Ředitelé jednotlivých stanic polské veřejnoprávní televize TVP odstoupili k poslednímu dni uplynulého roku ze svých funkcí. Jde o reakci na čtvrteční schválení novely zákona o veřejnoprávních médiích v parlamentu, která dává vládě možnost dosazovat do vedení veřejnoprávních médií své lidi.
Ředitelé TVP1 Piotr Radziszewski, TVP2 Jerzy Kapuściński, šéfka TVP Kultura Katarzyna Janowská a šéf televizní informační agentury Tomasz Sygut složili své rezignace do rukou ředitele TVP Janusze Daszczyńského.
Kontroverzní novela počítá s tím, že vstupem zákona v platnost skončí mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad Polské televize a Polského rozhlasu. K oficiální publikaci zákona chybí už jen podpis prezidenta Andrzeje Dudy, což ale představuje víceméně formalitu, protože hlava státu v Polsku má k vládní straně Právo a spravedlnost (PiS) velmi blízko.
Konkurzy na vedení veřejnoprávních médií končí. Vybírat bude ministr
Změny, které vyvolaly kritiku ze strany opozice a nelibost v Bruselu, umožní nové vládě dosazovat do vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu své lidi. „Právo a spravedlnost chce u veřejnoprávních médií ozdravit organizační struktury, personální složení a zdecimované financování,“ shrnula cíle změn poslankyně vládní strany Elzbieta Kruková.
Jakmile nová ustanovení začnou platit, pravomoc jmenovat a odvolávat šéfy veřejnoprávní televize a rozhlasu přejde na ministra státního pokladu. Dosud byly řídící funkce a dozorčí rady ve veřejnoprávních médiích obsazovány na základě veřejných konkurzů.
Podle vládní strany totiž novináři v současné době opomíjejí křesťanství a tradice, přejímají zprávy ruské propagandy a údajně příliš kritizují. „Pokud si média představují, že se budou v příštích týdnech věnovat kritice našich změn či našich návrhů změn, pak je nutné s tím přestat. Veřejnoprávní média nejsou od toho, aby byla stranou v politickém sporu. Jsou od toho, aby věcně informovala občany. Ale to nedělají,“ uvedl předseda poslaneckého klubu PiS Ryszard Terlecki.
Už schvalování normy doprovázela bouřlivá parlamentní debata, v níž opozice vyčítala jednobarevné vládě, že se snaží ovládnout veřejnoprávní média. „To není mediální zákon, to je kádrový zákon,“ prohlásila Urszula Augustynová z nejsilnější opoziční strany Občanská platforma (PO). Na adresu vládního tábora padaly výčitky, že importuje do Polska ruské mravy a zavádí v zemi diktaturu. Polská média jsou totiž jen jednou z položek na seznamu legislativních a personálních změn, které PiS provádí od svého říjnového nástupu k moci.
Brusel chce vysvětlení
Evropská komise nicméně po Varšavě požaduje vysvětlení, jak si vláda představuje uvedení mediálního zákona do praxe.
Od pátku proti novelizaci zákona protestuje první program polského státního rozhlasu: každou hodinu střídavě hraje polskou hymnu a Ódu na radost, která je neoficiální hymnou Evropské unie. „Zákon je ohrožením plurality a svobody slova v médiích,“ zdůvodnil akci ředitel kanálu Jedynka Kamil Dabrowa.
Političtí odpůrci vyčítají vládě konzervativců, že se urychleně snaží upevnit si kontroverzními kroky moc. Poukazují také na spory kolem složení ústavního soudu a schválení zákona o této vrcholné justiční instanci.
