Příznivci zadrženého starosty Istanbulu se střetli s policií

Stovky lidí protestujících proti zadržení starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua se ve středu odpoledne a večer střetly s policisty. Ti k rozehnání demonstrujících studentů použili i pepřové spreje. Opozičního politika a jednoho z hlavních rivalů prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana úřady viní z korupce a podpory teroristické organizace. Opozice mluví o politicky motivovaném kroku.

Protestující skandovali protivládní hesla v ulicích, univerzitních kampusech nebo stanicích metra. „Jedná se jednoznačně o občanský převrat. Je to puč proti celé opozici, puč proti celému lidu. Vůle naší společnosti, našeho lidu, byla ignorována,“ prohlásil jeden z protestujících Muhammed Firat.

Demonstrace se konaly jak v Ankaře, tak Istanbulu, a to i přesto, že tam vláda zablokovala některé ulice a na čtyři dny zakázaly veřejná shromáždění. Policisté použili k rozehnání stovek studentů pepřové spreje.

Nahrávám video

V Turecku začalo také zatýkání kvůli aktivitám na sociálních sítích. Ministr vnitra Ali Yerlikaya na síti X napsal, že za necelých 24 hodin po zadržení Imamoglua uživatelé této sociální sítě sdíleli na 18,6 milionu příspěvků týkajících se istanbulského starosty. Turecké úřady podle ministra identifikovaly 261 účtů s „provokativními příspěvky“, včetně 62 zahraničních. Zatčeno bylo 37 lidí a další podezřelí jsou prověřováni.

Nahrávám video

Obvinění z korupce

Vlnu odporu vyvolalo zadržení více než stovky lidí, včetně istanbulského starosty. Ten čelí mimo jiné obviněním z korupce a napomáhání teroristům.

Imamoglu všechna nařčení odmítá. Před zadržením policisty natočil svým podporovatelům poslední vzkaz. „Já se nevzdám. Chci, aby celý národ, policie bojovala proti tomu člověku a jeho mysli, který celý tento proces využívá jako nástroj,“ prohlásil politik.

Policisté starostu zadrželi jen pár dní předtím, než ho opoziční Lidová republikánská strana plánovala označit jako oficiálního prezidentského kandidáta. Istanbulská univerzita navíc starostu zbavila vysokoškolského titulu, bez kterého se o funkci hlavy státu ucházet nemůže.

Univerzita to zdůvodnila tím, že se na tuto vysokou školu v roce 1990 dostal neoprávněně. Nastoupil na ni totiž přechodem z univerzity Girne American University ze Severního Kypru, stejně jako několik desítek dalších studentů. I jim Istanbulská univerzita diplomy odebrala. Imamoglu to označil za nezákonné a chtěl se bránit u soudu.

Opozice mluví o zastrašování

Podle podporovatelů Imamoglua chce Erdoganova vláda a jí loajální soudy zastrašit opozici. „Erdogan se snaží holí justice zlomit Imamogluovi zápěstí, které nemohl třikrát ohnout, protože tváří v tvář prohrál všechny čtyři volby, do kterých proti němu vstoupil,“ konstatoval předseda Lidové republikánské strany Ozgur Özel.

Imamogluovo zatčení označila za politicky motivované i lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) a obavy z ohrožení demokracie v této souvislosti vyjádřila německá a francouzská diplomacie. Zatčení istanbulského starosty podle AFP odsoudili jeho kolegové z několika evropských měst, včetně Amsterdamu, Paříže, Milána, Barcelony, Říma, Helsinek či Bruselu.

Ankara opakuje, že justice jedná nezávisle. Erdoganova vláda spojení se zatčením istanbulského starosty odmítla. „Turecko je právní stát. Ulice nejsou místem k dosažení spravedlnosti. Používat termíny jako převrat je v případě právních procesů nebezpečné a špatné,“ míní turecký ministr spravedlnosti Yilmaz Tunc.

Řada soudních řízení

Imamoglu se stal starostou Istanbulu v roce 2019, kdy po dvou desetiletích sebral Erdoganově vládní straně vedení tohoto tureckého města s asi patnácti miliony obyvatel. Ústřední volební komise se tomu tehdy snažila zabránit anulováním voleb, Imamoglu ale zvítězil i v opakovaném hlasování.

Rozhodnutí volební komise tehdy Imamoglu označil za hloupé a poškozující mezinárodní pověst Turecka, za což byl v roce 2022 odsouzen kvůli urážce komise k téměř třem letům vězení a zákazu výkonu volených funkcí. Tento verdikt ale zatím není pravomocný.

Erdogan se svého velkého oponenta snaží podle opozice odstavit od moci dlouhodobě. Podle AFP je proti němu nyní vedeno pět soudních řízení. Opozice volá po jednotě a plánuje další protesty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí pět mrtvých, počet obětí roste i v okupovaném Starobilsku

Nejméně tři lidé zemřeli a pět utrpělo zranění při ruských útocích na Charkovskou oblast, sdělil náčelník správy tohoto regionu Oleh Syněhubov. V Chersonu ruské drony zabily dva lidi, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. Počet obětí pátečního útoku ve Starobilsku v okupované Luhanské oblasti na východě Ukrajiny stoupl ze šesti na deset, raněných je 38, oznámily ruské úřady. Podobná tvrzení nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.
před 18 mminutami

Při explozi v čínském dole zemřelo devadesát lidí

Nejméně devadesát lidí přišlo o život při důlním neštěstí v Číně. Dalších sto osob skončilo v nemocnici, informoval server BBC News s odkazem na novou bilanci, kterou zveřejnila čínská státní média. Ta dříve sdělila, že v pátek došlo v uhelném dole na severovýchodě země k výbuchu plynu.
08:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vojenská integrace Ruska s Běloruskem ohrožuje celou Evropu, říká Cichanouská

Hlubší vojenská integrace Ruska a Běloruska představuje bezpečnostní hrozbu pro celou Evropu, nikoliv jen pro země na východním křídle NATO. V rozhovoru s ČTK to uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Režim diktátora Alexandra Lukašenka podle ní slouží Moskvě jako nástroj zastrašování a nátlaku vůči evropským státům.
před 2 hhodinami

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Při pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 8 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 8 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 12 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 13 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 14 hhodinami
Načítání...