujících tvrdila, že rodí. Přistání využila skupina tři desítek lidí z letadla k útěku a pokusila se tak dostat nelegálně do Španělska. Čtrnáct z nich, včetně těhotné, policie zadržela, po zbytku pátrá, informují místní média.

Soud ve Spojených státech zamítl žalobu proti saúdskoarabskému korunnímu princi Mohamedovi bin Salmánovi kvůli jeho údajném podílu na vraždě novináře Džamála Chášakdžího. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena v listopadu soudu navrhla, aby bin Salmánovi v tomto občanskoprávním řízení přiznal imunitu.

Severozápad Turecka ve středu brzy ráno zasáhlo zemětřesení o síle 5,9 stupně. Zranění při něm utrpělo nejméně 68 lidí, jeden z nich je ve vážném stavu s krvácením do mozku. V provincii Düzce jsou poničeny některé budovy. S odvoláním na turecké úřady o tom informovala agentura AP.

Spojené státy se staví proti jakýmkoliv vojenským krokům, které by destabilitovaly situaci v Sýrii, upozornilo americké ministerstvo zahraničí. Reagovalo tak na možné zahájení pozemní ofenzivy Turecka proti kurdským milicím v Sýrii. Obdobně vyzvala Ankaru také Moskva, podle níž by mělo Turecko projevit zdrženlivost k použití nadměrné vojenské síly. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý i přes tyto výzvy prohlásil, že operace turecké armády v Sýrii začne „brzy, dá-li Bůh“.