Příznivci zadrženého starosty Istanbulu se střetli s policií

Stovky lidí protestujících proti zadržení starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua se ve středu odpoledne a večer střetly s policisty. Ti k rozehnání demonstrujících studentů použili i pepřové spreje. Opozičního politika a jednoho z hlavních rivalů prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana úřady viní z korupce a podpory teroristické organizace. Opozice mluví o politicky motivovaném kroku.

Protestující skandovali protivládní hesla v ulicích, univerzitních kampusech nebo stanicích metra. „Jedná se jednoznačně o občanský převrat. Je to puč proti celé opozici, puč proti celému lidu. Vůle naší společnosti, našeho lidu, byla ignorována,“ prohlásil jeden z protestujících Muhammed Firat.

Demonstrace se konaly jak v Ankaře, tak Istanbulu, a to i přesto, že tam vláda zablokovala některé ulice a na čtyři dny zakázaly veřejná shromáždění. Policisté použili k rozehnání stovek studentů pepřové spreje.

3 minuty
Zprávy v 9: Střety v Turecku kvůli zadržení starosty Istanbulu
Zdroj: ČT24

V Turecku začalo také zatýkání kvůli aktivitám na sociálních sítích. Ministr vnitra Ali Yerlikaya na síti X napsal, že za necelých 24 hodin po zadržení Imamoglua uživatelé této sociální sítě sdíleli na 18,6 milionu příspěvků týkajících se istanbulského starosty. Turecké úřady podle ministra identifikovaly 261 účtů s „provokativními příspěvky“, včetně 62 zahraničních. Zatčeno bylo 37 lidí a další podezřelí jsou prověřováni.

1 minuta
Události: Protesty v Turecku
Zdroj: ČT24

Obvinění z korupce

Vlnu odporu vyvolalo zadržení více než stovky lidí, včetně istanbulského starosty. Ten čelí mimo jiné obviněním z korupce a napomáhání teroristům.

Imamoglu všechna nařčení odmítá. Před zadržením policisty natočil svým podporovatelům poslední vzkaz. „Já se nevzdám. Chci, aby celý národ, policie bojovala proti tomu člověku a jeho mysli, který celý tento proces využívá jako nástroj,“ prohlásil politik.

Policisté starostu zadrželi jen pár dní předtím, než ho opoziční Lidová republikánská strana plánovala označit jako oficiálního prezidentského kandidáta. Istanbulská univerzita navíc starostu zbavila vysokoškolského titulu, bez kterého se o funkci hlavy státu ucházet nemůže.

Univerzita to zdůvodnila tím, že se na tuto vysokou školu v roce 1990 dostal neoprávněně. Nastoupil na ni totiž přechodem z univerzity Girne American University ze Severního Kypru, stejně jako několik desítek dalších studentů. I jim Istanbulská univerzita diplomy odebrala. Imamoglu to označil za nezákonné a chtěl se bránit u soudu.

Opozice mluví o zastrašování

Podle podporovatelů Imamoglua chce Erdoganova vláda a jí loajální soudy zastrašit opozici. „Erdogan se snaží holí justice zlomit Imamogluovi zápěstí, které nemohl třikrát ohnout, protože tváří v tvář prohrál všechny čtyři volby, do kterých proti němu vstoupil,“ konstatoval předseda Lidové republikánské strany Ozgur Özel.

Imamogluovo zatčení označila za politicky motivované i lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) a obavy z ohrožení demokracie v této souvislosti vyjádřila německá a francouzská diplomacie. Zatčení istanbulského starosty podle AFP odsoudili jeho kolegové z několika evropských měst, včetně Amsterdamu, Paříže, Milána, Barcelony, Říma, Helsinek či Bruselu.

Ankara opakuje, že justice jedná nezávisle. Erdoganova vláda spojení se zatčením istanbulského starosty odmítla. „Turecko je právní stát. Ulice nejsou místem k dosažení spravedlnosti. Používat termíny jako převrat je v případě právních procesů nebezpečné a špatné,“ míní turecký ministr spravedlnosti Yilmaz Tunc.

Řada soudních řízení

Imamoglu se stal starostou Istanbulu v roce 2019, kdy po dvou desetiletích sebral Erdoganově vládní straně vedení tohoto tureckého města s asi patnácti miliony obyvatel. Ústřední volební komise se tomu tehdy snažila zabránit anulováním voleb, Imamoglu ale zvítězil i v opakovaném hlasování.

Rozhodnutí volební komise tehdy Imamoglu označil za hloupé a poškozující mezinárodní pověst Turecka, za což byl v roce 2022 odsouzen kvůli urážce komise k téměř třem letům vězení a zákazu výkonu volených funkcí. Tento verdikt ale zatím není pravomocný.

Erdogan se svého velkého oponenta snaží podle opozice odstavit od moci dlouhodobě. Podle AFP je proti němu nyní vedeno pět soudních řízení. Opozice volá po jednotě a plánuje další protesty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 2 hhodinami

Trump jmenoval guvernéra Landryho zvláštním vyslancem pro Grónsko

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Šéf Bílého domu to v neděli večer uvedl na své síti Truth Social. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla.
před 3 hhodinami

Australský státní parlament jedná o zpřísnění pravidel pro držení zbraní

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.
před 6 hhodinami

Jednání ukrajinské delegace označil Witkoff za konstruktivní

Za produktivní a konstruktivní označil v neděli zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff rozhovory, které ukrajinská delegace v posledních třech dnech vedla na Floridě se zástupci Spojených států a Evropy. Američané v Miami jednali také se zástupci Kremlu, který rusko-ukrajinskou válku téměř před čtyřmi roky napadením sousední země odstartoval. Jako „produktivní“ zhodnotil Witkoff také rozhovory s ruskou stranou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA zasahují proti tankeru směřujícímu do Venezuely

Spojené státy v neděli v mezinárodních vodách u pobřeží Venezuely zasahují proti dalšímu tankeru, píší agentury Bloomberg a Reuters. První zprávy hovořily o nalodění amerických vojáků na palubu lodi, později agentura Reuters napsala, že ji americká pobřežní stráž pronásleduje. V sobotu se americké ozbrojené síly jednoho tankeru zmocnily, což venezuelská vláda odsoudila jako únos a pirátství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Křesťané v Izraeli slaví advent po dvou letech války v klidnější atmosféře

Po dvou letech války prožívají i křesťané v Izraeli advent a vánoční svátky v poněkud klidnější atmosféře. V klášteře Latrun na pomezí židovského státu a Západního břehu se koledy zpívají arabsky. Arabové totiž tvoří většinu křesťanů v zemi. Nejrozšířenější světové náboženství je v Izraeli menšinovým. Kvůli populačnímu nárůstu židů a muslimů se podíl křesťanů dále snižuje.
před 11 hhodinami

V Nigérii se podařilo osvobodit 130 žáků unesených ozbrojenci

V Nigérii se podařilo osvobodit na 130 žáků, které v listopadu unesli ozbrojenci z katolické školy na východě této více než dvěstětřicetimilionové země, píše agentura AFP.
před 12 hhodinami

Minuta ticha i vlajky na půl žerdi. Austrálie uctila památku obětí střelby

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Na deset tisíc lidí se účastnilo pietní akce na místě tragédie, kam přijel i premiér Anthony Albanese, jehož dav vypískal. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...