Babiš na sněmu ANO kritizoval „tradiční politiky“ i své kolegy. Kandidovat chce z posledního místa

„Copak mohou politici, co sedí ve sněmovně 20 let, něco vědět o obyčejných lidech?“ řekl Babiš. Podle něj má většina politiků strach z toho, že by museli parlament opustit a žít běžným životem.

Ostatní strany podle něj vzájemnou nevraživost jen předstírají. „Hrají si na levici a pravici, ale historicky mají stejný program – prachy a moc,“ řekl. Podle něj ostatní spojuje to, že se snaží uškodit ANO. „Okopávají nám kotníky, jen aby nás v očích voličů poškodili.“

Babiš ale kriticky vystoupil i vůči některým politikům ANO, kteří podle něj dostatečně nepracují. Vyzval proto, aby se ve sněmovních volbách zařadili na poslední místa kandidátek a spolehli se na to, že voliči jejich činnost ocení a dají jim preferenční hlasy, které by je do sněmovny vynesly. „Potřebujeme lídry a lídři se nebojí,“ řekl. Sám chce kandidovat z posledního místa středočeské kandidátky ANO.

Babiš také naznačil některé programové priority. Chce například snížit daně lidí s příjmy do 113 tisíc korun, u vyšších chce daň zachovat. Odmítá sektorové daně i zvýšení daní pro firmy, prostor podle něj je pro snížení sazby DPH. Snížil by také počet poslanců a senátorů z 281 na 101, parlament by tak byl podle něj efektivnější. 

Stál by také o omezení délky trvání mandátu poslance jen na dvě volební období podobně jako u prezidenta. Oba návrhy by vyžadovaly změnu ústavy. Po loňských senátních volbách, v nichž ANO ve volebním finále nezopakovalo úspěch z prvního kola, Babiš mluvil o zrušení Senátu i v souvislosti s nízkou volební účastí. Nyní k tomu přidal i možnost zrušení některých ministerstev.

Říjnové sněmovní volby podle Babiše budou „zásadním rozcestím pro naši zemi“, v nichž vyhraje buď ANO, nebo tradiční strany. Šéf ANO chce volby vyhrát tak, aby jeho hnutí mělo v budoucí vládě „zásadní vliv“. Varoval před přeceňováním výsledků voličských průzkumů, které dlouhodobě staví ANO do role jasného volebního vítěze.

Babiš se o post bát nemusí, boj bude o místopředsedy

Na víkendovém celostátním sněmu hnutí ANO se především rozhodne, kdo stane v jeho vedení. Změna na předsednickém postu se neočekává – vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše nominovalo všech 14 krajských organizací, může se ale proměnit obsazení místopředsednických pozic. Sněm by se mohl zabývat také postojem hnutí k prezidentské volbě, Babiš ale při příchodu na sněm prohlásil, že se chce zaměřit spíše na volbu vedení a diskusi o programu pro podzimní volby.

Babiš se přiklání k tomu, aby hnutí uspořádalo referendum mezi svými členy, zda má ANO postavit vlastního prezidentského kandidáta a kdo by jím měl být. Sám žádné doporučení ohledně postoje k prezidentským volbám zatím nechtěl dávat. Podle něj je na to ještě brzy. Nevylučuje však, že téma nadnese někdo jiný z delegátů.

Účast v prezidentské volbě totiž nevylučuje například ministr obrany Martin Stropnický. Ve čtvrtečním Interview ČT24 uvedl, že výsledky celostátního sněmu pro něj mohou být „docela logický ukazatel“ pro rozhodování, jak s kandidaturou naložit. Ministr teď kandiduje na místopředsedu hnutí. Zatím je pouze řadovým členem předsednictva, na posledním sněmu ze souboje o místopředsednické posty na poslední chvíli vycouval.

„Záleží i na tom, co se děje kolem vás. O kolik víc dostanou ostatní místopředsedové,“ míní. „I kdybych měl relativně vysoký výsledek, ale bylo to hodně těsně nebo bych byl zvolen jako poslední z místopředsedů, tak neříkám, že bych se šel někam vyplakat, ale byla by to pro mě nějaká indikace,“ řekl Stropnický.

Rozhodnutí o prezidentské kandidatuře by podle něj mohlo stačit koncem prvního pololetí. Určitě prý ale chce, aby hnutí ANO mělo svého kandidáta na prezidenta. Není však vyloučeno ani to, že by ANO mohlo podpořit současného prezidenta Miloše Zemana, pokud by se rozhodl usilovat o druhé funkční období.

Vystoupili ministři, Telička i Jourová

Babiš v sobotu dopoledne vystoupil na sjezdu s hlavním projevem, odpoledne by měl být opětovně zvolen předsedou hnutí. Na sněmu vystoupili i ministři za hnutí ANO – Martin Stropnický, Dan Ťok, Robert Pelikán, Karla Šlechtová a Richard Brabec. Shrnuli, co se jim za tři roky ve vládě podle nich podařilo. S výjimkou Brabce také útočili na koaliční i opoziční politiky.

Odpoledne promluvili i hosté z institucí EU – eurokomisařka Věra Jourová, místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička a europoslankyně Dita Charanzová. Původně ohlášený host Guy Verhofstadt, předseda frakce Aliance liberálů a demokratů (ALDE) v Evropském parlamentu, se nakonec z účasti na sněmu omluvil.

V neděli by měli vystoupit tři podnikatelé nebo bývalý hokejista Milan Hnilička. Diskutovat se má i o regionálních a komunálních tématech, vystoupí například předsedkyně Asociace krajů ČR Jana Vildumetzová. Celé odpoledne pak má trvat volba místopředsedů a členů předsednictva.

Nejvíc nominací na místopředsedu má Faltýnek

Poměrně jasno je v otázce prvního místopředsedy. Dvanáct nominací získal šéf poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek, který funkci zastával dosud. Jeho soupeři budou středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová se dvěma nominacemi a brněnský primátor Petr Vokřál s jednou nominací.

Nominace na další místopředsedy ANO získali také ministr životního prostředí Richard Brabec, ministr obrany Martin Stropnický nebo poslanec Jan Volný. Třeba na Vysočině nominovali na místopředsedkyni karlovarskou hejtmanku a bývalou náměstkyni ministra vnitra Janu Vildumetzovou, v Moravskoslezském kraji náměstka ostravského primátora Radima Babince. V Jihočeském kraji získala nominaci Radka Maxová.

Pozice řadových místopředsedů ANO teď zastávají Jermanová, Vokřál a Volný. Členy předsednictva dále jsou ministři Brabec a Stropnický, poslanci Margita Balaštíková a Martin Komárek, náměstek pardubického primátora Jan Řehounek, podnikatel Radek Popelka a manažer Radek Hloušek.