Matovič je politický klaun, ale krize pomůže dokončit decentralizaci Slovenska, soudí Vašáryová

Nahrávám video
90’ ČT24 – Politická krize na Slovensku eskaluje
Zdroj: ČT24

Igor Matovič je politický klaun a jeho soupeření s koaličním partnerem Richardem Sulíkem vedlo k současné vládní krizi na Slovensku, zmínila v pořadu Devadesátka ČT24 politička a někdejší diplomatka Magda Vašáryová. „Vypadá to, že stát je v rozkladu, ale stát není tak jednoduché úplně rozložit,“ poznamenal pak novinář Deníku N Martin M. Šimečka.

Současná situace, kdy se den po dni rozpadá slovenská vláda a další ministři z ní odcházejí, Vašáryovou nepřekvapuje. Chování šéfa OĽaNO a premiéra Matoviče i Richarda Sulíka ze strany Sloboda a Solidarita poznala dostatečně za šest let, co s nimi byla v parlamentu. „Od těchto dvou lidí jsem si nic neslibovala, ani jsem je nevolila.“

Matoviče označuje za politického klauna. Slovensko není jediná země, která si zvolila politického klauna do svého čela, řekla s odkazem na Borise Johnsona či Donalda Trumpa. „Jen nevím, co si od toho (slovenští) voliči slibovali, že dali takovou velkou politickou moc právě Matovičovi.“

Za problém považuje, že voliči opustili klasické politické strany a neustále hledají takovéto typy svých reprezentantů. Věří, že současná krize – po roce vládnutí čtyřkoalice – přispěje k tomu, že lidé budou příště vybírat jinak. Například ne podle toho, kdo se jim zalíbí dva týdny před volbami.

Také politolog Petr Just považuje soupeření Matoviče a Sulíka za stěžejní důvod pnutí ve slovenské vládě. Za hlavní slabost premiéra považuje jeho impulsivnost. S tím je spojena i určitá teatrálnost, která se spíše hodí pro opozičního představitele. Slabinou je rovněž jeho malá předvídatelnost, dodal politolog.

Šimečka: Nižší struktury státu stále fungují

Novinář Šimečka podotkl, že to sice nyní na Slovensku vypadá, že stát je v rozkladu, ale „stát není tak jednoduché úplně rozložit“. Zdůraznil, že nižší struktury státu jako obce nebo kraje stále fungují, byť na vrcholu vládne naprostý chaos. 

Právě samospráva je podle Šimečky vítězem důvěry ve stát a funguje nesrovnatelně lépe než centrální moc. Současnou situaci předvídal už po loňských volbách, když nevěřil, že Matovič ve funkci dozraje. „Je to rozený populista se vším všudy,“ řekl Šimečka s tím, že současný slovenský premiér potřebuje mít nepřítele a konflikt. A k tomu si nevyhlédl opozici, ale Sulíka, na čemž má předseda SaS také svůj podíl.

Sulíkova SaS pozastavila svou účast ve vládní koalici

Sloboda a Solidarita naposledy přispěla ke gradaci slovenské krize, když ve čtvrtek pozastavila svou účast v koalici, dokud premiér Igor Matovič (OĽaNO) nepodá demisi. Zbylé tři vládní partaje si bez SaS udrží ve sněmovně jen těsnou většinu.

Sulíkova strana už dříve podmínila své setrvání v kabinetu tím, že Matovič rezignuje do této středy. Premiér už o víkendu vyjádřil ochotu rezignovat, krok ale podmínil splněním několika požadavků.

Matovičovo hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti krátce před Sulíkovým prohlášením uvedlo, že předseda SaS se rozhodl sesadit vládu a že zodpovědnost zůstává na zbylých koaličních stranách. Nynější kabinet nastoupil do úřadu loni v březnu, kdy po dlouholetém vládnutí skončili v opozici sociální demokraté (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica.

Zástupci koalice spolu probírali rekonstrukci vlády už v uplynulých dnech, jednání ale uvázla na personálních otázkách. SaS nesouhlasí s tím, aby členem nové vlády nebyl donedávna ministr hospodářství Sulík a aby se Matovič stal vicepremiérem pro boj s korupcí, tato funkce totiž není dosud zřízena.

Kde vidí Vašáryová naději

Vašáryová uvedla, i s odkazem na slova Šimečky, že vidí jednu důležitou tendenci. Tedy, že Slovensko se bude dál decentralizovat a lidé nebudou čekat, že vše bude řešit vláda. „Dřívější decentralizační procesy zůstaly na půli cesty, nyní by se mohly dokončit,“ dodala.

Zmínila i svůj pocit, zda Matovič chce v případné nové vládě opravdu protikorupční agendu. Překvapilo ji totiž, že požadoval odchod ministryně spravedlností Márie Kolíkové (Za ľudí). Tu přitom považuje za to nejlepší v politice posledních let.

Na současné prezidentce Zuzaně Čaputové pak uznává její chladnokrevnost i to, že je právnička a pohybuje se, na rozdíl právě od Matoviče či Sulíka, ve striktně ústavním rámci.

Celkově však Vašáryová současnou situaci nevidí jako nějakou strašnou krizi. Je to podle ní demokracie, kdy voliči zkoušejí posílat do exekutivy různé lidi. „Musíme budovat silné demokratické instituce, které budou pevně stát na pozici právního státu, ať už tam bude (Boris) Kollár (předseda koaliční strany Sme rodina), nebo Matovič.“ Dodala, že Slovensko má několik kotev, o které se může opřít. Jednak to, že jeho obyvatelstvo je jasně proevropské, a pak to, že má euro coby finanční kotvu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
Právě teď

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...