Ostrava rozdělí mezi zaplavené domácnosti 38 milionů

Mimořádnou vládní pomoc by podle předpokladů mělo získat 960 povodní poškozených ostravských domácností. Město mezi ně rozdělí přes 38 milionů korun. Poskytnutí finanční výpomoci postiženým domácnostem schválili městští zastupitelé. Žadatelé dostanou čtyřicet tisíc korun. Olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk (ANO) zároveň požádal o prodloužení stavu nebezpečí po povodních, čemuž vláda ve středu odpoledne vyhověla.

„O finanční prostředky na tento druh pomoci domácnostem postiženým povodněmi zažádalo město ze státního rozpočtu. Dotaci poskytne Státní fond životního prostředí ČR na základě mimořádného dotačního opatření k řešení následků povodní na území Česka. Magistrát jako takový o příjemcích rozhodovat nebude. Peníze totiž rozdělíme na základě žádostí obvodům, které budou jednotlivé žádosti vyřizovat a peníze posílat na konkrétní účty,“ vysvětlil ostravský primátor Jan Dohnal (SPOLU). Domnívá se, že radnice jednotlivých městských obvodů umí lépe posoudit konkrétní situace v daném území a jsou v kontaktu se zaplavenými lidmi.

Žádost o peněžitou pomoc je možné podávat pouze prostřednictvím formuláře na internetových stránkách města. Žádosti se budou přijímat od pondělí až do 15. ledna. Zájemcům o případnou pomoc s jejich vyplněním pomohou v jednotlivých městských obvodech.

Zaplavená obytná část

O finanční pomoc mohou žádat domácnosti se zatopenou obytnou částí. V bytech nebo rodinných domech, kde byla zatopena jiná než obytná část, vzniká nárok na dotaci pouze tehdy, pokud záplavy poškodily základní vybavení domácnosti v minimální výši padesát tisíc korun.

„Lidé mohou peníze využít k pokrytí výdajů vzniklých v souvislosti s odstraňováním povodňových škod na majetku, ale také k uhrazení plateb za energie. Za dotační peníze lze rovněž pořídit nové nezbytné základní vybavení domácnosti nebo jimi zaplatit opravu poničeného zařízení,“ řekla náměstkyně primátora Lucie Baránková Vilamová (ANO). Připomněla, že mezi základní vybavení patří například kotel, tepelné čerpadlo, lednička, pračka, mrazák a podobná zařízení.

Nájemní smlouva a fotodokumentace

„Rád bych upozornil, že součástí každé žádosti musí být fotodokumentace zachycující rozsah škody. Stejně tak je nutné přiložit nájemní smlouvu nebo jiný užívací titul v případě, že nejde o vlastnické bydlení. Každý z žadatelů pochopitelně zastupuje svou jednu domácnost, a nemůže tedy podat více žádostí než jednu,“ poznamenal náměstek primátora Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu).

Připomněl, že jde již o několikátou vlnu pomoci zaplaveným lidem. „Od povodní to byla pomoc města, což byl dar ve výši dvacet tisíc korun, pak šla státní pomoc z úřadu práce až do výše dvaasedmdesát tisíc korun a poté i pomoc neziskových organizací z těch zdrojů, do nichž mohli přispívat občané České republiky, a teď je v podstatě čtvrtá vlna,“ podotkl Boháč. K nejpostiženějším lokalitám ve městě patří například Slezská Ostrava, Nová Ves nebo z hlediska poškození bytů Moravská Ostrava a Přívoz.

Státní pozemky

Ostrava přijme také nabídku státu na bezúplatný převod pozemků, na nichž by mohla v budoucnu vzniknout nová zástavba. Pozemky by mohli využít lidé, jejichž domy budou muset být zdemolovány, případně obyvatelé ze záplavových zón, kteří by je chtěli opustit a nový domov si vybudovat na bezpečnějším místě.

Podmínkou převodu státních pozemků na město je zahájení výstavby domů do dvou let od vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch města. Další podmínkou je pak dokončení stavby do pěti let od tohoto vkladu. V případě nesplnění podmínek budou pozemky převedeny zpět do vlastnictví státu.

Ostrava od Státního pozemkového úřadu získala návrh na převod zhruba tří set pozemků v různých částech města, nakonec vytipovala třináct. Řada nabízených pozemků nebyla pro rodinnou zástavbu zcela vhodná.

Pozemky, které nebudou využity, město následně vrátí státu. Pozemky chce přednostně nabídnout lidem, kteří o své nemovitosti přijdou kvůli demolicím. V další vlně případně i zájemcům, kteří budou chtít opustit záplavové oblasti.

Prodloužení stavu nebezpečí po povodních

Následky povodní řeší stále také Olomoucký kraj. Hejtman Ladislav Okleštěk (ANO) požádal vládu o další prodloužení stavu nebezpečí v záplavami postižených oblastech Jesenicka a Šumperska, aby tam dál bylo možné rychleji likvidovat povodňové škody. Kabinet žádosti ve středu vyhověl, stav nebezpečí se tak protáhne pro dotčené oblasti do 12. prosince.

V celém kraji byl po ničivých povodních vyhlášen nejdříve 14. září a jeho původní platnost skončila 13. října. Bývalý hejtman Josef Suchánek (STAN) poté požádal vládu o prodloužení krizového opatření na Jesenicku a Šumpersku do 12. listopadu.

Ministr zemědělství a šéf koaličních lidovců Marek Výborný už při příchodu na středeční zasedání kabinetu řekl, že nevidí důvod, proč by vláda neměla žádosti vyhovět. „Nesmí to být v rámci celého kraje, což už není. Pokud jsou tam důvody pro prodloužení, jako člen vlády budu určitě pro,“ avizoval.

Později dodal, že vláda schválila uvolnění 560 milionů z rozpočtové rezervy formou dotace pro Moravskoslezský kraj na odstraňování povodňových škod.

Stav nebezpečí umožňuje například rychlejší a efektivnější odstraňování povodňových škod, pružnější obnovu poškozené infrastruktury nejen v oblasti zásobování plynem a elektřinou, ale i vodovodů a kanalizací. Jednodušší bude využití armády a její techniky, vyčištění obcí od povodňového odpadu a naplavenin a obnova silničního a vodního hospodářství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Senioři poptávají kurzy práce se smartphony. Preferují je před počítači

Focení, sociální sítě, poslech hudby, on-line nákupy nebo zdravotnické aplikace. Mezi seniory roste zájem o kurzy zacházení s chytrými telefony, potvrdili ČT oslovení organizátoři lekcí. Nejčastěji se penzisté učí v malých skupinách, existuje ale také možnost individuálních konzultací nebo jednorázových přednášek.
před 2 hhodinami

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 14 hhodinami

Jako dvacetiletý převáděl Bohuslav Úlehla lidi přes hranice, pak sám emigroval

Bohuslav Úlehla jako dítě zažil nacistickou okupaci i příchod sovětské armády v obci Hrušky na Jižní Moravě. Po roce 1948 pomáhal lidem utíkat přes hranice. V roce 1952 s manželkou emigroval, žili v Rakousku a pak našli nový domov v Austrálii, kde žije téměř 99letý pamětník dodnes.
před 21 hhodinami

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
13. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

VideoKoberce či dětské boby. Z Jesenicka se zpožděním mizí odpad z povodní

Z polí nad Mikulovicemi na Jesenicku konečně mizí desetitisíce tun povodňového odpadu. Po záplavě v září 2024 ho tam nechal navézt Olomoucký kraj z okolních obcí, které zaplavila řeka Bělá. Místní měli z dlouhého skládkování obavy, hlavně kvůli vodě v podzemí. Podle odhadů na místě leželo asi 34 tisíc tun odpadu. Skutečnost může být ale jiná – ve Velké Kraši, kde byla podobná skládka, se původně odhadovaná hmotnost nakonec vyšplhala na trojnásobek. Odpad z Mikulovic, mimo jiné koberce, zbytky nábytku i dětské boby, teď míří na skládku v Rapotíně. Likvidace za zhruba padesát milionů korun ale začala později, než se plánovalo. Zdrželo ji odvolání jedné z firem, které neuspěly v krajském tendru. Práce začaly místo na jaře až koncem loňského roku. Podle náměstkyně hejtmana Olomouckého kraje Ireny Blažkové (ANO) by měly skončit v květnu. Po likvidaci skládky přijde na řadu rekultivace pozemku, která potrvá další dva roky.
12. 3. 2026
Doporučujeme

Hrad Loket vznikl o sto let dříve, než se předpokládalo, odhalili archeologové

Jeden z nejstarších českých hradů, Loket v Karlovarském kraji, je ještě starší, než naznačovaly dosavadní důkazy. Odhalil to teď čerstvý výzkum, který využil nové technologie.
12. 3. 2026

Národní dům na Vinohradech našel kupce

Pražský Národní dům na Vinohradech se Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na osmý pokus podařilo prodat. Zájemce v elektronické aukci, která skončila ve čtvrtek, nabídl za nemovitost na náměstí Míru vyvolávací cenu 399 milionů korun, vyplývá z aukčního webu. Prodej patří mezi nejvýnosnější, které majetkový úřad uskutečnil.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...