Jarní vleklá politická krize, jejímiž hlavními postavami byli prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a tehdejší vicepremiér Andrej Babiš (ANO), ukázala, že někteří politici se pokoušejí vykládat ústavu ve svůj prospěch. Ve sněmovně je nyní hned několik návrhů, které vesměs chtějí upřesnit ústavu a sjednotit její výklad. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a expremiér Petr Pithart se však v Otázkách Václava Moravce shodli, že je to zbytečné.
Demise premiéra znamená konec vlády, ujistil Rychetský. Ústava podle něj nepotřebuje upřesnit
27 minut
Otázky Václava Moravce: S Petrem Pithartem a Pavlem Rychetským o stavu české demokracie
Ve sněmovně je v současnosti šest návrhů na změnu ústavy. Dva jsou vládní, další čtyři poslanecké. Nyní už je téměř jisté, že se žádný z nich nestihne projednat, a tak spadnou pod stůl spolu s celou řadou dalších zákonů, až volby ukončí existenci současné Poslanecké sněmovny.
Novely ústavy ve sněmovně
Kdyby se přitom vládě podařilo včas prosadit svoji souhrnnou změnu ústavy, bylo by se Česko vyhnulo větší části květnové politické krize. Premiér Bohuslav Sobotka tehdy ohlásil demisi, ale nakonec ji nepodal, protože prezident republiky přišel s výkladem ústavy, podle kterého by taková demise znamenala pouze Sobotkův odchod a nikoli pád celé vlády.
I když se ale právě takovými případy vládní návrh změny ústavy zabývá a jasně říká, že demise premiéra je zároveň i demisí celého kabinetu, podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského je podobné zpřesňování zbytečné.
Že ruku v ruce s odstoupením premiéra jde zánik vlády, považuje za zcela zřejmé a neoddiskutovatelné. „Předseda vlády je ústřední postavou. On rozhoduje, kdo bude členem vlády, kdo nebude členem vlády. On je dominus, je ten, kdo představuje vládu, bez něj nemůže žádná vláda existovat,“ poukázal.
V době, kdy vládní krize probíhala a bylo možné, že spor premiéra a prezidenta skončí u Ústavního soudu, nemohli se jeho soudci vyjadřovat, nyní však Pavel Rychetský ujišťuje: „Bylo by to tak rychlé a tak jednoznačné rozhodnutí, že by to samo o sobě bylo důkazem toho, že měnit ústavu je v tomto ohledu naprosto zbytečné.“
Miloš Zeman a Bohuslav Sobotka během schůzky na Hradě
Stejně tak nepovažuje za nutné upřesňovat, že je například při odvolávání ministrů prezident povinen konat bez zbytečného odkladu. Na jeho názoru nic nemění ani další vývoj politické krize: když premiér Sobotka poté, co se rozhodl nepodat demisi, navrhl odvolat Andreje Babiše z vlády. Prezident tak učinil až po devadenácti dnech. Dodnes pak čeká na přijetí své rezignace ministryně školství Kateřina Valachová, která chtěla kvůli kauze sportovních dotací odejít z funkce již ke konci května. Předseda Ústavního soudu je však přesvědčen, že „je absurdní kvůli tomu měnit ústavu“.
Zrušit Senát, zeštíhlit sněmovnu?
I když se šestice současných návrhů na změnu ústavy nejspíše s volbami obrátí v prach a první zákon republiky zůstane netknutý, konec pokusů o jeho změnu to podle všeho nebude. Andrej Babiš, jehož hnutí dávají průzkumy dlouhodobě naději na volební vítězství, totiž naznačuje, že by stál o velmi zásadní změny.
Když hnutí ANO loni na podzim nečekaně zaostalo ve druhém kole senátních voleb, začal hovořit o nepotřebnosti horní komory. Letos v zimě na sjezdu svého hnutí pak dal najevo, že by chtěl zredukovat i Poslaneckou sněmovnu. Počet zákonodárců by se tak snížil ze současných 281 ve dvou komorách na pouhých 101.
obrázek
Něco takového považuje za velmi nebezpečné bývalý premiér a někdejší předseda Senátu Petr Pithart. „Jakmile začnete zjednodušovat pravidla a ptáte se, co to stojí, tak jste na šikmé ploše,“ varoval. Odkázal na dění v Maďarsku, které nemá horní parlamentní komoru, nebo Polsku, které ji sice má, ale volby do ní probíhají současně s volbami do dolní komory.
V každé z těchto zemí se po jednorázovém volebním úspěchu ujala téměř neomezené vlády jedna silná strana. Maďarský Fidész po volbách v roce 2010, kdy získal ústavní většinu, prosadil novelu ústavy, kterou se pokusil omezit vliv ústavního soudu či omezit propagaci politických stran. V Polsku zase vláda, které dominuje konzervativní Právo a spravedlnost, čelí kritice například kvůli zásahům do fungování ústavního soudu.
Pavel Rychetský je přesvědčen, že podobný vývoj, kdy by jedna strana po výrazném úspěchu v jedněch volbách dokázala zásadně změnit ústavu, by byl v Česku mimořádně obtížný. K zásadní proměně ústavy je potřeba shoda obou parlamentních komor, znamená to tedy získat dvoutřetinovou většinu v Poslanecké sněmovně i Senátu. To by se týkalo například i snahy o zeštíhlení dolní a zrušení horní komory.
obrázek
„U nás je kritizován dvoukomorový systém. Zaplaťpánbůh, že máme Senát. To, co se stalo v Polsku nebo v Maďarsku, u nás nehrozí bez ohledu na to, jak dopadnou volby. Máme dvě pojistky: Senát, přes který změna ústavy nebude procházet jednoduchým způsobem, a druhou pojistkou je Ústavní soud. Ovšem Ústavní soud nemůže sám zahájit žádné řízení. Na druhé straně je Senát, který by mohl iniciovat rozhodnutí Ústavního soudu,“ řekl předseda Ústavního soudu, jenž má ale bohaté zkušenosti i z vlády: býval vicepremiérem pro legislativu v Zemanově vládě a poté ministrem spravedlnosti ve Špidlově vládě.
Pithart: Demokracie je k tomu, aby komplikovala vládnutí
Argument, že zmenšení zákonodárného sboru by také znamenalo snížení nákladů na něj, považuje Petr Pithart za populismus. „Demokracie je drahá, je složitá, je komplikovaná. Je to soubor pravidel, která ztěžují vládnutí. Nesmějí ho umrtvit, ale ztěžují,“ zdůraznil.
On ani Pavel Rychetský přitom nepovažují za pádný argument k ústavním změnám ani aktuální případ Františka Čuby. Ten by měl v Senátu zastupovat Zlínsko, ale na schůzi nebyl od loňského srpna. V uplynulém týdnu poslal předsedovi horní komory vzkaz, že si navzdory dlouhodobé absenci ponechává mandát, ale nebude za senátorskou práci pobírat plat a náhrady. Vzápětí ale vyšlo najevo, že to zákon nepřipouští.
Předseda Ústavního soudu však považuje potíže senátora Čuby nanejvýš za podnět ke změně zákona, který upravuje platy poslanců a senátorů. „Stačí (…), aby se v zákoně udělala malá změna, že se náhrady a plat nevyplácejí tomu, kdo se nezúčastní. Kvůli jednomu senátorovi měnit ústavu a zakotvit tam složitý systém ztráty mandátu, si myslím, že nestojí za to,“ míní.
Ústava se zatím naposledy měnila v roce 2013. Tehdejší novela omezila imunitu poslanců, senátorů a soudců Ústavního soudu. Největší změna platí od roku 2012. Tehdejší novela zavedla přímou volbu prezidenta a ztížila zároveň podmínky pro jeho odvolání.
