Budapešť - Maďarský parlament schválil změny ústavy navržené premiérem Viktorem Orbánem. A to i přes bouřlivý odpor opozice, demonstrace a varování Evropské unie. Novela například ruší všechna rozhodnutí ústavního soudu před rokem 2012 nebo dává možnost trestat bezdomovce.
Potlesk pro užší pravomoce ústavního soudu, možnost trestat lidi za bezdomovectví nebo přísnější pravidla pro vysokoškoláky - přes varování z domova i zahraničí si maďarská vláda prosadila svou. A možných dopadů se nebojí. „Věříme, že ty obavy většinou plynou ze špatného pochopení podstaty těchto dodatků. A poté, co jsme si vyjasnili hlavní body, věříme, že mezi těmito institucemi a maďarskou vládou může začít racionálnější dialog,“ sdělil mluvčí vlády Ferenc Kumin.
Novela omezuje operační prostor ústavního soudu a ruší všechna jeho rozhodnutí přijatá před rokem 2012. Tím vlastně znemožňuje využívat starší judikaturu jako precedens. Kritici reformy označují novelu základního zákona za mstu ústavním soudcům za jejich odmítavý postoj k některým dřívějším Orbánovým iniciativám. Šlo zejména o zamítnutý návrh zákona o povinné registraci voličů. Kritikům ústavní novely vadí také to, že bezdětné homosexuální páry nebudou nově označovány jako rodina, úprava základního zákona podle nich také omezí ekonomickou soběstačnost univerzit či nezávislost církví.
Z Bruselu i Washingtonu míří do Budapešti varování. Šéf Evropské komise José Manuel Baroso a generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland nad změnami maďarské ústavy vyjádřili znepokojení. Barroso kvůli spornému legislativnímu záměru telefonoval Orbánovi už minulý pátek a dal najevo obavy, že změny poruší unijní pravidla.
Ministr zahraničí hasí, co se dá
Tisíce Maďarů pak daly v průběhu dne najevo svůj nesouhlas s výsledkem parlamentního hlasování. V době jednání zákonodárného sboru proběhlo několik menších protestů, večer se pak několik tisícovek lidí vydalo k sídlu prezidenta Jánose Ádera. Navzdory tomu, že je právě na návštěvě Německa, protestující prezidenta hlasitě vyzvali, aby dodatky ústavy vetoval. „Pokud je v ústavě zakotveno, kdy student bez vyhlídky na práci může, nebo nemůže odejít pracovat do zahraničí, tak se musíme ptát, jestli jsme se zbláznili my, co tu protestujeme, nebo ti, co tu ústavu napsali,“ uvedl filosof a aktivista Miklos Tamas Gaspar.
Dopad ústavní novely se včera snažil zmírnit šéf maďarské diplomacie János Martonyi. Prohlásil, že Budapešť požádá experty Rady Evropy o právní názor. „Jsme připraveni k otevřenému dialogu s kýmkoli, kdykoli a o čemkoli,“ konstatoval ministr. Orbánova vláda má v parlamentu ústavní většinu, takže maďarská opozice toho kromě protestů mnoho nesvede. Hlasování bojkotovala a místo toho dala najevo, jak černě vidí budoucnost země. Pro se vyslovilo 265 poslanců, proti jen 11 a 33 se hlasování zdrželo.
