Příznivci zadrženého starosty Istanbulu se střetli s policií

Stovky lidí protestujících proti zadržení starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua se ve středu odpoledne a večer střetly s policisty. Ti k rozehnání demonstrujících studentů použili i pepřové spreje. Opozičního politika a jednoho z hlavních rivalů prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana úřady viní z korupce a podpory teroristické organizace. Opozice mluví o politicky motivovaném kroku.

Protestující skandovali protivládní hesla v ulicích, univerzitních kampusech nebo stanicích metra. „Jedná se jednoznačně o občanský převrat. Je to puč proti celé opozici, puč proti celému lidu. Vůle naší společnosti, našeho lidu, byla ignorována,“ prohlásil jeden z protestujících Muhammed Firat.

Demonstrace se konaly jak v Ankaře, tak Istanbulu, a to i přesto, že tam vláda zablokovala některé ulice a na čtyři dny zakázaly veřejná shromáždění. Policisté použili k rozehnání stovek studentů pepřové spreje.

3 minuty
Zprávy v 9: Střety v Turecku kvůli zadržení starosty Istanbulu
Zdroj: ČT24

V Turecku začalo také zatýkání kvůli aktivitám na sociálních sítích. Ministr vnitra Ali Yerlikaya na síti X napsal, že za necelých 24 hodin po zadržení Imamoglua uživatelé této sociální sítě sdíleli na 18,6 milionu příspěvků týkajících se istanbulského starosty. Turecké úřady podle ministra identifikovaly 261 účtů s „provokativními příspěvky“, včetně 62 zahraničních. Zatčeno bylo 37 lidí a další podezřelí jsou prověřováni.

1 minuta
Události: Protesty v Turecku
Zdroj: ČT24

Obvinění z korupce

Vlnu odporu vyvolalo zadržení více než stovky lidí, včetně istanbulského starosty. Ten čelí mimo jiné obviněním z korupce a napomáhání teroristům.

Imamoglu všechna nařčení odmítá. Před zadržením policisty natočil svým podporovatelům poslední vzkaz. „Já se nevzdám. Chci, aby celý národ, policie bojovala proti tomu člověku a jeho mysli, který celý tento proces využívá jako nástroj,“ prohlásil politik.

Policisté starostu zadrželi jen pár dní předtím, než ho opoziční Lidová republikánská strana plánovala označit jako oficiálního prezidentského kandidáta. Istanbulská univerzita navíc starostu zbavila vysokoškolského titulu, bez kterého se o funkci hlavy státu ucházet nemůže.

Univerzita to zdůvodnila tím, že se na tuto vysokou školu v roce 1990 dostal neoprávněně. Nastoupil na ni totiž přechodem z univerzity Girne American University ze Severního Kypru, stejně jako několik desítek dalších studentů. I jim Istanbulská univerzita diplomy odebrala. Imamoglu to označil za nezákonné a chtěl se bránit u soudu.

Opozice mluví o zastrašování

Podle podporovatelů Imamoglua chce Erdoganova vláda a jí loajální soudy zastrašit opozici. „Erdogan se snaží holí justice zlomit Imamogluovi zápěstí, které nemohl třikrát ohnout, protože tváří v tvář prohrál všechny čtyři volby, do kterých proti němu vstoupil,“ konstatoval předseda Lidové republikánské strany Ozgur Özel.

Imamogluovo zatčení označila za politicky motivované i lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) a obavy z ohrožení demokracie v této souvislosti vyjádřila německá a francouzská diplomacie. Zatčení istanbulského starosty podle AFP odsoudili jeho kolegové z několika evropských měst, včetně Amsterdamu, Paříže, Milána, Barcelony, Říma, Helsinek či Bruselu.

Ankara opakuje, že justice jedná nezávisle. Erdoganova vláda spojení se zatčením istanbulského starosty odmítla. „Turecko je právní stát. Ulice nejsou místem k dosažení spravedlnosti. Používat termíny jako převrat je v případě právních procesů nebezpečné a špatné,“ míní turecký ministr spravedlnosti Yilmaz Tunc.

Řada soudních řízení

Imamoglu se stal starostou Istanbulu v roce 2019, kdy po dvou desetiletích sebral Erdoganově vládní straně vedení tohoto tureckého města s asi patnácti miliony obyvatel. Ústřední volební komise se tomu tehdy snažila zabránit anulováním voleb, Imamoglu ale zvítězil i v opakovaném hlasování.

Rozhodnutí volební komise tehdy Imamoglu označil za hloupé a poškozující mezinárodní pověst Turecka, za což byl v roce 2022 odsouzen kvůli urážce komise k téměř třem letům vězení a zákazu výkonu volených funkcí. Tento verdikt ale zatím není pravomocný.

Erdogan se svého velkého oponenta snaží podle opozice odstavit od moci dlouhodobě. Podle AFP je proti němu nyní vedeno pět soudních řízení. Opozice volá po jednotě a plánuje další protesty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska.
před 5 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl na 39, uvedla španělská veřejnoprávní stanice RTVE s odkazem na policejní zdroje. Dříve záchranáři informovali o 21 mrtvých. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé.
07:43Aktualizovánopřed 30 mminutami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 3 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 7 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 9 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než padesát tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...