Istanbul strana 4 z 5

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan odvolal kontroverzního rektora Bosporské univerzity Meliha Bula. Informovala o tom agentura Reuters. Erdogan jmenoval Bula do funkce na konci loňského roku. Krok vyvolal rozsáhlé protesty studentů a pedagogů této turecké vysoké školy, která je považována za nejprestižnější univerzitu v zemi.

Puč v Turecku, který v zemi proběhl přesně před pěti lety, měl připravit o moc současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Aspoň tak zaznívalo zdůvodnění oficiálních míst. Namísto toho mu ale přinesl „neuvěřitelné posílení moci“. „Erdogan získal neotřesitelné postavení v silových složkách, naprosto si podřídil soudnictví a ovlivňuje i většinu médií,“ hodnotí turkolog a bývalý velvyslanec v Ankaře Tomáš Laně. Přesto však podle něho poslední dobou prezidentova popularita klesá a naopak roste počet těch, kteří si přejí návrat země k standardnímu parlamentnímu systému.

Litva otevře nový tábor, v němž ubytuje migranty, kteří do země v poslední době ve větším počtu přicházejí přes Bělorusko. Oznámila to v pondělí ministryně vnitra Agné Bilotaitéová. Vilnius viní autoritářský běloruský režim z toho, že organizovaně přes hranice posílá do Litvy lidi zejména z Iráku a dalších blízkovýchodních zemí či z Afriky. „Litevští vojáci už také pokládají podél hranice s Běloruskem ostnatý žiletkový drát,“ dodal zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé.

Čtyři saúdskoarabští agenti, kteří se v roce 2018 podíleli na vraždě novináře Džamála Chášakdžího v Istanbulu, v předchozím roce absolvovali výcvik ve Spojených státech schválený ministerstvem zahraničí USA. Podle deníku The New York Times (NYT) o tom vypovídají interní dokumenty a vyjádření nejmenovaných osob obeznámených s danou spoluprací.

Před očima obyvatel největší turecké aglomerace Istanbulu se odvíjí ekologická katastrofa. Marmarské moře jižně od velkoměsta pokryla vrstva slizu, který produkují mikroskopické mořské řasy. Jejich nebývalé rozmnožení v posledních měsících je podle odborníků výsledkem kombinace znečištění, globálního oteplování a nadměrného rybolovu.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan slavnostně otevřel novou monumentální mešitu na náměstí Taksim v centru Istanbulu. To bývá centrem demonstrací lidí s liberálními názory. Splnil tak svůj desítky let starý slib. Informovala o tom agentura Reuters.

Při večerním palestinském raketovém útoku na oblast Tel Avivu zemřela padesátiletá žena. Skupina Hamas oznámila, že na Tel Aviv z Pásma Gazy vzlétlo 130 raket. V noci na úterý rakety zabily dvě ženy také v jihoizraelském Aškelonu. Izraelská armáda v odpovědi zasáhla v Gaze 130 cílů a informovala o zabití 15 Palestinců, ti uvádějí vyšší počet mrtvých. Situace eskalovala po několika týdnech napětí v Jeruzalémě způsobeného izraelským rozhodnutím vystěhovat palestinské rodiny z jejich domovů a nastěhovat do nich izraelské osadníky.

Propadliny tak široké, že by spolkly autobus, se otevírají stále častěji na polích v Turecku. V poslední době se objevují pořád blíž i domům, kde bydlí zemědělci.

Když je někdo druhý na světě, často se na něj poněkud zapomíná. Snad každý ví, že první metro na světě měl Londýn. Kdo byl po něm, nejenže není už tak dobře známé, navíc je to trochu sporné. Když ale zúžíme vymezení metra na čistě podzemní dráhu s vlaky s vlastním pohonem, narazíme na Budapešť. Dnes jezdí pod maďarskou metropolí čtyři podzemní linky, ta nejstarší se od zbylých výrazně odlišuje. V provozu je od roku 1896, zcela specifické jsou její vozy i podoba stanic.

Soud uložil 15 let vězení Iráčanovi, kterého obžaloba viní z toho, že z Česka odjel bojovat za Islámský stát (IS). Čtvrteční verdikt není pravomocný. Vátik Muhammad Júsif Sammarraí je za teroristický útok a za účast na teroristické skupině stíhaný jako uprchlý. Není totiž zřejmé, kde se nyní nachází. Podle jeho právníka je vysoce pravděpodobné, že mladík už je po smrti.

Turecký soud rozhodl v případu teroristického útoku v Istanbulu z ledna 2016. Čtyři odsouzení dostali doživotní tresty a k tomu každý ještě 328 let vězení. Osmnáct obžalovaných bylo naopak osvobozeno pro nedostatek důkazů, informovala agentura DPA. Při útoku zemřelo dvanáct německých turistů a dalších šestnáct lidí utrpělo zranění.

Alexej Nikolajevič Kelin se narodil uprostřed druhé světové války v Československu. Jeho otec byl ale ruský emigrant. Donský kozák a student medicíny utekl ze sovětského Ruska v roce 1921 a díky Masarykově záchranné akci medicínu dostudoval v Praze. Rodina to neměla kvůli svému původu jednoduché. Perzekuci a problémům musela čelit na konci druhé světové války, i za totalitního režimu, který následoval.

Podle amerických zpravodajců schválil saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán operaci s cílem zajmout či zabít novináře a kritika Rijádu Džamála Chášakdžího. Novinář byl v roce 2018 brutálně zavražděn na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu.  Americká diplomacie po zveřejnění odtajněného dokumentu ohlásila cestovní restrikce proti desítkám saúdskoarabských občanů. Bin Salmán by ale podle deníku New York Times (NYT) mezi nimi být neměl. Saúdská Arábie nově zveřejněné hodnocení „naprosto odmítá“, uvedlo podle Reuters tamní ministerstvo zahraničí.

Restaurátor Venizelos Gavrilakis a jeho tým pomocí mikroskopů, vatových tamponů a jemných doteků přivádí zpět k životu artefakty z istanbulských kostelů. V současnosti se zaměřil tým na sérii obrazů ze 16. století, která zobrazuje epizodu ze života Ježíše Krista nazvanou Proměnění Páně. Práce na obnově památky představuje obrazová galerie.

V Istanbulu proběhlo jednání mezi Tureckem a Řeckem - první po čtyřech letech - které má snížit napětí mezi oběma zeměmi. Další rozhovory se uskuteční v Aténách, uvedla agentura Reuters s odkazem na řeckou veřejnoprávní televizi a diplomatické zdroje. Obě země se přou o vymezení hranic a námořních ekonomických zón ve více oblastech Středomoří.

Turecko se potýká s extrémním suchem. Například hladiny vodních nádrží v okolí nejlidnatějšího města země, sedmnáctimilionového Istanbulu, jsou nejníž za posledních patnáct let. Odborníci varují, že pokud pořádně nezaprší, může to ohrozit letošní úrodu. Za hlavní důvod extrémního sucha označují změny klimatu.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu jedná druhý den v Bruselu s unijními politiky o narovnání vzájemných vztahů pošramocených v poslední době několika spory, zejména tím o východní Středomoří. Unie kvůli němu chystá nové sankce, Çavuşoglu před jejich přijetím varoval. EU snahu Turecka vítá, Ankara ji však musí doprovodit konkrétními činy, sdělil Çavuşogluovi podle vysoce postaveného unijního činitele předseda Evropské rady Charles Michel.

V Turecku pokračují protesty studentů a učitelů proti novému rektorovi prestižní Bosporské univerzity v Istanbulu. Do funkce ho jmenoval prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho kritici to vnímají jako další erozi akademické svobody. Turecké bezpečnostní složky tvrdí, že demonstrace nebudou tolerovat.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu uvedl, že jeho země vyzvala Řecko k obnově rozhovorů o geologických průzkumech ve východním Středomoří. Řecká diplomacie potvrdila, ze jednání začnou v pondělí 25. ledna v Istanbulu. Poslední jednání o sporech o námořní zóny ve Středozemním moři se uskutečnila v roce 2016, uvedla agentura Reuters.

Turecké bezpečnostní orgány zadržely při prosincových raziích ve 33 městech a provinciích 267 lidí podezřelých ze spojení s teroristickými organizacemi. Je mezi nimi také 161 cizinců. Informovala o tom agentura Anadolu.

Turecký novinář Can Dündar, který žije několik let v exilu v Německu, byl v Istanbulu odsouzen k 27 letům a šesti měsícům vězení za špionáž a podporu terorismu. Informovala o tom agentura Anadolu. Dündar ani jeho advokáti se soudu neúčastnili, protože ho považují za politicky motivovaný. Verdikt kritizovaly ve středu i Evropská federace novinářů (EFJ) a Mezinárodní federace novinářů (IFJ).

Turecko chce zřídit vlastní pozorovací stanoviště v Náhorním Karabachu, odkud by dohlíželo na dodržování příměří v oblasti. Rusko to odmítá s tím, že se Moskva a Istanbul dohodly na společném ústředí. Ve středu ázerbájdžánská armáda plánuje vstoupit do Kelbadžaru, který je už druhým okresem v rukou Arménů, jenž podle mírové dohody nově připadne Ázerbájdžánu. Odchodem místních Arménů z regionu se v reportáži zabývá zahraniční zpravodaj ČT Karel Rožánek.

Počet obětí pátečního zemětřesení v Egejském moři vystoupal na 116. V tureckém Izmiru, kde si otřesy vyžádaly 114 životů, skončilo pátrání po obětech a přeživších. Záchranáři z trosek budov vysvobodili 107 lidí. Ve třetím největším tureckém městě bylo zraněno více než tisíc osob.

Páteční zemětřesení v Egejském moři si vyžádalo již 109 životů, převážnou většinu z nich v západotureckém městě Izmir, informovala s odvoláním na turecké úřady agentura AP. V třetím největším tureckém městě pokračuje pátrání po obětech i přeživších. Turečtí záchranáři v úterý vysvobodili čtyřletou holčičku, která v troskách strávila 91 hodin.