Starosta Istanbulu chce město lépe připravit na možné zemětřesení. Součástí jeho plánu jsou kontroly domů nebo vybudování nových evakuačních ploch. Západoturecká metropole leží v seismicky aktivní oblasti, velká většina budov ale pochází z doby, kdy ještě neplatily přísnější stavební předpisy.
Istanbul je betonovou džunglí, pod kterou tiká bomba. Geologové varují, že není otázkou jestli, ale kdy šestnáctimilionové velkoměsto zasáhne zemětřesení.
Hrozba není nová, většina obyvatel si ji ale nepřipouštěla až do chvíle, než viděli katastrofu, která začátkem února postihla jih Turecka. „Dokážete si představit, jak teď žijeme. Někdy strachy nemůžeme spát,“ říká Sadi.
Tektonický zlom leží dvacet kilometrů jižně od města. Podle expertů nejvíc ohrožuje čtvrti u pobřeží Marmarského moře. I zde ale platí, že kvalita stavby je důležitější než poloha.
„Oblast Istanbulu čeká zemětřesení a chci vědět, jestli náš dům otřesy přežije,“ hlásí Müjdat Gürlemez, který si nechal dům bezplatně zkontrolovat. Experti měří sílu betonu, kvalitu výztuží, v potaz berou podloží. Radnice je zavalená žádostmi. Práce má na roky dopředu.
„V Istanbulu je více než milion budov, zhruba 800 tisíc z nich postavených před rokem 2000. Právě na ty chceme kontroly zaměřit,“ upřesňuje ředitelka městského odboru pro prevenci následků zemětřesení Özlem Tutová. Pokud kontrola odhalí nedostatky, následují dva možné scénáře: oprava, nebo demolice.
Na základě kontrol, které radnice provedla ještě před únorovým zemětřesením, má jít k zemi více než tři sta domů. Dalších patnáct set budov analýza označila jako rizikové.
Devadesát tisíc budov může spadnout, varují úřady
Skutečný počet rizikových staveb je ale podle všeho mnohem vyšší. Magistrát varuje, že v případě silných otřesů hrozí zřícení, nebo vážné poškození devadesáti tisícům budov. „Neochota podílet se na obnově budov je nezodpovědnost. Nevíme, kdy k zemětřesní dojde,“ varuje istanbulský starosta Ekrem Imamoglu.
Řada lidí kontroly dosud odmítala kvůli obavám z negativního výsledku. Ceny bydlení v Istanbulu loni rostly nejrychleji na světě a mnoho obyvatel si opravy nebo stěhování nemůže dovolit. „Dostala jsem příspěvek, který původně tvořil pětinu nájmu. Ten ale stoupl už o 25 procent a k tomu se přidávají další náklady,“ stěžuje si bývalá obyvatelka domu určeného k demolici Ümit Tunaková.
Úřady připouštějí, že město v minulých dekádách prevenci zaspalo. O to víc tlačí na změnu. Času ale není nazbyt.
