Příznivci zadrženého starosty Istanbulu se střetli s policií

Stovky lidí protestujících proti zadržení starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua se ve středu odpoledne a večer střetly s policisty. Ti k rozehnání demonstrujících studentů použili i pepřové spreje. Opozičního politika a jednoho z hlavních rivalů prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana úřady viní z korupce a podpory teroristické organizace. Opozice mluví o politicky motivovaném kroku.

Protestující skandovali protivládní hesla v ulicích, univerzitních kampusech nebo stanicích metra. „Jedná se jednoznačně o občanský převrat. Je to puč proti celé opozici, puč proti celému lidu. Vůle naší společnosti, našeho lidu, byla ignorována,“ prohlásil jeden z protestujících Muhammed Firat.

Demonstrace se konaly jak v Ankaře, tak Istanbulu, a to i přesto, že tam vláda zablokovala některé ulice a na čtyři dny zakázaly veřejná shromáždění. Policisté použili k rozehnání stovek studentů pepřové spreje.

3 minuty
Zprávy v 9: Střety v Turecku kvůli zadržení starosty Istanbulu
Zdroj: ČT24

V Turecku začalo také zatýkání kvůli aktivitám na sociálních sítích. Ministr vnitra Ali Yerlikaya na síti X napsal, že za necelých 24 hodin po zadržení Imamoglua uživatelé této sociální sítě sdíleli na 18,6 milionu příspěvků týkajících se istanbulského starosty. Turecké úřady podle ministra identifikovaly 261 účtů s „provokativními příspěvky“, včetně 62 zahraničních. Zatčeno bylo 37 lidí a další podezřelí jsou prověřováni.

1 minuta
Události: Protesty v Turecku
Zdroj: ČT24

Obvinění z korupce

Vlnu odporu vyvolalo zadržení více než stovky lidí, včetně istanbulského starosty. Ten čelí mimo jiné obviněním z korupce a napomáhání teroristům.

Imamoglu všechna nařčení odmítá. Před zadržením policisty natočil svým podporovatelům poslední vzkaz. „Já se nevzdám. Chci, aby celý národ, policie bojovala proti tomu člověku a jeho mysli, který celý tento proces využívá jako nástroj,“ prohlásil politik.

Policisté starostu zadrželi jen pár dní předtím, než ho opoziční Lidová republikánská strana plánovala označit jako oficiálního prezidentského kandidáta. Istanbulská univerzita navíc starostu zbavila vysokoškolského titulu, bez kterého se o funkci hlavy státu ucházet nemůže.

Univerzita to zdůvodnila tím, že se na tuto vysokou školu v roce 1990 dostal neoprávněně. Nastoupil na ni totiž přechodem z univerzity Girne American University ze Severního Kypru, stejně jako několik desítek dalších studentů. I jim Istanbulská univerzita diplomy odebrala. Imamoglu to označil za nezákonné a chtěl se bránit u soudu.

Opozice mluví o zastrašování

Podle podporovatelů Imamoglua chce Erdoganova vláda a jí loajální soudy zastrašit opozici. „Erdogan se snaží holí justice zlomit Imamogluovi zápěstí, které nemohl třikrát ohnout, protože tváří v tvář prohrál všechny čtyři volby, do kterých proti němu vstoupil,“ konstatoval předseda Lidové republikánské strany Ozgur Özel.

Imamogluovo zatčení označila za politicky motivované i lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) a obavy z ohrožení demokracie v této souvislosti vyjádřila německá a francouzská diplomacie. Zatčení istanbulského starosty podle AFP odsoudili jeho kolegové z několika evropských měst, včetně Amsterdamu, Paříže, Milána, Barcelony, Říma, Helsinek či Bruselu.

Ankara opakuje, že justice jedná nezávisle. Erdoganova vláda spojení se zatčením istanbulského starosty odmítla. „Turecko je právní stát. Ulice nejsou místem k dosažení spravedlnosti. Používat termíny jako převrat je v případě právních procesů nebezpečné a špatné,“ míní turecký ministr spravedlnosti Yilmaz Tunc.

Řada soudních řízení

Imamoglu se stal starostou Istanbulu v roce 2019, kdy po dvou desetiletích sebral Erdoganově vládní straně vedení tohoto tureckého města s asi patnácti miliony obyvatel. Ústřední volební komise se tomu tehdy snažila zabránit anulováním voleb, Imamoglu ale zvítězil i v opakovaném hlasování.

Rozhodnutí volební komise tehdy Imamoglu označil za hloupé a poškozující mezinárodní pověst Turecka, za což byl v roce 2022 odsouzen kvůli urážce komise k téměř třem letům vězení a zákazu výkonu volených funkcí. Tento verdikt ale zatím není pravomocný.

Erdogan se svého velkého oponenta snaží podle opozice odstavit od moci dlouhodobě. Podle AFP je proti němu nyní vedeno pět soudních řízení. Opozice volá po jednotě a plánuje další protesty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj a Trump se setkali poprvé od hádky v Bílém domě

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Římě krátce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednání, které bylo prvním osobním od únorové vážné roztržky obou politiků ve Washingtonu, činitel Bílého domu podle agentury Reuters označil za velmi produktivní, ukrajinská prezidentská kancelář hovoří o „první konstruktivní výměně názorů“. Do italské metropole přicestovali oba státníci na pohřeb papeže Františka.
07:24Aktualizovánopřed 10 mminutami

SledujteRakev s tělem papeže Františka zamířila do baziliky Panny Marie Sněžné

Na náměstí svatého Petra ve Vatikánu skončilo veřejné poslední rozloučení s papežem Františkem, který zemřel v pondělí ve věku 88 let. Příčinou smrti hlavy katolické církve byla mozková mrtvice. Na rozloučení s papežem dorazila celá řada významných světových představitelů, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa či ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského. Česko na pohřbu zastupuje premiér Petr Fiala (ODS).
09:00Aktualizovánopřed 13 mminutami

Indie a Pákistán proti sobě opět střílely

Indie a Pákistán proti sobě už druhý den v řadě zahájily palbu. K incidentům došlo podél hranice pákistánské a indické části Kašmíru. Indická armáda prohlásila, že její vojáci pouze reagovali na pákistánskou střelbu. Napětí mezi dvěma jadernými velmocemi se zvýšilo po úterním útoku ozbrojenců na skupinu turistů, při kterém zemřelo přes dvacet lidí.
11:48Aktualizovánopřed 49 mminutami

Trump chce obřím balíkem zbraní zlepšit vztahy se Saúdskou Arábií

Spojené státy nabídnou Saúdské Arábii prodej zbraní za bezmála dvě a čtvrt bilionu korun. Jedná se například o dopravní letadla C-130, rakety nebo radary. Prezident USA Donald Trump má návrh představit během květnové návštěvy Rijádu. Nabídka velkého zbrojního balíku by měla napomoct překonat rozpory klíčového amerického spojence a předchozí administrativy Joea Bidena. Ta tehdy uvalila zákaz na prodej zbraní do státu Arabského poloostrova, čímž ho chtěla přinutit k ukončení války v Jemenu.
před 3 hhodinami

FBI zadržela soudkyni kvůli podezření z maření zadržení migranta

Agenti amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) v pátek zatkli soudkyni ve Wisconsinu. Čelí podezření, že se pokusila zabránit zadržení migranta. Šéf FBI Kash Patel to napsal v příspěvku na sociání síti X, který brzy smazal. Informaci ale následně potvrdila federální policejní služba (USMS). Soudkyně už předstoupila před soud, který ji z vazby propustil do dalšího pokračování soudního řízení. Žena čelí obvinění z maření imigračního řízení a skrývání osoby s cílem zabránit jejímu zatčení.
před 3 hhodinami

Tisíce lidí se ve Vatikánu naposledy rozloučily s papežem

Ve Vatikánu skončilo třídenní veřejné loučení se zesnulým papežem Františkem. Hold mu přišlo vzdát 250 tisíc truchlících, uvedla vatikánská služba. Organizátoři na sobotním pohřbu očekávají kolem 200 tisíc lidí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Putin a Witkoff jednali o obnovení přímých rozhovorů Kyjeva a Moskvy

Páteční tříhodinové jednání ruského vládce Vladimira Putina s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem bylo konstruktivní a užitečné, prohlásil podle agentur Putinův poradce Jurij Ušakov. Podle ruské agentury RIA Novosti doplnil, že debata se týkala i možného obnovení přímých rozhovorů mezi Moskvou a Kyjevem. Witkoff jednání zatím nijak nekomentoval, ale Trump jeho misi označil za dobrou.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Indické a pákistánské jednotky po sobě střílely v Kašmíru

Na hranicích rozdělujících Kašmír došlo v pátek ke střelbě mezi armádami Indie a Pákistánu. OSN proto vyzvala Dillí i Islámábád k „největší možné zdrženlivosti“.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...