Matovič je politický klaun, ale krize pomůže dokončit decentralizaci Slovenska, soudí Vašáryová

Nahrávám video

Igor Matovič je politický klaun a jeho soupeření s koaličním partnerem Richardem Sulíkem vedlo k současné vládní krizi na Slovensku, zmínila v pořadu Devadesátka ČT24 politička a někdejší diplomatka Magda Vašáryová. „Vypadá to, že stát je v rozkladu, ale stát není tak jednoduché úplně rozložit,“ poznamenal pak novinář Deníku N Martin M. Šimečka.

Současná situace, kdy se den po dni rozpadá slovenská vláda a další ministři z ní odcházejí, Vašáryovou nepřekvapuje. Chování šéfa OĽaNO a premiéra Matoviče i Richarda Sulíka ze strany Sloboda a Solidarita poznala dostatečně za šest let, co s nimi byla v parlamentu. „Od těchto dvou lidí jsem si nic neslibovala, ani jsem je nevolila.“

Matoviče označuje za politického klauna. Slovensko není jediná země, která si zvolila politického klauna do svého čela, řekla s odkazem na Borise Johnsona či Donalda Trumpa. „Jen nevím, co si od toho (slovenští) voliči slibovali, že dali takovou velkou politickou moc právě Matovičovi.“

Za problém považuje, že voliči opustili klasické politické strany a neustále hledají takovéto typy svých reprezentantů. Věří, že současná krize – po roce vládnutí čtyřkoalice – přispěje k tomu, že lidé budou příště vybírat jinak. Například ne podle toho, kdo se jim zalíbí dva týdny před volbami.

Také politolog Petr Just považuje soupeření Matoviče a Sulíka za stěžejní důvod pnutí ve slovenské vládě. Za hlavní slabost premiéra považuje jeho impulsivnost. S tím je spojena i určitá teatrálnost, která se spíše hodí pro opozičního představitele. Slabinou je rovněž jeho malá předvídatelnost, dodal politolog.

Šimečka: Nižší struktury státu stále fungují

Novinář Šimečka podotkl, že to sice nyní na Slovensku vypadá, že stát je v rozkladu, ale „stát není tak jednoduché úplně rozložit“. Zdůraznil, že nižší struktury státu jako obce nebo kraje stále fungují, byť na vrcholu vládne naprostý chaos. 

Právě samospráva je podle Šimečky vítězem důvěry ve stát a funguje nesrovnatelně lépe než centrální moc. Současnou situaci předvídal už po loňských volbách, když nevěřil, že Matovič ve funkci dozraje. „Je to rozený populista se vším všudy,“ řekl Šimečka s tím, že současný slovenský premiér potřebuje mít nepřítele a konflikt. A k tomu si nevyhlédl opozici, ale Sulíka, na čemž má předseda SaS také svůj podíl.

Sulíkova SaS pozastavila svou účast ve vládní koalici

Sloboda a Solidarita naposledy přispěla ke gradaci slovenské krize, když ve čtvrtek pozastavila svou účast v koalici, dokud premiér Igor Matovič (OĽaNO) nepodá demisi. Zbylé tři vládní partaje si bez SaS udrží ve sněmovně jen těsnou většinu.

Sulíkova strana už dříve podmínila své setrvání v kabinetu tím, že Matovič rezignuje do této středy. Premiér už o víkendu vyjádřil ochotu rezignovat, krok ale podmínil splněním několika požadavků.

Matovičovo hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti krátce před Sulíkovým prohlášením uvedlo, že předseda SaS se rozhodl sesadit vládu a že zodpovědnost zůstává na zbylých koaličních stranách. Nynější kabinet nastoupil do úřadu loni v březnu, kdy po dlouholetém vládnutí skončili v opozici sociální demokraté (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica.

Zástupci koalice spolu probírali rekonstrukci vlády už v uplynulých dnech, jednání ale uvázla na personálních otázkách. SaS nesouhlasí s tím, aby členem nové vlády nebyl donedávna ministr hospodářství Sulík a aby se Matovič stal vicepremiérem pro boj s korupcí, tato funkce totiž není dosud zřízena.

Kde vidí Vašáryová naději

Vašáryová uvedla, i s odkazem na slova Šimečky, že vidí jednu důležitou tendenci. Tedy, že Slovensko se bude dál decentralizovat a lidé nebudou čekat, že vše bude řešit vláda. „Dřívější decentralizační procesy zůstaly na půli cesty, nyní by se mohly dokončit,“ dodala.

Zmínila i svůj pocit, zda Matovič chce v případné nové vládě opravdu protikorupční agendu. Překvapilo ji totiž, že požadoval odchod ministryně spravedlností Márie Kolíkové (Za ľudí). Tu přitom považuje za to nejlepší v politice posledních let.

Na současné prezidentce Zuzaně Čaputové pak uznává její chladnokrevnost i to, že je právnička a pohybuje se, na rozdíl právě od Matoviče či Sulíka, ve striktně ústavním rámci.

Celkově však Vašáryová současnou situaci nevidí jako nějakou strašnou krizi. Je to podle ní demokracie, kdy voliči zkoušejí posílat do exekutivy různé lidi. „Musíme budovat silné demokratické instituce, které budou pevně stát na pozici právního státu, ať už tam bude (Boris) Kollár (předseda koaliční strany Sme rodina), nebo Matovič.“ Dodala, že Slovensko má několik kotev, o které se může opřít. Jednak to, že jeho obyvatelstvo je jasně proevropské, a pak to, že má euro coby finanční kotvu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
15:20Aktualizovánopřed 7 mminutami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
11:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoJihokorejská loděnice patří ke špičce, využívá toho i americké námořnictvo

Spojené státy a Jižní Korea prohlubují spolupráci v lodním průmyslu. Přestože americké námořnictvo je nejsilnější na světě, loděnice po desetiletích útlumu nemají kapacitu pro rychlou výstavbu ani údržbu flotily. Naopak Jižní Korea má špičkové technologie i zkušenosti. ČT získala exkluzivní přístup do největších loděnic na světě v jihokorejském Ulsanu. HD Hyundai zde vyrábí obří tankery a kontejnerové lodě pro světový obchod, ale také torpédoborce, fregaty a ponorky pro jihokorejské námořnictvo a zahraniční zákazníky. Propojení civilní a vojenské výroby je jednou z hlavních konkurenčních výhod.
před 1 hhodinou

Na poctu válečnému zločinci Mladičovi přijel i srbský ministr spravedlnosti

Dva dny před chystaným pohřbem se v sobotu v Bělehradě konala veřejná pocta zemřelému bosenskosrbskému válečnému zločinci Ratku Mladičovi. Akce se zúčastnily desítky bývalých vojáků, rodinní příslušníci i srbští činitelé včetně ministra spravedlnosti Nenada Vujiće, informovala agentura AFP.
před 7 hhodinami

Americký velvyslanec popřel plán na vysídlení Palestinců, který už Izraelci představili

Neexistuje žádný plán na nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, řekl při své sobotní návštěvě okupovaného Západního břehu americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir přitom už takový návrh představil. A o stejném záměru hovořil rovněž izraelský ministr obrany Jisra'el Kac.
před 8 hhodinami

Rusko udeřilo na letiště v Kyjevě, ukrajinskému příměří navzdory

Rusko v noci na sobotu udeřilo na letiště v Kyjevě a nedalekém Boryspilu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dal útok do souvislosti s návštěvou amerických vyjednavačů. Kreml pak během dne oznámil, že ruský vládce Vladimir Putin vydal pokyn zastavit palbu na ukrajinskou metropoli na tři dny, avšak až od sobotní půlnoci. Ukrajina přitom vyhlásila příměří na celý víkend a k dodržování vybídla i Moskvu. Ta však výzvy nedbala a zabíjela na několika místech Ukrajiny.
09:02Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoNechceme mít v Moskvě nepřítele, říká arménský prezident

Jerevan už nechce budovat diplomacii na historických křivdách – nyní usiluje s partnery, včetně Baku a Ankary, o nové vztahy založené na respektu a spolupráci. Arménský prezident Vahagn Chačaturjan v exkluzivním rozhovoru pro ČT kvitoval, že od ledna 2025 se na hranicích Ázerbájdžánu a Arménie nestřílelo. Přiznal, že vztahy jeho země s Ruskem také procházejí výraznými změnami. Doplnil ale, že i přes snahy Jerevanu o užší spolupráci s Evropskou unií rozhodně nechce mít v Moskvě nepřítele.
před 16 hhodinami

Federální soud prodloužil zákaz Trumpova omezení korespondenčního hlasování

Soudkyně federálního soudu v Bostonu Indira Talwaniová prodloužila zákaz, který brání americké poštovní službě USPS zavést opatření prezidenta Donalda Trumpa omezující korespondenční hlasování v listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí představuje další překážku pro Trumpovu administrativu v době, kdy jednotlivé státy začínají rozesílat hlasovací lístky, napsala agentura AP.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.