Právní experti Rady Evropy kritizují polské vládní konzervativce za zákon, který dává policii a tajným službám větší pravomoci špehovat telefonickou a internetovou komunikaci. Podle Benátské komise norma umožňuje přílišné zasahy do soukromí Poláků, píše deník Gazeta Wyborzca. Komise už dříve kritizovala kontroverzní zákon o ústavním soudu.
Komise konstatovala, že je třeba stanovit účinný dozor, aby bezpečnostní orgány nemohly svévolně nahlížet do soukromí Poláků. Experti Rady Evropy dospěli k názoru, že v případě takzvaných metadat - což jsou například údaje o účastnících telefonního hovoru - by policie měla žádat o svolení soud a neměla by je uchovávat příliš dlouhou dobu.
„Polsko se dočkalo kritiky, ale není v tomto směru osamocené,“ uvedl mluvčí Rady Evropy
Panos Kakaviatos s tím, že sporné části zákona se nijak zvláště neliší od norem, které ve snaze předcházet teroristickým hrozbám přijímají jiné země.
Média i zástupci konzervativní vlády se shodují, že kritika ze strany Benátské komise je nyní mírnější než v únoru, kdy měli evropští právní znalci na stole zákon o ústavním soudu. Experti tehdy varovali, že „kroky nové polské konzervativní vlády oslabují demokracii, respektování lidských práv a právní stát“. Volbu nových členů ústavního soudu tehdy označili za neústavní.
Komisi se nelíbila ani novela ústavního zákona prosazená vládou premiérky Beaty Szydlové, podle níž by nejvyšší soudní instance v zemi měla rozhodovat za účasti nejméně 13 z celkem 15 soudců, a navíc dvoutřetinovou většinou, přičemž dosud stačilo devět soudců a prostá většina. Podle expertů Rady Evropy to může učinit ústavní soud neefektivním.
- Názory Benátské komise nejsou právně závazné, jde však o mimořádně respektovanou součást evropského práva. Zástupci polské vlády se opakovaně vyjádřili, že budou na její názor brát zřetel.
Proti krokům jednobarevného kabinetu v režii Práva a spravedlnosti se vymezuje opozice i desetitisíce lidí v ulicích. Kritiku právního stavu v Polsku stupňuje i Evropská komise.
Evropská exekutiva nedávno posunula vůbec poprvé využívaný mechanismus, v jehož závěru mohou teoreticky členské země EU na základě návrhu komise rozhodnout o tom, že Polsko zbaví hlasovacích práv. Takový vývoj je ale zatím velmi nepravděpodobný, ale například Maďarsko už dalo jasně najevo, že by podobný návrh vetovalo.
Přehledně: Změny prosazené konzervativci
- Nová vláda (vzešla z voleb v říjnu 2015) okamžitě vyměnila šéfy čtyř tajných služeb, bezpečnostních orgánů a státních úřadů a dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí.
- Skončil rovněž šéf čerstvě vytvořeného polsko-slovenského kontrašpionážního centra NATO ve Varšavě.
- Kabinet prosadil také změny ve fungování ústavního soudu. Místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce.
- Kvůli kontroverzní novele o médiích skončily mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní Polské televize a Polského rozhlasu.
- Sejm také schválil nový zákon, který rozšiřuje možnosti policejního dohledu a získávání informací ze sledování elektronické komunikace. Podle opozice mohou nové policejní pravomoci ohrozit právo občanů na soukromí.
- Dolní komora polského parlamentu posvětila i novelu zákona, na jejímž základě dojde ke sloučení funkcí ministra spravedlnosti a generálního prokurátora.
