Kontroverzní změny z pera polské vlády opět vyhnaly do ulic tisíce lidí

Tisíce Poláků ve Varšavě protestovaly proti vládě premiérky Beaty Szydlové. Demonstranti se sešli u budovy ústavního soudu. Podle kritiků kabinet ohrožuje postavení země v rámci Evropy i právní stát. Kritika ale zazněla také na adresu kontroverzního zákona, jenž zpřísňuje pravidla pro potraty.

Organizátor akce, kterým je Výbor na obranu demokracie, nedává najevo nesouhlas s desetiměsíční konzervativní vládou strany Právo a spravedlnost (PiS) poprvé. „Národní sounáležitost je rozvrácená. Jsme rozděleni na lepší a horší, na ty, kteří mají plná práva, a ty, jejichž názory jsou zatím tolerovány. Rozdělují nás v Polsku a chtějí nás oddělit od Evropy,“ prohlásil zakladatel a lídr Výboru na obranu demokracie Mateusz Kijowski.

Protestní pochod začal u budovy ústavního soudu. Právě ten se jako jednu z nejdůležitějších institucí v zemi současná vláda snaží podle Bruselu získat pod kontrolu prosazením kontroverzních novel, čímž porušuje unijní pravidla.

„Nechceme Polsko vytvářené podle Putina, Erdogana a Orbána. Chceme Polsko nezávislé, demokratické a spravedlivé. Polsko, které je domovem všech jeho obyvatel. Polsko, které je součástí Evropské unie – z toho nikdy neustoupíme,“ zdůraznil šéfredaktor deníku Gazeta Wyborcza a bývalý disident Adam Michnik.

Demonstranti také kritizovali kontroverzní zákon, který zpřísňuje pravidla pro potraty a který už polský parlament podpořil v prvním čtení. Na mušku si vzali i plánovanou školskou reformu.

V polském kabinetu se mezitím chystají změny. Premiérka není spokojená s prací některých ministrů. O jaké konkrétní posty má jít, ale nikdo z úřadu nechtěl komentovat. „Někdy jsou změny na vládních postech potřebné, pokud má kabinet být efektivní a provádět reformy, které polským občanům slíbil,“ sdělil pouze mluvčí polské vlády Rafal Bochenek.

  • Nová konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) (vzešla z voleb v říjnu 2015) okamžitě vyměnila šéfy čtyř tajných služeb, bezpečnostních orgánů a státních úřadů a dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí. Skončil také šéf čerstvě vytvořeného polsko-slovenského kontrašpionážního centra NATO ve Varšavě.
  • Kabinet prosadil změny ve fungování ústavního soudu. Místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce.
  • Kvůli kontroverzní novele o médiích skončily mandáty členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní Polské televize a Polského rozhlasu.
  • Sejm také schválil nový zákon, který rozšiřuje možnosti policejního dohledu a získávání informací ze sledování elektronické komunikace. Podle opozice mohou nové policejní pravomoci ohrozit právo občanů na soukromí.
  • Dolní komora polského parlamentu schválila i novelu zákona, která slučuje funkci ministra spravedlnosti a generálního prokurátora.
  • Neúspěchem skončil návrh zákona, který by prakticky zakázal potraty. Současný zákon, který v silně katolickém Polsku platí, umožňuje umělé přerušení těhotenství jen ve třech případech: když je ohrožen život nebo zdraví matky, jestliže prenatální vyšetření odhalí nevratné poškození plodu, anebo když je otěhotnění důsledkem znásilnění nebo incestu. Návrh počítal jen s jedinou výjimkou, a to v případě ohrožení života matky. Poslanci změnu odmítli.
  • Ke konci roku 2016 vyšli Poláci do ulic kvůli tomu, že vláda chtěla omezit práci novinářů v parlamentu a následně „nezákonně“ schválila státní rozpočet na příští rok. Opozice kvůli tomu několik týdnů blokovala jednací sál v Sejmu. PiS pak návrh na omezení žurnalistů v Sejmu stáhla, rozpočet je ale platný.
  • Polská policie nyní vyšetřuje účastníky nedávných demonstrací před parlamentem. Ministr vnitra mluvil dokonce o desetiletých trestech. Vládní poslanci chtějí i postihy pro opoziční kolegy.
  • Začátkem roku 2017 mluvčí polské vlády sdělil, že kabinet neví, zda podpoří znovuzvolení Donalda Tuska do čela Evropské rady. Euroskeptická strana PiS Tuska dlouhodobě otevřeně kritizuje. Tusk stál do roku 2014 v čele středopravé proevropské strany Občanská platforma, která je nyní v opozici.
  • Polská televize TVN 24 přitom upozorňuje, že Polsko nemůže Tuskovo zvolení zablokovat, protože Evropská rada volí svého stálého předsedu kvalifikovanou většinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Atmosféru v Davosu poznamenaly americké snahy o získání Grónska

Atmosféru na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu ovlivnilo úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa připojit Grónsko ke Spojeným státům. Pozornost přilákala i početná a personálně silná delegace, kterou Washington na fórum vyslal. Oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili a pravděpodobně nepřijede ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco se Trump na sociálních sítích strefuje do dalších evropských lídrů. Ve středu se v Davosu čeká Trumpovo vystoupení.
před 12 mminutami

V Bratislavě jednají ministři obrany Česka a Slovenska

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci Zůna. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. V otázce Grónska věří Česko i Slovensko, že vše podaří vyřešit jednáním na diplomatické úrovni. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 21 mminutami

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 22 mminutami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 1 hhodinou

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů rozebrali rok Trumpa v úřadu

V úterý to byl rok od začátku druhého mandátu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Za dvanáct měsíců stihl nejen proměnit Bílý dům, když zboural jeho východní křídlo, ale i Ameriku a pravidla globálního řádu. Trumpovo úřadování probrali také hosté v Událostech, komentářích. Předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) Trumpa považují za mírotvůrce. Oceňují také určité změny v ideologické rovině. Podle exministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) je výsledkem Trumpova roku rozklad světového řádu a systému, člen sněmovního výboru pro bezpečnost Jan Bartošek (KDU-ČSL) hovoří o „krizi vzájemné důvěry a vztahů“. Debatou provázela Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou byl problém s elektřinou. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Japonský soud uložil doživotí za vraždu expremiéra Abeho

Japonský soud uložil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Pětačtyřicetiletý Tecuja Jamagami se již loni k vraždě předsedy vlády přiznal. Případ podle agentury AP vynesl na světlo dlouhá léta trvající vazby japonských vládních politiků na kontroverzní jihokorejskou Církev sjednocení.
před 6 hhodinami
Načítání...