Češka má šanci stanout v čele Interpolu. V Istanbulu začalo valné shromáždění této policejní organizace, které zvolí nové vedení. Kandiduje i současná viceprezidentka Šárka Havránková. Utká se s kontroverzním nominantem ze Spojených arabských emirátů, který čelí obviněním z porušování lidských práv.
Interpol rozhodne o novém vedení. V čele může stanout Češka nebo kandidát obviněný z porušování lidských práv
Horizont ČT24: Interpol vybere nové vedení (zdroj: ČT24)
Ochránci lidských práv se obávají, že po letošním zasedání Valného shromáždění Interpolu, které v úterý začalo v Istanbulu, posílí v této mezinárodní policejní organizaci vliv autoritářských zemí.
Silné kritice čelí jeden z nominantů na prezidenta, policejní generál ze Spojených arabských emirátů (SAE) Ahmad Násir Raísí. Právě on je jediným protikandidátem dosavadní viceprezidentky organizace Havránkové.
Na Raísího byla v pěti zemích včetně Francie a Turecka podána trestní oznámení kvůli mučení a dalším činům, kterých se údajně dopustila policie v SAE pod jeho velením.
Dva britští občané tvrdí, že byli v Emirátech několik měsíců zadržováni a policie je ve vězení mučila. Organizace MENA Rights Group, která působí v arabských zemích a na Blízkém východě, poukazuje na opakované porušování práv ze strany bezpečnostních sil SAE. Proti Raísímu, který tvrdí, že chce Interpol modernizovat, vystoupila i skupina francouzských zákonodárců.
Podle mnoha hlasů na letošním shromáždění nejde o nic menšího než o budoucí směřování této globální organizace. O to, zda posílí vliv autoritářských států a zda si tento vliv lze koupit. I mimo volby je Interpol pod palbou. Autoritáři podle kritiků zneužívají k pronásledování oponentů globální systém žádostí o zadržení podezřelých. Havránková tvrdí, že jako policistka nemůže pochyby kolem organizace a jejího protikandidáta z Emirátů ignorovat.
„Je to samozřejmě něco, co může ohrožovat i tu organizaci,“ říká úřadující viceprezidentka k Raísímu. „Interpol si je samozřejmě vědom toho, že systém může být zneužíván, a také proti tomu má své obranné prostředky,“ doplňuje. Havránková slibuje zachovat integritu téměř stoleté instituce a návrat ke kořenům – efektivní výměně informací.
„Nelze říct, že paní Havránková by byla outsiderem. Členské státy předem nedeklarovaly, koho podpoří. Ale z určité skupiny zemí, například Německa či Francie, je cítit averze vůči jejímu protikandidátovi. Také jí může pomoct fakt, že jak stávající prezident, tak jeho předchůdce a její protikandidát jsou z asijských zemí. To může být v tomto souboji její plus,“ říká zpravodaj ČT Lukáš Černohorský.
Mezinárodní obavy
Ochránci lidských práv se obávají, že posílení vlivu autoritářských zemí povede k tomu, že nástroje Interpolu budou nedemokratické režimy více využívat k pronásledování opozičních představitelů a disidentů v zahraničí. Hrozí podle nich, že kritici nesvobodných režimů budou zařazeni na „červený seznam“ nejhledanějších lidí na světě.
Interpol ale odmítá, že by jeho nástroje byly používány k politické perzekuci. Instituce tvrdí, že kontroluje, zda jsou žádosti o mezinárodní součinnost mezi policejními sbory v souladu s její chartou.
Přes 250 organizací také vyzvalo vedení Interpolu, aby na jednání nebyl vpuštěn šéf myanmarské policie a náměstek ministra vnitra Than Hlain. Podle nich má velký podíl na represích po únorovém vojenském puči, informovala agentura EFE.
Valné shromáždění Interpolu potrvá v Istanbulu do čtvrtka, kdy se očekává volba prezidenta a užšího vedení. Účastnit se ho může až 194 členských zemích, pokud mají zaplacené členské příspěvky.