Pokračovat ve vládnutí ve stávající sestavě až do voleb, byť bude vláda v demisi, je podle vicepremiéra a předsedy ANO Andreje Babiše možné. V Událostech, komentářích řekl, že nevnímá rozdíl mezi vládnutím v rozhádané koalici a kabinetem v demisi. Opoziční politici by však uvítali předčasné volby, které by přitom musely být v nejbližších dvou měsících.
Babiš chce dovládnout v demisi. Nevidí rozdíl mezi tím a rozhádanou koalicí
Po dnu, kdy premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) oznámil, že do konce týdne podá demisi, není jasné téměř nic. Především není zcela zřejmý výklad ústavy, zda demise premiéra automaticky znamená pád vlády, ale i v případě, že ano, zdůrazňují ústavní experti, že prezident nemá povinnost přijmout ji.
„Je povinen přijmout demisi tehdy, kdy vláda podle ústavy musí demisi podat. To je ve chvíli, kdy jí není vyslovena důvěra nebo je jí vyslovena nedůvěra ze strany Poslanecké sněmovny a vždy také po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny. To jsou okamžiky obligatorní demise a toto není ten případ,“ shrnul vedoucí katedry ústavního práva Právnické fakulty UK Aleš Gerloch.
Vicepremiér Andrej Babiš, vůči kterému se Sobotka ohlášením demise vymezil, je navíc přesvědčen, že i kdyby prezident demisi přijal, kabinet stále může pokračovat, a to až do řádných voleb v říjnu. „Jaký je v tom rozdíl? Já v tom rozdíl nevidím, jestli se to jmenuje vláda koaliční (…), nebo jestli se to jmenuje vláda v demisi,“ řekl. „Dělat úřednickou vládu nebo měnit ministry šest měsíců před volbami je totální nesmysl,“ dodal.
Opozice chce předčasné volby. Času je málo
Opoziční politici před sebou ovšem mají jiný cíl – předčasné volby. Předsedové KSČM, TOP 09 a ODS se shodli, že takový výsledek vládní krize se jim líbí nejvíce. „Jediné rozumné východisko jsou předčasné volby. Pro mě je naprosto nepřijatelné, aby vláda v tomto složení vládla dál nebo vládla vláda v demisi nebo byla úřednická vláda. Nepovažuji za možné, abychom měli premiéra, který nechce vládnout,“ řekl předseda ODS Petr Fiala.
Šéf KSČM Vojtěch Filip však připustil, že z pohledu ústavy by jejich vypsání již mohl být problém. „Volby mohou být nejpozději do 19. července,“ poukázal. První zákon republiky totiž stanoví, že mimořádné volby nemohou být méně než tři měsíce před volbami řádnými, které již jsou vyhlášeny na 20. a 21. října.
ANO chce pokračovat, ale bez Sobotky
K čemu demise povede, však nemají jasno ani špičky samotného ANO. Podle jeho místopředsedy Jaroslava Faltýnka by hnutí považovalo za nejlepší řešení, kdyby vládu opustil pouze její dosavadní premiér. Že by podání demise mohlo skončit pouze odchodem Bohuslava Sobotky, zatímco zbytek jeho vlády by zůstal netknutý, si však nemyslí Andrej Babiš . Demisi vlády nepovažuje za kolektivní akt. „Myslím, že nemáme kompetenci hlasovat o demisi. To je výsadní právo pana premiéra,“ poznamenal. Zdůraznil přitom, že sám na „tisíc procent“ z vlády dobrovolně neodejde.
V tom jej na večerním jednání podpořili i jeho vládní kolegové reprezentující hnutí ANO. „Nechceme, aby pan ministr Babiš rezignoval na svou funkci,“ shrnula ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.
Šéf ANO přiznal, že dokud premiér demisi v půl druhé neohlásil, o ničem netušil. Obvinil jej však z porušení koaliční smlouvy a za „fabulace a lži, že je nějaké podezření“, které se týká Babišových transakcí s Agrofertem. Špičky ČSSD přitom odmítly na Babišova slova v Událostech, komentářích reagovat.
Že v průběhu týdne podá demisi, oznámil Bohuslav Sobotka v úterý odpoledne po vyhrocení sporů mezi ním a vicepremiérem a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem. Šlo mimo jiné o kauzu korunových dluhopisů.
Své majetkové poměry a placení daní vysvětlil Babiš na přání Poslanecké sněmovny prostřednictvím dopisu, který ale opoziční i koaliční politici považují za nedostatečný. Premiér ministra financí vyzval, aby se zachoval „jako chlap“ a kabinet opustil. To Babiš odmítl.