Prezident republiky Miloš Zeman se pokusí přijmout demisi předsedy vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) pouze jako jeho osobní rezignaci na funkci s tím, že by zbytek vlády zůstal ve funkcích. Napsal to deník Právo, podle kterého si hlava státu vyložila Ústavu tak, že je to možné. Ústavní právník Marek Antoš však uvedl, že pád vlády navázaný na demisi premiéra není jen ústavní zvyklostí, ale z prvního zákona země jasně vyplývá. Podobně vykládají Ústavu také sněmovní právníci.
Premiér Bohuslav Sobotka se ve čtvrtek odpoledne chystá na Hrad, kde zatím nepředá prezidentovi demisi, se kterou chce podle místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka počkat, než se prezident vrátí z Číny. Mluvčí vlády uvedl, že Sobotka zatím prezidentu Zemanovi pouze oznámí svůj další postup a předá mu analýzu majetkových poměrů Andreje Babiše (ANO).
Podle Práva ale Sobotkovi hrozí, že demisí nedosáhne svého, tedy odstranění Andreje Babiše z funkce ministra financí. Prezident se totiž pokusí přijmout demisi pouze jako Sobotkovu osobní rezignaci bez vlivu na ostatní členy vlády. Deník z odkazem na nejmenovaný zdroj uvedl, že tak prezident a jeho poradci interpretují Ústavu a pád celé vlády bezprostředně navázaný na demisi jejího předsedy považují pouze za ústavní zvyklost.
Ústavní právník z Právnické fakulty UK Marek Antoš je ale přesvědčen, že z Ústavy jasně vyplývá, že s premiérem končí i všichni ostatní. „Neoznačoval bych to za ústavní zvyklost, je to spíše něco, co vyplývá ze systematického výkladu Ústavy,“ ujistil. Svoji osobní demisi podle něj podali například Václav Klaus (1997) či Vladimír Špidla (2004). Klaus k ní přitom výslovně napsal, že svoji osobní demisi považuje i za demisi celé vlády.
V úvahu tak podle něj připadají jen dvě možnosti: Prezident demisi buď přijme, a tak padne celá vláda, nebo nepřijme. „Vylučuji možnost, že by se pouze vyměnil předseda vlády v čele vlády, která by zůstala dál vládnout bez toho, že by se znovu ucházela o důvěru v Poslanecké sněmovně. To je absolutně vyloučeno vzhledem k tomu, jak je konstruovaná Ústava,“ zdůraznil ústavní právník.
Že by bylo možné odvolat premiéra a současně ponechat vcelku zbytek jeho vlády, vyloučili i ústavní experti Poslanecké sněmovny. Řekl to předseda dolní parlamentní komory Jan Hamáček (ČSSD). „V podkladu se praví, že s výjimkou jednoho komentáře k ústavě, který byl publikován, drtivá většina ústavních právníků se shoduje na tom, že demise předsedy vlády znamená demisi celé vlády,“ uvedl Hamáček. Podpořili ho přitom i zástupci většiny poslaneckých klubů s výjimkou ANO. Hnutí Andreje Babiše dává najevo, že s demisí nesouhlasí a šéf jeho poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek chce, „abychom výklad nechali na panu prezidentovi“.
Předčasné volby mohou být i v září
Pak může hlava státu jmenovat vládu novou, nebo nechat současný kabinet vládnout dál v demisi, ačkoli možnost, že by takto vládl pět měsíců, se Marku Antošovi nelíbí. „Zdá se mně, že je to dlouhá doba a že by prezident měl konat,“ podotkl.
Volby ale mohou být dříve než ve vyhlášeném říjnovém termínu. Mohou být i v září, ujistil právník. V dosavadních vyjádřeních politických lídrů přitom zaznívala domněnka, že pokud by se měly konat předčasné volby, musely by být nejpozději tři měsíce před již vyhlášeným řádným termínem, tedy ne později než 19. července. Poté, co premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ohlásil demisi, se o tom zmiňovali například předsedové KSČM a TOP 09 Vojtěch Filip a Miroslav Kalousek.
Podle Marka Antoše se ale tříměsíční lhůta týká pouze rozpuštění Poslanecké sněmovny. „Poslanecká sněmovna nesmí být rozpuštěna v posledních třech měsících svého volebního období, ale to neznamená, že by se v těch třech měsících nesměly konat volby,“ poukázal. Volby se musí konat 60 dnů (tj. dva měsíce) po rozpuštění, mohly by tedy být ještě na začátku září.
Po předčasných volbách ale volají hlavně někteří opoziční politici. Koaliční strany – byť jinak rozhádané – se shodují, že nechtějí, aby se volilo dříve než v říjnu.
